Katedra managementu Řízení obchodu

1. Katedra managementuŘízení obchodu Mezinárodní prostředí a jeho vliv na mezinárodní podnikání

2. Analýza mezinárodního prostředí Před vstupem do mezinárodního prostředí je nutno provést řadu analýz, které jsou základem pro rozhodnutí o strategii mezinárodního marketingu. Je nutno vyhodnotit rizika, která s mezinárodním podnikáním bezprostředně souvisejí. • Analýza trhu se zabývá studiem potencionální poptávky pro novou firmu a poskytuje odpovědi týkající se požadavků prostředí, záměrů hlavní konkurence, trendy potencionálního trhu atd. • Na rozdíl od analýzy trhu se situační analýza týká firem již existujících. Situační analýzu lze definovat „jako všeobecnou metodu zkoumání jednotlivých složek a vlastností vnějšího prostředí (makroprostředí a mikroprostředí), ve kterém firma podniká, případně které na ni nějakým způsobem působí, ovlivňuje její činnost, a zkoumání vnitřního prostředí firmy (kvalita managementu a zaměstnanců, strategie firmy, finanční situace, vybavenost, historie, umístění, organizační kultura, image etc.), její schopnosti výrobky tvořit, vyvíjet a inovovat, produkovat je, prodávat a financovat programy“. • Obsah situační analýzy se skládá z jednotlivých elementů ovlivňujících činnost podniku. Tyto elementy lze shrnout pod označení, 5C či 4C. • 5C nebo-li: Company – podnik, Collaborators – spolupracující firmy, osoby, Customers – zákazníci, Competitors – konkurence, Climate/Context – makroekonomické faktory • 4C nebo-li: Customer – zákazník, Country – národní specifika, Cost – náklady • Competitors – konkurence

3. Marketingová situační analýza

4. Analýza prostředí podniku • Prostředí lze analyzovat  různým způsobem, dle klasického dělení Kotlera P. a Armstronga G. na prostředí vnitřní a vnější. Vnější lze dále dělit na makroprostředí a mikroprostředí. • Dle Jakubíkové vnější prostředí, ve kterém může firma působit jsou tato: • Prostředí lokální – bezprostřední okolí, ze kterého firma může čerpat své vstupy (pracovní sílu, suroviny..), nebo do něj umisťovat své výstupy (produkty) • Prostředí národní – stejná charakteristika jako předchozí • Prostředí integračního seskupení – regiony přesahující území státu • Prostředí světové • Dle Kotlera „se mikroprostředí skládá ze sil blízko společnosti, které ovlivňují její schopnost sloužit zákazníkům – společnost, distribuční firmy, zákaznické trhy, konkurence a veřejnost. • Makroprostředí zahrnuje širší společenské síly, které ovlivňují celé mikroprostředí – demografické, ekonomické, přírodní, technologické, politické a kulturní faktory.

5. Analýza makroprostředí • Politicko – právní faktory politický systém, politická stabilita, členství země v regionálních integračních seskupeních, politické vazby na další státy, vztah k zahraničním firmám, význam zájmových skupin(podnikatelské a profesní svazy) , postavení odborů ve společnosti, strukturu státních výdajů, daňový systém, přístup vládní administrativy k podnikům – možnost kontroly vlastnictví, možnost nákupu pozemků a nemovitostí, možnost repatriace zisku do zahraničí, řešení sporů při vymáhání pohledávek, podmínky pro zaměstnávání cizinců nebo třeba také míru korupce. Z těchto hledisek je patrné, politická situace na domácím i zahraničním trhu může dosti výrazně ovlivnit situaci na trhu. • Ekonomické faktory Součástí ekonomického prostředí země je její ekonomická úroveň, kterou ovlivňují tyto podmínky: hrubý domácí produkt a tempo jeho růstu, míra inflace a nezaměstnanosti, vývoj investic, vývoj platební bilance, kurzová politika, tarifní nástroje - cla. Nesmíme také zapomenout na ekonomickou situaci domácností, kterou ovlivňuje celková výše mezd, rychlost růstu mezd, velikost cenové hladiny, dostupnost úvěrů a také úspory obyvatel. Počet obyvatel, průměrná délka života, profesní a vzdělávací struktura

