Veřejné finance

1. Veřejné finance Kapitola 1: Úvod do veřejných financí Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D. Veřejné Finance 23. 9. 2014

2. Obsah kapitoly • CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM VEŘEJNÝCH FINANCÍ • ZASAHOVÁNÍ STÁTU DO EKONOMICKÉHO SYSTÉMU • SHRNUTÍ Veřejné Finance

3. CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM VEŘEJNÝCH FINANCÍ • Veřejné finance jsou peněžní vztahy, které vznikají při rozdělování a použití finančních prostředků nutných pro činnost veřejných (neprivátních) institucí (včetně různých druhů transferů, zejména do sociální oblasti aj.). • Dva subjekty: vždy stát, krajský úřad, obecní úřad, nebo složka jimi zřízená. • organizace státní moci a státní správy • místní samosprávné orgány • organizace veřejného sektoru (např. školské, zdravotnické, kulturní aj.) • speciální fondy aj Veřejné Finance

4. Význam veřejných financí Dvě hlediska: • praktické: poskytují občanovi přehled o velikosti a struktuře veřejných příjmů a výdajů • politické: je zajišťována kontrola činnosti volených zástupců prostřednictvím sledování nakládání s rozpočtovými finančními prostředky Veřejné Finance

5. Důvody státních zásahů do ekonomiky Tržní mechanismus může plnit svoji základní funkci, tj. produkci zboží nebo služeb nejlevnějším způsobem jen za podmínek dokonalé konkurence. Vzhledem k tomu, že tyto podmínky nelze vždy a všude zajistit je nutný vstup státu. Trh svými mechanismy tenduje: • k monopolizaci (viz obecná ekonomie) • k polarizaci bohatství a chudoby Veřejné Finance

6. Způsoby zasahování státu do ekonomiky Vláda může zasahovat do tržní ekonomiky nejčastěji třemi základními způsoby: • při ovlivňování externalit, zejména negativních • při vyrovnávání sociálních nerovností • při zajišťování efektivnosti výroby Veřejné Finance

7. Shrnutí Veřejné finance jsou peněžní vztahy, které vznikají při rozdělování při získávání, rozdělování, a použití finančních prostředků v rámci činnosti institucí veřejného sektoru. Veřejné finance mají význam jednak teoretický a jednak praktický. Mezi hlavní znaky VF patří princip nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Stát zasahuje do národního hospodářství, protože má moc donutit příslušné subjekty k určitému chování. Stát zasahuje tím, že ovlivňuje působení externalit při vyrovnávání sociálních nerovností a při zajišťování efektivnosti výroby. Veřejné Finance

8. Veřejné finance Kapitola 2: Fiskální funkce státu Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D. Veřejné Finance

9. PODSTATA ZASAHOVÁNÍ STÁTU A DRUHY FISKÁLNÍCH FUNKCÍ • Podstatou fiskálních funkcí státu je zasahování státu do ekonomiky státu prostřednictvím státních financí, resp. promítnutí státních aktivit do veřejných financí. Podstatou fiskálního působení státu je: • odčerpávání určitých finančních prostředků ve formě vybíraných daní, poplatků, cel aj. • redistribuce finančních prostředků v podobě zajišťování produkce určitého množství veřejných (kolektivních) statků. • Mezi základní způsoby jak stát zasahuje do ekonomiky státu patří: • způsob zdanění jednotlivých ekonomických subjektů (včetně domácností), • velikost výdajů jednotlivých rozpočtů podřízených státu, tj. rozpočtu státního, rozpočtů okresních krajských (regionálních) a municipálních aj. Veřejné Finance

