1 / 32

URBANIZ ACE

URBANIZ ACE. Hlavní procesy utvářející moderní společnost. Urbanizace Industrializace Sekularizace ( věda a vzdělání ) Byrokratizace Globaliz ace Kolektivizace/Individualizace. Urbaniza ce. Urbanizace.

cedric-reilly
Download Presentation

URBANIZ ACE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. URBANIZACE

  2. Hlavní procesy utvářející moderní společnost • Urbanizace • Industrializace • Sekularizace (věda a vzdělání) • Byrokratizace • Globalizace • Kolektivizace/Individualizace

  3. Urbanizace

  4. Urbanizace • Demograficko- geografický význam (strukturně společenský význam): relativní růst počtu obyvatel žijících ve městech -- Přímá urbanizace • Sociální, kulturní a psychologický význam: růst relativního počtu obyvatel žijících městských způsobem života nezávisle na prostředí. Nepřímá urbanizace – hlavní zájem sociologie

  5. Přímá urbanizace

  6. Push faktory (vytlačují z venkova): demografická revoluce (snížení úmrtností dětí a prodloužení délky života zavádění výsledků vědy a techniky do zemědělství Výsledek: přetlak obyvatelstva přetlak je uvolněn zrušením nevolnictví Pull faktory (přitahují do měst) pracovní příležitosti představy o snadnějších podmínkách života Faktory, které přivedly k přímé urbanizaci Vytlačující a přitahující faktory existují i dnes. Uvažujte jaké?

  7. Míra urbanizace • Vzhledem k mnohostrannosti urbanizace (sociální, kulturní, ekonomické, sídelně-demograficko oblasti) neexistuje jednotná uznávaná metodika sledování stupně urbanizace

  8. Možná měření urbanizace • Index velikostní struktury měst: podíl součtu vážených podílů počtů obyvatel žijících ve městech jednotlivých velikostních kategorií a obyvatel všech měst vážených velikostních kategorií • Tempo změn: • základní urbanizace (podíl lidí žijících v obcích s méně než 5000 obyvateli), • střední urbanizace (podíl obyvatel žijících v obcích větších než 20000 obyvatel; lze zde samostatně hodnotit i velkoměsta – v ČR nad 100000 obyv.)

  9. Úkol • Počítejte Index velikostní struktury měst podle jednotlivých krajů

  10. Saturační křivka -- míra nasycenosti městského prostoru

  11. Typy přímé urbanizace • Extenzívní urbanizace • Intenzívní urbanizace

  12. Extenzívní urbanizace • Migrace do měst a růst měst jako sídel -- roste počet městského obyvatelstva a to směřuje do měst jako bodů

  13. Intenzívní urbanizace • Rostou vazby mezi městy, důležitá jsou spojení obcí -- vytváření sídelních systémů kolem měst, urbanizace se vztahuje na plochy (aglomerace, dvojměstí, -- konurbie)

  14. Úkol • Jaké aglomerace či dvojměstí v ČR znáte? Popište tyto sídlení útvary

  15. MIGRACE

  16. MIGRACE • Nutno číst: viz příloha17-migrace.doc v COMMONU

  17. Nepřímá urbanizace

  18. L. Wirth: Urbanism as a way of life (1938) • Vliv počtu obyvatel, hustoty obyvatel a heterogenity obyvatel se projevuje v: • Anonymita a odosobnělost (počet obyvatel nad určitý limit ovlivňuje vztahy lidí; diferenciace a individualizace, nedostatek vzájemné známosti ) • Vzhledová uniformita měst (fyzická blízkost a sociální vzdálenost vyžaduje vizuální rozpoznávání; to je zjednodušeno „uniformou“) • Časová disciplína a diktát času • Prostorová diskontinuita a separace (prostorová segregace podle sociálních znaků – rodinné vztahy se oslabují) • Přemýšlejte o těchto charakteristikách a pokuste se je nalézt na venkově

  19. Úkol • Nakreslete mapu Prahy

  20. Mentální mapy • Mapování každodenních aktivit lidí v sídlech • zvnitřněná představa města, vesnice, krajiny, regionu tvořícího prostředí života jednice. Lze ji vyjádřit graficky • Lidé prostorově strukturují své prostředí podle několika elementů, v nichž se zachycuje symbolický význam prostoru (dominanta, trasa, uzel, přírodní výtvor, obvod, hranice, dopravní komunikace)