6. Analýza makroprostředí • Podle Světového ekonomického fóra je možno země členit podle stádií jejich ekonomického vývoje na 3 základní skupiny : • Ve výchozí fázi ( factor – driven start) je konkurenceschopnost založena na levné pracovní síle a na využívání přírodních zdrojů. Podniky se snaží konkurovat zejména nízkými cenami a prodávají druhořadé výrobky. Nízká produktivita se odráží v nízkých mzdách. Pro udržení konkurenceschopnosti je třeba klást důraz na makroekonomickou stabilit, fungující veřejné i soukromé instituce, infrastrukturu a systém zdravotní péče, vzdělávání. • V dalším stádiu je hlavním zdrojem ekonomického rozvoje efektivnost (efficien-cy-driven stage). Podmínku přechodu je zvýšení efektivity výrobních procesů, zvýšení kvality vyráběné produkce. Konkurenceschopnost podporují zejména investice do vysokého školství, celoživotního vzdělávání, efektivně fungující tržní prostředí a přístup k vyspělým technologiím • Nejvyšší fáze je založena na inovacích ( innovation-driven stage) – schopnost vyvíjet nové výrobky a služby, využívat sofistikované výrobní procesy, moderní technologie.

7. Analýza makroprostředí Při hodnocení pořadí konkurenceschopnosti jednotlivých zemí (Global Competitiveness Index) se na prvních místech umístily USA, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko, Singapur, Finsko a Německo. Česká republika se umístila na 33. Místě z celkového počtu 134 hodnocených zemí. Tabulka – zařazení vybraných zemí do skupin podle ekonomického vývoje - viz. Studijní materiál

8. Analýza makroprostředí • Sociálně – kulturní faktory • Nejviditelnějším nástrojem je jazyk, neverbální komunikace (jižní Itálie x Velká Británie), oblékání, stravovací návyky, vztah k osobní hygieně, estetické cítění – vztah k designu, vzhledu, symbolům, značkám, vnímání ideálu krásy, rituály,svátky, mýty …. • Hodnocení podle míry otevřenosti: Otevřená (explicitní kultura) – USA, Austrálie, západoevropské země – snaha o jasné vyjadřování názorů a postojů, převažuje sklon k individualismu ( hodnotou je osobní svoboda, rozvoj osobnosti jednotlivce, osobní iniciativa a osobní úspěch Uzavřená – typická pro asijské a africké země – jedinec je povinen přizpůsobit se pevnému řádu (jak v rodině - postavení otce, manželky, dětí, rodičů atd., tak v zaměstnání) Vyjadřování je nejasné, lidé hovoří v metaforách, předpokládají, že jim cizinci musí porozumět. Začlenění je velmi obtížné. • Japonsko, Itálie, Maďarsko – maskulinní společnost uznávající mužské hodnoty úspěch, výkonnost, soutěživost, kladný vztah k penězům. Skandinávské země, Nizozemsko – feminita, uznávané hodnoty vztah k životnímu prostředí, kvalita života, dobré osobní vztahy, péče o slabší, solidarita, skromnost…

9. Analýza makroprostředí • Technologické faktory Tyto faktory zohledňují nejen trendy jako je výzkum, vývoj a rychlost technologických změn, ale i dopravní, skladovací, výrobní, komunikační a informační technologie (B2B, B2C, C2C, C2B…). Kladné změny technologického prostředí jsou vždy pro podniky velmi přínosné. Tento pokrok jim umožňuje zvyšovat své konkurenční schopnosti a dosahovat lepších hospodářských výsledků. • Ekologické faktory se zvětšujícím se množstvím problémů životního prostředí se také zvyšuje tlak na podniky, aby se staly ekologickými a společensky odpovědnými k ekologickým faktorům se řadí přírodní zdroje, fauna, flóra, klimatické podmínky, kvalita životního prostředí, míra znečištění apod.

10. Postup realizace analýz • Zpracování analýzy je sledem na sebe navazujících kroků. Marketingovou situační analýzu lze rozdělit do tří částí: • 1. část – Informační část, během které dochází ke sběru a hodnocení informací. Informační část obsahuje: hodnocení vnějších faktorů – vnější prostředí firmy (makroprostředí a mikroprostředí) hodnocení vnitřních faktorů – vnitřní prostředí firmy matici konkurenčního profilu • 2. část – Porovnávací část, vytváří možné strategie při využití následujících metod matice SWOT matice SPACE (hodnotí se dvě externí a dvě interní dimenze z hlediska vlivu na firmu a její cíle) matice BCG – Boston Consulting Group interní – externí matice • 3. část – Rozhodovací část, v jejímž rámci se zhodnocují zvažované strategie.

