Peníze

1. Peníze 4

2. O co půjde? • Minule • O výdajích a 4 modelech (C + I + G + XN) • Nyní • Historie peněz • Tvorba peněz (kde se peníze berou) • Proč lidé drží peníze (vlastní peníze) • Rovnováha peněz na trhu • Rozdíl mezi nominální a reálnou úrokovou mírou

3. Peníze „jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímaný prostředek směny.“

4. Historie vzniku peněz • Barterová směna • Výměna zboží za zboží • Komplikovaná, nemalé transakční náklady (např. kovář chtěl podkovy výměnou za rybu, ale rybář je nechtěl, tak co teď?) • Komoditní směna • Určitý druh zboží, který se považoval za platidlo • Např. dobytek, víno, kožešina atd. • Problém nedělitelnosti (např. nákup bochníku chleba za ovci, jak tu ovci rozdělit?)

5. Historie vzniku peněz • Papírové peníze • Dříve kryty zlatem, dnes už ne • Dnes nucený oběh • Depozitní peníze • Neboli bezhotovostní peníze • Např. účty v bankách • Používání platebních karet

6. Funkce peněz • Prostředek směny (oběživo a platidlo) • Zúčtovací jednotka (míra hodnoty při oceňování směňovaných statků) • Uchovatel hodnoty (prostředek akumulace kapitálu a úspor domácností)

7. Nabídka peněz = „je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku.“ Peněžnízásobasevyjadřuje pomocí peněžních agregátů.

8. Peněžní agregáty • Peněžní agregát M1 (transakční peníze) = hotové peníze v oběhu + depozitní peníze na požádání • Peněžní agregát M2 = agregát M1 + termínované vklady • Peněžní agregát M3 = agregát M2 + akcie, podílové listy fondů a obligace (se splatností do 2 let)

9. Bankovní soustava • Pasiva • hotovost v oběhu • povinné rezervy (10 %) • ostatní • Je tvořena centrální bankou a komerčními bankami. • Centrální banka Aktiva • vládní cenné papíry • úvěry komerčním bankám • devizové rezervy • ostatní

10. Bankovní soustava • Pasiva • depozita (vklady) • úvěry od centrální banky • ostatní • Komerční banky Aktiva • rezervy u centrální banky • úvěry, cenné papíry • ostatní

11. Tvorba peněz • 1. předpoklad – neexistuje hotovost (vše probíhá na účtech banky). • 2. předpoklad – komerční banky musí držet u centrální banky 10 % rezerv.

12. Tvorba peněz • Finanční aktiva rozdělujeme na: • Peníze (hotovost a depozita na požádání, u kterých předpokládáme nulový výnos) • Ostatní (alternativní) finanční aktiva (termínovaná depozita, obligace, akcie) přinášející výnos vyjádřený úrokovou mírou

13. Příklad tvorby bankovních peněz 1/3 • Centrální banka nakoupila vládní cenné papíry ve výši 100 peněžních jednotek (p.j.). To vede k růstu pasiv komerční banky (tj. k růstu depozit klientů, kteří prodali CB své obligace). • Současně dojde k růstu aktiv komerční banky v podobě zvýšení bankovních rezerv ve výši 100 mld. p.j. (hotovost + pohledávka vůči CB).

14. Příklad tvorby bankovních peněz 2/3 • Komerční banka z nově přijatých depozit (100 p.j.) poskytne 9/10, tj. 90 p.j. jako úvěry, vzniká její pohledávka (předpokládáme v = 1/10). • Zapůjčené peněžní prostředky ve výši 90p.j. se objeví v komerčních bankách jako nová depozita (2. stadium expanze bankovních depozit). • Z nich budou ve výši 10 % (9 p.j.) drženy povinné rezervy a zbytek (81 p.j.) banka zapůjčí.

