Naše obec ve středověku

1. Naše obec ve středověku Autorem práce je, pokud není uvedeno jinak, Mgr. Marie Toncrová

2. Anotace: seznámit žáky s historií obce Obříství ve středověku • Autor: Mgr. Marie Toncrová • Jazyk: čeština • Datum vytvoření: květen 2012 • Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět • Vzdělávací obor: dějepis • Tematický okruh:Objevy a dobývání, počátek nové doby • Téma: Naše obec ve středověku • Očekávaný výstup: popsat památky a historii obce Obříství • Speciální vzdělávací potřeby: žádné • Klíčová slova: osada, tvrz, statek • Druh učebního materiálu: pracovní list • Druh interaktivity: výklad, opakování • Cílová skupina: žák • Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – druhý stupeň • Typická věková skupina: 12 – 13 let, VII. třída

4. Obříství(1290-2010) • 13.století • První nepřímá zpráva o existenci osady, ležící v krajině zvané Meziříčí, mezi Labem a Vltavou, pochází z roku 1290. • Po vsi (jméno odvozeno od slovesa „broditi se“) se tehdy psal Jan z Obříství. (psáno také Obřistvie, Wobrzystwy) • Dobře chráněná poloha vsi při labském meandru způsobovala, že se postupně Obříství stalo hodnotným statkem, k němuž pozdější majitelé začali připojovat další osady. • Lze však předpokládat, že k vybudování tvrze a vesnice došlo už za vlády Přemysla Otakara I. (1197-1230), z této doby pocházejí rovněž první zmínky o samostatných osadách Semilkovice (připomínají se dokonce již v roce 1196) a Dušníky (první zprávy jsou o nich z roku 1228)

5. 14.století • 14.století • Počátkem 14.století jsou majiteli Obříství uváděni bratři Matěj a Lešek – snad synové vladyky Jana z Obříství. Z jejich doby pocházejí nejstarší záznamy o říční plavbě nad Mělníkem (počátkem 14.století je v českých zemích již 252 měst a městeček) • V letech 1367-1368 náleželo Obříství Loysovi čili Ludvíkovi, dvorskému apatykářovi a měšťanu Starého města pražského. • Po jeho smrti jeho syn Anděl prodal panství Janovi ze Smiřic. • Od roku 1371 byl pánem Obříství Jan rytíř z Obříství (zvaný také z Hnojnice) a po něm jeho synové – Smil z Obříství a Jan z Obříství. Tito byli patrony farního kostela sv. Jana Křtitele (ten se poprvé připomíná v roce 1384, ale postaven byl pravděpodobně mnohem dříve) • Od roku 1398 Obříství vládl Mareš z Újezda.

6. 15.století • Dalším držitelem Obříství byl Mikuláš, řečený Chudý z Újezda a později z Lobkowicz. • Ten získal v roce 1409 Lobkovice a v roce 1412 Libiš. S Obřístvím tyto vsi spojil v jeden celek. • Mikuláš byl nejvyšší zemský písař a od panovníka obdržel hrad Hasištejn. (nedaleko Kadaně) • Psal se potom Hasištejnský z Lobkowicz a založil tak jeden z později nejmocnějších rodů v Čechách. • Za prvního Lobkowicze prožívala zdejší krajina některé dramatické události. • Byla doba husitských válek, kdy zde několikrát pobývala nepřátelská vojska a také Jan Žižka z Trocnova tu doplňoval počty koní. • Po Mikulášově smrti připadly statky jeho synům, Mikuláši a Janu Popelovi, který založil linii pánů Popelů z Lobkowicz. • V roce 1462, po smrti Mikuláše II. Hasištejnského z Lobkowicz zdědil panství jeho nejstarší syn JanHasištejnský z Lobkovwicz – diplomat a cestovatel. • V této době statek Lobkovice byl od obřístevského vlastnictví oddělen a vyvíjel se samostatně. • K obřístevskému panství náležely ještě Kly a Libiš.

7. 16.století • V roce 1517 dědí majetek po Janu Hasištejnském z Lobkovic jeho syn Jaroslav a po něm jeho syn Jindřich. V roce 1542 podle kupní smlouvy získal za 5000 kop pražských grošů tvrz Obříství s poplužním dvorem, vsí, pivovarem, mlýnem a dalšími vesnicemi (Kly, Libiš) rytíř Vilém Kamýcký (Kamejcký) ze Lstiboře. • Syn rytíře Viléma – Albrecht Kamýcký se stal dědicem panství, které zvětšil o sousední Dušníky, ty získal za odměnu od krále Ferdinanda (do té doby náležely Dušníky Starému městu pražskému) • Po své smrti odkázal Albrecht Kamýcký Obříství své manželce Kateřině z Lukonoš, ta jej odkázala své vnučce Kateřině Berkové z Dubé a Lipého, takže správcem se stal nakrátko její manžel Mikuláš Sekerka ze Sedčic. • V roce 1597 ovdovělá Kateřina odstupuje panství Karlu Častovcovi Myškovi ze Žlunic. • V roce 1591 byl obřístevský statek dále zvětšen o ves Semilkovice. (stála tehdy na původním místě u starého Labe)

8. 16.století - zajímavosti • Zajímavosti z tohoto období: • Srpen 1501 – ničivá zátopa • Jaro 1515 – velká povodeň • 1523 – povodeň • 1537 – povodeň a krutý hlad • 1538 – katastrofální sucho • 1570 – menší záplavy • V polovině 16.století byl v Obříství přestavěn kostel, zřízena k němu zvonice. • Přestavěná byla i zdejší tvrz na malý zámeček. • Zlepšen byl štěpánský přívoz.

