Agregátní nabídka (AS), rovnováha v modelu AS-AD, poptávkové a nabídkové šoky

1. Agregátní nabídka (AS),rovnováha v modelu AS-AD, poptávkové a nabídkové šoky

2. AS – podstata • AS řeší otázku produkce (tedy Y) • AS znázorňuje velikost produkce (Y), které jsou firmy ochotny nabízet při různých úrovních inflace (π). • AS je odlišná pro krátké období (SR) a dlouhé období (LR). • SR max. dva roky • LR delší než SR

3. AS v krátkém období • V krátkém období je π konstantní – nemění se. • Křivka AS je potom horizontální, na úrovni aktuální úrovně π (úrovně, kterou firmy očekávají). • Důvody, proč se π nemění. • 1. náklady jídelníčku – se změnou cen jsou spojeny náklady. Pevné ceny znamenají pro firmy jistotu. Graficky viz následující snímek. • Na úrovni firmy dochází k malému poklesu produkce, pokud ale všechny firmy nesnižují cenu, je na agregátní úrovni pokles produkce (Y) značný. • Pokles produkce vede k růstu nezaměstnanosti (u).

4. Podstata meu costs • Původní poptávka po produktech firmy d1, tomu odpovídající křivka MR1. Rovnováha v bodě Q´1 a při ceně P1. • Pokud dojde ke snížení poptávky z d1 do d2, klesnou i mezní příjmy z MR1 do MR2, nový bod optima pak bude v průsečíku MR2 a MC(Q‘2) a nová cena by měla být P2. Pokud budou „menu cosi“ vysoké, výrobce nebude cenu měnit a zůstane na P1. Potom musí zmenšit rozsah produkce na O’o. V důsledku nedodržení MR1=MC dojde ke ztrátě, a to v rozsahu produkce z Q‘2 na Q’o a vyšší ceně z P2 na P1. • Menu costs znamenají snížení přebytku spotřebitele (malý trojúhleník ohraničený body Q´0P1, Q´0P2, Q´2P2) a přebytku výrobce (sloupec nad křivkou mezních nákladů mezi body Q´0 a Q´2 až po cenu P2).

5. Menu costs graficky

6. Příčiny neměnné inflace v SR • Koordinační selhání – firmy se bojí jako první změnit cenu • Implicitní cenové kontrakty – cena jako jedna součást strategie firmy vůči zákazníkovi, jak firma tak cena mají představu o nějaké spravedlivé ceně, firmy se bojí cenu změnit, aby si zákazníka nepohněvaly • Dlouhodobé dohody o mzdách (w). W tvoří rozhodující část nákladů (C), pokud se w nemění, nemění se firmám tolik C a nemusí měnit P. Na agregátní úrovni (AL) je π konstantní. • Překrývání dohod o mzdách – pokud už se w mění, mění se jen v některých firmách, v jiných zůstávají w stejné. Inflace se potom nemusí moc měnit. • Teorie efektivnostních mezd – firmy se bojí (i v recesi) snižovat w, protože by je mohli opustit zaměstnanci, které jsou pro ně klíčoví. Vyšší w mají příznivý vliv na výkon zaměstnanců.

7. Křivka AS v SR • AS je horizontální na úrovni π, kterou firmy očekávají. • Inflační očekávání:- adaptivní (na základě minulé inflace, minulé či aktuální úrovně π).- racionální: na základě všech dostupných informací, na základě odhadů budoucí hodnoty π.

8. Teorie racionálních očekávání (TRE) • TRE říká, že subjekty při odhadu budoucího vývoje využívají všechny dostupné informace • Lidé se mohou při odhadu mýlit, pokud se mýlí, tak:- chyby systematicky neopakují, aneb snaží se z nich poučit. Čili chyba se znovu obvykle neopakuje.- obvykle se lidé mýlí různými směry od očekávaného vývoje. Jednotlivé chyby se tak mohou vyrušit. • Lidé objektivně porovnávají MC na získání další informace z MU (MR) z dané informace (tento MU může být i záporný –v případě když informaci nezískají, mohou utrpět ztrátu). Informaci se vyplatí získat tehdy pokud pro dodatečnou informaci platí: MR > MC (případně MC < ztráta, pokud informaci nezískám). • Lidé tedy nemusí být plně informováni.