11. Rizika mezinárodního obchodu Celosvětová hospodářská krize ukázala, jak obtížné je předvídat všechna rizika a ještě obtížnější jim v globalizovaném světě předejít. Riziko – možnost nezdaru či ztráty. Situace, v níž existuje možnost nepříznivé odchylky od žádoucího výsledku, ve který doufáme nebo jej očekáváme. Vliv nejistoty na stanovené cíle. Riziko nelze vyloučit, lze jej omezit, předejít mu, přenést na jiný subjekt, rozdělit mezi různé subjekty. • Příklad Fio Banka – Řecko Jak jste hlasovali o nutnosti vystoupení Řecka z eurozóny? Již v roce 2013 má ale platit mechanismus pro vyhlášení a řízení bankrotu evropské země, přičemž se očekává, že v té době bude trojka (ECB, ESFS a MMF) vlastnit zhruba polovinu vydaných řeckých dluhopisů. Po roce 2013 tak může dojít k měkké či tvrdé restrukturalizaci, kterou zaplatí zejména bezbranní daňoví poplatníci eurozóny prostřednictvím umazání části hodnoty držených dluhopisů trojky.

12. Rizika obecně

13. Rizikové faktory • Trhy – náhlá změna nebo porucha našich trhů – mohou nastat? V jakém časovém horizontu? Jaký budou mít dopad na naše tržby? Lze jim předejít? • Makroekonomická rizika – zvyšování úrokových měr, zdražení úvěrů, změny daňového systému nebo výše, kurzovní výkyvy. • Produkt – útlum poptávky, problém s kvalitou služeb, životní cyklus produktu, tlak na cenu. • Obchodní výsledky – neplnění plánovaných obratů, množství neprofitabilních obchodů, nezvládnutí zakázek v potřebném časovém úseku. • Kvalita – rizika nízké kvality produktů, negativních referencí a poškození jména a následné ztráty zákazníků.

14. Rizikové faktory • Zdroje – riziko nedostatečnosti zdrojů, přecenění vlastních kompetencí a schopností. • Cash-flow – chybějící peněžní prostředky, riziko ztráty likvidity • Management – nekvalitní, nekompetentní řízení, riziko vlivu vnitřních politik, neproduktivní konflikty uvnitř podniku, neshody ve vedení. • Klíčovost – riziko plynoucí z klíčového postavení jedinců, produktu, zákazníků, malá diverzifikace rizik. • Produktivita – nedostatečná produktivita, nízká pracovní morálka, neloajální zaměstnanci. • Vlastní vývoj – riziko utopení nákladů ve vývoji, rizika přecenění technického hlediska a podcenění komerčních aspektů vyvíjených produktů, neprodejné výstupy vývoje.

15. Rizikové faktory • Sklady – nedostatečné nebo neodpovídající skladové prostory, riziko utopení prostředku v nadměrných skladech, riziko ztrát z neprodejných zásob. • Distribuce – riziko podcenění distribučních nákladů, neúplná distribuce. • Investice – riziko zátěže ze špatných investic, riziko neefektivního marketingu, neefektivního vlastního vývoje. • Informační technologie – riziko ztráty dat a recovery systém, rizika spojená se stárnutím technologie, podcenění zálohování, úniku dat

16. Druhy rizik v mezinárodních ekonomických vztazích • Teritoriální rizika Platební potíže vyvolané politickými událostmi (války, občanské nepokoje, revoluce, stávky) – opatření získávání informací, využití informačních agentur, ratingové služby • Jan Dvořák, Ekonomika, 27.07.2011 Ekonomové v posledních dnech žijí dvěma tématy. Z evropské perspektivy se zdá, že tématem číslo jedna je další pokus o řešení řecké krize. Možná že mnohem důležitější je ale dění za oceánem, totiž souboj amerického prezidenta a Kongresu o zvýšení dluhového limitu Spojených států a hrozba defaultu rozhodující světové ekonomiky. • Zbigniew Brzezinsky, který před čtyřiceti lety napsal o vysoce kontrolované společnosti budoucnosti, kde bude populace podrobena technokratickou elitou, se včera objevil v pořadu MSNBC Morning Joe, kde předpovídal, že Ameriku brzy zasáhnou ústrky vyvolané nepokoje střední třídy. „Nechci být prorokem zkázy – a nemyslím si, že se blížíme ke zkáze – ale myslím si, že sklouzáváme k zintenzivňujícímu se sociálnímu konfliktu, sociálnímu nepřátelství, určité formě radikalizace, přichází pocit, že tohle už není společnost,“ řekl Brzezinki s dodatkem, že občanské nepokoje začnou, pokud bude nižší střední třída tvrdě zasažena ekonomickým propadem a vzrůstající nezaměstnaností. Tento bývalý poradce národní bezpečnosti předpověděl i „opravdu vážnou mezinárodní vřavu“ jako důsledek toho, jak Spojené státy, Evropa a Japonsko, tyto tři tradiční pilíře síly globální ekonomiky, hluboce zabředávají do finanční krize.

