350 likes | 1.04k Views
Konvenční měna, Československé a České mince a bankovky. Základy financí Šplíchalová Helena. Marie Terezie. Královnou uherskou v letech 1741–1780 Královnou českou v letech 1743–1780 Měnová reforma v roce 1970 R ozmnožila českou minci o 30, 20, 17, a 10 krejcar.
E N D
Konvenční měna, Československé a České mince a bankovky Základy financí Šplíchalová Helena
Marie Terezie • Královnou uherskou v letech 1741–1780 • Královnou českou v letech 1743–1780 • Měnová reforma v roce 1970 • Rozmnožila českou minci o 30, 20, 17, a 10 krejcar
Všechny ražby Marie Terezie děleny do 3 etap • Královský titul 1741-1745 Zlatý dukát s královským titulem z roku 1743, ražen v pražské mincovně. Váží 3,49 g, má průměr 21,5-23 mm. „M. Theresia-D.G.REG.HUNG.BOH“ • Císařský titul 1747 - 1765 Stříbrný 30-krejcar z roku 1551. Mince byla ražena v mincovně Velká Baňa a váží 7,2 g, její průměr je 29-30 mm. "M. Theresia.D.G.R.IMP.GE.HU.BO.REG" • Vdovský závoj 1765 - 1780 Mince byla ražena ve Vídní a váží 27,97 g. Závoj už Marie na mincích neodložila až do své smrti roku 1780.
Konvenční měna • Dohodou (konvencí) o jednotné měnové úpravě dostala tato měna název konvenční • Bylo nařízeno razit 20 zlatých, což byla základní měnová jednotka, tj. deset tolarů. Jeden zlatý se dělil na 60 krejcarů a tolar tedy na 120 krejcarů
Kreditní měna • Hodnota těchto mincí byla poprvé řízena vládním nařízením a nikoliv hodnotou kovu, ze kterého byla mince vyrobena • Ražena v Praze • Měla hodnotu 3/4 tolaru, průměr 23,2 mm a váhu 8,25 g • první v roce 1760
První bankovky u nás • První vydána roku 1762, • Zvaná bankocetle z německého „Banco-Zettel“ • Hodnota 5 zlatých neboli 2 a půl tolaru • Později tištěny i v hodnotách 500 a 1000 zlatých • Lidé, zvyklí na kovové mince, jim příliš nedůvěřovali a nechtěli je přijímat Bankocetle v hodnotě 5 zlatých, 1762 Bankocetle v hodnotě 25 zlatých, 1800
Pultura a Levantský tolar • Název pochází z polštiny ze slova półtora = jedna a půl • Nejznámější z doby Marie Terezie je poltura s Madonou • Levantský tolar Kontramarkován v Saúdské Arábii Kontramarkován na Madeiře
Vláda Josefa II. • Vládl v letech 1765 – 1790, syn Marie Terezie • Z doby Josefovy spoluvlády • Z doby jeho samostatné vlády
Vláda Leopolda II Vládl v letech 1790 – 1792 • Dukát z Kremnice • Ražen v mincovně Kremnica • Konvenční tolar • Hlavní měnovou jednotkou na našem území • Křížový tolar • Ražen hlavně pro německé země a Itálii
Vláda Františka I. Vládl v letech 1792-1835 • Dukát z Kremnice • Ražen v mincovně Kremnica • Konvenční tolar • Ražen v mincovně v Miláně • Měděný 15 krejcar
Vláda Ferdinanda V. Vládl v letech 1835–1848 • Některé mince raženy ve dvojím provedení • Hlavní měnovou jednotkou zůstává stříbrný tolar • I 3 krejcary a 5 krejcary raženy ze stříbra
Vláda Františka Josefa I. Vládl v letech v letech 1848 – 1916 Mince z této doby patří mezi sběratelsky nejoblíbenější • První dvacetikrejcar s portrétem Františka Josefa I. • Ražena v mincovnách v Praze a ve Vídni
Zavedení korunové měny • Nová měna byla vyhlášena 11. 8. 1892 • Základní měnovou jednotkou se stala koruna • O nové měně byli obyvatelé českých zemí informováni pomocí těchto letáků:
„pětka“ • Pojmenování desetikoruny pochází z roku 1892 z měnové reformy • Hodnotu dřívějšího jednoho zlatého teď měly dvě koruny • pětka před rokem 1892 říkali pětizlatkové bankovce, která teď měla hodnotu deseti korun -> Desetikoruna = pětka
Koruny, dvoukoruny, • Koruny rakouské i uherské raženy ve dvou provedení • Dvoukoruny raženy v podobě rakouské i uherské
Pětikoruny, pamětní pětikoruny • Rakouské pětikoruny raženy ve třech podobách • Uherské pětikoruny stále ve stejné podobě • Pamětní pětikoruna k 40. výročí • Pamětní pětikoruna k 60. výročí
Desetikoruny, dvacetikoruny • Raženy v rakouské verzi ve třech provedení • V uherské verzi provedení jedno • Rakouská verze dvacetikoruny ve čtyřech provedení • Uherské stejné
Stokoruny • Rakouská stokoruna s portrétem císaře Františka Josefa I. • Uherská stokoruna s celou postavou císaře • Pamětní stokoruna ražena k 60. výročí vlády Františka Josefa I.
Vznik Československé republiky • V únoru 1919 pověřen ministr financí k okolkování bankovek • 10. dubna 1919 vydán měnový zákon • Návrhy názvů pro drobné mince – „řepy“
Československé mince 1939 rozdělení republiky • Mince raženy v Protektorátu Čechy a Morava • Mince raženy v samostatném Slovenském štátu
Měnová reforma 1953 • Vláda reformou odstranila znehodnocení měny i černý trh, ale zároveň poškodila mnoho obchodníků a živnostníků, kteří přišli o provozní kapitál • Občané si mohli od 1. června do 4. června 1953 vyměnit staré mince za nové a to v poměru 5:1 • Korunová bankovka se stala námětem pro protestní leták
Československé mince • Začal se razit typ se sedící ženou, jejíž autorkou byla Marie Uchytilová – Kučová • Tří koruny od autorů Kolářského a Hájka • Pětikoruna od autora Harcuby • Dvou korunová mince od autora Nálepy
Zdroje • VÝVOJ MĚNY. Konvenční měna. [online] [cit. 13. 10. 2011; 20:10] Dostupnéna World Wide Web: <http://www.is.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JT0901002.htm> • BOBANX. Marie Terezie – mincovnictví. [online] [cit. 14. 10. 2011; 15:30] Dostupnéna World Wide Web: <http://www.lovecpokladu.cz/home/marie-terezie-mincovnictvi-846> • P-NUMISMATIKA. Konvenční měna. [online] [cit. 14. 10. 2011; 19:20] DostupnénaInternetu: <http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola6_03> • LEOSK. Levantský tolar. [online] [cit. 15. 10. 2011; 13:45] DostupnénaInternetu: <http://stribrnak.cz/levantsky-tolar/> • MICHAL NOVOTNÝ. Pětka.[online] [cit. 15. 10. 2011; 17:20] Dostupnéna World Wide Web: <http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/53134> • ČTK. Na euro v Česku ještě několik let nemysleme, míní Singer. [online] [cit. 18. 10. 2011; 20:50] Dostupné na WorldWide Web: <http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/na-euro-v-cesku-jeste-nekolik-let-nemysleme-mini-singer_214958.html>