Sopky a jejich vliv na klima

1. Sopky a jejich vliv na klima

2. Mezi déletrvající kauzy, které přitahují pozornost médií jistě patří tzv. globální oteplování, či klimatické změny, chcete-li. Nejčastěji popisovaným viníkem je lidmi produkovaný oxid uhličitý.Ano, lidská činnost ho skutečně vytváří v nemalém množství a skutečně má vliv na klima, ale je jeho vliv skutečně tak velký, když jeho současné zastoupení v atmosféře je kolem 385 ppm (0,0385%)? • Media vůbec neinformují o ostatních skleníkových plynech, jako např. N20, methan, ozón, či vodní pára. Právě vodní pára je vůbec nejúčinnější skleníkový plyn, který má spoustu přirozených zdrojů... • Mezi velmi důležitý faktor ovlivňující zemské klima patří sopečná činnost. Při sopečných erupcích se do atmosféry dostává obrovské množství sopečného popílku, prachu, oxidů uhlíku, síry a dalších plynu. Sopky ovlivňují klima mnoho způsoby, některé mají ochlazovací (saze, popílek) , jiné naopak otepovací efekt (metan, CO2).

3. Mezi největší sopečné výbuchy ve dvacátém století patří výbuchy sopek Svatá Helena (1980) a Pinatubo (1991). Oba tyto výbuchy měli vliv na klima.Při výbuchu Svaté Heleny (1980) přišel vulkán celkem o 2,8 miliardy m3 materiálu.Za jediný den sopka do atmosféry vychrlila 520 miliónů tun popílku, což znamená, že erupce do atmosféry uvolnila mnohonásobně větší množství skleníkových plynů než vyprodukovalo lidstvo svojí činností za celou dobu své existence! • Ani sopka Pinatubo se nenechala zahanbit a v 14.6.1991, kdy došlo k největší erupci a popílek se dostal až do výše 21 km. Uvolnilo se 10 kubických kilometrů popílku, který se v oblasti rovníku roztáhl kolem celé Zeměkoule.

4. . • Nejničivější sopečné výbuchy . • Sopka Země Rok Počet mrtvých . • Tambora Indonésie 1815 92000 . • Krakatoa Indonésie 1883 36000 . • MontPelée Martinik 1902 30000 . • Nevado delRuiz Kolumbie 1985 22000 . • Etna Sicílie 1669 20000 . • Vesuv Itálie 79 16000 . • Unzen-Dake Japonsko 1792 10400 . • Laki Island 1783 10000 . • Kelut Indonésie 1919 5000

5. Nové výzkumy potvrdily vliv sopečného popílku a aerosolů na vznik oblačnosti, která odráží zpět sluneční záření. Objevily ale i zatím neznámý vliv látek ze sopečných erupcí na mokřadní ekosystémy. V období, kdy nejsou časté sopečné erupce, v mokřadních ekosystémech převažují bakterie produkující metan. • Po velkých sopečných erupcích může docházet k tomu, že sopečný popílek obsahující síru naruší rovnováhu bakteriálních společenstev ve prospěch bakterií, které konzumují sulfáty a sníží se tak velikost populace bakterií produkující metan, což vede k ochlazovacímu efektu. Tento vliv sopečných erupcí byl prokázán na základě výzkumu erupce islandské sopky Laki (1783), které takto ovlivnily mokřady ve Skandinávii a na Sibiři. • Sopečná činnost nemusela mít vždy jen fatální následky. Někteří vědci (Paul Hoffman, Sturgis Hooper) přisuzují sopečné činnosti roli jakéhosi záchrance klimatu. Tito vědci přišli s velmi zajímavou (ale i pro některé další vědce kontroverzní) domněnkou o tom, že v minulosti Země se vyskytla alespoň jedna epizoda globálního zalednění vinou sníženého obsahu CO2 v zemské atmosféře a následného poklesu skleníkového efektu.

