HTA v České republice současnost a možná budoucnost

1. HTA v České republicesoučasnost a možná budoucnost Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

2. Možnosti a limity financování zdravotnictví – tzv. „health gap“ Rozvoj technologií Náklady „health gap“ Dostupné zdroje čas

3. Vliv demografického vývoje na financování zdravotnictví v ČR Náklady ZP na pojištěnce

4. Příčiny růstu zdravotních nákladů • Demografická situace = stárnutí populace • Nové technologie/inovace • Vyšší informovanost pacientů • Nezdravý životní styl = civilizační nemoci • Rostoucí požadavky na kvalitu života • Vyšší dostupnost zdravotní péče • nabídka stimuluje poptávku Podle G. Kobelt 2002

5. Očekávané trendy v ČR • Náklady na zdravotní péči do budoucna porostou • Možnosti solidárního zdravotního pojištění mají své limity/ jsou téměř vyčerpány • Pod tlakem budou nejen náklady na léky (tam jsou možnosti téměř vyčerpané při přísné aplikaci referenčního systému) • Poroste tlak na efektivní využívání zdrojů • Bude se zvyšovat spoluúčast pacienta • Zdravotní péče bude rozdělena na standardní (hrazená ze solidárního ZP) a nadstandardní (komerční připojištění) • Zdravotní pojištění se musí stát pojištěním

6. HTA:Multidisciplinární proces, který shromažďuje a hodnotí informace o medicínských, sociálních, ekonomických a etických dopadech používání medicínských technologií. Hodnocení je prováděno systematickým, transparentním a nezkresleným způsobem s cílem připravit informace pro zdravotní politiku, která je účinná, bezpečná, orientovaná na pacienta a poskytuje nejvyšší možnou hodnotu (value). • EUnetHTA /www.eunethta.net - Evropská síť jednotlivých členských zemí, které mají HTA agenturu, výzkumných organizací a MZd, která slouží k výměně informací, standardizaci společných postupů v rámci HTA a sledování implementace HTA principů do rozhodovacích procesů. Založena v roce 2005 • INAHTA (The International Network of Agencies for Health Technology Assessment) /www.inahta.org -Mezinárodní organizace sdružující 46 HTA agentur z 24 zemí, která byla v roce 1993 založena s cílem pořádat edukační akce, organizovat výměnu informací a koordinovat procesy HTA v jednotlivých členských agenturách.

7. Health Technology Assessment • It answers these questions by investigating four main factors: • whether the technology works (evidence) • for whom (target population) • at what cost (efficiency) • how it compares with the alternatives (comparative effectiveness) • Health technology assessment (HTA) is the systematic evaluation of properties, effects or other impacts of health technology.

8. Procesy HTA • Research • Synthesis • Appraisal • Decision • Utilization • Evaluation

9. Hodnocení a rozhodnutí by měla být oddělena Jedná se odborný proces na základě pravidel HTA a EBM Nemá žádné jiné ekonomické ani politické vlivy Obvykle ji provádějí nezávislé HTA agentury Založené na důkazech Analýza, zhodnocení /assessment/ Appraisal Rozhodnutí /decision/ Do rozhodnutí promlouvají i jiné než farmakoekonomické/vědecké argumenty Účastní se ho zejména plátci, ale také pacienti a poskytovatelé

11. HTA je cyklický (a nikdy nekončící) proces

12. Základní domény HTA

13. HTA agentury v EU www.eunethta.net

14. Co znamená HTA v ČR? = Google • 1……Hockey Talent Academy • 2. HTA = HTML Application • 3. Hornický kahan ovládl tým HTA • 4. centrální vysavače – série HTA • 8. HTA jako standardní postup hodnocení zdravotních technologií – Doležal pro PBM Google search z 8.3.2010

15. Rozsah HTA hodnocení/agentury • Velké agentury „heavy“ • NICE (UK) • IQWiG (Německo) • TLV (Švédsko) • Malé agentury „light“ • DACEHTA (Dánsko) • Španělsko (Katalánsko, Baskicko) • SMC (Skotsko)

16. EUnetHTA • Projekt financovaný EU 2006-2008 • Follow-up aktivity 2009+ (Joint action 2010-2012) • Zejména metodické standardy (toolkit, coreHTA)