  21. Mentální mapy • Mapa je selektivním filtrem informací o prostoru, kde se pohybujeme a potřebujeme se orientovat. Selekce se uskutečňuje podle míst podstatného významu sloužících k čitelnosti prostoru. • Urbanistická rozhodnutí a realizace změn takové prostředí mění, s čímž držitelé mentálních map nepočítají. Mapy mají značnou časovou setrvačnost, a proto dochází k rozporům a konfliktům mezi skutečností a prostorovým znázorněním v dlouhodobé představě.

  22. Kontra-urbanizace (anti-urbanizace) • Znamená migrace lidí z měst konec urbanizace? • Migrace nesměřuje přímo na venkov, ale do menších sídel městského (urbanizovaného) typu • Sociologové tento termín neakceptovali, protože nelze říci, že více a více lidí žije venkovským způsobem života

  23. Přemýšlejte nad následujícím úkolem • Kde bydlíte (odpoutejte se od bydlení na kolejích)? • Město, vesnice (velikost) a okraj, centrum, mezi okrajem a centrem • Jedná se o: vilovou čtvrť, sídliště, cihlovou zástavbu, rodinné domky, solitérní bytový dům atd. • Kde byste chtěli bydlet?

  24. Ruralizace • Proces urbanizace se nezastavil, ale jsou patrné reakce na něj • Částečně měšťané odcházejí na venkov (Chalupáři, chataři, venkovská turistika) • A pod ruralizací hlavně dochází k určitému obnovení venkovského způsobu života – tzv. neo-venkované: multifunkční pojetí venkova) • viz příloha19-venkovští-hospodáři.doc;

  25. Proč dochází k ruralizaci • Místní aktéři hodlají zachovat venkov • Nedostatky města a městské kultury (nedostatek prostoru, nezdravé životní prostředí, nezájem v mezilidských vztazích, nejasné sociální vztahy) • VÝSLEDKEM JE REDEFINOVÁNÍ RURALITY (orientace na malé komunity; hledání identity v těchto komunitách, participace v těchto komunitách, zahrnutí tradice do nových rámců, požadavky obnovy venkova)

  26. Rurbanizace • Propojení urbánního a rurálního (především jejich negativních částí). Sociálně-kulturně psychologický aspekt rozšiřování měst • Například: materiál EU z r. 1997: Rural Developments: • S potenciálním rizikem ve vztahu ke svému životnímu prostředí, sociálnímu a kulturnímu dědictví se některé oblasti (relativně blízko velkým městům) stávají pouze obytnými oblastmi a ne sociálně živými oblastmi (rurbanizace). • Termín poprvé použil J.Galpin v r. 1911 v „Social Anatomy of an Agricultural Community“ • Doporučená četba: Ekonom, 2000, č 45.:Sprawl aneb stavební mor

  27. Otázky • Lze čelit a reagovat na urbanizaci pronikající na venkov? • Jak reagovat na urbanizaci pronikající na venkov?

  28. Možné odpovědi na položené otázky • Urbanizaci nelze čelit jejím negováním (tradicionalismus nemá příliš šancí zvítězit) • Vyrovnávat se s urbanizací znamená akceptovat její myšlenky a procesy, ale využívat je ku prospěchu venkova (přeměnit nevýhody ve výhody) • Takové vyrovnávání se s urbanizací není možné bez silné venkovské identity (socio-kulturní faktory jsou na venkově důležitými, má-li se rozvíjet jako venkov – je nutné povědomí venkovanů o venkově)

  29. Výsledky působení modernizace na venkov • Oslabení identity venkovské populace (kdo vlastně jsme?) – nižší schopnost jednat v městském prostředí • Vyvrcholení tohoto procesu – rurální exodus (v 60. letech na západě, končí v letech 70-tých); v Česku v letech 70-tých a končí v letech 80-tých • U nás i specifický vliv kolektivizace (mezi modernizací a tradicí)

More Related