290 likes | 579 Views
Vitaminy rozpustné v tucích. A. sýry. D. paprika. sluníčko. ryby. rajčata. játra. rostlinné tuky. rybí tuk. máslo. kakao. ryby. E. rostlinné oleje. K. hrášek. hlávkový salát. zelenina. růžičková kapusta. brokolice. špenát. kapusta. Vitamin A.
E N D
Vitaminy rozpustné v tucích A sýry D paprika sluníčko ryby rajčata játra rostlinné tuky rybí tuk máslo kakao ryby E rostlinné oleje K hrášek hlávkový salát zelenina růžičková kapusta brokolice špenát kapusta
Vitamin A Vitamin A Pod názvem vitamin A jsou zahrnovány všechny látky živočišného původu s biologickou aktivitou vitaminu A. Většinu aktivity v těle představuje retinol a jeho dva deriváty – retinal a kyselina retinová. Provitaminem vitaminu A je β-karoten, který je tvořen dvěma molekulami retinolu spojenými na aldehydových koncích svých uhlíkových řetězců. β- karoten není dostatečně účinně metabolizován na vitamin A a má jako zdroj vitaminu A šestkrát menší účinnost než samotný retinol. Nedostatek vitaminu A se jako první projeví ve zhoršeném nočním vidění, a to tehdy, když jsou vyčerpány zásoby jaterního vitaminu. Další pokles hladin vitaminu A vede ke keratinisaci epiteliálních tkání očí, plic, trávicího a urogenitálního traktu spojenou se sníženou sekrecí mukosy. Poškození oka může vést až k oslepnutí. Toxicita vitaminu A –hypervitaminosa – se projeví po vyčerpání kapacity vazebných bílkovin (CRBP), kdy jsou buňky vystaveny působení nenavázaného retinolu -únava, nervozita, bolesti kostí, bolesti hlavy Maximální denní dávka 3000 mikrogramů
Vitamin E Vitamin E se vyskytuje v přírodě v osmi různých formách: α, ß, γ,δ ‑ tocopheroly (které mají chromanolový kruh a phytylový postranní řetězec a liší se počtem a polohou methylových skupin na benzenovém jádře) a α, , γ,δ ‑ tocotrienoly (které mají nenasycené vazby ve phytylovém řetězci)
Vitamin E Zdrojem vitaminu E – potraviny rostlinného původu (oleje, cereálie, zelenina) v menší míře živočišný původ Funkce v organismu Centrální biologickou funkcí vitaminu E je jeho zachytávání volných kyslíkových radikálů (scavenger). Díky své chemické struktuře se vitamin E ukládá v membránách buněk všech tkání v těsném sousedství polynenasycených mastných kyselin membránových fosfolipidů i v sousedství membránových enzymů, např. izoenzymů cytochromu P‑450, které při detoxikaci cizorodých látek produkují tzv. volné radikály. Při nedostatku vitaminu E se snižuje počet molekul tocopherolů uložených v membránách, takže vzniká nerovnováha mezi tvorbou volných radikálů a jejich hlavním scavengrem. Dochází k oxidačnímu stresu, který narušuje celistvost membrán a ohrožuje celou řadu fyziologických procesů závislých na funkční integritě membrán. Doporučená denní dávka 8 mg - ženy
Vitamin E Buněčná membrána se zabudovaným vitaminem E (Andreas P, 2001)
Vitamin D Společný název pro skupinu příbuzných 9,10-sekosteroidů. Nejvýznamnější – D3 – cholekalciferol – živočišného původu vzniká v organismu působením UV záření z provitaminu D3 D2 –ergokalciferol – rostlinného původu Obě formy mají stejnou účinnost v organismu Vitamin D se po přeměně na aktivní formu (hydroxylaci) podílí na řízení metabolismu fosforu a vápníku, ovlivňuje ukládání vápníku do kostní trámčiny, prevence osteoporózy.
