Monitoring mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů Ústav územního rozvoje, Brno

1. Monitoring mikroregionů a jejich rozvojových dokumentůÚstav územního rozvoje, Brno

2. Regiony • Podle způsobu vymezení regionů rozlišujeme dva typy: • Normativní - vzniklé politickým rozhodnutím. Patří sem územně-správní regiony • ( ORP, kraje, ale i SO). Jsou stanoveny legislativně, nebo vznikají zdola jako plánovací regiony • jejich hranice jsou jasně určeny. • Tento typ regionů se vyznačuje skladebným hierarchickým systémem a má největší praktický význam • z hlediska života státu a obyvatel. • Deskriptivní, vymezené na základě situační analýzy, které se dále dělí na homogenní a heterogenní. • U homogenníchregionů je podstatná rovnoměrná intenzita výskytu jevu . • Obecné homogenní regiony jsou charakterizovány vnitřní ekonomicko-geografickou • nebo fyzicko-geografickou podobností prostředí. • U heterogenních sociálně geografických regionů je hlavním znakem existence jádra regionu • a jeho spádového území. Hlavním kriteriem při vymezování tohoto typu regionů je intenzita vazeb • mezi jádrem a zázemím regionu. Patří sem přirozené spádové obvody sídelních center. Co jsou mikroregiony?

3. V rámci České republiky se rozlišují tyto hierarchické řády heterogenních sociálně geografických regionů: Makroregiony– typ A je celé území státu se střediskem Praha, typ B je „nadkrajské“ zázemí dvou dalších největších měst, Brna a Ostravy; Mezoregiony – v podstatě se kryjí s územím a se středisky krajů; Mikroregiony– v nich jsou uzavřeny základní a nejvýznamnější regionálních procesy mezi městy a jejich zázemím. Jejich centrum je vybaveno základním občanským vybavením. Jde o tradiční a v podstatě ustálený územní řád vztahů v osídlení ČR, navazující na působení někdejších venkovských tržních středisek, farních úřadů apod.; Subregiony – mají „výpomocný“ ráz a v některých. Co jsou mikroregiony?

4. Účelové regiony patří k regionům vymezeným lidskými aktivitami a činnostmi. • Tyto regiony vědomě vytváří společenství obyvatel více (nejméně však dvou) obcí , • aniž by přitom šlo o územně-správní region. • Vznik účelového regionu slouží k řešení určitých společných úkolů. • Zpravidla se jedná o sdružení obcí s určitým deklarovaným účelem. • Jeden z typů účelových regionů vznikající ve snaze o spolupráci obcí • je ustáleně pracovně označován jako mikroregion. • Nezaměňovat s deskriptivním heterogenním sociálně geografickým mikroregionem – viz výše. • Zdola vznikající mikroregiony ve smyslu spolupráce obcí: • mohou mít homogenní i spádový charakter • mají v poslední době nejčastěji formu dobrovolných svazků obcí (DSO). • Vedle této nejčastější formy mohou ve své rozmanitosti však mít i jinou právní formu například: • Zájmové sdružení právnických osob. • Smlouva o spolupráci - Smlouva ke splnění konkrétního úkolu Co jsou mikroregiony?

5. Co jsou mikroregiony? • Na základě právních úprav • můžeme rozlišit u mikroregionů v zásadě dva základní typy spolupráce: • výhradně meziobecní, • spolupráce fyzických a právnických osob (tedy i obcí). Principy spolupráce obcí jsou : dobrovolnost (spolupráce je založena na svobodném rozhodnutí obcí), solidarita (obce v mikroregionu si uvědomují řešení potřeb a rozvoj mikrroregionu jako celku) a účelovost (spolupráce má svůj daný účel který se může časem pozměnit).

6. Jako mikroregion je zde chápán především Svazek obcí - právnická osoba ustavená v souladu s §§ 49 až 53 č. zákona 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Vvzniká pro územně ucelenou oblast vymezenou přirozenými přírodními, technickými nebo historickými hranicemi nebo pojícími prvky. V obecné formě se jedná o spádové území, které využívá principu soudržnosti, kde více obcí propojuje a provazuje své zájmy a záměry jednotlivých akcí a aktivit s cílem vymezení a realizování žádoucích změn ve všech obcích nebo části obcí takto vymezeného území. Za mikroregiony jsou rovněž považovány zájmová sdružení právnických osob se soukromoprávními subjekty dle(§ 20 f až §20 j ) občanského zákoníku.