17. Druhy rizik v mezinárodních ekonomických vztazích • Tržní riziko Změna vztahu nabídky a poptávky po určitém zboží, změna v postavení rozhodujících dodavatelů či odběratelů v důsledku změn jejich nákupní či prodejní politice, změny v technologii, sezónní výkyvy apod. Vede ke změně cenových relací, k růstu nákladů, k neprodejnosti zboží Zvláště u dodávek s delším obchodním či výrobním cyklem Předcházení : - V rámci kontraktu je sjednána pohyblivá cena v závislosti na tržním vývoji, zajištění se pro případ vzestupu nákladů oproti kalkulovaným nákladům formou klouzavé cenové doložky (cena se pak mění v souladu s vývojem nákladů např. na cenu vstupní suroviny – většinou se stanovuje v %) Přepravní rizika – během dopravy může dojít ke ztrátě nebo poškození zboží, škodu utrpí ten, kdo riziko nese v daný moment. Riziko může nést i přepravce či speditér(prodávající – kupující) . Nutno stanovit dodací podmínky (parity – Incoterms 2011 v kupní smlouvě), výběr vhodného přepravce, pojištění …

18. Formy rizik v obchodě s hmotným zbožím • Odstoupení obchodního partnera od kontraktu - úplná platba předem nebo akontace • Nesplnění či vadné plnění kontraktu dodavatelem- riziko na straně kupujícího • Bezdůvodné nepřevzetí zboží odběratelem – lze ovlivnit formou platební podmínky a pojištěním, řádnou kontrolou kvality odesílaného zboží • platební nevůle – zajišťovacím nástrojem jsou bankovní instrumenty ( akreditiv s odloženo splatností, bankovní záruka apod.) • riziko platební neschopnosti dlužníka – není schopen své finanční závazky splnit(vyrovnání, konkurz, exekuce majetku – pojistit riziko platební neschopnosti • Prevence : soustavné získávání informací o účastnících trhu, sledování jejich profesní zdatnosti, finanční situace, hodnocení jejich spolehlivosti a úvěruschopnosti. (ratingové agentury, banky, poradenské firmy …)

19. Druhy rizik v mezinárodních ekonomických vztazích • Kurzová rizika –opatření volba měny, ve které bude docházet k úhradám, operace na devizových trzích (finanční deriváty).Prodej nebo postoupení pohledávky, rezervy na krytí kurzového rizika do ceny • Rizika odpovědnostní –souvisí se širokou ochranou spotřebitele na trzích zejména vyspělých zemí (USA, EU) – Výrobce je odpovědný za škody na zdraví či majetku, které osoby utrpí v důsledku užívání zboží. Bezpečnost je základním požadavkem. • Riziko transferu – uvalení moratoria na převod deviz do zahraničí, které je způsobeno ekonomickými problémy cílové země • Administrativní zásahy státu – odebrání dovozní licence, zamezení antidumpingových cel, předpisy omezující možnost podnikání • Opatření ve třetích zemích, které znemožňují transfer deviz • Přírodní katastrofy ( zemětřesení, povodně…)

20. Řízení rizik • Identifikace rizika ( jeho rozeznání a popis) • Analýza rizika (posouzení povahy, určení jeho možných důsledků,, úrovně a pravděpodobnosti) • Měření rizika a hodnocení , zda vyhovují rizikovým kriteriím organizace • Jaká rizika podnik uskuteční k prevenci rizikovosti ? Zjišťování vhodných a častých informací, sledování retingu, stanovení úvěrových rámců pro jednotlivé trhy – odběratele, vymezení rozhodovacích pravomocí, kritéria pro výběr a výchovu pracovníků • Jaká rizika podnik podstupovat bude ? (rizika vstupu na nové trhy, zavádění inovací) • Která rizika bude podnik omezovat ? (rozložení rizika přenesením na jimý subjekt, pojištění, finanční deriváty…) • Kterým rizikům se bude podnik vyhýbat? – proto, že by mohla ohrozit existenci firmy, její goodwill…)