10. PODSTATA ZASAHOVÁNÍ STÁTU A DRUHY FISKÁLNÍCH FUNKCÍ • Tím, jak stát prostřednictvím svých orgánů (Finančních úřadů, zdravotních pojišťoven, soudů, katastrálních úřadů aj.) odčerpává od různých subjektů různé množství finančních prostředků, mění se významně směry toků jak těch finančních prostředků, které zdaněným subjektům zbyly po zaplacení příslušných daní a poplatků, tak těch které stát odčerpal a rozhodne o jejich novém použití. • Různá velikost daní pro různé ekonomické subjekty za různých dále určených podmínek (např. jiná může být velikost daní ve velkých obcích či městech a jiná naopak v malých a okrajových obcích aj.) může vážným způsobem ovlivnit poměry ve výrobě a tím i na trhu. • Vnášení finančních prostředků do ekonomického systému v podobě výdajů státu na produkci vybraných veřejných statků znamená následně zvýšení úrovně agregátní poptávky. Tento růst agregátní poptávky se může projevit v růstu cen a v tempu růstu určitých výrobních odvětví, včetně růstu zaměstnanosti aj. To vše má příznivý vliv na stabilitu ekonomiky uvnitř státu i vůči zahraničí. • Fiskální funkce státu projevují speciálně jako funkce alokační, redistribuční a stabilizační. Tyto základní funkce někteří ekonomové rozšiřují ještě o funkci legislativní, kontrolní a regulační. Veřejné Finance

11. ALOKAČNÍ FUNKCE • Alokační funkce státu se projevuje tak, že stát prostřednictvím veřejných rozpočtů alokuje, tj. rozmisťuje určité zdroje do produkce, tj. zajišťování různých druhů veřejných statků. Při tom nezáleží na tom, zda tyto statky jsou státem přímo produkovány, či jsou za státní prostředky nakupovány od soukromého sektoru a dále distribuovány občanům. Při alokaci vznikají tyto hlavní problémy: • jak určit skladbu produkovaných veřejných statků • pro koho hlavně produkovat • jaký zvolit kvantitativní poměr mezi množstvím veřejných a privátních statků • jak zajistit efektivní financování produkce veřejných statků Veřejné Finance

12. ALOKAČNÍ FUNKCE • Mezi hlavní skupiny veřejných statků, jejichž produkce je hrazena z veřejných rozpočtů patří: • náklady na činnosti vzdělávacích zařízenípro koho hlavně produkovat • náklady na zařízení pro odpočinek (parky aj.) • náklady na udržování a obnovu komunikací • náklady na hygienické služby a provoz hygienických zařízení • některé náklady na ochranu ovzduší, na zajištění čistoty vody aj. Veřejné Finance

13. ALOKAČNÍ FUNKCE • Ceny za veřejné statky v podobě daní a různých poplatků by měly být stanoveny tak, aby zatěžovaly konkrétního spotřebitele při spotřebě příslušného veřejného statku obdobně jako ceny stanovené a uplatňované na konkurenčních trzích pro privátní statky (zboží). Určitou možnost skýtá např. placení daní z nemovitostí, kdy lze v některých případech spojit např. vyšší užívání komunikací s vyšší hodnotu nemovitosti a tím i vyměření vyšší daně z nemovitosti atd. Veřejné Finance

14. Spravedlnost rozdělování • Cílem alokace zdrojů, kterou vždy řídí některý stupeň vlády je dosažení tzv. společenského optima, tj. nejlepší alokace společenských zdrojů. Společenské optimum je taková alokace společenských zdrojů, kterou lze nejlépe dosáhnout určitého cíle, kterým je nejčastěji hospodářské povznesení společnosti, resp. dosažení dalšího stupně blahobytu. • Podle Pareta je alokační efektivnosti zdrojů dosaženo tehdy, jestliže žádné z možných přeskupení zdrojů nemůže znamenat, že na tom bude kdokoliv lépe, aniž by na tom byl někdo jiný hůře. To znamená že v podmínkách paretovské efektivnosti se nemůže zvýšit užitek jedné osoby, aniž by se snížil užitek jiné osoby, resp. jiného subjektu. Veřejné Finance

15. Veřejné finance Kapitola 3 a 4: REDISTRIBUČNÍ FUNKCE , STABILIZAČNÍ FUNKCE Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD. Veřejné Finance

16. REDISTRIBUČNÍ FUNKCE • Vzhledem k tomu, že se zpravidla nikdy nepodaří spravedlivě alokovat veřejné prostředky, musí nastoupit druhá fáze, kterou je redistribuce, jejímž cílem zajistit spravedlivé rozdělení veřejných prostředků. Problémem je jak toho dosáhnout. • Redistribuční funkce státu patří mezi stěžejní fiskální funkce. Cílem redistribučních opatření je dosáhnout aspoň relativně spravedlivého rozdělení důchodů mezi občany státu. Bez zásahu státu je ekonomická situace jednotlivých občanů určena hlavně: • osobními schopnostmi k výdělečné činnosti každého občana • vlastnictvím nahromaděného majetku Veřejné Finance

