1 / 33

MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE Zkouška

MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE Zkouška. Součásti zkoušky: Písemná část (5 příkladů) – maximální zisk 10 bodů - k ruce m ůžete mít jakékoli materiály - kalkulačka sebou Ústní část – maximální zisk 10 bodů Nepovinný esej (2-3 strany) a jeho 10 min. prezentace (23. 5. od 9:50) – 4 body

colum
Download Presentation

MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE Zkouška

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE Zkouška Součásti zkoušky: Písemná část (5 příkladů) – maximální zisk 10 bodů - k ruce můžete mít jakékoli materiály - kalkulačka sebou Ústní část – maximální zisk 10 bodů Nepovinný esej (2-3 strany) a jeho 10 min. prezentace (23. 5. od 9:50) – 4 body Hodnocení: 11-13 bodů – dobře 14 – 17 bodů – velmi dobře 18 a více - výborně

  2. Vnitrodruhové vztahy Reifová a Munclinger – Evoluční genetika (ZS)

  3. Mikrosatelity

  4. Restrikční analýzy VNTR – Variable Number of Tantem Repeats Využívá polymorfismus v počtu kopií tandemových repetic – minisatelitů (10-60 nt). Tento polymorfismus je velmi variabilní i mezi jedinci téhož druhu. Celkovou DNA naštípeme restrikční endonukleázou, která neštěpí uvnitř minisatelitu. Naštípanou DNA přeblotujeme na membránu a hybridizujeme se značenou próbou proti minisatelitu, pokud chceme zviditelnit všechny lokusy (obrázek v pravo), nebo proti minisatelitua unikátní sekvenci v sousedství,pokud chceme zviditelnit jen jeden lokus (obrázek dole).

  5. SNPs Single Nucleotide Polymorphism Polymorfimus DNA, kdy se jedinci nebo druhy liší v jedné nukleotidové záměně AAGCCTA AAGCTTA V tomto případě mluvíme o alelách C a T. Téměž všechny SNPy mají jen 2 alely. Genom dvou lidí se liší zhruba v 3 mil. bazí (ne všechno jsou SNP).

  6. STRUKTURA POPULACÍ • V panmiktické populaci platí Hardy-Weinbergova rovnováha AA Aa aa p2 2pq q2 Pro 3 alely: Pro polyploida:

  7. Způsob testování odchylek od H-W rovnováhy • CHI2 test (slabý test, nevhodný pro kombinovaná data z více lokusů) Σ(Fpozorovaná-Fočekávaná)2/Fočekávaná • Smithova H statistika (mnohem lepší)

  8. Příklad testování odchylek od H-W rovnováhy AA Aa aa n Pozorováno 40 35 25 100 Frekvence alely A (p) p= [(2 × 40) + 35]/ (2 × 100) = 0,575 Frekvence alely a (q) q = 1 – p = 0,425 AA Aaaan Očekáváno100 × p2100 × 2pq 100 × q2 33,048,9 18,1 100 χ2 = (40 – 33,0)2+ (35 – 48,9)2 + (25 – 18,1)2= 8,1 33,0 48,9 18,1 Df: 3 – 1= 2, P < 0,01

  9. Možné příčiny odchylek od H-W rovnováhy • Wahlundův efekt (pokles heterozygotů) • strukturovanost populace • kryptické druhy • parthenogeneze • asortativní rozmnožování • inbreeding • Selekce • Klonalita

  10. Genetický tok mezi subpopulacemi

  11. Genetický tok mezi populacemi FST = (hT-hS)/hT hT……Očekávaná frekvence heterozygotů v celkové populaci hS…… průměr očekávané frekvence heterozygotů pro všechny subpopulace FST= 0-0,05 …..malá diferenciace subpopulací (velký genetický tok) FST= 0,05-0,15 …..střední FST= 0,15-0,25 …..velká FST= 0,25-1,00 …..velmi velká

  12. Genetický tok mezi populacemi

  13. Genetický tok mezi populacemi Nem≈ (1-FST)/4FST FST …F statistika Nem…počet migrantů mezi populacemi za jednu generaci Pozor, tato interpretace v mnoha situacích neplatí.

