Lenka Zouharová Německá filologie - Historie

1. Politické procesy 1948 - 1953 Lenka Zouharová Německá filologie - Historie

2. Po únorových událostech roku 1948 začínají čistky ve školách, úřadech, zájmových organizacích, v řadách bezpečnostních složek. • V květnových parlamentních volbách komunisté jasní vítězové. • V polovině roku se však objevují problémy se zásobováním, rostou projevy nespokojenosti, hrozí stávky. • Likvidace ostatních politických stran: sociální demokraté násilně spojeni s KSČ v červnu 1948, národně socialistická strana přejmenována na Československou stranu socialistickou, lidovci jen bezvýznamnou stranou spolupracující s KSČ. Na Slovensku z Demokratické strany jen torzo spolupracující s KSS. Lenka Zouharová

3. V červnu abdikuje prezident Beneš, na jeho post zvolen Klement Gottwald. • V červnu se také koná všesokolský slet, na kterém účastníci vyjádřili svůj nesouhlas s volbou prezidenta. Dalším manifestem byl v září Benešův pohřeb. • 9. září 1948 schválilo předsednictvo ÚV KSČ politiku „ostrého kurzu proti reakci“, kterou navrhli Gottwald, Slánský a Zápotocký a objevilo se také konkrétní řešení: přijetí zákona na ochranu republiky (8. října 1948, zákon č. 231/1948 sb.), vytvoření táborů nucených prací, ostrý postup proti živnostníkům a kulakům. • Změnu politického režimu doprovázela početná emigrace, ale také masová nezákonnost. Lenka Zouharová

4. Politické procesy probíhaly ve dvou etapách: • 1. etapa: 1948-1949 • Mají pomoci k zajištění únorového mocenského zvratu a k ustanovení diktatury. • Soustředí se na mocensko-politickou oblast, na zničení mechanismů demokracie a občanské společnosti. Lenka Zouharová

5. 2. etapa: 1949 – 1953 • Začala dovršením ztráty občanských a politických práv a svobod. • Zákony často odporují ústavě. • Nezákonnosti slouží k ochraně mocenského monopolu Lenka Zouharová

6. Počty odsouzených nejsou přesně známy, ale odhadem (Kaplan, Karel:Československo v letech 1948 – 1953. Praha 1991, s. 86) Lenka Zouharová

7. I. Vojenské procesy • Neveřejné, prý se probírá vojenské tajemství • Tresty smrti, tábory nucených prací, vězení • Obvinění ze špionáže pro Západ, vlastizradu, spolupráce s gestapem, za účast na přípravě změny režimu: • S nekomunistickými důstojníky – nejznámější případ: gen. Heliodor Píka • S účastníci západního i východního odboje - popraveni: František Skokan, Jaromír Nechanský, Josef Robotka - věznění např. Josef Bryks, František Fajtl, hrdina SSSR Josef Buršík Lenka Zouharová

8. S partyzánskými vůdci – největším na podzim 1950 s V. Žingorovem a spol. – tři tresty smrti, dvakrát doživotí, další tři dlouholeté tresty • Na Slovensku s účastníky SNP a domácího odboje – až do roku 1954 Lenka Zouharová

9. II.Procesy s nekomunistickými politiky • Obsahem obžaloby opět vlastizrada, snaha na změně režimu, spolupráce se západními špionážními službami. • Velká část těch, kteří byli ohroženi, emigrovala. Ale např. lidovečtí představitelé msgre. Jan Šrámek a František Hála byli zadrženi při útěku a dožili v internaci. • Z řad sociální demokracie: Bohumil Laušman • Československá strana národně socialistická - Prokop Drtina (bývalý ministr spravedlnosti) - proces s Miladou Horákovou a spol. Lenka Zouharová

10. Proces s Miladou Horákovou a spol. (31. 5. – 8. 6. 1950) • Největší monstrproces vůbec, nazýván také proces s vedením záškodnického spiknutí. Byl vykonstruován sovětskými poradci a považován za vzorový. Poprvé použity otázkové protokoly. Obvinění: příprava protistátního puče, teroristické akce, špionáž. • Celkem 13 obžalovaných: osm bývalých funkcionářů strany národně socialistické (Horáková, F. Zemínová, Kleinerová, Buchal, Hejda, Nestával, Pecl, Přeučil), dva sociální demokraté (Peška, Dundr), dva funkcionáři strany lidové (Hostička, Křížek) a jeden obviněný z trockismu (Záviš Kalandra). • Rozsudek: 4 tresty smrti (Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl, Záviš Kalandra), 4 doživotní tresty, ostatních pět v rozmezí 15 – 20 let. • Poté tzv. následné procesy – 35 v různých městech ČSR, 639 osob odsouzeno, uděleno 10 trestů smrti a 48 trestů doživotí. Lenka Zouharová

11. III. Procesy církevní • Církev byla velkým protivníkem KSČ, představovala ideály humanity a demokracie. • Na jaře 1950 ukončen monstrproces s opaty řádů, na který navázala Akce K. • Během Akce K (duben 1950) vyklízení klášterů, jejich budovy zabírány státní správou a chátraly, členové řádu žijí v internačních klášterech či pracují v lomech a dolech. • Prakticky současně proběhla Akce P, během které byla řeckokatolická církev spojená s církví pravoslavnou. Lenka Zouharová

