Obnovitelné zdroje energie

1. Obnovitelné zdroje energie

2. Obnovitelné zdroje energie • Jsou přírodní zdroje, které se při postupném spotřebování částečně nebo úplně obnovují, a to samy nebo za přispění člověka.

3. ČR + ROPA

4. VODA –nejzákladnější přírodní zdroj a jedna z nejdůležitějších složek přírodního a životního prostředí HYDROSFÉRA = VODNÍ obal Země (povrchová, podzemní, voda obsažené v atmosféře a voda v živých organizmech)

5. Používání vodyJaký druh vody byste použili v daných situacích? • Zalévání zahrádky • Doplňování elektrolytu do autobaterií • Vaření polévky • Zalévání zahrádky • Doplňování kapalinyv chladiči automobilu • Příprava čaje • Mytí nádobí • Plnění napařovacích žehliček - Pitná voda z vodovodu - Užitková voda - Destilovaná voda

6. Existují formy živých organismů, které dokážou žít bez kyslíku, bez slunečného záření, bez různých živin ale ne bez vody - Pokrývá 71 % povrchu země - Vodné roztoky: - transportní prostředí (univerzální rozpouštědlo pro živiny a potravu) - složka všech živých tkání • Koloběh vody: - díky sluneční energii - srážky jsou jediným zdrojem vody na pevné zemi - oběh je rychlejší v teplejších oblastech - účastní se ho i voda vázaná v organizmech

8. KOLOBĚH VODY 4 hlavní cesty: vypařování, srážky, transport vody atmosférou a odtok ze souší do oceánů řekami a podzemní vodou. Čísla udávají počet km3 vody za rok

9. Průměrné roční srážky v naší republice jsou 750 litrů na metr čtverečný (průměr na souši je 700 litrů). Jak hluboké jezero by se na našem území vytvořilo za jeden rok, kdyby se srážková voda nevsakovala do půdy, nevypařovala a neodtékala v potocích a řekách?

10. Pohyby mořské vody - příčinou jejich vzniku je pravidelné proudění vzduchu na Zemi (někde i rozdíly ve slanosti) Vlnění Tsunami Příliv a odliv Mořské proudy - vzniká větrem - vzniká podmořským zemětřesením - vzniká působením Měsíce a zemské rotace

11. Znečištění vod Povrchová voda • nejvíce u ústí řek (škodliviny a živiny), • eutrofizace (N + P) • průmyslové a zemědělské znečištění • atmosférický spad • kyselé deště • odpadní vody Podzemní vody • zřídka, ale když, tak na dlouho • nejčastěji zemědělská činnost • úniky ze skladovacích zařízení • (skládky, nádrže na ropné výrobky)

12. Umělé vodní nádrže • rybníky (Třeboňsko – 16. - 17. století) • přehrady - vodohospodářské účely - výroba elektřiny - rekreace ... - ochrana před záplavami Funkce přehrad:

13. ENERGIE VODY Odedávna: k dopravě či dříve k pohonu vodního kola ve vodních mlýnech, pilách, hamrech. Základem je získávání elektrické energie z mechanické energie vody. (Pohyb vody představuje zdroj energie) Množství využitelné vodní energie souvisí se spádemvodního toku a průtokem vody.

14. Vodní elektrárna bývá součástí přehradního tělesa, za kterým se zadržuje voda. Ta se podle potřeby pouští přes česle (zachycování nečistot, nevpouštění vodních živočichů) na turbinu, která roztáčí generátor vyrábějící elektrický proud. Voda přes výpusť odtéká do řeky.

15. Velké (akumulační) vodní elektrárny - na velkých vodních tocích

16. Turbíny Francisova pro střední stabilní průtoky a střední spády. Jsou výhodné zejména u přečerpávacích elektráren, kde lze turbínu zapojit jako pumpu.

17. Kaplanova -vyšší účinnost než Francisova turbína, ale je výrazně složitější a dražší. Používá se pro spády od 1 do 70,5 m (což je spád na Orlíku) a průtoky 0,15 až několik desítek m3/s. Používá se především na malých spádech při velkých průtocích, které nejsou konstantní. V závislosti na rozdílu hladin může být instalována jako Francisova buď se svislou nebo s vodorovnou osou otáčení.

18. Peltonova - pro vysoký spád vody a malý průtok. Pro použití v energetice se používá vertikální uložení. Nejmenší turbíny jsou veliké několik desítek centimetrů a používají se pro malé vodní elektrárny s velkým spádem. Rozsah použití je od 15 m až po 1800 m.

19. Malé vodní elektrárnyna malých vodních tocích zásobují elektřinou okolí. Nepředstavují velký zdroj energie, ale je jich možno vybudovat (nebo obnovit) velký počet. Malé vodní elektrárny vyrábějí proud buď pro odlehlé usedlosti, nebo jsou napojeny na veřejnou energetickou síť.

20. Přečerpávací vodní elektrárny se někdy budují jako elektrárny zajišťující dodávky energie v tzv. energetické špičce, kdy je nárazově vyšší spotřeba energie (v ranních nebo večerních hodinách). Budují se obvykle v horských oblastech tak, že se ve vyšší nadmořské výšce vybuduje nádrž na vodu, do které se v době nižší spotřeby energie přečerpá voda z nádrže v nižší nadmořské výšce. Obě nádrže jsou spojené potrubím, kterým proudí voda v době špičky na turbíny.

22. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně je elektrárnaspolečnosti ČEZ vybudovaná uvnitř CHKO Jeseníky. Jedná se o nejvýkonnější vodní elektrárnu v Česku – její instalovaný výkon je 2 × 325 MW. Hlavním úkolem elektrárny je zabezpečit stabilitu elektrizační soustavy, pro kterou je nezbytná rovnováha mezi aktuální spotřebou a výkonem dodávaným energetickými zdroji. Několikrát denně tak přechází z čerpadlového do turbínového režimu a naopak. Vlivem nástupu větrných a slunečních elektráren se výrazně zvýšila nestabilita systému. Proto v poslední době elektrárna přechází do čerpadlového režimu i během dne, zatímco dříve přecházela do tohoto režimu nejčastěji pouze v noci.

23. Výhody vodních elektráren - neznečišťuje ovzduší, nedevastuje krajinu, jsou bezodpadové, vysoce bezpečné. Negativní vlivy přehradních nádrží na prostředí • zatopení velkých oblastí, změny krajiny, zničení ekosystémů a lidských sídel, závislost na průtoku vody, stavba časově náročná.

24. Vodní elektrárny v ČR

25. 1. Snímek Energie a ekologie [online]. [cit. 2009-10-14]. Dostupné z WWW: http://zdrojeenergie.blogspot.com/2008/09/energie-ekologie.html zdroje obrázků Hydrosféra: http://sk.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra Biomasa. [online]. [cit. 2009-10-12]. Dostupné z WWW: <http://centros.edu.xunta.es/iesaslagoas/webantiga/web_eso4_07/belen/energiadebiomasa.html> Lipno [online].[cit.2009-10-05]. Dostupné z WWW: <http://leto.in-pocasi.eu/teploty-vody/lipno/> Sluneční elektrárna[online].[cit.2009-10-05]. Dostupné z WWW: <http://www.mmspektrum.com/clanek/trendy-21-stoleti-budoucnost-patri-novym-zdrojum>