21. Zabezpečení rizik – UniCredit Bank • Zabezpečení rizik plynoucích z obchodního styku • UniCredit Bank Vám nabízí širokou škálu speciálních a individuálně přizpůsobených instrumentů pro ošetření rizik, kterým jsou subjekty v otevřené tržní ekonomice vystaveny. Zvolte si prosím z níže uvedeného seznamu, jaký typ rizika potřebujete zabezpečit a vybírejte z nabídky konkrétních produktů, které slouží k zajištění tohoto rizika. • Měnové riziko • Nebo-li riziko pohybu měnových kurzů - více informací naleznete zde. • Úrokové riziko • Nebo-li riziko pohybu úrokových sazeb - více informací naleznete zde. • Komoditní riziko • Nebo-li riziko pohybu cen používaných komodit - více informací naleznete zde. • Rizika v mezinárodním obchodu • Nebo-li rizika vyplývající z obchodních operací se zahraničními subjekty - více informací naleznete zde. • http://www.unicreditbank.cz/cz/firmy/zabezpecit-obchodni-rizika.html

22. Metodologie COFACE Rizika ve vybraných zemích podle metodologie COFACE s příklady vybraných zemí ( rozdělení zemí do kategorií A1,A2,A3,A4, B,C,D zemím zařazeným do kategorie B,C,D hrozí značná rizika (2009)

23. Začínáme se zahraničním obchodem CzechTrade poskytuje konzultační služby s exportními manažery CzechTrade. • služby zahraničních kanceláří agentury CzechTrade: Vyhledávání obchodních kontaktů - Vyhledání vhodného obchodního partnera v zahraničí je pro expandující firmu jedním z klíčových kroků. Prostřednictvím zahraničních kanceláří CzechTrade lze získat kontakty na potenciální obchodní partnery v cílové zemi. Průzkum trhu - Zpracování komplexního přehledu o vybraném trhu a tím usnadnění volby jednotlivých kroků pro vstup. Ověření zájmu o produkt - Získání kontaktů na potenciální obchodní partnery a získání informace o případném zájmu o spolupráci s českým vývozcem. Organizace obchodních jednání - Asistence a pomoc při sjednání schůzky s potencionálním partnery. Dlouhodobá exportní strategie - Asistence při dlouhodobém monitorování vybraného teritoria s cílem budování obchodních kontaktů. Další asistenční služby - Na základě individuální žádosti klienta poskytování individuálních služeb v oblasti podpory exportu.

24. Začínáme se zahraničním obchodem • Veletrhy v zahraničí • Czech Trade se také účastní veletrhů v zahraničí. Těchto vybraných veletrhů se může zájemce zúčastnit jak pouze katalogovou prezentací bez osobní účasti, tak i osobní účastí s katalogovou prezentací, případně osobní účastí na pronajaté ploše. Tato možnost (prezentace na pronajaté ploše) je pro podnikatele výhodná, protože poskytuje výhody spojené s agenturou CzechTrade. • Jedná se především o nižší náklady účasti na veletrhu pod záštitou vládní agentury, poskytnutí zázemí na stánku CzechTrade a asistenčních služeb zahraniční kanceláře CzechTrade v průběhu veletrhu. • Tyto účasti na veletrzích umožňují podnikatelům navázat osobně kontakty a propagovat svůj produkt nebo službu s nižšími náklady v porovnání s individuální samostatnou organizací takové propagace. • Společně se službami, jež souvisí s veletrhy, poskytuje CzechTrade možnost zapsat se do adresáře exportérů, který je oficiálně prezentován na mezinárodních výstavách a veletrzích po celém světě. Adresář je rovněž zpřístupněn na portálu exporters.cz a CzechTrade.cz.