9. Inflační očekávání a vývoj π • Pokud se mění inflační očekávání, mění se i hodnota aktuální π. • Př. Inflace je nyní 2 %. Subjekty očekávají, že vzroste na 3 %. Potom začnou této nové hodnotě přizpůsobovat své chování – zaměstnanci požadují růst w o 3 %, firmy (postupně) zvyšují své ceny o 3 %. Na agregátní úrovni tak π vskutku roste o 3 %. • Graficky: křivka AS v SR (SRAS) se posouvá z původní hodnoty inflace na novou očekávanou hodnotu inflace (nahoru nebo dolů).

10. Posuny AS • Inflační očekávání ovlivňuje zejména produkční mezera (rozdíl mezi Y a Y*) • Je-li Y > Y*, lidé očekávají vyšší π. AS se posouvá nahoru do očekávané vyšší hodnoty π. • Je-li Y < Y*, lidé očekávají nižší π. AS se posouvá dolů do očekávané nižší hodnoty π. • Inflační očekávání na základě produkční mezery, vychází z logiky ekonomického vývoje (viz dále).

11. Logika vztahu Y a Y* a π. • Pokud je ekonomika (Y) hluboko pod potenciálním produktem (Y*), mohou firmy nabírat nové pracovníky, kteří by rádi pracovali i za stávající (nebo i nižší) mzdu. AS potom může zůstat na původní úrovni π, případně klesnout na nižší úroveň π - tato nižší úroveň odpovídá nižším w, za které jsou lidé ochotni pracovat. • Pokud je Y nad Y*, jsou v ekonomice využity všechny zdroje. Další využití je možné jen při růstu w (obecně cen výrobních faktorů (VF)), tento růst se ovšem odráží v růstu cen statků firem a v růstu π.

12. AS v dlouhém období (LRAS) • V LR je AS na úrovni potenciálního produktu – produkuje se tolik, kolik činí Y*. • Proč? • Pokud je Y > Y*, roste π, firmám se zvyšují náklady. To ale vede k omezování produkce, dochází k poklesu Y na úroveň Y*. Navíc dlouhodobě nelze, aby VF produkovaly více než Y*. • Je-li Y < Y*, tak klesají firmám náklady. Firmy mohou potom zvyšovat produkci (Y), až do úrovně Y*.

13. AS v dlouhém období (LRAS) • Proč je LRAS svislá na úrovni Y*: • Svou roli sehrává takké centrální banka (CB), která:- pokud je Y > Y*, zvyšuje nominální úrokové sazby (i) tak, aby rostla reálná úroková sazba (r = i – π), a tak snižuje AD. Na pokles AD reagují firmy omezováním Y.- pokud je Y < Y*, snižuje nominální úrokové sazby (i) tak, aby poklesla reálná úroková sazba, a tak zvyšuje AD. Na růst AD reagují firmy růstem Y. • Inflace se zároveň díky krokům CB vrací na úroveň inflačního cíle (πCB). • Graficky následující snímky.

14. LRAS, Y > Y* • Skutečná hodnota Y, tj. Y1 > Y*, dochází k růstu π. SRAS se posouvá nahoru (šipka 1). • Firmy v důsledku vyšší π omezují produkci. • CB zároveň zvyšuje i tak, aby vzrostla r. To vede k poklesu AD. Zároveň se snižuje π na úroveň inflačního cíle CB (πCB) – šipka 2. • SRAS se vrací na úroveň πCB. • V praxi: firmy mohou hodně omezit produkci, CB hodně zvýšit r, takže hodně poklesne AD. V takovém případě se hodnoty Y dostane pod Y*.

15. LRAS, Y< Y* • Skutečná hodnota Y, tj. Y1 < Y*, dochází k poklesu π. SRAS se posouvá dolů (šipka 1). • Firmy v důsledku nižší π zvyšují produkci. • CB zároveň snižuje i tak, aby poklesla r. To vede k růstu AD. Zároveň se zvyšuje π na úroveň inflačního cíle CB (πCB) – šipka 2. • LRAS se vrací na úroveň Y*. • V praxi: firmy mohou hodně zvýšit produkci, CB hodně snížit r, takže hodně vzroste AD. V takovém případě se hodnoty Y dostane nad Y*.

