Povrch ČR Vodstvo ČR

1. Povrch ČRVodstvo ČR

2. Šumavská Česko-moravská Karpaty Krkonošsko-jesenická Krušnohorská Poberounská Česká tabule subprovincie Česká vysočina a Západní Karpatyhttp://www.zemepis.com/geomorfologiecr.phphttp://cs.wikipedia.org/wiki/Geomorfologick%C3%A1_subprovincie SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

3. SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

4. Český les – Čerchov 1042 m.n.m. Šumava – Plechý 1387 m.n.m. Prudší spád do Německa, Velký Javor 1456 m.n.m. Černé a Čertovo jezero, ledovcový původ Od 1991 Šumavský národní park Boubínský prales Kleť – meteorologická stanice Novohradské hory – Kamenec 1072 m.n.m. Šumavská subprovinciehttp://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0umavsk%C3%A1_subprovincie SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

5. Česko – moravská subprovincie • Nejrozlehlejší • Středočeská pahorkatina • Žula – viklany (Votice, Sedlčany) • Jihočeské pánve • Ploché dno, písky, jíly, rašeliniště, rybníky • Českomoravská vrchovina • Žula, rula, četná údolí řek • Javořice – nejvyšší vrchol – 837 m.n.m • Brněnská vrchovina • Drahanská vrchovina – Moravský kras • Propast Macocha -138 m SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

6. Mnohem mladší než Česká vysočina, vyzdviženy v třetihorách Spojnice měst Znojmo, Brno, Přerov, Ostrava Vnější západní karpaty – typický FLYŠ – různě mocný soubor sedimentárních vrstev, nejčastěji pískovce a jíly PÁLAVA - Děvín – 550 m Ždánický les Chřiby Vizovická vrchovina Bílé Karpaty Javorníky Hostýnsko-vsetínské vrchy Moravoskoslezské Beskydy – Lysá hora 1323 m, Radhošť 1129 m Karpatská soustava SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

7. Krkonošská oblast Krkonoše – Sněžka 1602 m 36 km Pramen Labe (Modrý, Bílý) KrNaP Orlická oblast Broumovská vrchovina – Adršpašské a Teplické skály Jesenická oblast Kralický Sněžník – Kralický Sněžník 1423 m Hlavni evropské rozvodí, pramen Moravy Hrubý Jeseník – Praděd 1492 m Nízký Jeseník – Sluneční 800 m Sopečné vrchy Nejdelší (360 km) a nejvyšší (1602 m) Krkonošsko-jesenická subprovincie SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

8. Krušnohorská subprovincie • Třetihorní zlomy, vystoupání a propadnutí, sopečná činnost • Znělec, čedič – Krušné hory? • SOOS • Krušnohorská hornatina • Smrčiny - Háj 758 m • Krušné hory – Klínovec 1244 m – nejvyšší vrchol soustavy • Děčínská vrchovina – Děčínský Sněžník 723 m • NP České Švýcarsko, skalní města, Pravčická brána, kaňon Labe • Podkrušnohorská oblast • Chebská pánev • Sokolovská pánev • Mostecká pánev • Doupovské hory – Hradiště 934 m • České středohoří – Milešovka 837 m • Karlovarská vrchovina • Slavkovský les – Lesný 983 m • Tepelská vrchovina Těžba hnědého uhlí SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

9. Poberounská subprovincie • Jedna z nejstarších oblastí Českého masivu – Barrandien – trilobiti • Součástí je Český kras – Koněpruské jeskyně • Těžba kaolínu a keramických jílů • Brdská oblast • Džbán – Louštín 537 m • Pražská plošina – Na rovinách 434 m • Křivoklátská vrchovina – Radeč 721 m • Hořovická pahorkatina • Brdy – Tok 865 m • Plzeňská pahorkatina • Rakovnická pahorkatina – Lišák 677 m • Plaská pahorkatina – Vlčí hora 704 m • Švihovská pahorkatina – Koráb 773 m SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