25. Začínáme se zahraničním obchodem • Exportní akademie / vzdělávání Gestorem projektu Exportní akademie je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které poskytuje prostřednictvím agentury CzechTrade vzdělávací akce, které jsou zaměřeny jak oborově, tak i teritoriálně. Exportní akademie nabízí vzdělávání v problematice vývozu a poskytuje informace v oblasti psychologie, strategie vyjednávání, společenského vystupování a řadu praktických rad tak, aby podnikatel mohl dobře vystupovat a reprezentovat svoji firmu. Součástí školení jsou mimo jiné kurzy společenského chování, stolování či simulace cenových jednání apod. Zahraniční experti agentury CzechTrade denně umisťují na portál businessinfo.cz aktuální nabídky zahraničních firem na spolupráci, zahraniční poptávky, informace o projektech a výběrových řízeních, o investičních příležitostech a možnostech podnikání a spolupráce v zahraničí

26. CzechInvest • CzechInvest je agentura, která byla rovněž zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. • Mezi základní služby CzechInvestu lze zařadit: informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele implementace dotačních programů financovaných EU a státem formální poradenství k projektům správa databáze podnikatelských nemovitostí podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem pomoc při realizaci investičních projektů zprostředkování státní investiční podpory AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích

27. Hospodářská komora ČR • HK ČR zastupuje podnikatelskou veřejnost mimo lesnictví, zemědělství a potravinářství, které zastupuje Agrární Komora České republiky. Hlavním cílem je účinně prosazovat a hájit zájmy českých podnikatelů. Z dlouhodobého hlediska má HK ČR zájem podílet se na ovlivňování podnikatelského prostředí tak, aby podnikatelům zajistila co nejvýhodnější podmínky pro jejich činnost. • strategie, která je založena na čtyřech hlavních bodech: • Spoluvytvářet kvalitní podnikatelské prostředí v České republice, v Evropské unii a ve světě; • Výhody pro členy, služby pro všechny; • Spolupodílet se na rozvoji lidských zdrojů; • Podporovat postavení hospodářské komory jako nejsilnější podnikatelské samosprávy;

28. Vize nové obchodní strategie pro období 2011 - 2015 • Základem nové exportní strategie je vytvoření nového modelu podpory exportuzaloženého na vyšší efektivitě celého systému, na optimalizaci zdrojů a proexportních aktivit a také na cíleném zaměření na vybrané trhy a obory, které mají významný potenciál růstu exportu. Cílem je vytvoření jednotné zahraniční sítě, odstranění duality v oblasti podpory exportu a zvýšení konkurenceschopnosti českých firem. Novou exportní strategii připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR (MZV ČR), Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a dalšími zainteresovanými institucemi a subjekty (podnikatelské svazy, firmy apod.). Nová exportní strategie by měla brát v úvahu především potřeby podnikatelské sféry tak, aby mohlo dojít k oživení národní ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti českých firem. Tím se vytvoří předpoklady k úspěšnému prosazování českých firem na zahraničních trzích. • Exportní strategie předpokládá, že Česká republika se v oblasti podpory exportu zaměří na dynamicky se rozvíjející země (Čína, Indie, Brazílie aj.) s velkým dovozním potenciálem. Seznam těchto potenciálních teritorií se bude moci měnit v závislosti na vývoji trhu, politické a bezpečnostní situaci v daném teritoriu apod. Spolu s výběrem potenciálních trhů je třeba v jednotlivých zemích určit i potencionální obory, které se mohou s vývojem trhu rovněž vyvíjet a měnit

29. Vize nové obchodní strategie pro rok 2011 - 2015 • počet prioritních zemí se snížil z 19 na 12. Tyto země jsou zařazeny mezi prioritní podle následujících kritérií: • Makroekonomická kritéria (58 %) • Podnikatelské organizace (30 %) • Vyjádření státní správy (12 %) • Vzhledem k tomu, že více než 85 % exportu České republiky míří do zemí Evropské unie, bylo rozhodnuto, že prioritní země pro export ČR budou pouze země mimo EU • Připravuje se Akční plán, jehož součástí bude řada teritoriálně zaměřených a proexportně orientovaných akcí uspořádaných s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu a ve spolupráci s již zmíněnou podnikatelskou sférou. Tyto akce jsou určeny především ke zviditelnění českých exportérů, k navázání kontaktů a získání aktuálních informací o vybraných prioritních zemích.