17. REDISTRIBUČNÍ FUNKCE • Mezi hlavní redistribuční opatření v rámci fiskálních funkcí státu patří: • daňová politika • výdajové programy státu: sociální a zdravotnická politika, vzdělávací programy aj. • Z hlediska redistribuční funkce státu jde zejména o to: • které daně (včetně jejich principů) budou vybírány • pro které skupiny obyvatel budou zejména zátěží • za jakých podmínek budou ukládány příslušné druhy daní Veřejné Finance

18. STABILIZAČNÍ FUNKCE • V rámci stabilizační funkce se stát snaží, aby byly stabilní: • poměry na trhu zboží a služeb včetně jejich cen • zaměstnanost • vyrovnaná platební bilance. • K stabilizaci využívá vláda různé nástroje a mezi nejdůležitější z nich patří: • vestavěné stabilizátory • záměrná (diskreční) opatření Veřejné Finance

19. Veřejné finance Kapitola 5: STATKY PRODUKOVANÉ VEŘEJNÝM SEKTOREM Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD. Veřejné Finance

20. STATKY PRODUKOVANÉ VEŘEJNÝM SEKTOREM • Podle způsobu financování výroby statků a podle způsobu rozhodování o jejich výrobě a spotřebě se statky rozdělují na: • soukromé (privátní) • veřejné (statky kolektivní spotřeby) Veřejné Finance

21. VEŘEJNÉ STATKY • Podle způsobu získávání patří veřejné statky mezi netržní statky. To znamená, že: • spotřebitelé je nezískávají prostřednictvím trhu, tj. neprobíhá volná směna mezi výrobcem a spotřebitelem, • tyto statky proto nemají tržní cenu (pokud ji vůbec mají), neboť o jejich pro-dukci a podmínkách pro jejich poskytování rozhoduje stát nebo jiný stupeň vlá-dy, • produkce těchto statků nepřináší zisk Veřejné Finance

22. VEŘEJNÉ STATKY • Mezi veřejné statky se často řadí také statky, jejichž spotřeba je ve veřejném zájmu. Jsou tři základní znaky veřejných statků: • nevylučitelnost ze spotřeby • nedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele • nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele Veřejné Finance

23. VEŘEJNÉ STATKY • Nevylučitelnost ze spotřeby: • Nevylučitelnost ze spotřeby určitého statku občanem je hlavním znakem veřejných statků. Její podstata spočívá v tom, že u příslušných statků nelze kohokoliv z jejich spotřeby vyloučit, resp. jim spotřebu zakázat. • Nedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele: • Nedělitelnot spotřeby určitých statků velmi úzce souvisí s nevylučitelností ze spo-třeby a její podstata spočívá v tom, že spotřebu některých statků nelze rozdělit mezi potenciální zájemce o jejich spotřebu a potom podle velikosti spotřeby požadovat příslušnou úhradu. Velmi často jde o statky s tzv. automatickou spotřebou. Z neděli-telnosti spotřeby čistých veřejných statků vyplývá i jejich další vlastnost a to je ne-soutěživost o jejich spotřebu. Veřejné Finance

24. VEŘEJNÉ STATKY • Nulové mezní náklady: • Z ekonomického hlediska je dále důležité to, že zvýšená spotřeba určitého veřej-ného statku určitým občanem nebo skupinou občanů nezvyšuje náklady na jeho pořízení (a někdy ani na produkci). Mezní náklady spotřeby jsou pro každého dalšího spotřebitele nulové, avšak nejsou nulové mezní náklady na zvýšenou produkci pří-slušného veřejného statku. Veřejné Finance