Včasná detekce poklesu hladin kalcitriolu/kalcidiolu onemocnění ledvin (nefrologické ambulance, pacienti v dializačním programu) ↓ hladin: ↔ rozvoj sekundární hyperparathyreózy imunomodulační účinek Sledování suplementace – nutná znalost hladin v organismu Vitamin D Význam stanovení vitaminu D
Vitamin D Zdroje vitaminu: a) živočišné - rybí tuk, ryby s vyšším obsahem tuku b) rostlinné – výjmečně – kakao Hypervitaminóza vede k porušení ledvin, jater a k výraznému zvýšení obsahu vápníku v krvi a jeho ukládání v různých tkáních včetně ledvin Maximální denní dávka – 50 mikrogramů (200 IU = 5 μg)
Vitamin K • V přírodě se vyskytuje ve 2 formách: • Fylochinon - rostlinné zdroje • Menachinon – vytvářen bakteriemi trávicího traktu • + syntetický menadion • Funkce v organismu: • Účast při srážení krve, který je velice složitým procesem za působení mnoha složek. Ale neproběhne bez přítomnosti vitaminu K. Proto se při jeho nedostatku , např. při porušení střeva, musí dodávat. • 2. Součást enzymových reakcí při přeměně bílkovin, aminokyselin se specifickými účinky, např. přestavba kostí a novotvoření kostí
Vitamin K Zdroje vitaminu K hlávkový salát, brokolice, kapusta, špenát Potřeba vitaminu K – 50 mikrogramů za den Denní dávka doporučená 60-80 mikrogramů na den – dospělí 30-50 mikrogramů na den – děti
Vitaminy rozpustné ve vodě B1 thiamin vitamin C ; B12 kobalamin B2 riboflavin niacin B6 pyridoxin biotin kyselina listová kys. pantothenová
Vitamin B1-Thiamin Metabolismus ovlivňuje nervovou činnost, svalovou činnost včetně srdce, žlázy s vnitřní sekrecí Zdrojem vitaminu – živočišné zdroje- játra, ledviny, vepřové maso,zvěřina rostlinné zdroje – luštěniny, soja, obiloviny Průměrná denní dávka- 1 mg
Vitamin B2- Riboflavin Velice významný vitamin – součástí 200 druhů enzymů, látková výměna – metabolismus bílkovin, AK, lipidů, sacharidů Oxidoredukční procesy Zdroje – mléko a mléčné výrobky, játra, špenát, luštěniny, kvasnice, těstoviny Denní dávka – 1,2 – 1,5 mg
Vitamin B2- Riboflavin Riboflavin Riboflavin fosfát Flavin adenindinukleotid
Vitamin B6 - Pyridoxin Metabolismus bílkovin, sacharidů, PUFA, fosfolipidů Imunitní odpověď Funkce steroidních hormomů Tvorba kolagenu Zdroje: 40 % maso a masné výrobky - ryby, drůbež, vepřové maso, kvasnice 22 % zelenina – brambory, banány Doporučená denní dávka 1,8 –1,9 mg
Vitamin B6 - Pyridoxin Různé formy vitaminu: Pyridoxin, pyridoxal, pyridoxamin a 5´fosfáty + metabolity –4-pyridoxic acid, 5- pyridoxic acid a jejich laktony Celá řada metod pro stanovení jednotlivých látek
Vitamin B12 - kobalamin Zajišťuje tvorbu červených krvinek, aktivitu nervových buněk a vláken, tvorba bílkovin a nukleových kyselin Vstřebávání je vázáno na přítomnost vazebné látky v žaludeční sliznici – tzv. vnitřním faktorem Vyskytuje se pouze ve vzorcích živočišného původu Játra, mléko, mléčné výrobky Denní dávka je 3- 5 mikrogramů za den Stanovení- HPLC s UV detekcí
Niacin Niacin je společný název pro kyselinu nikotinovou a její amid – nikotin amid Důležité postavení v látkové přeměně – úloha enzymů – NAD a NADP, které zajišťují řadu energetických a oxidoredukčních reakcí. Hypervitaminóza – poškození jater Hypovitaminóza – poruchy CNS, ztráta paměti, senzitivita kůže na světlo Denní dávka – 16- 20 mg Zdroje: maso, drůbež, ryby, hrášek
Biotin Také vitamin H nebo S Metabolismus glukózy, mastných kyselin, látková výměna Růst a obměna buněk, tkání Hypovitaminóza – poškození pokožky Zdroje: kvasnice, játra, vaječný žloutek, soja, ořechy, květák, špenát v malé míře produkován i mikroflórou trávicího traktu Denní dávka 50 mikrogramů
Kyselina pantothenová –Vitamin B5 Biosyntéza koenzymu A, který vstupuje do citrátového cyklu Výskyt ve fortifikovaných potravinách : Pantothenan vápenatý Panthenol Zdroje: prakticky ve všech potravinách rostlinného a živočišného původu v relativně malém množství Hypovitaminóza – změny metabolismu cukrů, změny reprodukce, poruchy imunitní odpovědi organismu, gastrointertinální potíže Hypervitaminóza – méně častá, průjem Denní dávka – 3 – 10 mg
Kyselina listová – Folát Kyselina pteroyl –glutamová , folic acid Metabolismus bílkovin, nukleových kyselin, růst buněk, dělení a mezibuněčné informace Metabolismus homocysteinu Hypovitaminóza – vyšší hladina homocysteinu – ateroskleroza, vyšší hladiny cholesterolu V těhotenství – špatný vývoj plodu, vznik vrozených vývojových vad Chudokrevnost – snížení tvorby erytrocytů Nádory Denní dávka – 200 mikrogramů, těhotenství –300 mikrogramů Hypervitaminóza neexistuje – denní dávka do 15 mg nevyvolává toxické účinky
Kyselina listová – Folát Zdroje: potraviny rostlinného původu, listová a košťálová zelenina, špenát, květák, zelí, brokolice živočišné zdroje – játra Obohacování potravin kys. listovou Stanovení: Méně časté – v současné době nabývá na významu HPLC metoda – s UV detekcí
Vitamin C – kyselina askorbová • Velmi významný vitamin – funkce není ještě plně vyjasněna • Antioxidační působení společně s vitamin E – ochrana organismu proti půsbení volných radikálů • snížení rizika rakoviny, zvýšení imunity, vstřebávání železa • Zdroje: rostlinný původ – citrusové ovoce, jablka, černý rybiz, jahody • zelenina – zelí, paprika, křen, brambory • Hypovitaminóza – kurděje • Hypervitaminóza – neexistuje –přebytečné množství se vyloučí močí