Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

1. 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

2. Skladba V Stavba souvětí

3. Stavba souvětí • Těsné spojení dvou i více vět • Vztahy mezi větami v souvětí jsou: • Vztah závislosti – věta vedlejší je závislá na větě hlavní • Vztah shody – dvě nebo více vět hlavních spojených souřadně

4. Druhy vět v souvětí • Věta hlavní • Nezávislá na jiné větě v souvětí • Nelze se na ni jinou větou zeptat • Věta vedlejší • Mluvnicky závislá na jiné větě, jako její větný člen • Ptáme se na ni otázkou spojenou s větou řídící

5. Druhy vět v souvětí • Věta řídící • Řídí některou větu závislou (může to být věta hlavní i vedlejší) • 1.VH 2.VV 3.VV • Přijde čas, že se zima zeptá, cos dělal v létě. • Věta závislá • Závisí na větě řídící

6. Druhy souvětí • Souvětí souřadné • Obsahuje nejméně dvě věty hlavní, tj. mluvnicky na sobě nezávislé • Souvětí podřadné • Obsahuje jednu větu hlavní, tj. mluvnicky nezávislou, a jednu nebo více vět vedlejších, závislých na větách řídících

7. Souvětí souřadné • Slučovací – věty prostě přiřazované, obsahy výpovědí jsou sobě rovné – spojky – a, i, ani, nebo, jednak – jednak, zčásti – zčásti, hned – hned • Stupňovací – obsah druhé věty je závažnější než obsah věty první – spojky – ba, dokonce, ba dokonce, ba i, ale i, nejen – ale i, nejen – nýbrž i

8. Souvětí souřadné • Odporovací – obsah druhé věty popírá obsah první věty, je s ním v protikladu nebo ho omezuje – spojky – ale, avšak, leč, nýbrž, nicméně, ale zato, sice – ale • Vylučovací – obsahy vět nemohou platit současně, vzájemně se vylučují – spojky – nebo, anebo, buď – buď, buď - nebo

9. Souvětí souřadné • Důsledkové – druhá věta obsahové vyplývá z první – spojky – proto, a proto, tedy, tudíž, tak, a tak • Vysvětlovací – druhá věta je vysvětlením první – spojky – a to, totiž, vždyť, však, to

10. Souvětí podřadné • Obsahuje jednu větu hlavní a jednu nebo více vět vedlejších • Věty vedlejší závisí na větách řídících jako větný člen • Spojky nejsou větnými členy, vztažná zájmena a příslovce jsou větnými členy

11. Druhy vět vedlejších • Podmětná – vyjadřuje podmět věty řídící, přísudkovou část tvoří věta řídící • Nejčastěji uvozena vztažným zájmenem kdo, co nebo spojkami že, aby, kdyby • Není mi známo, kdy přijde. • Přísudková – vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou • Obloha byla, jako když ji vymete.

12. Druhy vedlejších vět • Přívlastková – vyjadřuje přívlastek věty řídící • Závisí na některém podstatném jménu věty řídící • Bývá uvozena vztažnými zájmeny – který, jenž, příslovci – kde, kdy, kam, spojkami – aby, že • Zavolali ho ve chvíli, kdy usnul. • Mám zážitky, i nichž bych raději nemluvila.

13. Druhy vedlejších vět • Předmětná – vyjadřuje předmět věty řídící • Závisí na slovese věty řídící • Nejčastěji je uvozena spojkami – že, aby, vztažnými zájmeny – kdo, co, příslovci – kde, kam, odkud • Vzkázal, že máme hned přijít. Řekni mi, kde se sejdeme.

14. Druhy vedlejších vět • Příslovečná – vyjadřuje příslovečné určení věty řídící, různé okolnosti děje • Rozvíjí přísudek věty řídící • Věty příslovečné dělíme: • Příslovečná místní – vyjadřuje místo děje – spoj.výrazy – kde, kam, odkud, kudy • Vrať se tam, odkud jsi přišel • Rozloučili se tam, kde se poprvé setkali.

15. Druhy vedlejších vět • Příslovečná časová – vyjadřuje časovou okolnost děje – spoj. výrazy – když, až, jakmile, zatímco, dříve, dříve než, kdykoli • Když se vracel, pršelo. Rozloučila se, jakmile se začalo stmívat. • Příslovečná způsobová – vyjadřuje okolnosti způsobu děje – spoj. výrazy – jak, co, tak – že, jak – tak, čím – tím • Jezte, co hrdlo ráčí.

16. Druhy vedlejších vět • Příslovečná příčinná – vyjadřuje příčinu děje věty řídící – spoj. výrazy – že, protože, poněvadž, jelikož • Nepřišel do školy, protože ho bolel zub. Jsi hodná, že jsi nezapomněla. • Příslovečná účelová – vyjadřuje účel děje věty vedlejší – spoj. výrazy – aby • Uděláme všechno, abychom dobře odmaturovali.

17. Druhy vedlejších vět • Příslovečná podmínková – vyjadřuje podmínku, za které může nastat děj věty řídící – spoj. výrazy – jestliže, -li, kdyby, když, jestli • Jestliže přijdete včas, vyhovím vám. Kdybych to věděl, neptal bych se. • Příslovečná přípustková – vyjadřuje okolnost, která není v souladu s obsahem věty řídící – spoj. výrazy – ač, ačkoliv, třebaže, přestože, i když • Přestože bylo nepříznivé počasí, odjeli autem do hor.

18. Druhy vedlejších vět • Doplňková – vyjadřuje doplněk věty řídící • Závisí na slovese věty řídící a zároveň se vztahuje k jménu v podmětu nebo předmětu • Závisí zpravidla na slovese se smyslovým vnímáním (vidět, uvidět, pozorovat, slyšet, cítit) • Spoj. výrazy – jak, jako • Vzpomínám na otce, jak rád četl knížky.

19. Použité zdroje • MAŠKOVÁ DANUŠE. Český jazyk - přehled středoškolského učiva. Třebíč: Petra Velanová, 2005, ISBN 80-902571-5-1. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoli další využití podléhá autorskému zákonu.