25. ROZDĚLENÍ VEŘEJNÝCH STATKŮ • čisté veřejné statky • statky pod ochranou • smíšené veřejné statky • Veřejné (kolektivní) statky se rozdělují na: • Čisté veřejné statky: • není možné nikoho z jejich spotřeby vyloučit • prospěch plynoucí ze spotřeby veřejného statku není omezen na jednotlivého spotřebitele • spotřeba není dělitelná mezi potenciální zájemce: např. zajištění národní obrany. • Statky pod ochranou: • Jsou takové statky na kterých má stát všeobecný zájem a označují se proto často jako statky poručnické (merit goods).. Tato péče státu o spotřebu určitých statků se označuje jako paternalismus ve spotřebě a má příslušné dopady na výdaje veřej-ných rozpočtů. Veřejné Finance

26. UŽIVATELSKÉ POPLATKY • Jedním ze způsobu odstranění jevu přetížení při poskytování některých druhů SVS je zavedení uživatelských poplatků. Veřejné Finance

27. SPOTŘEBA SMÍŠENÝCH VEŘEJNÝCH STATKŮ • Spotřeba smíšených veřejných statků může být: fakultativní nebo přikázaná. Fakultativní: spotřeba je založena na rozhodování jednotlivých uživatelů Přikázaná: spotřeba se vyskytuje u těch statků, na jejichž spotřebě má stát zájem. Tyto statky se označují jako upřednostněné veřejné statky (paternalistické statky). Veřejné Finance

28. VZTAH MEZI POSKYTOVÁNÍM VEŘEJNÝCH A SOUKROMÝCH STATKŮ • Některé druhy veřejných statků může poskytovat také soukromý sektor. V některých případech je vhodné, aby určitý veřejný statek poskytovala jak instituce veřejná, tak instituce soukromá. V našich současných podmínkách je to např. poskytování někte-rých druhů vzdělání na středních a vysokých školách. Veřejné Finance

29. SHRNUTÍ • Mezi hlavní funkce státu ve vztahu k národnímu hospodářství patří funkce alokač-ní, redistribuční a stabilizační. Tyto funkce jsou běžně ještě rozšiřovány o funkci legislativní, kontrolní a regulační. Alokační funkce se uplatňuje při rozdělování zdro-jů, tj. výrobních faktorů, aby výsledná produkce byla co největší a co nejfektivnější. Alokace je realizována prostřednictvím veřejných rozpočtů. Mezi hlavní problémy při alokaci zdrojů patří: určení množství a skladby produkovaných veřejných statků, určení míst a subjektů pro alokované zdroje, určení poměru mezi množstvím tržních a netržních statků, zajištění vhodného způsobu financování, objektivní zjištění skry-tých preferencí občanů pro příslušné veřejné statky s cílem zjištění jejich efektivní spotřeby. Největším problémem při alokaci zdrojů je spravedlnost při jejich rozdělo-vání. Zde se respektují zásady paretovské efektivnosti. Veřejné Finance

30. SHRNUTÍ • Cílem redistribuce je dosáhnout větší spravedlnosti při rozdělování omezených zdrojů. Mezi hlavní determinanty redistribuce patří důchod z práce a z kapitálu. Mezi hlavní nástroje redistribuce patří daňová politika a výdajové programy rozpočtů jed-notlivých úrovní vlád. V rámci stabilizační funkce se stát snaží aby byly stabilní trh, ceny, zaměstnanost a vyrovnaná platební bilance. Mezi hlavní nástroje stabilizační funkce státu patří monetární a fiskální politika. Dále se patří vhodně vybrané a zkon-struované vestavěné stabilizátory a záměrná opatření vlády. • Ve veřejném sektoru se produkují čisté veřejné statky, statky pod ochranou a smí-šené veřejné statky. Mezi základní znaky veřejných statků patří: nedělitelnost spotře-by, nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele. Smíšené veřejné statky jsou takové, které lze dělit podle kvantity a ne podle kvality. K odstranění jevu přetížení při spotřebě smíšených statků lze použít systém poplatků. Veřejné Finance

31. Veřejné finance Kapitola 6: ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. Jaroslava Dittrichová. PhD. Veřejné Finance

32. Charakteristika veřejných rozpočtů • Veřejné rozpočty patří mezi základní nástroje veřejné politiky a jsou předmětem pozornosti nejširší veřejnosti. Veřejné rozpočty jsou peněžní fondy, kde jsou sou-středěny finanční prostředky, které se používají na financování produkce veřejných statků. Rozpočet je sestavován jako: •vyrovnaný: příjmy se rovnají výdajům (P = V), •schodkový (deficitní): příjmy jsou nižší než výdaje (P < V), •přebytkový: výdaje jsou nižší než příjmy (V < P). Veřejné Finance