18. Proč potřebujeme HTA agenturu? • Abychom se účinné zapojili do mezinárodní spolupráce • Aby byla vypracována a udržována metodika na mezinárodní úrovni • Abychom se naučili používat HTA (EBM, FE) • Aby byl rozdělen proces hodnocení a rozhodování • Aby nebyl celý proces regulován jen z jednoho místa • Aby byla do procesu rozhodování vtělena odborná hlediska

19. Směrnice EP a rady EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči – 2.7.2008

20. Léky vs. Ostatní výdaje ve zdravotnictví • Náklady na léky a jejich spotřebu je třeba posuzovat v komplexu celého financování zdravotní péče • Léky jsou dnes nejvíce regulovaný segment • Vs. Zdravotnické prostředky (materiál, „devices“) • Vs. Přístroje, investice, apod.

21. HTA je třeba aplikovat na všechny postupy • Např. zdravotnické prostředky, diagnostické postupy, pomůcky, „devices“

22. zákon o veřejném zdravotním pojištění § 39b Zásady stanovení nebo změn výše a podmínek úhrady léčivých přípravků • Kriteria hodnocení • terapeutická účinnost a bezpečnost • závažnost onemocnění • nákladová efektivita – náklady a přínosy na jednoho pojištěnce a celkové náklady na zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění • veřejný zájem • vhodnost cesty podání, formy, síly • obvyklé dávkování • nezbytná délka léčby • míra součinnosti osoby, které je podáván • jeho nahraditelnost jiným léčivem • předpokládaný dopad úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění • doporučené postupy odborných institucí a odborníků, a to vždy z hlediska nákladové efektivity a s ohledem na dopad na finanční prostředky

23. Farmakoekonomické analýzy požadované v ČR • Analýza nákladové efektivity • Jaké jsou náklady a přínosy pro jednoho pacienta ve srovnání s alternaticní terapií v daném stadiu onemocnění ? • Analýza dopadu na rozpočet • Kolik pacientů bude reálně léčeno a kolik to bude stát v následujících 5-ti letech ?

24. Kde je HTA v procesu úhrad léčiv v ČR? Vnitřní reference: >300 terapeutických skupin Vnější reference: Nejnižší EU konečná cena HTA/ Farmakoekonomika/ value based pricing

25. Mechanismy stanovení úhrad • Regulace cenovou a terapeutickou referencí • „budeme platit jen to, co platí jinde“ • Regulace HTA/farmakoekonomika • „budeme platit za hodnotu produktu/služby, kterou sami stanovíme“ • Citlivá kombinace • Reference jako indikátor, ale základ v hledání „value“

26. Potřebujeme vyvážené hledání úspor a hodnoty dané léčby ČR Země aplikující HTA Nástroje šetřící náklady „Cost-containment“ Nástroje posuzující nákladovou efektivitu „Cost-effectiveness“

27. Regulace nákladů vs. Kvality péče • Náš systém je zaměřen na kontrolu nákladů a není schopen účinně měřit kvalitu péče • Zdravotní pojišťovny nejsou motivovány ke kontrole kvality, ale jen k udržení rozpočtu • Ekonomicky se ale jedná o mylný koncept, který nebude možné ufinancovat • Pouze dlouhodobé náklady odráží současnou kvalitu léčby (diabetes, KV nemoci) a prevence (onkologie)

28. 3 podmínky používání farmakoekonomiky v rozhodovacím procesu • Osoby/instituce schopné provádět FE analýzy • Poučené publikum na straně státní správy a plátců („decision- and policy-makers) • Metodika provádění a hodnocení analýz Singer ME. Pharmacoeconomics May 2008

29. Cesta k HTA („roadmap“) Poptávka/potřeba HTA procesu /Mzd, ZP, politici/ Odborná kapacita /univerzity, SÚKL, HTA agentura/ Publikum aplikující HTA do rozhodnutí /plátci, poskytovatelé, pacienti/

30. je to otázka priorit... • zdravotnické rozpočty jsou vždy omezené nebudeme mít na všechny technologie je třeba uvést v život metodiku, která pozná správné technologie, které mají pro společnost největší hodnotu („value“)

31. Děkuji za pozornost !dolezal@farmakoterapie.cz