30. Vize nové obchodní strategie pro rok 2011 - 2015 • Kazachstán je nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky ze zemí Střední Asie, přičemž zájem o tento trh ze strany českých podnikatelů neustále narůstá. let roste. Dlouhodobý růst HDP dosahující výše 9 % a surovinové bohatství (ropa, zemní plyn, rudy) vytvářejí předpoklady pro další rozvoj spolupráce. Vzhledem ke stálému hospodářskému růstu této země lze předpokládat zvýšení poptávky a s tím související rozvoj sektorů, jako je například energetika, zemědělství, zdravotnická technika a turistika • Vzhledem k politické a ekonomické stabilitě jsou rizika investování poměrně malá. V praxi je však třeba překonat řadu dílčích problémů vzhledem k tomu, že zejména v představách tamních úředníků státní správy je zahraniční investor vhodným potencionálním cílem, jak si přilepšit, počínaje nesmyslnými inspekcemi daňových orgánů, přes problémy s registrací automobilů, konče neomalenými požadavky na dary od představitelů místních orgánů moci na sociální programy apod.

31. Kazachstán • Silné stránky: ekonomická a politická stabilita, obrovské surovinové zdroje (ropa, plyn, rudy), potenciál v oblasti zemědělské výroby, výkonná ekonomika ve srovnání s ostatními zeměmi ve Střední Asii, poměrně dobře organizované tržní hospodářství, otevřenost vůči zahraničním firmám. • Slabé stránky: vysoká míra byrokracie a korupce, komplikované exportní a importní procedury, nedostatek kvalifikované pracovní síly v technologicky orientovaných sektorech, přílišná koncentrace hospodářství na surovinová odvětví. • Perspektivní obory: „Těžba surovin – Kazachstán patří mezi nejbohatší země na energetické suroviny. Zaujímá 8. místo na světě v prokázaných zásobách ropy, prokázané zásoby přírodního plynu jsou odhadovány na 3,4 trl. m3. Uhlí se těží v Pavlodarské a Karagandijské uhelné pánvi, zásoby uranu v zemi se odhadují na druhé největší na světě. To vše předpokládá dodávky těžebního zařízení, modernizaci zpracovatelských závodů, výstavbu kompresorových stanic, plynovodů apod.

32. Kazachstán • Energetika – vláda má zpracovaný plán opatření rozvoje elektroenergetické soustavy do roku 2015, jehož cílem je rovněž modernizace přenosových sítí a výstavba sítí druhé linie „Sever–Jih“ se zvýšením propustnosti na 1500 MW , stal se čistým importérem elektřiny a v současné době plánuje výstavbu elektráren, kdy zvažuje všechny zdroje. Kazachstán nyní neprovozuje žádnou atomovou elektrárnu, ale podle představitele vlády v současné době dokončuje projekty výstavby atomové elektrárny 10 km od města Aktau v Mangistauské oblastí na západě Kazachstánu. • Zdravotnická technika – cílem kazachstánské vlády je zvyšovat celkovou zdravotní péči  o občany. Příležitostí proto je vyhlášený projekt vybudovat „100 škol a 100 nemocnic“ do roku 2011. • Zemědělství a potravinářský průmysl – zvyšování objemu a úrovně domácí zemědělské produkce je jeden z nosných úkolů kazachstánské vlády. Obor byl zařazen do prioritních oborů, které by měly zajistit větší diversifikaci kazachstánského exportu, který je závislý jen na surovinách. • Výroba stavebních materiálů – cílem je dosažení dostatečných kapacit pro plné zásobování kazachstánského obyvatelstva • V Kazachstánu má Česká republika oficiální zastoupení v podobě Velvyslanectví ČR v Astaně. V Kazachstánu (v Almaty) je rovněž zahraniční zastoupení agentury CzechTrade.

33. Slovo závěrem Oživení světové ekonomiky zůstává i nadále zatíženo mnoha nejistotami. Hlavní zdroje rizik jsou spojeny se stavem veřejných rozpočtů a situací v bankovním sektoru v některých zemích eurozóny. Oživení ve světové ekonomice pokračuje, je však nerovnoměrné a jeho tempo je zatím pozvolné. Ve velkých rozvíjejících se ekonomikách včetně Číny a Indie se pro rok 2011 očekává mírné zpomalení vysokého růstu. Děkuji Vám za pozornost, případné dotazy k výše uvedeným tématům ráda telefonicky či písemně zodpovím. Těším se na další setkání Ing. Naděžda Petrů tel. 736 528 436 petru.nada@seznam.cz