33. Rozdělení veřejných rozpočtů • Veřejné rozpočty ČR tvoří soustavu, kterou představují tyto druhy rozpočtů: • rozpočet státní (ústřední), • •rozpočty fondů a rozpočty krajů, • •rozpočty obcí, • •rozpočty organizačních složek a příspěvkových organizací. • V soustavě rozpočtů je nejdůležitější rozpočet státní, neboť do něj plyne největší část výnosů daní a poplatků. Od rozpočtu státního se odvíjejí rozpočty ostatní. Každá vládní úroveň má rozpočet, jehož objem odpovídá svěřeným kompetencím, druhu a množství financovaných veřejných statků. Veřejné Finance

34. HLAVNÍ ZNAKY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ Mezi společné znaky všech druhů veřejných rozpočtů patří: • každý veřejný rozpočet je spojen s příslušnou úrovní vlády, • každý rozpočet je relativně samostatný: samostatnost každého rozpočtu je dána velikostí jeho příjmových zdrojů, kterou určuje zákon, na základě tzv. daňového určení výnosy, resp. podíly na výnosech sdílených daní tvoří příjmovou základnu příslušných rozpočtů. Veřejné Finance

35. Rozpočtová pravidla (platná od r. 2001) • zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Pravidla pro sestavování veřejných rozpočtů, pro jejich plnění a odpovědnost za čerpání příslušných finančních prostředků určují dva zákony. Je to: • zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některýchsouvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), Veřejné Finance

36. ROZPOČTOVÉ ZÁSADY • Mezi obecně platné rozpočtové zásady, mezi něž patří zejména: • •zásada každoročního schvalování rozpočtu, • •zásada reálnosti rozpočtu • •zásada jednotnosti rozpočtu, • •zásada úplnosti rozpočtu, • •zásada publicity rozpočtu. • Mezi důležité zásady patří zásada zejména zásada jednotnosti rozpočtu Veřejné Finance

37. Zásada jednotnosti rozpočtu Pro účely jednotnosti je v ČR vytvořena pevná konstrukce rozpočtové skladby, která vychází z hlediska organizačního, druhového a funkčního. • Hledisko organizační – Podle organizačního hlediska se veřejné rozpočty v ČR člení na kapitoly. Všechny ústřední resorty, jejichž příjmy a výdaje jsou součástí SR mají svoji rozpočtovou kapitolu. • Hledisko druhové - Druhové třídění je základním systémem, který se týká všech peněžních operací a rozlišuje je na příjmy, výdaje a financující operace. Veřejné Finance

38. Nejvyššími jednotkami druhového třídění jsou třídy, kterých je celkem 8. Každá třída je označena jednomístným číselným symbolem. Třídy se dále třídí na seskupení položek, která jsou označena dvoumístným číselným symbolem, kde první číslice určuje příslušnost ke třídě. Každé seskupení položek se dále třídí na podseskupení, která jsou označena trojmístným číselným symbolem, kde první dvě číslice určují příslušnost k seskupení položek. • Podseskupení položek se třídí na položky, které jsou nejnižšími jednotkami členění a jsou označeny čtyřmístným číselným symbolem, kde první tři číslice určují přísklušnost k podseskupení. Veřejné Finance

39. ROZPOČTOVÝ PROCES • Rozpočtový proces je rozdílný podle toho zda se sestavuje rozpočet státní či rozpočet obce aj. Dále je uveden postup při sestavování rozpočtu obce, který zahrnuje tyto dílčí činnosti: • příprava podkladů pro rozpočet, • sestavení návrhu rozpočtu. • projednání a schválení návrhu rozpočtu, • realizace, tj. profinancování jednotlivých položek rozpočtu, • průběžnou a následnou kontrolu plnění rozpočtu, • sestavení přehledu o plnění rozpočtu: jako závěrečný účet nebo finanční vyrovnání aj. Veřejné Finance