16. Vztah Y a Y* • Y by se mělo přibližovat Y*. • V praxi platí, že Y kolem Y* kolísá. Hodnoty Y* není jednoduché dosáhnout. V ekonomice dochází neustále k nějakým šokům, které odchylují Y od Y*. • Pokud na tyto šoky reagují ekonomické subjekty (domácnosti, firmy, zahraničí), i CB a vláda, tak jejich reakce může být přehnaná – mohou zareagovat tak, že Y se hodně změní, tj: • - v případě, že nejprve Y < Y*, Y hodně vzroste a dostane se za Y* • - v případě, že nejprve Y >Y*, Y hodně klesne a dostane se pod Y*

17. Rovnováha v modelu AS-AD • Rovnováha je pokud se protíná LRAS, SRAS a AD v jednom bodě. V takovém případě je ekonomika na úrovni Y* a míra inflace π může být na hodnotě inflačního cíle stanoveného CB. • Problém je, pokud se tyto tři křivky neprotínají. Potom záleží na tom, kde se protíná SRAS a AD:- za úrovní Y*- před úrovní Y*. • Co se stane viz problematika poptávkových šoků.

18. Poptávkové šoky • Pozitivní: AD se posouvá doprava. Pokud se nová AD protne s SRAS za úrovní Y*, viz snímek LRAS, Y > Y*. • Negativní: AD se posouvá doleva. Pokud se nová AD protne s SRAS před úrovní Y*, viz snímek LRAS, Y< Y* • V případě pozitivního AD šoku roste inflace (πCB) nad úroveň inflačního cíle CB. Ta by měla (chce-li aby její politika byla důvěryhodná s novou inflací bojovat). • Metody boje:- cold turkey: rychlé a razantní snížení AD a tím i π- gradualistická: postupné snížení AD a tím i π • Koeficient obětování (sacrifice ratio): o kolik je třeba snížit Y (zvýšit u), aby se snížila π na nějakou přijatelnou úroveň.

19. Pozitivní a negativní AD šok

20. Pozitivní a negativní šok (viz předcházející snímek) • Pozitivní:AD se posouvá z polohy AD0 do polohy AD1 (šipka 1)Y > Y*, dochází k růstu π. SRAS se posouvá nahoru (šipka 2).CB zvyšuje i tak, aby vzrostla r. AD se posouvá z polohy AD1 do polohy AD0 (šipka 3). Krátkodobě Y < Y*, dochází k poklesu π. SRAS se posouvá dolů (šipka 4). • Negativní:AD se posouvá z polohy AD0 do polohy AD1 (šipka 1) Y < Y*, dochází k poklesu π. SRAS se posouvá dolů (šipka 2). CB snižuje i tak, aby poklesla r. AD se posouvá z polohy AD1 do polohy AD0 (šipka 3). Krátkodobě Y > Y*, dochází k růstu π. SRAS se posouvá nahoru (šipka 4).

21. Reakce CB na pozitivní AD šok (cold tureky) • Šok: AD se posouvá z polohy AD0 do polohy AD1. Y (Y1) je vyšší než Y*. To vede k růstu π. • Nová inflace je π1 (původní π0). Tj. dochází k posunu SRAS nahoru. • CB zvýší i tak, že roste r (r roste o hodně, takže se výrazně snižuje AD). AD se posouvá zpět do polohy AD1. Y (Y3) se krátkodobě dostává pod Y*. Roste u a klesá π. • Růst u a pokles π vede k posunu SRAS na původní úroveň, růstu Y na hodnotu Y*. • u = nezaměstnanost

22. Reakce CB na pozitivní AD šok (gradualistická) • Šok: AD se posouvá z polohy AD0 do polohy AD1. Y (Y1) je vyšší než Y*. To vede k růstu π. • Nová inflace je π1 (původní π0). Tj. dochází k posunu SRAS nahoru. • CB zvýší i tak, že roste r. Ale ve výsledku r roste jen mírně. AD se posouvá do polohy AD2. Y (Y3) se krátkodobě dostává pod Y*. Roste u a klesá π, ale jen mírně – π je stále nad hodnotou inflačního cíle. • CB opět zvýší i, tak že dále roste r. AD se posouvá z polohy AD2 do polohy AD0. • Růst u a pokles π vede k posunu SRAS na původní úroveň, růstu Y na hodnotu Y*.

