Znalostní management KIP/KM

1. Znalostní management KIP/KM Správa dokumentů

2. Správa dokumentů Systematický proces organizovánía uchovávání znalostí, takže mohou být získány zpět, vybírány a prezentovány způsobem, který jim zajišťuje hodnotu a umožňuje jejich pochopení

3. Správa dokumentů - úvod Problémy s dokumenty u velkých podniků • Více než jedna osoba pracuje na jednom dokumentu • Těžko se dokumenty hledají • Těžko se pozná stav dokumentu • Kdo může dokument aktualizovat • Několik konvencí pro pojmenování dokumentů • Nekonzistentní formátování • Uschovat, co je důležité, ostatní skartovat

4. Strukturovaná data vs. nestrukturovaná data Strukturovaná data • Uložení do polí, záznamů, souborů, tabulek, databází • Nestrukturovaná data • Dokumenty, obrázky, grafika, text, video, chat • Nástroje pro správu dokumentů

5. Dvě větve systémů správy dokumentů: • (podle média dokumentu) • Správa papírových dokumentů – smlouvy, výkresy, popisy, fotografie • Správa elektronických dokumentů – texty, obrázky, PP prezentace, videa, zvuk, multimediální dokumenty

6. Správa dokumentů nebo také Systém pro správu dokumentů (anglicky: Document management system (DMS)), je počítačový systém určený ke správě elektronických dokumentů a/nebo zdigitalizovaných papírových dokumentů, tj. např. dokumentů převedených do digitální podoby skenováním.

7. Typický systém pro správu dokumentů řeší následující problémy: • Vytváření dokumentů : • Správa verzí/revizí dokumentů • Automatické přidělování identifikátorů dokumentům a jejich revizím • Správa metapopisu • Sdílení dokumentů • Řízení přístupu na základě systému přístupových práv • Workflow • Ukládání dokumentů - archivace

8. Verze/revize slouží pro odlišení různých stavů, ve kterých se dokument během svého života nacházel. Dokument se v čase mění, ale potřebujeme mít možnost se vrátit k předcházející verzi Automatické přidělování identifikátorů dokumentům / revizím přináší jistotu, že dokumentu a jeho revizi bude přiděleno číslo ze správné řady a že číslo bude v rámci systému (nebo složky) jednoznačné.

9. Verze/revize slouží pro odlišení různých stavů, ve kterých se dokument během svého života nacházel. Dokument se v čase mění, ale potřebujeme mít možnost se vrátit k předcházející verzi Automatické přidělování identifikátorů dokumentům / revizím přináší jistotu, že dokumentu a jeho revizi bude přiděleno číslo ze správné řady a že číslo bude v rámci systému (nebo složky) jednoznačné. Metapopis dokumentů / revizí slouží k přidání dodatečné informace k dokumentu/revizi, která může a nemusí být součástí obsahu dokumentu. Obvykle je metapopis využíván pro rychlejší vyhledání konkrétního dokumentu. Např. autor dokumentu je typický prvek metapopisu.

10. Metadata se vytvářejí a ukládají pro každý dokument. Mohou např. obsahovat identitu autora, datum, kdy byl dokument uložen atd. Systém může automaticky extrahovat metadata z dokumentu nebo vyzvat uživatele, aby je zadal. Některé systémy také používají optické rozpoznávání písma (optical charakter recognition, OCR) na skenovaných dokumentech, nebo extrahují text z elektronických dokumentů. Tento text pomáhá uživateli lokalizovat dokument identifikováním klíčových slov nebo má-li systém full textovou vyhledávací schopnost, může najít dokument sám Metapopis dokumentů / revizí slouží k přidání dodatečné informace k dokumentu/revizi, která může a nemusí být součástí obsahu dokumentu. Obvykle je metapopis využíván pro rychlejší vyhledání konkrétního dokumentu. Např. autor dokumentu je typický prvek metapopisu.

