Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK

1. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK

2. Anotace

3. Raná scholastika(9. – 11. století) „Miluj - a dělej si pak, co chceš.“(sv. Augustin) X „Projevuj souhlas s učením a dělej si pak, co chceš.“

4. lat. schola = škola, scholastikus = otec-kněz učitel scholastika: • systém nauk a vyučování na středověkých školách • filozofické směry inspirované představiteli středověké spekulace • návaznost na patristiku • systematizace zjevených pravd • snaha o racionální vysvětlení víry • vyvracení rozumových námitek proti víře • disputace

5. Představitelé rané scholastiky Jan ScotusEriugena • (810 – 877) • „první otec scholastiky“ • christianizace platónismu a novoplatónismu • podmínka poznávání – víra ve zjevení • 4 formy přírody • křesťanská víra umožňuje svobodu lidské vůle Anselm z Canterbury • (1033 – 1109) • „druhý otec scholastiky“ • ontologický důkaz boží existence (viz člověk na cestě k moudrosti str. 93)

6. Co z jeho důkazu můžeme vyvodit? Má jeho důkaz nějakou slabinu? Anselm z Canterbury: „Pravda je správnost uchopitelná pouze duchem.“

7. Spor o univerzálie

8. univerzálie = obecné pojmy, obecniny „ K otázce, zda rody a druhy existují, nebo zda existují pouze v intelektu, a dále, jestliže existují, zda jsou tělesné a netělesné a zda existují odděleně od smyslových věcí nebo jen ve smyslových věcech a na nich, se nevyjádřím, neboť taková otázka je velmi složitá a vyžaduje podrobné zkoumání.“ Porfyrios (Plotínův žák) • spor realismu s nominalismem Kde bychom mohli vysledovat počátky tohoto sporu? (Aristoteles X Platón)

9. Realismus - obecný pojem existuje reálně a nezávisle na jednotlivých věcech Krajní realismus - univerzálie existují před věcmi (ante res) - Eriugena, Anselm z Canterbury, Vilém ze Champaux Umírněný - univerzálie existují ve věcech (in rebus) jako jejich druhové určení - Albert Veliký, Tomáš Akvinský, DunsScotus

10. Nominalismus - obecný pojem je prázdný zvuk, existuje pouze v lidském myšlení a řeči (universalia post res) - Roscellinus Petr Abélard (PierreAbaelard) • 1079 – 1142 • kompromis ! Realismus ve smyslu scholastiky je to, co dnes označujeme idealismem.

11. Vliv arabské filozofie

12. 7. stol. – Muhammad • Mekka, Bagdád, Cordóba • obhajoba náboženství, vliv Platóna, ale především Aristotela Avicenna (Abú Alí Ibn Siná) • 980 – 1037 • látka věčně jsoucí vedle Boha • Bůh je nehybným hybatelem U kterého antického filozofa bychom našli stejný názor?

13. Avicenna vychází z Aristotela • univerzálie – stejný názor jako Abelard, ale dříve Averroes (Ibn Rušd) • 1126 – 1198 • forma k látce nepřichází zvnějšku, ale je v ní obsažena I tento názor bychom mohli najít v antické filozofii. U koho? (znovu vliv Aristotela) • ↑ ↑ ↑ rozpor s vírou ve stvoření z ničeho

14. Averroes popírá nesmrtelnost jednotlivé duše, nesmrtelný je jen nadosobní duch • učí, aby člověk konal dobro kvůli němu samému, a ne z obavy z trestu po smrti Židovská filozofie • 9. – 12. stol. – kabala Maimonidés (Moše ben Maimon) – 1135 – 1204 • nadšený ctitel Aristotela

15. Vrcholná scholastika13. století

16. Vývoj názorů na Aristotela: • Zákaz výuky ze strany církve • Studium Aristotela je životní nutností univerzitní vzdělanosti. r.1245 – jeho výuka povolena bez omezení r.1255 – znalost Aristotelova díla podmínkou magisterského titulu - jeho dílo se stává vzorem pravdy a sumou veškeré moudrosti

17. Sumy - zpracovávají obrovské množství poznatků - jakési „encyklopedie“ - křesťanský obraz světa zahrnující přírodu, lidstvo, duši a nadpozemský svět • Církevní řády dominikáni (Albert Veliký, Tomáš Akvinský) františkáni (František z Assisi)

18. Albert Veliký (?1193,1207 – 1280) Albert z Bollstadtu, Albertus Magnus, doctoruniverzalis • znalec Aristotela • Suma teologická Tomáš Akvinský (1225 – 1274) doctorangelicus „Posláním mudrce je vytvářet řád.“ • vliv Alberta Velikého Dílo: Suma teologická Suma proti pohanům

19. Vztah rozumu a víry • varuje před pokusy o nezvratné důkazy teologických pravd „…náboženství je založeno na víře, nikoli na rozumu, a vystavovat ho zkoušce, k níž není nijak způsobilé, znamená jistý způsob, jak je zničit.“ D. Hume (18. stol.) • pravdy nadpřirozené ( o Trojici, dědičném hříchu,…) jdou nad rozum, nikoli proti němu

20. Poznání boha • rozumem – nejnižší stupeň • prostřednictvím víry • přímé poznání – nadpřirozené, intuicí, možné až po smrti, stojící nejvýše Metafyzika • čistá látka sama o sobě neexistuje • formy mohou existovat i samy o sobě (např. duše po smrti) • formy materiální – mohou existovat jen v látce (=>2 druhy forem)

21. látka je zdrojem mnohosti • Bůh je čistá forma, je absolutní inteligencí, absolutní vůlí Vliv kterého myslitele v těchto názorech patrný? (viz látka výše)

22. Důkazy o existenci boha: • jen „podpůrné“ argumenty • důkazy nepřímé • Bůh je: • prvním hybatelem • První příčinou • Podmínkou všeho nahodilého • Nejvyšším a nejdokonalejším bytím • Strůjce účelnosti

23. Pojetí člověka, etika • člověk mezi světem duchovním a přírodou • duše je nesmrtelná, je nadána aktivitou, svobodou volby • povinnost člověka zachovat si život, žít ve společnosti, v míru, směřovat k Bohu už v pozemském světě • nad zákonem lidským stojí zákon boží • jeho učení zpočátku odmítáno a cenzurováno

24. Pozdní scholastika 14. – 15. stol.

25. Roger Bacon (1214 - ?1294) • doba, v níž žil – vrcholná scholastika X názorově patří k pozdním scholastikům • Angličan, františkán • kritik tomismu • studia v Oxfordu – matematika, medicína, teologie, filozofie • experimenty => podezření církve => exil ve Francii Dílo: Větší dílo Menší dílo Třetí dílo

26. největší filozofové byli pohané Kdo asi? Aristoteles, Avicenna, Averroes • Výtky proti Albertovi a Tomášovi: - neznalost jazyků - neznalost matematiky - neměli by vycházet pouze z dedukce (autority), ale i ze zkušenosti, experimentu • „zatnul sekeru ke kořenům scholastiky“ (sám se považoval za „věrného syna církve“)

27. DunsScotus (1270 – 1308) • doctorsubtilis • františkán • profesor Oxfordu, také Paříž, Kolín • kritik Alberta a Tomáše: - soulad mezi teologií a Aristotelem není možný - vůle je nadřazena myšlení - svět je stvořen tak, jak se bohu zalíbilo jej stvořit Vilém Occam (Ockham) • Ockhamova břitva (Fakultativně - viz Člověk na cestě… str.104, 105)

28. Zdroje: Archiv autorky.