Download
1 / 48
520 likes | 1.23k Views
Evoluce člověka. Filip Bordovský. Vývoj člověka:. Zapište si do sešitu!. Vývoj člověka probíhá již od konce třetihor navázal na vyhynulé formy lidoopů a pokračoval přes rody Ramapithecus Ardipithecus a Australopithecus k rodu Homo (lidé). Homo sapiens sapiens.
E N D
Evoluce člověka Filip Bordovský
Vývoj člověka: Zapište si do sešitu! Vývoj člověka probíhá již od konce třetihor navázal na vyhynulé formy lidoopů a pokračoval přes rody Ramapithecus Ardipithecus a Australopithecusk rodu Homo (lidé)
Homo sapiens sapiens Homo „sapiens“ neanderthalensis Homo erectus Australopithecus. africanus Homo habilis Homo heidelbergensis Australopithecus afarensis Ardipithecus ramidus Možné fylogenetické vztahy hominidů I. Čtvrtohory Čas (miliony let) Třetihory
Dryopitékus • Jde o rod, který byl formou blízký lidoopům. Byly to velké opice; obývaly východní Afriku, Evropu, severní Indii a Čínu. Příslušníci tohoto rodu byli velmi početní a jejich způsob života jim dovoloval po dobu přibližně 12 miliónů let (v období před 20 až 8 milióny let) osidlovat rozlehlá území. Dryopithecus je dnes považován za nejstaršího známého předchůdce lidské vývojové linie. Nebylo tomu však tak, že by se Dryopithecus v průběhu miliónů let vyvíjel přímo přes odpovídající mezistupně do podoby člověka. Existoval ještě dlouho víceméně v nezměněné podobě.
Ramapitekus • Byl nepřímý předchůdce člověka! • Asi metrový opičí jedinec, který se na Zemi vyskytoval přibližně před 15 milióny let. • Žil převážně na stromech a živil se sběrem rostlinné potravy. Stopy po jeho rozšíření byly objeveny v Indii a ve východní Africe. • Předpokládá se, že ramapitékové uměli chodit po zadních končetinách, čímž došlo k uvolnění jejich předních končetin. Sběrem plodů a semen počala ramapitékova ruka nabývat na obratnosti.
Ardipithékové • Rod dávno vymřelých pokročilých primátů, patřících k vývojové linii vedoucí k současnému člověku. Patří mezi vůbec nejstarší zástupce hominidů, neboť jejich pozůstatky pochází z 5,8 až 4,3 milionu let starých vrstev v dnešní Etiopii (východní Afrika). • Na výšku měřili asi 120 cm a vážili kolem 50 kg. Měli ještě četné adaptace k lezení po stromech (chápavé prsty nohou), dokázali se však pohybovat aktivně také po zemi (kde chodili zřejmě po dvou, zatímco na stromech spíše po čtyřech). Vývojovým potomkem ardipitéka byl nejspíš známější australopiték. • Významným jedincem ardipitéka je samice zvaná "Ardi", jejíž poměrně kompletní kostru, objevenou v Etiopii roku 1994, zrekonstruovali vědci v září roku 2009.
Australopitékové: Zapište si do sešitu! Pozůstatky byly nalezeny v Africe a snad i v Asii; datování 5 – 0,6 mil. let, známo pět druhů. Pohybovali se po dvou vzpřímeně, výška těla byla asi 120 cm až 140 cm hmotnost těla 35 – 45 kg, lebeční kapacita 300 – 600 cm3. Používali nástroje z kostí, zubů a rohů.
Australopithecus africanus lebka dítěte (Taungský chlapec) – nalezena v jižní Africe
doklad vzpřímeného pohybu hominidů na zadních končetinách Stopy A.afarensis (Laetoli, Tanzanie)
Rod homo = Lidé Zapište si do sešitu! • Homo habilis, člověk zručný • nejstarší druh člověka; výška asi 120 cm, hmotnost 40 – 50 kg, klenutá mozkovna, průměr lebeční kapacity 657 cm3. • Dokázal vyrábět jednoduché nástroje. Žil ve stepích, lovil různé živočichy, zejména savce, sbíral rostlinnou potravu. • První nález (Olduvai, Tanzanie) 1959 – 63, datování 1,7 – 2,3 mil. let.
Zapište si do sešitu! • Homo erectus, člověk vzpřímený • výška asi 155 – 175 cm; velmi robustní kostra. Lebeční kapacita od 775 do 1 250 cm3; délka života 30 – 32 let, • byl lovec a sběrač, užíval oheň. • Jako první nalezl jeho pozůstatky 1890 – 92 u osady Trinil na střední Jávě E. Dubios. • Podle nálezů kamenných nástrojů žil Homo erectus i na území ČR (Stranská skála u Brna, Přezletice u Prahy).
Homo erectus • první hominid, jenž se rozšířil mimo území Afriky
Homo sapiens sapiens Homo „sapiens“ neanderthalensis Homo erectus Australopithecus. africanus Homo habilis Homo heidelbergensis Australopithecus afarensis Ardipithecus ramidus Možné fylogenetické vztahy hominidů I. Čas (miliony let)
Zapište si do sešitu! • Homo sapiens, člověk rozumný – objevil se před 500 000 léty • Neandrtálci • tělesná výška asi 155 – 160 cm. Byli značně robustní, měli masivní lebku a nadoboční valy. • Pračlověk znal oheň, byl lovcem a sběračem, žil v tlupách a vytvořil si složité kulty. • Nálezy posledních neandrtálců jsou staré 30000 let.