10. Česká tabule • Tvořena usazeninami na mořském dně (druhohory-Křídové moře) – pískovce, slepence – o mocnosti 200 až 600 metrů. Místy ojedinělé lávové výlevy – sopečná činnost (čedič) – Bezděz, Ralsko, Trosky, Mužský aj. • Skalní města – Prachovské skály, Kokořínsko (pokličky), Český ráj • Žádnou svou částí se nedotýká hranic • Celková délka 255 km • Severočeská tabule • Jičínská pahorkatina – Sokol 562 m • Ralská pahorkatina – Ralsko 696 m • Středočeská tabule • Dolnooharská tabule – Říp 459 m • Jizerská tabule – Horka 410 m • Středolabská tabule – Dílce 366 m • Východočeská tabule • Východolabská tabule – Na šancích 352 m • Orlická tabule – U rozhledny 451 m • Svitavská pahorkatina – Baldský vrch 693 m SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

11. Základní pojmy Povodí– voda z určitého území stéká do jedné řeky Úmoří – voda z určitého území odváděna do jednoho moře Řeky – vodní zásoby závislé na srážkách (průměr 679 mm), 1/3 odteče, víc než 1/3 se vsákne a 1/3 odpaří = důležitost vodního hospodářství. Naše řeky mají proměnlivou vodnatost – jaro a léto záplavy, málo vody na konci zimy. Jezera – vytvořena přírodou (ledovcová – Šumava 5 jezer – největší a nejhlubší Černé jezero, sopečná, krasová – Moravský kras, Hranická propast, hrazená - Mladotické, rašelinová – šumavská Tříjezerní slať, Jeseníky – Mechová jezírka). Stojaté přírodní vody. Přehrady – vytvořil člověk – ochrana před povodněmi, zavlažování, výroba elektrické energie. Přehrada Dlouhé stráně – hydroenergetický účel, Svihov – vodárenský účel. Rybníky – vytvořil člověk – povodně, chovy ryb, rekreace. U nás tradice, 13. – 15. století, Karel IV. (Máchovo jezero), Vilém z Pernštejna (Opatovický kanál na Pardubicku), Josef Štěpánek Netolický (Zlatá stoka), Jakub Krčín z Jelčan (Nová řeka, Rožmberk). Největší rybníky u nás – Rožmberk (489 ha), Horusický rybník (415 ha), Bezdrev (395 ha), Máchovo jezero (240 ha) a Svět (200 ha). Podzemní vody – nejvíce v sedimentech České tabule a ve čtvrtohorních sedimentech větších řek. U nás velmi časté minerální vody. Chladné (do 25 oC), teplé (do 50 oC) - Teplice, Velké Losiny, horké (nad 50 oC) – Karlovy Vary. ČR – střecha Evropy Severní moře – Labe – asi 60% Černé moře – Morava a Dunaj – asi 30% Baltské moře – Odra – asi 10 % Vodstvo ČR Vodstvo ČR

12. Úpa Metuje Orlice Doubrava Vltava Ohře Bílina Cidlina Jizera Ploučnice Kamenice Úmoří Severního moře • Labe • řeka evropského významu • Pramení v Krkonoších – Modrý a Bílý pramen PŘÍTOKY LEVÉ PRAVÉ Vodstvo ČR

13. Otava Vydra Křemelná Berounka Úslava Úhlava Radbůza Mže Střela Loděnice Malše Stropnice Lužnice Nežárka Sázava Želivka Vltava • Pramení na Šumavě – Teplá a Studená • Měří 430 km • Vlévá se u Mělníka do Labe • Přehrady • Lipno – největší plocha – 4870 ha • Slapy • Orlík – největší objem – 716 mil. m3, nejhlubší – 74 m • Kamýk • Vrané • Štěchovice PŘÍTOKY PRAVÉ LEVÉ Plzeň Vodstvo ČR

14. Bystřice Bečva (Rož. + Vset.) Olšava Dyje – nádrž Vranov, Nové Mlýny (závlahový účel) Jen levé přítoky Jevišovka Jihlava, Oslava Svratka – nádrž Vír, Svitava (soutok Brno) Litava Haná Dyje Úmoří Černého moře • Morava • Pramen – Kralický Sněžník • Protéká moravskými úvaly • Vtéká na Slovensku do Dunaje PŘÍTOKY LEVÉ PRAVÉ Vodstvo ČR

15. Opava, Moravice – nádrže Slezská Harta (ochranný účel) a Kružberk Lužická Nisa (z Frýdlanského výběžku) Ostravice – nádrž Šance Olše – na hranicích s Polskem Úmoří Baltského moře • Odra • Pramení v Oderských vrších (Nízké Jeseníky) • Směřuje severně přes Ostravu do Polska, vlévá se ve Štětíně PŘÍTOKY LEVÉ PRAVÉ Vodstvo ČR