23. Nabídkové šoky - negativní • Negativní nabídkový šok, SRAS se posouvá nahoru • Příčiny šoku:-- snížení reálného množství výrobních faktorů např. z důvodů válek, nemocí apod. To vede k růstu cen a tedy i π-- růst cen základních surovin: ceny těchto surovin vcházejí (alespoň nepřímo v podobě cen energie) do cen všech statků. To vede k růstu cen a tedy i π.-- růst nominálních w rychleji než produktivity práce. To nutí firmy zvyšovat ceny, takže roste i π.-- růst daňových sazeb (nepřímé daně): tento růst zdražuje ceny zboží, takže roste i π. • Důsledky šoku: Y klesá pod Y*. To vede k růstu nezaměstnanosti u. Zároveň roste π. Pokud zároveň roste u a π, dochází k tzv. stagflaci. • Záleží potom, jak na šok zareagují ekonomické subjekty a CB. Pokud dokáží subjekty reagovat (např. sníží energetickou závislost produkce) a pokud se CB rozhodne z vyšší úrovní π než je její inflační cíl bojovat, může se nová vyšší hodnota π vrátit na hodnotu inflačního cíle. Přizpůsobení však není jednoduché a obvykle trvá nějaký čas.

24. Negativní nabídkový šok • Negativní nabídkový šok vede k růstu inflace na úroveň π1. SRAS se posouvá nahoru (šipka 1). • Skutečný HDP (Y1) klesá pod úroveň Y*. • Roste u a π, tj. stagflace. • Pokud se podaří důsledky šoku překonat, může se π vrátit na původní úroveň inflačního cíle (πCB). Viz šipka 2.

25. Negativní nabídkový šok – reakce CB • CB může v zásadě zvolit následující politiky: • - restriktivní: zvyšuje i, tak aby rostla r. Důsledkem je pokles AD (AD se posune vlevo, šipka 2) a Y pod Y*, což vede k růstu u a poklesu π (šipka 3). Potom mohou firmy začít rozšiřovat produkci, takže Y se dostává na Y*, • - neutrální: CB nezvyšuje r. CB sice zvyšuje i, ale tak, aby r neklesla. V takovém případě se zvyšuje π nad inflační cíl CB (do hodnoty π1). Hodnota Y klesá pod Y*. Záleží v zásadě na chování firem (např. zda omezí energeticky náročné činnosti) a zda π klesne na původní úroveň (šipka 2). • - akomodativní: CB snižuje i, tak aby klesla r. CB tak zvyšuje AD (AD se posouvá doprava nahoru, šipka 2), u neroste. Důsledkem ale je další růst π nad inflační cíl CB (šipka 3). Nová hodnota π (π2)se stává novou hodnotou očekávané inflace. • Šipka vždy značí 1 původní negativní nabídkový šok.

27. Negativní nabídkový šok (NSS)– reakce CB • CB si v případě NNS musí krátkodobě vybrat: • - chci snížit π za cenu růstu u (nezaměstnanosti)- chci snížit u za cenu růstu π. • Proč? Po šoku se ceny hned nemění (působí inflační očekávání). Pokud se CB rozhodne snížit π, zvýší i, tak že vzroste r, dojde k poklesu AD. Mzdy (w) však nezačnou hned klesat, firmy budou propouštět, u poroste. • Pokud se CB rozhodne snížit u, tak stimuluje ekonomiku (snižuje i, aby poklesla r). V takovém případě (viz akomodativní politika) roste π.

28. Pozitivní nabídkový šok • Vede ve výsledku k tomu, že se posouvá úroveň Y* doprava. • Míra inflace (bod, kde se nová LRAS protne s AD) může klesat – šipka 1 • CB potom obvykle stimuluje AD, tak aby se inflační cíl vrátil na původní úroveň. • Obvykle pozitivní poptávkový šok rovněž vede k růstu w a cen dalších VF, takže se πvrací na úroveň inflačního cíle. • Oba jevy – šipka 2.