  14. VAZEBNÁ NEROVNOVÁHA

  15. VAZEBNÁ NEROVNOVÁHA Dva SNP lokusy 1: Zjistit frekvenci alel

  16. VAZEBNÁ NEROVNOVÁHA 2: Spočítat frekvence haplotypů D = p1q1*p2q2 – p1q2*p2q1 3: Standardizovat D Dmax = menšímu z p1q2 nebo p2q1

  17. Příznaky klonality • Fixovaná heterozygozita • Signifikantní nepřítomnost některých genotypů • Rozšíření identických genotypů • Korelace mezi nezávislými genetickými markery • Vazebná nerovnováha -„Gameticphasedisequilibrium“, „linkagedisequilibrium“

  18. VNITRODRUHOVÁ FYLOGENEZE KLONÁLNÍCH DRUHŮ Postupujeme podobně jako u mezidruhové fylogeneze. Můžeme použít libovolný marker, protože všechny odráží fylogenetické vztahy mezi jedinci druhu. RAPD analýza kmenů Trichomonas vaginalis

  19. Příbuznost u pohlavního druhu - r Sourozenci, rodiče s dětmi ….…………………….r=0,5 Nevlastní sourozenci, jedinec a jeho prarodiče, vnoučata, tety a strýcové……………………….r=0,25 Bratranci a sestřenice………………………….…….r=0,125 Nepříbuzní jedinci………………………..………….r=0,00 Příbuznost mezi dvěma jedinci (programy): Relatedness(http://es.rice.edu/projects/Bios321/relatedness.html) ML-Relate (http://www.montana.edu/kalinowski/Software/MLRelate.htm)

  20. Příbuznost u pohlavního druhu - r Příbuznost mezi dvěma jedinci (programy): Relatedness(http://es.rice.edu/projects/Bios321/relatedness.html) ∑∑∑Py-P ∑∑∑Px-P P: frekvence alely v populaciPx: frekvence alely v jedinci X (i.e. 0.5 or 1 podle toho zda se jedná o heterozygota nebo homozygota).Py: frekvence alely v jedinci Y Sumujeme pro všechny genotypizované alely případně všechny jedince v subpopulacích ML-Relate(http://www.montana.edu/kalinowski/Software/MLRelate.htm) Odhad příbuznosti metodou maximum likelihood r=

  21. Příbuznost v rámci SUBpopulace Hexp …Očekávaná frekvence heterozygotů v celkové populaci podle HW Hobs …Pozorovaná frekvence heterozygotů v celkové populaci druhu hexp …Očekávaná frekvence heterozygotů v subpopulaci hobs … Pozorovaná frekvence heterozygotů v subpopulaci N…… Počet jedinců v subpopulaci c…….Počet subpopulací Program Relatedness(Queller a Goodnight 1989) (http://courses.washington.edu/fish543/Software.htm) H

  22. Příbuznost mezijedincihaplodiploidního druhu

  23. Distance z frekvence alel Rogersova vzdálenost (pro alely 1..i) D= (0,5 Σ(xAi - xBi)2)0,5 Vzdálenost Cavali-Svorza a Edwardse(1967) kde Xua Yujsou frekvence alely u v populacích X a Y. Pro víc lokusů – aritmetický průměr

  24. VNITRODRUHOVÁ FYLOGENEZE SEXUÁLNÍCH DRUHŮ – nerekombinující lokus • Jedinec má dva rodiče • Díky segregaci a dochází k míchání alel • Každý lokus prochází jedinečnou historií • U nerekombinujícího lokusu lze najít koalescenční bod

  25. KOALESCENČNÍ BOD MRCA – most recent common ancestor Jedinec v minulosti, který nesl společného předka zkoumaných alel lokusu. Každý nerekombinující lokus má takový bod na různých místech v historii populace.

  26. MT DNA, KONTROLNÍ OBLAST Kontrolní oblast (D-loop) nejpolymorfnější objast mtDNA HAPLOTYP: polymorfismy na jediné chromatidě, které jsou statisticky sdruženy (kombinace alel ve vazbě).

  27. ADAM A EVA Mitochondriální Eva = MRCA pro současnou mt DNA žila zhruba před 200 000 lety ve východní Africe. Adam pro Y chromosom = žil tamtéž před zhruba před 140 000 lety.

  28. EVINY „DCERY“

  29. EVINY „DCERY“ V EVROPĚ Statistical parsimony network

  30. VNITRODRUHOVÁ FYLOGENEZE SEXUÁLNÍCH DRUHŮ – rekombinující lokus • Jedinec má dva rodiče • Díky segregaci a rekombinaci dochází k míchání alel • Každý lokus je směsí úseků, které mají svoji unikátní historii

  31. VNITRODRUHOVÁ FYLOGENEZE SEXUÁLNÍCH DRUHŮ Na distribucialel v populaci má vliv jednak náhodný mutační proces, ale také genealogie, kterou neznáme. Různé lokusy a jejich části mají různé genealogie a koalescenční body. Likelihoodovská funkce ve fylogenetice: L = P(D T,μ) Likelihoodovská funkce při koalescenčním modelu (L se sčítá pro všechny možné genealogie a do hry vstupují i populačně genetické parametry α): L=Σ P(D T,μ) P(T, α) D

  32. PRO URČENÍ PŮVODNÍ POPULACE JE POTŘEBA ZJISTIT GENEALOGIE VÍCE LOKUSŮ Navíc je třeba brát v potaz další faktory ovlivňující šíření alel jako je migrace, různá velikost populací, vliv přírodního výběru atd.

More Related