40. Změny v rozpočtu Změny v rozpočtu se provádějí tzv. rozpočtovými opatřeními, kam patří: • přesun rozpočtových prostředků, kdy se nezmění celkový objem příjmů a výdajů, • použití nových rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočetem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu, • vázání rozpočtových výdajů jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů, čímž se sníží celkový objem rozpočtu. • Všechna rozpočtová opatření schvaluje zastupitelstvo obce nebo rada oce, které nese celkovou odpovědnost za rozpočet obce. Veřejné Finance

41. Kontrola hospodaření veřejného rozpočtu Rozlišuje se kontrola vnitřní, vnější, vyžádaná a nevyžádaná. Za porušení pravidel hospodaření s prostředky veřejného rozpočtu lze uložit sankce. Veřejné Finance

42. Závěrečný účet • Po skončení kalendářního roku se údaje o hospodaření příslušného veřejného rozpočtu zpracovávají do závěrečného účtu (finanční vyrovnání). Zde jsou uvedeny položky podle rozpočtové skladby včetně prostředků na fondech. Veřejné Finance

43. Časový horizont veřejných rozpočtů • Veřejné rozpočty se podle délky rozpočtového období rozdělují na běžné (jednoleté a kapitálové (střednědobé). Veřejné Finance

44. Peněžní fondy obcí • Obce mají možnost zřizovat mimo svůj rozpočet některé druhy fondů. Mezi nejběžnější patří fond rezerv a rozvoje (FRR). Tento fond zřizují obce, pokud mají přebytky z hospodaření na svém rozpočtu nebo z prostředků, které byly získány např. prodejem majetku aj. Veřejné Finance

45. SHRNUTÍ • Veřejné rozpočty fungují jako peněžní fondy, jako bilance finančních prostředků jako finanční nástroje hospodářské politiky příslušných úrovní vlád. Rozpočtovou soustavu ČR tvoří: SR, rozpočty krajů, rozpočty obcí a rozpočty OS a PO. Systém rozpočtování upravují příslušné zákony a další nařízení. Při sestavování rozpočtu se dodržuje zásada každoročního sestavování rozpočtu, zásada jednotnosti a úplnosti, vyrovnanosti a publicity. Pro zajištění jednotnosti rozpočtu se musí respektovat hledisko organizační, druhové a funkční. Sestavení rozpočtu představuje celý proces od sestavení návrhu až po schválení a realizaci. • Změny v rozpočtu se řeší na základě tzv. rozpočtových opatření. Z hlediska času jsou rozpočty jednoleté (běžné) a rozpočty dlouhodobé (kapitálové. Kromě vlastního rozpočtu mohou obce zakládat mimorozpočtové fondy. Plnění rozpočtu podléhá vnitřní a vnější kontrole. Je vhodné, když je rozpočet podroben auditu Veřejné Finance

46. Veřejné finance Kapitola 7: STÁTNÍ ROZPOČET Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD. Veřejné Finance

47. CHARAKTERISTIKA STÁTNÍHO ROZPOČTU • Stát vstupuje do národní ekonomiky hlavně prostřednictvím SR. Při sestavování SR se vychází z tzv. střednědobého výhledu, kdy jsou zohledňovány skutečnosti nejen stávajícího roku ale i ty, které budou působit v příštích 2 – 3 letech. Veřejné Finance

48. Hlavní znaky státního rozpočtu • Obecně charakterizujeme SR jako: • centralizovaný peněžní fond, který v sobě zahrnuje státní příjmy a výdaje v příslušném roce, • nejdůležitější veřejný rozpočet ve státě, • ústřední bilanci příjmů a výdajů, • důležitou právní normu, která je každým rokem nová, • nejdůležitější nástroj fiskální politiky státu. Veřejné Finance

49. FUNKCE STÁTNÍHO ROZPOČTU SR jako hlavní nástroj fiskální politiky státu plní zejména funkci alokační, redistribuční, stabilizační, ale také funkci legislativní, regulační a kontrolní. Veřejné Finance

50. Alokační funkce Alokační funkci plní SR nejen tím, že stát jeho prostřednictvím vhodně rozmisťuje zdroje na produkci veřejných statků, ale také dbá na to, aby vynakládané finanční prostředky byly využívány maximálně efektivně. Veřejné Finance