9. 17.století • V roce 1618 koupil statek Obříství rytíř Václav Felix Pětipeský z Chyše a Egerberga, • královský rada a maršálek královského dvora (manželka Johana Myšková ze Žlunic) • Ke statku Obříství tehdy náležela tvrz, ves a dva poplužní dvory, pivovar, mlýn, pila, štěpánský přívoz, vesnice Dušníky a Semilkovice se dvory, Kly a Libiš) • Pětipeský přikoupil i jiné obce v okolí (Kopeč, Byškovice…) • Po bitvě Bílé Hoře (1620) jako přívrženci Fridricha Falckého mu byly veškeré statky zkonfiskovány a on byl uvězněn (propuštěn v roce 1623) • A tak se v roce 1623 prodejem dostalo Obříství opět do rukou Lobkowiczů a do spojení se vsí Lobkovice. • V roce 1623 získala totiž obřístevské dominium kněžna Polyxena z Lobkowicz, statek koupila za 106 000 zlatých rýnských. (Polyxena v roce 1628 darovala malostranskému kostelu v Praze sošku Jezulátka, zásluhou karmelitánů se soška proslavila jako Milostné pražské Jezulátko po celém světě) • Po Polyxenině smrti v roce 1642 majetek zdědil její syn Václav Eusebius z Lobkowicz. • Je doba Třicetileté války(1618-1648) a v ní statek Obříství velmi utrpěl. • Dochází k pustošení oblasti vojsky císařskými, saskými, švédskými… • V době sepsání Berní ruly v roce 1654 obsahoval tehdy přechodně spojený statek Obříství a Lobkovice tyto vsi: Obříství, Dušníky, Semilkovice a Lobkovice a díly vsí: Libiš, Kly, Kojetice, Bukol, Kopeč, Mlékojedy, Byškovice a Neratovice.

10. 17.století • V roce 1657 došlo k opětnému rozdělení obou panství. Obřístevskou část zakoupila Marie Cecílie Renata, hraběnka z Náchoda a Lichtenberga, která toto věno přinesla manželovi Vilému Ferdinandu Slavatovi, hraběti z Chlumu a Košumberka. • V rukou Slavatů zůstalo panství až do roku 1691, kdy tento rod po meči vymřel. • V roce 1691 se jediná Slavatova dcera Marie Karolína vdala za hraběte LeopoldaAntonína Trauttmansdorffa. Tím se stal poprvé rod Trauttmansdorffů majitelem obřístevského statku, k němuž náležely též Korycany. • Marie Karolína dala vystavět nové domky v Obříství, půdorys návsi se změnil ve čtyřhran a v této podobě se obřístevská náves zachovala do současnosti. • V roce 1708 byl postaven morový (mariánský) sloup na návsi v Obříství. Dala jej postavit Marie Karolína jako poděkování Bohu, že Obříství bylo moru ušetřeno. • Latinský nápis na dolní části sloupu zní: „Chvála a sláva svatým, jejichž ochranou a přímluvou jsme byli od smrtícího a nakažlivého moru zachráněni.“

11. Barokní socha svaté Markéty

12. Jan Nepomucký

13. Morový sloup

14. Bedřich Smetana

15. Svatopluk Čech

16. Život středověkých lidí byl spjat se zemědělským rokem.Doplň přísloví a zapiš, ke kterému měsíci patří: • Studený máj – v stodole … • Svatá Anna – …… ….. • Medardova kápě – … …. • Svatý Martin jezdí na ……. …. • Svatá Markéta, hodila ………. • Na svatého Jiří vylézají ….. ….. • Na svatého Řehoře čáp letí přes …., hloupý sedlák, který …..

17. Řešení: • Studený máj - v stodole ráj. (květen) • Svatá Anna - chladna z rána. (červenec) • Medardova kápě - 40 dní kape. (červen) • Svatý Martin jezdí na - bílém koni. (listopad) • Svatá Markéta, hodila - srp do žita. (červenec) • Na svatého Jiří vylézají - hadi, štíři. (duben) • Na svatého Řehoře čáp letí přes – moře hloupý sedlák, který - neoře. (říjen)

18. Použité zdroje: • Sígl, M: Osobnosti a osudy obce.Obříství: Obecní úřad v Obříství 2000. • autorem fotografií je Mgr. Marie Toncrová