7. Místní akční skupiny (MAS) neboli tzv. „leaderovské mikroregiony“ (vymezené iniciativou Leader) - jsou další formou mikroregionů, které „vznikají zdola“ od roku 2004. Směrnice iniciativy LEADER Evropské unie vymezuje „leaderovský“ mikroregion jako ucelený územní celek s počtem obyvatel v rozmezí 10 000–100 000 a hustotou obyvatel nepřekračující 120 obyv./km2, který má zpracovanou integrovanou strategii rozvoje. Některé z nich jsou svým územním vymezením totožné se svazky obcí dle zákona o obcích. Program Leader je určen k financování projektů místních subjektů (neziskových organizací, podnikatelů, obcí) ve venkovských oblastech. Hlavním příjemcem finanční podpory jsou MAS, vytvořené na principu partnerství veřejné správy, podnikatelské sféry a neziskového sektoru daného regionu (např. neziskové organizace, podnikatelé, starostové obcí). Na úrovni rozhodování musí přitom tvořit zástupci soukromého sektoru nejméně 50 % z místního partnerství. Co jsou mikroregiony?

9. Zapojení obcí do mikroregionů v letech 2003-2008 * k 31.8.2008 ** v roce 2006 došlo ke změně metodiky zjišťování, data k tomuto roku jsou pouze odhadem, proto nejsou součástí tabulky

12. Četnost zastoupení obcí v mikroregionech Minimální počet obcí v mikroregionu – 2 obce

13. Překryvymikroregionů • Některé obce jsou zapojeny ve více mikroregionech. • Největší dokumentovaná je účast obcí ve 4 relativně komplexně zaměřených mikroregionech. Problematiku překrytí mikroregionů dokumentuje následující kartogram.

15. Právní forma mikroregionu – rok 2006

16. Právní forma mikroregionu – rok 2008

17. Zpracovatel SRD – rok 2008

18. Z dlouhodobě prováděného monitoringu mikroregionů (DSO) • vyplývají tyto základní obecné poznatky: • Převážná většina evidovaných mikroregionů má právní formu svazku obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích). • Evidována jsou však i zájmová sdružení právnických osob (dle § 20f až §20j Občanského zákoníku). • V poslední době roste dynamicky počet mikroregionů ve formě MAS • Předmět činnosti mikroregionu je vesměs v souladu se zákonem č.128/2000 Sb. o obcích. • Převážná většina mikroregionů vykazuje předmět své činnosti v plném rozsahu výše uvedeného zákona. • Do mikroregionů se zapojuje stále vyšší počet obcí a pokývají v rámci ČR stále větší plochu. • Dochází k překryvům jednotlivých mikroregionů, mnohdy vícečetným. • Proces vzniku mikroregionů v čase se vyznačuje tendencí vzniku mikroregionů stále více zaměřených • na komplexní rozvoj svého území a široce pojatou spolupráci zúčastněných obcí. • Geografické vymezení nově vznikajících mikroregionů se stále častěji blíží reálným funkčním mikroregionům a • má v mnoha případech nodální charakter. • Vysoké procento mikroregionů v současné době disponuje zpracovaným aktuálním strategickým rozvojovým dokumentem (SRD) • pro svoje území, nebo takový dokument pořizuje. • U komplexně zaměřených mikroregionů se počet mikroregionů s pořízeným SRD blíží téměř 100%. • Nejčastějším zpracovatelem SRD mikroregionů zůstává odborná firma. • Na druhém místě mezi zpracovateli je rozvojová agentura. Nárůst byl zaznamenán u fyzické osoby jako zpracovatele. • Rozvojové dokumenty mikroregionů jsou vesměs v souladu s rozvojovými dokumenty vyššího stupně, tedy krajskými. • Na většinu SRD mikroregionů navazují konkrétní projekty.

19. Monitoring mikroregionů ČR – registr GIS V roce 2006 byl založen informační systém / registr GIS mikroregionů ČR včetně grafiky a byl zveřejněn na www stránkách ÚÚR. Za mikroregiony jsou zde považovány především svazky obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích ). Veřejně přístupná databáze je zdrojem informací o mikroregionech ČR pro široký okruh uživatelů. Webová aplikace Monitoring mikroregionů vč. mapové prezentace je k dispozici na adrese: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2472.

