Česká elektřina pro CE region Jak zapadá výroba elektřiny v ČR do energetické politiky EU

1. Česká elektřina pro CE regionJak zapadá výroba elektřiny v ČR do energetické politiky EU Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Konference AEM Září 2007 - Praha

2. Obsah • Základní priority EU • Schopnost krytí poptávky po elektřině • Ceny elektřiny • Determinanty budoucí situace ČR

3. Energetická politika EU Omezování závislosti na dovozech zdrojů Posilování přeshraničních přenosových kapacit Dostupnost elektřiny za co nejnižší ceny Liberalizace a konkurence na trhu s elektřinou Snižování emisí CO2 Využití obnovitelných zdrojů • Převažující názory na řešení: • posilování unbundlingu + regulace • dodatečné zpoplatnění výroby elektřiny z fosilních zdrojů (ETS,EDR) • nové cíle v oblasti obnovitelných zdrojů, vč. biopaliv Jako řešení není uváděn dostatek výrobních kapacit, pravděpodobně proto, že EU by musela otevřeně podpořit využívání fosilních paliv a jaderné energetiky.

4. Energetická politika EU • Závislost EU na dovozu zdrojů roste, aktuálně >60% (ČR 40%) • Bez ohledu na intenzivní aktivity v oblasti úspor (nová legislativa, investiční podpory) roste poptávka po elektřině cca o 10% za 5 let • Pouze 4 státy v EU mají signifikantní exportní bilanci (FR, DE,CZ, PL) • Regionální distorze • nedostatek elektřiny: Benelux, Itálie, Balkán, Velká Británie • vyrovnaná bilance: severské země, Německo, Španělsko • přebytek kapacit: Střední Evropa, Francie, Ukrajina • Německo a Švédsko, které mají zatím vyrovnanou bilanci, plánují postupné utlumení jaderných zdrojů • významné tranzity elektřiny • růst cen elektřiny • zvyšující se nároky na regulaci soustav Je řešením unbundling a umělé vytváření konkurenčního prostředí?

5. Ceny elektřiny Meziroční nárůst má unbundling vliv na výši cen elektřiny?

6. Ceny elektřiny Průmysl

7. Ceny elektřiny Domácnosti

8. Využití 89% Využití 70% Výroba elektřiny v ČR OZE Jádro 6 bloků s celkovou kapacitou 3760 MW Zemní plyn Uhlí 60 bloků nad 50MW Celková kapacita 7940 MW využití výkonu bez odstávek zdrojů

9. Saldo elektrizační soustavy ČR 10 8 6 4 2 0 -2 -4 [ TWh ] -6 -8 -10 -12 -14 -16 -18 -20 -22 1960 1970 1980 1985 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 [ rok ] Export TS Import TS Export 110 kV Import 110 kV Balance

10. Shrnutí současné situace ČR • ČRje významný exportér elektřiny (12 TWh vroce 2006, maximum 17TWh v roce 2003) • Přebytek kapacit po uvedení JETE do provozu • Relativně vyrovnaná bilance okolních zemí (mimo Rakouska) Přetrvají „samozřejmé“ benefity? • KLÍČOVÉ FAKTORY (které můžeme ovlivnit) • dostupnost zdrojů • kapacita přenosové soustavy (ve smyslu růstu domácí spotřeby a využívání obnovitelných zdrojů) • regulační kapacita

11. Růst domácí spotřeby elektřiny

12. retrofity odstavení z důvodu nedostatku paliva odstavení „retrofitů“ Portfolio zdrojů Kumulativní pokles instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren Současný instalovaný výkon • Uhlí 10 705 MW • Jádro 3 792 MW • Zemní plyn 833 MW • Voda 2 164 MW • Vítr 72 MW • TOTAL 17 566 MW 2013 - 800 MW 2016 - 2 200 MW 2017 - 2 800 MW 2019 - 3 300 MW 2025 - 3 700 MW 2038 - 5 400 MW Retrofity 1 600 MW Nové zdroje 2 000 MW Dodatečné zdroje 660 MW (v závislosti na dostupnosti uhlí za limity) Pozitivní elektroenergetická bilance po roce 2015 závisí na dostupnosti hnědého uhlí (a případném nové jaderném zdroji) + retrofit ČU 800 MW (po roce 2020 zásobován dovozovým uhlím)

13. 120 domácí spotřeba 100 80 • Nové uhelné zdroje • (uhlí za limity) • Nové uhelné zdroje (uhlí v limitech) 60 • Zemní plyn a OZE 40 • Stávající zdroje 20 0 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Krytí poptávky po elektřině

14. Exportní schopnost ČR 14 12 10 8 uhlí za limity + 1200 MW jádro Saldo [ TWh ] 6 4 uhlí v limitech + import černého uhlí 2 uhlí v limitech + 1200 MW jádro 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 8.8 8.0 8.9 8.5 9.5 13.2 13.3 12.6 6.6 4.1 2.4 2.0 4.4 5.1 5.7 5.0 4.7 3.6 0.0 6.6 5.8 3.1 3.2 5.3 6.0 6.6 5.7 5.8 4.5 2.2 1.5 1.4 1.0 0.0 6.6 1.9 0.0 [ Rok ]

15. Přeshraniční toky elektřiny Sweden 1,2 +2,8 Russia Latvia Denmark 1,2 +4,5 kapacita 1200 MW Export Německo, Itálie kapacita 800 MW tranzit s Polska (ev. Ukrajina, Rusko) 2,1 Lithuania Belarus UK 1,2 0,5 0,3 Netherlands -10,7 Poland 1,0 22,0 -21,5 1,8 Germany +11,0 Belgie 0,9 0,6 +19,7 -10,0 Ukraine 10.1 8,6 4,3 10,0 3,4 Czech Republic TRANZIT 0,8 -3,5 Ukrajina 11,4 +12,6 5,2 6,1 Slovakia +1,6 +4,0 1,6 15,3 4,8 10.7 9,0 Austria 8,6 Moldavsko 9,2 France -7,2 Hungary 0,9 Switzerland -7,2 1,4 1,4 7,2 0,6 0,2 -3,7 5,5 Romania 1,5 Slovenia +61,8 5,8 +4,2 5,4 +0,2 Croatia 3,0 3,3 23,5 Italy Serbia 0,4 14,2 Bosnia 3,0 +2,1 4,4 -44,9 -5,6 -2 2,8 Bulgaria Spain 0,9 2,1 +7,7 0,4 Portugal 0.9 Macedonia 4,5 -1,8 Albania 5,3 +2,7 capacity 1200 MW Export Maďarsko, Slovensko, Balkán 1,2 -0,6 Turkey -5,3 1,0 -4,2 Kapacita 400 MW, export Rakousko 0,5 1,9 Greece 2006

16. Závěry • Na evropské úrovni je nedostatek zdrojů identifikován (jako nutnost vybudovat do roku 2030 750 GW nových kapacit) • Je však zatlačen do pozadí, zřejmě v důsledku politické nepopulárnosti (stejně jako v ČR) • V záležitostech konkurence na trhu s elektřinou a využití obnovitelných zdrojů byl cíl zaměněn s prostředkem • Česká republika si udrží exportní schopnost do roku 2015 • Situace po roce 2015 víceméně závisí na rozhodnutí o výstavbě dalších jaderných bloků • Využití uhlí „za limity“ může rozhodnutí oddálit cca do roku 2005, ale nelze počítat s exporty v současné úrovni • Situaci může dále zkomplikovat jednostranné zatížení elektrizační soustavy případnými tranzity z východu

17. Děkuji za pozornost