Zapište si do sešitu! • Předvěký člověk • je předchůdcem člověka současného. • Měl vysoce vyvinuté abstraktní myšlení a užíval artikulovanou řeč. • Jeho poslední formy žily během mladšího paleolitu (asi před 5 000 lety). Vyvíjel se hlavně v Evropě, Přední, Střední, Jižní a Východní Asii a v Africe. • Zanechal po sobě barevné nástěnné malby např. v jeskyních ve Španělsku (Altamira) a sošky zvířat i lidí (Dolní Věstonice a další). • Nejznámější naleziště: např. Crô-Magnon, Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice a Pavlov, Mladeč u Litovle.
Moderní Homo sapiens Jeskyně Lascaux (Francie) – 17 000 let staré malby
Kde a jak se vyvinul Homo sapiens? • Monocentrické modely (zejm. afro-sapientní hypotéza) • Předpokládají, že se moderní člověk vyvinul na jednom místě (pravděpodobně Africe) a odtud pak migroval na další kontinenty • Polycentrické modely (model multiregionální evoluce) • Předpokládají, že Homo sapiens vznikl vícekrát na různých lokalitách z místních archaických populací; současné lidstvo pak vzniklo křížením těchto poddruhů.
Mitochondriální Eva? • K mutacím v každém mitochondriálním genu dochází velmi pravidelně – zhruba jednou za 1500 – 3000 let. • Srovnáním výskytu neutrálních mutací v mtDNA získané z různých populací lze zjistit, nakolik jsou si tyto populace příbuzné a před kolika lety se jejich vývojové linie rozdělily. • Ke studiu se využívají i kosterní pozůstatky, z nichž lze DNA v některých případech úspěšně izolovat. • Studie mtDNA ukázaly, že vývojová linie dnešního člověka (Homo sapiens sapiens) se od ostatních příslušníků rodu Homo oddělila asi před 150 – 200 tisíci roky a u jejího zrodu stála nevelká skupina žen, možná dokonce jediná žena – tzv. „mitochondriální Eva“, od níž jsme získali naši mimojadernou genovou výbavu.
Kde žila Eva? • Největší rozdíly v mtDNA jsou mezi osobami afrického původu. Z toho vyplývá, že tato mtDNA je nejstarší, protože při konstantní rychlosti mutací dokázala nahromadit nejvíce odchylek. V této větvi lze hledat ženu, po které jsme zdědili svoji mtDNA. • Lze potvrdit hypotézu, že všichni příslušníci druhu Homo sapiens sapiens pocházejí ze společného předka, jenž se vyvinul na území Afriky.
Y-chromozomový Adam (YcA) • Muži mohou přenést chromozom Y, proto lze předpokládat také „Adama“, společného předchůdce všech mužů. • Existuje mnohem méně variací chromozomu Y než mutací mitochondrií. • Poslední společný předchůdce mužů, Y-chromozomový Adam, žil mnohem později než mitochondriální Eva. Je datován do období před 27 000 lety (další zdroje uvádějí 37 000 – 49 000 roků a dokonce až před 188 000 lety). • Rozmnožení pouze jedné linie bylo způsobeno pohlavní selekcí ovlivněnou ekonomickým postavením jedinců. Michelangelo: Stvoření Adama (nástěnná malba 1508-12, Sixtinská kaple, Řím)
http://mujweb.atlas.cz/Veda/mitochondrie/1.htm Tintoretto: Adam a Eva (1550, olej na plátně)
Co se stalo s neandrtálci? Teorie • Homo sapiens se vyvinul z neandrtálce • H. sapiens a H. neanderthalensis byli odlišnými druhy, neandrtálec neobstál v konkurenci s H. sapiens (popř. byl dokonce moderním člověkem vybit jako lovná zvěř). • Mezi H. sapiens a H. neanderthalensis docházelo k vzájemnému křížení, současná populace je potomstvem obou druhů.
…a co ukázaly studie mtDNA? • Bylo provedeno srovnání hypervariabilních sekvencí HVR I a HVR II sekvencí mtDNA (aDNA) izolované z kosterního materiálu. • Vzájemné rozdíly v sekvencích HVR v rámci populace moderního člověka (tj. intraspecifická variabilita) dosahují pouze 11pb. • Rozdíly mezi sekvencemi HVR mezi člověkem a neandrtálcem jsou 35 pb, což lze (avšak s výhradami) interpretovat jako mezidruhový rozdíl.
Homo floresiensis– nejvýznamnější nález za posledních 50 let • Na ostrově Flores u Indonésie nalezena lebka asi 30-leté ženy z doby před 18 000 lety • Podle naleziště pojmenován Homo floresiensis • Výška cca 1 metr
Homo floresiensis– příliš mnoho otazníků • Co překvapuje? • Objem mozkovny 380 cm3 (= objem mozkovny šimpanze) • Navzdory malé velikosti mozku byl schopen rozdělat oheň a vyrábět nástroje • Není vyloučeno, že byl schopen řeči. • Jaký je tedy vztah velikosti mozkovny a duševními schopnostmi? • Potomek Homo erectus? • Nešlo o jedince s mikrocefalií? • Nepocházely nástroje nalezené na lokalitě od jiné populace?
