Neurčitá zájmena

1. Neurčitá zájmena Indefinita VMS, 1. prosince 2009 Barbora Michlová

2. Neurčitá zájmena… • blíže nenaznačují, o kom nebo o čem je řeč, nebo to naznačují jen obecně • neoznačují osoby, věci a jejich vlastnosti přímo • tím se liší od ostatních zájmen • jsou nejpočetnější skupinou deiktických slov

3. I. Tvoření zájmen • jsou tvořena na základě tázacích kořenů • k-, kd-, kt-, kud-, c-, č-, jak- • kdo, co, který, jaký, čí, kde, odkud, kudy, kam, jak

4. A) Tvoření pomocí prexifiálního komponentu ně- • nese význam prosté neurčitosti • někdo, něco, nějaký, některý, něčí, odněkud, …

5. Příklad • Někdo to rád horké. • Některé věci se nikdy nevysvětlí. • Zaběhl se k nám něčí pes.

6. B) Tvoření pomocí sufixálního komponentu -si • nese význam neurčitosti (zdůrazněné či vědomé) • mluvčí se nechce nebo nemůže vyjádřit přesně a výstižně • kdosi, cosi, kterýsi, jakýsi, čísi

7. Příklad • Žil v jakési vesnici na Moravě. • Kdosi nám včera klepal na dveře. • Cosi nám přelétlo nad hlavou.

8. C) Tvoření pomocí sufixálního komponentu –koli(v) • vyjadřuje libovolnost, namátkovost pokud jde o výběr z množství • kdokoli(v), cokoli(v), kterýkoli(v), jakýkoli(v), číkoli(v)

9. Příklad • Jakákoli z těchto košil ti sluší. • Kdokoli z vás mi mohl lehce pomoci. • K večeři si vezmi cokoliv z lednice.

10. D) Tvoření pomocí sufixálního komponentů leda(s)-, lec-, všeli- • Má význam zdůrazněné neurčitosti, rozmanitosti, mnohosti bez výběru • Ledacos/leccos, leda(s)kdo/leckdo, všelico(s), …

11. Příklad • To může znamenat ledacos. • Leckdo by s námi o tom rád hovořil. • U nás na půdě se dá najít všelicos.

12. E) Tvoření pomocí výrazů bůhví-, čertví-, kdoví-, nevím- • nesou význam expresivně zesílené, zdůrazněné neurčitosti až nadměrnosti • bůhvíkdo, bůhvíco, kdovíco, nevímkdo

13. Příklad • Očekává nevímco. • Já mohl být bůhvíco a být bůhvíkde. • Čertvíkdo to mohl udělat a proč.

14. F) Tvoření pomocí výrazů málo-, sotva-, zřídka-, • mají zřetelný význam neurčité kvantifikace blízko mezních hodnot • málokdo, málokdy, zřídkakdo, zřídkakdy, sotvakdo, sotvakdy

15. Příklad • Zřídkakdy se dostanu do divadla. • Sotvakdo může studovat jadernou fyziku. • Málokdo by dokázal skočit tak daleko.

16. II. Neurčitá kvantifikace • Veselý, Vojtěch (2009): Lexikální sémantika neurčitých kvantifikátorů v současné češtině. SaS 70, 175–192 • kvantifikátory • určují množství objektů, o nichž platí obsah predikátu • univerzální: každý, všechen, žádný • existenční: někdo, některý, něco

17. Kvantifikace • AMČ 3 • významový rys vyjadřující počet prvků třídy, pro který daná výpověď platí • kvantifikátory • číslovky • určité tří, pět • neurčité mnoho, pár • adjektiva mnohý • substantiva hromada, hrstka, • zájmena málokterý • adverbia hodně, trochu

18. Neurčité kvantifikátory i. • množství většinou • udávají • hodnotí • relativní množství • hodně vody (malý slon) • absolutní množství • pár sklenic, několik bodů

19. Relativní neurčité kvantifikátory ii. • Báze neurčité kvantifikace • bázové kvantum (základní množství) • Udávané kvantum • vůči bázovému kvantu určuje • orientaci • kvantum • hodně hrnečků • málo piva

20. V Praze bylo včera velké horko. V Káhiře bylo včera velké horko. Báze, kvantum, interval báze

21. Neurčité kvantifikátory v komunikaci • mluvčí zvolí neurč. kvantifikátor tehdy, když nemůže nebo nechce použít kvantifikátor určitý

22. Příklad • Na Petrovu oslavu přišlo hodně lidí. • Mluvčímu je přesný počet znám, ale nepovažuje za nutné jej sdělit • Mluvčí má o počtu jen přibližnou představu • „hodně“ určuje množství

23. Příklad • Na Petrovu oslavu přišlo třicet lidí, což je opravdu hodně. • Mluvčímu je v tomto případě znám přesný počet (třicet lidí) • „hodně“ obsahuje hodnotící složku vedle kvantifikační

24. dost 1. • velké množství • nějaké množství je větší než množství, které mluvčímu připadá jako standardní • v kladných větách • s negací se mění i význam kvantifikátoru

25. Příklad 1. • Od té doby bylo Lipno nějakou dobu dost tiché místo. • Od té doby nebylo Lipno nějakou dobu dost tiché místo.

26. dost 2. • množství je hodnoceno jako stejné nebo větší než je nejnižší množství potřebné k uskutečnění určitého děje • tj. báze je „posunuta“ • odděluje uskutečnění nějakého děje od jeho neuskutečnění

27. Příklad 2a. • Nikdy jsem neměl rád práci v dolech, ale honorář, který mi platili, byl dost vysoký na to, abych svou nechuť překonal. Pozn.:Výše honoráře byla v tomto příkladu větší než nejnižší hodnota, jež by ho přiměla „překonat nechuť“, případně byla této hodnotě rovna.

28. Příklad 2b. • Nikdy jsem neměl rád práci v dolech a honorář, který mi chtěli zaplatit, nebyl dost vysoký na to, abych svou nechuť překonal. Pozn.: Pokud je přísudkové sloveso věty negováno, vyjadřuje kvantifikátor, že nějaké množství není dostatečně velké na to, aby příslušný děj mohl proběhnout.

29. dost 3. • báze = nejmenší množství pociťované v dané situaci jako žádoucí • v záporných větách • množství se potom hodnotí jako stejné nebo větší (v případě záporných vět jako menší), než je základní množství

30. Příklad 3. • Martin nebyl dost chytrý na to, aby tak těžkou zkoušku složil. • Martin byl pro něj chytrý dost. • Martin byl pro něj DOST chytrý. • v kladné větě • za kvantifikovaným výrazem • nebo s větným důrazem

31. Kvantifikátor příliš

32. Synsémantické kvantifikátory i. • částice jen

33. Synsémantické kvantifikátory ii. • částice přinejmenším

34. Použitá literatura: • Kolektiv autorů – 2002Encyklopedický slovník češtiny (Praha: Nakladatelství Lidové noviny) • Petr Jan – 1986 Mluvnice češtiny 2, Tvarosloví (Praha: Academia) • Šmilauer Vladimír – 1982 Nauka o jazyku českém (Praha: Státní pedagogické nakladatelství) • Havránek B., Jedlička A. – 2002 Stručná mluvnice česká (Praha: Fortuna) • Veselý Vojtěch – Lexikální sémantika neurčitých kvantifikátorů v současné češtině, Slovo a slovesnost 3/2009, pp. 175 – 192