15. Příklad tvorby bankovních peněz 3/3 • Celý proces tvorby bankovních depozit se zastaví, až se završí dělení prvotního přírůstku rezerv 100 p.j. na povinné rezervy a úvěry. • Měnová báze = oběživo + rezervy (aktiva)

16. Rozvaha (účetní bilance) komerční banky

17. , kde multiplikátor depozitních peněz v = rezervní poměr (míra rezerv) Přírůstek depozit je součtem nekonečné geometrické řady: Přírustek depozit Prvotní přírustek deposit

18. Zvýšení peněžní zásobycentrální bankou (CB): • CB poskytuje úvěry komerčním bankám. • CB snižuje povinné minimální rezervy (v ČR 2 %). • CB nakupuje vládní cenné papíry (obligace).

19. Snížení peněžní zásobycentrální bankou (CB): • CB prodává vládní cenné papíry (bezhotovostně i hotovostně). • Probíhá splácením úvěru ze strany komerčních bank. • CB zvýší sazbu povinných minimálních rezerv.

20. Nabídka peněz • Nabídka peněz je považována za dokonale neelastickouna změnu úrokové míry (křivka nabídky peněz MS je vertikální). • Za předpokladu vytváření dobrovolných rezerv komerčními bankami (jejich růst při nízkém výnosu finančních investic) by křivka MS byla pozitivně skloněna. • Poloha křivky MS je určena monetární politikou CB (posouvá se doleva při restriktivní politice, doprava při expanzivní politice).

21. Motivy držby peněz • Transakční motiv • Držba peněz je za účelem běžných výdajů domácností, podniků na mzdy, materiál apod. • Vyplývá z toho, že výdaje se časově nekryjí s příjmy, a proto je nutné držet určitou zásobu peněz. • Opatrnostní motiv • Držba peněz je pro případ neočekávaných výdajů nebo poklesu příjmů. • Spekulační motiv • Vychází z nejistoty výnosů z OFA (úroků, zisku, kapitálové ztráty) v souvislosti s vývojem tržních cen cenných papírů.

22. Poptávka po penězích • Poptávka po penězích MD je představována množstvím peněz, které jsou ochotny držet ekonomické subjekty při určité úrokové míře. • Poptávané množství penězroste s poklesem nominální úrokové míry (pohyb po křivce MD), při velmi nízkých úrokových mírách křivka MD klesá až k ose x (tzv. past likvidity).

23. Změna poptávky po penězích(posun křivky MD) • S růstem cenové hladiny P bude růst i množství peněz potřebných k nákupu stejného množství statků. • Růst reálného důchodu Y je spojen s růstem transakcí. • Změny ostatních transakcí a plateb (nákup finančních aktiv, nemovitostí, platby daní apod.), • Vývoj počtu subjektů v ekonomice, • Změna platebních zvyklostí (výplata mezd jednou měsíčně apod.), • Finanční inovace k urychlení platebního styku (pokles poptávky po penězích), • Změna preferencí při vytváření struktury aktiv (pokles averze k riziku sníží držbu peněz).

24. MS i i2 E i1 i3 MD M M1 M3 M2 Rovnovážná úroková míra • Nominální úroková míra neustále směřuje ke své rovnovážné úrovni i1, která je výsledkem střetávání poptávky po penězích a nabídky peněz.

25. Rovnovážná úroková míra • Při úrokové míře i2 je poptávané množství peněz M2nižší než nabízené množstvíM1a bude následovat převod do alternativních finančních aktiv v podobě obligací, akcií aj., poroste jejich cena, poklesne míra výnosnosti těchto aktiv (úroková míra) a klesající úroková míra povede k růstu poptávaného množství peněz. • Při úrokové míře i3je poptávané množství peněz M3 vyšší než nabízené množství M1. Reakcí bude růst úrokové míry a pokles poptávaného množství peněz.

26. MS1 MS2 i E1 i1 E2 i2 MD M M1 M2 Růst nabídky peněz • Expanzivní měnová politika CBzvýšila nabídku peněz z M1 na M2, jejímž výsledkem je změna rovnováhy E2a pokles úrokové míry nai2(přitom klesne transakční rychlost oběhu peněz).