11. Správa metapopisu je funkce nabízená pouze pokročilými systémy pro správu dokumentů. Umožňuje řídit, jaký metapopis budou dokumenty mít. Nejjednodušší systémy používají sadu předdefinovaných parametrů, pokročilejší systémy dovolují upravit metapopis dokumentů/revizí pro celý systém, zatímco nejpokročilejší, např. Správa dokumentů IS ALeX, dovolují řídit metapopis až na úroveň složek a dokonce jednotlivých dokumentů

12. Přístupová práva slouží k omezení přístupu neautorizovaných uživatelů k datům systému. Opět najdeme celou škálu systémů od těch, kterým zcela systém přístupových práv chybí, přes ty, které dovolují vidět vše nebo nic, až po ty, které dokáží řídit přístup k jednotlivým složkám, k jednotlivým dokumentům, nebo dokonce i k jednotlivým položkám metapopisu. Archivace řeší, jak dokument uložit, aby jej bylo možno spolehlivě a co nejrychleji vyhledat. Dále řeší problémy typu: záloha archivu, skartace dokumentů, archivování plných medií apod.

13. Integrace – Mnoho systémů správy dokumentace integruje tento systém přímo do aplikací, takže uživatel může získat existující dokument přímo ze skladu systému, udělá úpravy dokumentu a pošle zpět do skladu novou verzi, aniž by opustil aplikaci. Tato integrace je vhodná pro systémy spolupráce v týmu nebo tzv. groupware.

14. Získání dokumentu ze skladu (Retrieval). • Získání dokumentu ze skladuje možno provést několika způsoby a různé DMS je také používají. • Jednotlivý dokument může být otevřen, když uživatel specifikuje jedinečný identifikátor dokumentu a systém použije základní index k otevření dokumentu. • Pružnější přístup dovoluje uživateli specifikovat částečný vyhledávací řetěz obsahující identifikátor dokumentu a/nebo část očekávaných metadat. Systém na to vrátí seznam dokumentů, které splňují uživatelovy vyhledávací podmínky. • V některých systémech je možné specifikovat booleovský výraz obsahující více klíčových slov nebo příklady frází, o kterých se předpokládá, že je dokument obsahuje. Systém vypracuje seznam potenciálně relevantních dokumentů.

15. Ukládání dokumentů (Storage)– řeší problémy, kde je dokument uložen, na jak dlouho, přesuny dokumentů z jednoho média na jiné, event. zničení/ smazání dokumentu. Bezpečnost (Security) – Bezpečnost dokumentů je životně důležitá pro systémy správy dokumentů. Některé systémy mají řídící modul, který umožňuje administrátorovi dát přístup k určitým dokumentům pouze určeným lidem nebo skupině lidí.

16. Workflow v systémech pro správu dokumentů podporuje firemní procesy. Obvykle umožňuje uživatelům vidět pohromadě "Dokumenty k vyřízení". Managementu pak obvykle poskytuje nástroje pro sledování dokumentu v rámci procesu, tj. např. umí dávat odpovědi na otázky "Které dokumenty jsou připraveny ke schválení déle než měsíc a stále ještě nebyly schváleny?".

17. Archivní areál na Chodově v Praze. Sídlo Národního archivu a Archivu Hlavního města Prahy. Zdroj Wikipedia

18. Archiv je instituce určená k uchovávání, ochraňování, evidování a zpřístupňování historicky cenných písemných pramenů, vzniklých v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osob. Mezi archiváliemi (uloženými v archivech) rozlišujeme tzv. archivní fondy, které pocházejí od jediného původce (dělí se na inventární jednotky – archiválie vždy s jednou signaturou), či archivní sbírku, která pochází od více původců, ale je druhově jednotná. Archiválie jsou v archivech uloženy jako knihovní jednotky či jsou uloženy v kartonech.

19. Archivní síť v České republice je tvořena Archivní správou Ministerstva vnitra České republiky, Národním archivem, státními oblastními archivy v Praze, Třeboni, Plzni, Litoměřicích a v Zámrsku, zemskými archivy v Brně a v Opavě, dále pak bývalými státními okresními archivy, specializovanými archivy, církevními a soukromými archivy ad. Zkratky užívané pro označení archivů AHMP - Archiv hlavního města Prahy AMV - Archiv ministerstva vnitraPraha MZA - Moravský zemský archivBrno SOkA - Státní okresní archiv SOA - Státní oblastní archiv VHA - Vojenský historický archiv ZA - Zemský archiv Opava AM - Archiv města Zdroj Wikipedia

20. Příklad struktury adresáře \Odkazy \Semináře \Vzorové dokumenty \Ostatní reference \Pracovní oblast \Zdroj 1 \Zdroj 2 (.....) \Dokumenty proj. produktu \Konečný\Koncept\Dokument se upravuje \Dokumenty proj. řízení\Definování projektu\Komunikace\Prezentace\Finančníinformace\Plány projektu \Stav projektu \Záznamy z porad \Hlášení