12. Čihošťský zázrak • O třetí adventní neděli se během kázání faráře Josefa Toufara několikrát pohnul kříž. Všimli si toho věřící a v okolí se začaly šířit fámy. • Farář Toufar byl zatčen 28. ledna 1950, vyslýchán a bit. Pod nátlakem „popsal“ mechanismus, kterým údajně uvedl kříž do pohybu. Při rekonstrukci se kříž však nepohnul. • Zemřel 25. února 1950 na následky mučení při výsleších. Lenka Zouharová

13. Případ Babice • V červenci 1951 byli zastřeleni čtyři členové Místního národního výboru. Mělo jít o teroristickou akci, kterou ale s největší pravděpodobností byla akcí a konstruktem StB. • Za tento čin byli za pár dní odsouzeno sedm lidí, včetně dvou kněží k trestu smrti, další obvinění dostali tresty nad 20 let či doživotí. • V listopadu následoval druhý proces s tzv. skupinou pomahačů vrahů z Babic, ve které byl babický farář Babula odsouzen k trestu smrti a dalších šestnáct lidí dostalo vysoké tresty. Lenka Zouharová

14. IV. Procesy s komunistickými funkcionáři • Probíhaly především v letech 1951 – 1952 s 278 funkcionáři. • Odsouzení byli obviněni ze sympatií s Titovým režimem v Jugoslávii, ze špionáže. • V dubnu 1954 proběhl proces se slovenskými buržoazními nacionalisty, ve kterém byl odsouzen na doživotí také Gustáv Husák či Laco Novomeský. • Vysoké tresty dostali také důstojníci, které dosadil do vysokých funkcí nástup nového režimu. Byli obviňováni z úmyslné sabotáže materiálního vybavení armády. Lenka Zouharová

15. Proces s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského • Vykonstruovaný proces na přání Stalina, který probíhal v listopadu 1952. • Byli obviněni ze špionáže, trockismu, titoismu, spiknutí proti republice, záškodnictví a popsáni jako nepřátelé československého lidu a sionističtí, buržoasně nacionalističtí zrádci. Jedenáct ze čtrnácti obžalovaných bylo označeno jako židovského původu. • Padlo 11 trestů smrti, mj. Vladimír Clementis (ministr zahraničních věcí), Rudolf Slánský (generální tajemník KSČ, stál u zrodu politických procesů), Karel Šváb (náměstek ministra národní bezpečnosti), Bedřich Reicin (řídil většinu politických procesů s důstojníky) a tři doživotní tresty. Lenka Zouharová

16. RudolfSlánský (31.7.1901 – 3.12.1952) • Člen a funkcionář KSČ od jejího vzniku v roce 1921, od roku 1921 člen ÚV a také politického byra strany. • Od roku 1938 člen zahraničního vedení KSČ v Moskvě. • 1945 – září 1951 generální tajemník strany, člen ÚV KSČ a poslanec Národní fronty. • V listopadu 1951 odsouzen k trestu smrti. • V roce 1963 byl rehabilitován. Lenka Zouharová

17. Další procesy: • Hospodářské: hledají se viníci hospodářských problémů. Lidé obviňováni ze sabotáží, bránění kolektivizaci, ze špionáží. • S „vnějšími nepřáteli“ – se zahraničními novináři, diplomatickými pracovníky. • Proces s československými hokejisty – těm bylo zakázáno odletět na MS 1950 do Anglie, snad obava z emigrace. Po několikaměsíčních výsleších 9 odsouzených, mj. Bohumil „Bóža“ Modrý, Augustin Bubník, Vladimír Kobranov. V roce 1955 dostali milost prezidenta Novotného. Lenka Zouharová

18. Použitá literatura: Benčík, Antonín – Richter, Karel: Vražda jménem republiky. Tragický osud generála Heliodora Píky. Praha 2006. Kaplan, Karel: Československo v letech 1948 – 1953. Praha 1991. Kaplan, Karel: Největší politický proces. M. Horáková a spol. Praha 1995. Kaplan, Karel: Nekrvavá revoluce. Praha 1993. Internetové zdroje: http:// www.totalita.cz (dne 7. května 2007) Lenka Zouharová

19. gen. Heliodor Píka (3. 7. 1897 – 21. 6. 1949) • Za 1. světové války v legiích v Rusku a Francii. • 1926 – 1927 vystudoval vysokou školu válečnickou v Paříži. • 1932 – 1937 československý vojenský atašé v Rumunsku, po vypuknutí 2. světové války pomáhá při odchodu čes. vojáků do zahraničí. • 1941-1945 náčelník čs. vojenské mise v Sovětském svazu • V květnu 1948 zatčen a obviněn ze špionáže a vlastizrady,28.1.1949 ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti21.6.1949 ve věznici na Borech v Plzni popraven. • 1968 plně rehabilitován. Lenka Zouharová

20. JUDr. Milada Horáková (25. 12. 1901 – 27. 6. 1950) • Před válkou pracovala na sociálním úřadě v Praze. • Od roku 1929 členkou ČSNS, působila v ženském hnutí. • Zapojila se do protinacistického odboje, v roce 1940 byla zatčena gestapem a byla vězněna až do konce války. • 1945 – 1948 poslankyně Národního shromáždění. • V září 1949 zatčena a v červnu následujícího roku odsouzena k trestu smrti za velezradu a špionáž. • 27. 6. 1950 byla popravena. • V roce 1968 byl rozsudek zrušen, rehabilitována byla až v roce 1990. Lenka Zouharová