23. V roce 2006 byla zveřejněna databáze mikroregionůhttp://www.uur.cz/default.asp?ID=2472

26. Mikroregiony Jihomoravského kraje • Vedle rámcového monitoringu mikroregionů za celou ČR je problematika mikroregionů modelově sledována na území Jihomoravského kraje. • Bylo zpracováno například: • Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů Jihomoravského kraje, Hodnocení bylo provedeno ve dvou úrovních pro celkové hodnocení ekonomické úrovně území byl zvolen souhrnný ukazatel, vedle souhrnného ukazatele byly sledovány doplňující ukazatele. • Podklad pro Katalog mikroregionů JM kraje, • Hodnocení vývoje mikroregionů v letech 2002-2005, hodnocení na základě 16-ti ukazatelů. • Vymezení a hodnocení středisek průmyslu a služeb v Jihomoravském kraji, jejich vztah k mikroregionům -cílem bylo vymezit prostřednictvím metody komplexní funkční velikosti výraznější střediska průmyslu a služeb v současně existujících mikroregionech na území Jihomoravského kraje a hodnotit je pomocí vybraných ukazatelů. Byla hodnocena střediska s hodnotou KFV 2,5 a vyšší, dále střediska funkčních mikroregionů s KFV min. 2,0, pověřené obce ("dvojky") a vybraných 7 obcí s nižším KFV než je 2,0. Osloveny byly všechny obce nad 5 tis. Obyvatel Bylo osloveno celkem 67 středisek Jihomoravského kraje s dotazníkem ,monitorujícím rozvojové dokumenty těchto vybraných středisek. • Zhodnocení přirozené soudržnosti současně existujících mikroregionů s důrazem na vyhodnocení nodálních mikroregionů s přirozenou spádovostí • Metodická příručka pro zpracování rozvojových dokumetntů mikroregionů a další výstupy. • Vybrané materiály lze nalézt v plném znění na stránkách Ústavu územního rozvoje v Brně http://www.uur.cz/default.asp?ID=1665. • Následuje několik ukázek výstupů na příkladu JM kraje

29. Atraktivita území pro život, tvořená následujícími absolutními ukazateli: • Hustota osídlení • Přirozený přírůstek • Saldo migrace • Podíl neobydlených bytů

31. KATALOG MIKROREGIONŮ JIHOMORAVSK0HO KRAJE NOVÝ DVŮR Počet obcí: 6 Počet obyvatel: 13 102 Rozloha v km2: 77,0 Hustota obyv./km2: 170,5 Poloha Území mikroregionu se rozprostírá zhruba ve středu okresu Hodonín, severně od bývalého okresního města. Základní geografická charakteristika mikroregionu Mikroregion zaujímá severní část tzv. Moravské Sahary a jihovýchodní část Kyjovské pahorkatiny. Terén území je rovinatý, směrem k severu se zvedá mírná pahorkatina. Území Moravské Sahary je většinou zalesněno borovými lesy, Kyjovská pahorkatina je využívána převážně zemědělsky s výrazným podílem speciálních kultur (sady, vinice). V rámci okresu Hodonín zabírá plocha mikroregionu 7,0 % a pokud se týká obyvatel, činí jeho podíl 8,1 %. Hustota obyvatel je 170,5 na km2, a to je hodnota vyšší, než je okresní průměr, který činí 148,2 obyv./km2. Vývoj počtu obyvatel v průběhu let 1970 – 2001 má mírně kladnou tendenci. Vyjížďka za prací je vysoká a pohybuje se v rámci mikroregionu kolem 60 % ekonomicky činných. Velikostní struktura obcí

34. Ohlédnutí za seminářem Práce s mikroregiony na úrovni krajů „Metodika tvorby a využití rozvojových dokumentů mikroregionů“ který se pořádal Ústav územního rozvoje a Krajský úřad Jihomoravského kraje pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj dne 15. listopadu 2008

41. Děkuji za pozornost RNDr. Vladimíra LABOUNKOVÁ Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3 601 00 Brno labounkova@uur.cz