Ženy, gender a věda

1. Ženy, gender a věda Adéla Souralová 11.2.2013 CZ.1.04/3.4.04/76.00328 Rodina a práce: PROČ NE?

2. struktura • rovnost versus odlišnost ve vědě • gender a produkce vědění • ženy a věda – hlavní témata • ženy, rodina a věda

3. brainstorming na téma ŽENY A VĚDA

4. Rovnost a svoboda rozhodnutí? premiér Topolánek ve svém projevu při zahájení Roku rovných příležitostí pro všechny dne 2. 4. 2007 „Žena se může svobodně rozhodnout děti nemít a pak jsem přesvědčen, že má stejné příležitosti uplatnění jako muž“.

5. produkce vědění a ženy „Vědění vždy vzniká v určitých společenských a kulturních souvislostech, které dávají vzniknout mnoha různým perspektivám. Historicky zvýhodněnou perspektivou, nejen v oblasti, vědy byla perspektiva bílého muže z vyšší třídy pocházejícího z euroatlantického kulturního prostředí. Tyto mužské elity měly největší vliv na to, jak má věda vypadat, co je považováno za vědecké a jaké znalosti naopak vědecké nejsou. Stanovily také vědecké metody a postupy a dodnes si v této oblasti zachovávají dominantní pozici.“

6. ženy ve vědě – kvantitativní údaje • radikální proměna za posledních 150 let – od naprostého vyloučení k polovině všech studujících • věková skupina nad 65 let: ženy tvoří 37 % všech držitelů a držitelek VŠ diplomů; ve věkové skupině 25-34 je to 54 % • v akademickém roce 2010/2011 ženy představovaly 56 % všech studujících na VŠ a téměř 60 % všech absolventů VŠ Česká republika má tedy vyrovnaný podíl mužů a žen, kteří mají kvalifikaci pro práci v oblasti výzkumu a vývoje. Přesto však jejich podíl mezi zaměstnanci v této oblasti nedosahuje ani jedné třetiny (přesně 32 %, údaje z roku 2010, ČSÚ 2011). Pokud se zaměříme pouze na pozici vědeckých pracovníků a pracovnic, je jejich podíl ještě nižší a pohybuje se pouze kolem 26 %.

7. ženy ve vědě – kvalitativní pohled • horizontální segregace • vertikální segregace • rozdíly v platech

8. vertikální segregace • Ženy jsou častěji zastoupeny v hierarchicky nižších pozicích, zatímco muži převažují v rozhodovacích pozicích. V mezinárodním srovnání patří ČR 24. místo z 25 evropských zemí, co se podílu žen na rozhodování o vědě týče (She Figures 2012). Rozhodovací pozice jsou tu doménou mužů, čím více pravomocí, tím méně žen v tom kterém orgánu najdeme. • efekt děravého potrubí

9. horizontální segregace

10. platový rozdíl • obecně rozdíl v odměňování: zatímco průměrný rozdíl mezi hodinovou mzdou mužů a žen v EU-27 se pohybuje okolo 16 %, v ČR je to podle dat z Eurostatu z roku 2010 25,5 % • největší rozdíl u vysokoškolaček a vysokoškoláků: vysokoškolačky vydělávají 67,2% platu mužů • 2011, výzkum Ústavu pro informace ve vzdělávání o průměrných příjmech akademických a vědeckých pracovníků a pracovnic na veřejných vysokých školách: rozdíl vyčíslen na16,4 % (jde o mzdy bez odměn – skutečný rozdíl může být vyšší)

11. stereotypy o vědě… • věda je objektivní, tj. maskulinní projekt • ve vědě nejde o pohlaví, ale o kvalitu • ženy se nehodí do „tvrdých“ věd • ženy se nehodí na vedoucí pozice... • ženy nejsou vědě dostatečně oddány kvůli péči o děti

12. věda a rodina nejde sedět na dvou židlích najednou? nastavení rodinné politiky a obecné postoje a představy týkající se výkonu správného mateřství, které preferují dlouhou rodičovskou dovolenou a přítomnost ženy v domácnosti po dobu tří a více let + nedostupnost institucionální podpory předškolní péče = buď – anebo?

13. věda a rodina nejde sedět na dvou židlích najednou? • rodinné politiky v přímém rozporu k tomu, co vyžaduje náročná profese vědkyň – rychlý návrat zpět • organizace vědecké práce a jejího hodnocení přitom s mateřstvím (a kariérními pauzami spojenými s rodičovstvím) nepočítá (přerušení grantu apod.) • Pokud se ženy i přes tyto bariéry rozhodnou pro delší kariérní pauzu, jsou mnohdy zpochybňovány jejich profesní role a vědecké kompetence.