27. i E2 i2 E1 i1 MD2 MD1 M M1 Růst poptávky po penězích • Poptávka po penězích vzrostla,úroková míra vzroste, peněžní zásoba se nezmění. • Ekonomické subjekty budou ochotny držet i po zvýšení poptávky po penězích stejné množství peněz v důsledku vyšší výnosnostialternativních finančních aktiv (přitom vzroste transakční rychlost oběhupeněz).

28. Úroková sazba • Úroková sazba je stanovena centrální bankou (v podobě diskontní sazby, repo sazby, lombardní sazby) nebo komerčními bankamiz vkladů či úvěrů (předem v %). Změna úrokových sazeb centrální banky ovlivňuje vývoj úrokových sazeb komerčních bank i vývoj úrokové míry. • Reálná úroková sazba = nominální úroková sazba snížená o míru inflace

29. Úroková míra • Úroková míra (míra výnosu ostatních finančních aktiv) je dána poměrem mezi objemem úroku (čitatel zlomku)a jistinou (N), tj. vkladem popř. cenou ostatních finančních aktiv (jmenovatel zlomku) x 100 (v %). • Úroková sazba a úroková míra jsou zde používány jako synonyma, jako průměr všech dílčích hodnot dosahovaných na trhu ostatních finančních aktiv.

30. , kde N=termínovaný vklad (popř. jiná OFA) Úroková míra • Úroková míra = objem úroku / cena OFA • Např.: 1. rok: (úrok 10 Kč : cena OFA 100 Kč) x 100 = 10 % 2. rok: (úrok 10 Kč : cena OFA 200 Kč) x 100 = 5 % • Reálná úroková míra = nominální úroková míra po odečtení míry inflace

31. Shrnutí 1/3 • Peníze jsou všeobecně přijímaným prostředkem směny. • Barterová směna znamená výměnu zboží za zboží. • Původně byly papírové bankovky stoprocentně kryty zlatem. Později docházelo ke snižování krytí. Dnešní peníze již kryté zlatem nejsou. Jsou to peníze s nuceným oběhem. • Peníze slouží jako prostředek směny, uchovatel hodnoty a také jako zúčtovací jednotka. • Nabídka peněz je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku. • Nabídku peněz, neboli peněžní zásobu, vyjadřujeme pomocí peněžních agregátů (M1, M2 a M3).

32. Shrnutí 2/3 • Bankovní soustavu tvoří centrální banka a banky komerční. • Centrální banka může zvýšit peněžní zásobu nákupem vládních cenných papírů, snížením povinných minimálních rezerv a poskytnutím úvěru komerční bance. • K poklesu peněžní zásoby dochází prodejem vládních cenných papírů centrální bankou, zvýšením povinné míry rezerv a nebo splácením úvěru, který si komerční banka vzala u centrální banky. • Jednoduchý depozitní multiplikátor je obrácenou hodnotou sazby povinných minimálních rezerv. • Sazba povinných minimálních rezerv udává, kolik procent z primárních vkladů musí komerční banky držet u centrální banky.

33. Shrnutí 3/3 • Lidé poptávají z důvodu transakčního, opatrnostního a spekulačního. • Cena cenného papíru roste, klesá-li jeho míra výnosnosti (úroková míra) a obráceně. • Rovnovážná úroková míra se na trhu peněz ustanoví, pokud se poptávané množství peněz přesně vyrovná nabízenému množství peněz. • Nominální úroková míra se přibližně rovná součtu reálné úrokové míry a míry inflace. • Růst peněžní zásoby vede k poklesu nominální úrokové míry. Pokles peněžní zásoby způsobuje růst nominální úrokové míry. • Růst poptávky po penězích způsobí růst nominální úrokové míry. Pokles poptávky po penězích povede k poklesu nominální úrokové míry.