Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK

1. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK

2. Anotace

4. Zvláštnosti větné stavby

5. - jsou projevem uvolněnosti větné stavby - znaky řeči mluvené - vycházejí ze známé situace, ze spontánního vyjádření, souvisí s citovým postojem mluvčího

6. 1. elipsa = výpustka = neúplná výpověď • - vzniká vypuštěním větného členu, který se • vyrozumívá z větné souvislosti • kontextová • Do Prahy. • (odpověď na otázku Kam Petr odjel?) • situační • Na procházku? • (část výpovědi vynechána v závislosti • na situaci)

7. 2. apoziopeze = neukončená (záměrně přerušená) výpověď - především v emocionálních projevech - naznačeno intonačně / graficky Já bych tě… Sbírej, nebo…!

8. 3. vsuvka = parenteze - větný/ nevětný útvar, který přerušuje pásmo řeči dodatečným sdělením, hodnotí, doplňuje - do věty není syntakticky začleněna - v řeči odlišná intonace, oddělena pauzami - v písmu naznačena čárkami / pomlčkami / závorkami (mimo jednoslovná prosím, tuším, pravděpodobně) ? Dovolte abych se odvolal na naši ústavu kde jsou tuším v článku 3 pravomoci premiéra přesně vymezeny.

9. - může mít podobu: • hlavní věty • Petr nám – alespoň si to myslíme – tehdy neřekl • pravdu. • vedlejší věty • Jeho sestra – nemýlím-li se – je o hodně starší. • eliptickou • Janu – jak zřejmo – nic nezaskočí.

10. 4. samostatný (volně vytčený) větný člen • - ze základní věty vyčleněn, neboť je na něj kladen • důraz • - v základní větě na něj odkazuje zájmeno / příslovce • antepozice • Náš kluk, ten má za ušima. • postpozice • Ten má za ušima, ten náš kluk. • ? • Stará se jen o sebe sobec jeden. • Peněz těch nikdy není dost. • Vidíš je potvůrky?

11. 5. osamostatnělý větný člen - větný člen intonačně vyčleněný ze základní věty, do níž je plně zapojen syntakticky; motivací vyčlenění je důraz, který je na tento větný člen kladen Přijeď. Okamžitě! To by mě rozhodně nenapadlo. Ani v nejdivočejším snu.

12. 6. polovětné útvary = polovětné konstrukce, vazby • slovesné • - základem je slovesný tvar / slovesné adjektivum • - slouží k syntaktické kondenzaci (zhuštění) • a) přechodníková konstrukce • Dívka se usmála, červenajíc se hanbou. • Recitátor, hluboce se ukloniv, odešel. • b) obraty s izolovaným příčestím trpným • Rozhořčen jeho chováním, důrazně mu • domluvil. • Jsa rozhořčen jeho chováním, důrazně mu • domluvil.

13. c) obraty s přídavnými jmény slovesnými • - rozvitá slovesná adjektiva utvořená z: • přechodníků • Pospíchal širokou ulicí, vonící blížícím se jarem. • příčestí minulého • Obdivovali obrazy, vzniklé již v závěrečném období • mistrovy tvorby. • příčestí trpného • Obdivovali plastiky, vytvořené již v závěrečném • období mistrovy tvorby.

14. d) infinitivní konstrukce • Nemít autobus zpoždění, určitě bychom přišli • včas.

15. konstrukce jmenného charakteru • přístavková = apoziční • zařazující a hodnotící • Karel IV., král český, byl v kontaktu s předním • italským humanistou. • konkretizující nebo výčtové • Počasí se změní příští týden, a to asi v pátek. • vysvětlující • Hepatitida, tedy infekční žloutenka, je • onemocnění člověka a zvířat způsobující • zánět jater. • opravující • Byl to moc pěkný rybník, vlastně jezírko.

16. Zdroj: archiv autorky