6. Taková epizoda se měla údajně odehrát již před 2,35 miliardy let a pak ještě mnohokrát až do pozdního prekambria před 590 miliony lety. Oceány tak zamrzly až do hloubky 1 km a ze Země se stala doslova sněhová koule s nepochybně ničivými následky pro život; všechno s výjimkou baktérií nutně vyhynulo. • Až po skončení poslední epizody nastal přibližně před 565 miliony let známý bouřlivý rozvoj života v kambriu. Země se však z toho pokaždé vzpamatovala zásluhou dodávky oxidu uhličitého při zvýšené vulkanické činnosti.

7. Všechny havajské ostrovy jsou sopečného původu. Ostrov Havaj je z nich největší. Najdeme na něm pět sopek: MaunaLoa, Mauna Kea, Kilauea, Hualalai a Kohala. Největší sopkou světa je Mauna Kea. Od hladiny moře na vrcholek napočítáme 4205 m a od hladiny moře k základu sopky na dně oceánu je to dalších 5400 m. Celkem něco okolo 9,5 km – 10 km. O něco nižší je MaunaLoa s největší vulkanickou hmotou na světě. MaunaLoa a Kilauea jsou dosud aktivní. MaunaLoa vybuchla od roku 1885 dvacetkrát. Naposledy 25.března 1984 po devítileté přestávce. Objem vytékající lávy se odhadl na 2 mil. m3 za hodinu. Láva tekla na město Hilo, ale po 25 km se zastavila. Obyvatelé to odnesli jen strachem. Kilauea je od roku 1983 nepřetržitě činná a je zde také umístěna sopečná přírodní rezervace. Sopky Hualalai (ostrov Havaj) a Haleakala (na ostrově Maui) nepovažují vulkanologové za vyhaslé. 35 km jižně od Kilauea je podmořská sopka Loihi. K dosažení mořské hladiny ji zbývá 975 m. Odhaduje se, že nový ostrov se objeví asi za 10000 až 100000 let. Panuje zde tedy čilá sopečná aktivita.

8. V roce 2007 žilo na Havajském ostrově 173.000 obyvatel. Nacházají se zde dvě letiště a ročně na ostrov přiletí více jak 1 mil. zahraničních pasažérů, kteří tvoří 90% návštěvníků. V roce 2007 přicestovalo 1.622.359 letecky a 117.099 lodí. (http://hawaii.gov/dbedt/info/census/population-estimate, vpravo kliknout na Annual Visitor Research Report, vyberte rok 2007, tabulka 1 Summary of Visitors Statistics, na řádku 117 návštěvnost ostrova Havaj letecky vidíme příslušnou hodnotu, řádek 125 se týká lodí).V roce 2000 navštívilo ostrov Havaj 1.267.966 turistů. Vyhledávání je podobné – na řádku 28 je namísto Hawai uvedena přezdívka Big Island. Mezi roky 2000 až 2007 lze pozorovat pomalé přírustky. Na ostrov přijíždí pomalu a jistě stále více lidí a mohli bychom se domnívat, že způsobují nárůst CO2. Ale … Oxid uhličitý je v poměru ke vzduchu těžký plyn (12 + 2 x 16 = 44 g). Ze zkušenosti víme, že se ve studnách a vinných sklepech drží při zemi. Zřejmě nešplhá od pobřeží do výšky 3400 m, kde se nachází observatoř. Ve volných prostorách se rozptýlí a neohrožuje život lidí. Observatoř tedy sotva měří turisticko-hospodářskou činnost na Havaji. Můžeme se jen domnívat, že je tomu právě naopk. Oxid uhličitý uniká jícny sopek a také postranními trhlinami a klesá postupně dolů k pobřeží. Při tom míjí observatoř. Eventuelní bezpříkladné množství návštěvníků na observatoři to také asi nebude. Každý návštěvník si dopravu na observatoř musí organizovat sám, jak se lze v instrukcích jak observatoř navštívit dočíst. Individuální návštěvu a výstup na vrchol Mauna Loa popisuje jeden český turista.

9. Konec • Dmytro Milinevskyy • Veronika Samkova • Zděnek Vorliček • Ilona Benešova