350 likes | 734 Views
Rudolf II. 7. ročník. RUDOLF II. - syn Maxmiliána II. a vnuk Ferdinanda I. - třetí Habsburk vládnoucí v Čechách - vládl 35 let (1576 – 1611). - český a uherský král, římský císař, chorvatský král a rakouský arcivévoda. byl to nevyrovnaný a psychicky labilní člověk
E N D
Rudolf II. 7. ročník
RUDOLF II. - syn Maxmiliána II. a vnuk Ferdinanda I. - třetí Habsburk vládnoucí v Čechách - vládl 35 let (1576 – 1611)
- český a uherský král, římský císař, chorvatský král a rakouský arcivévoda
byl to nevyrovnaný a psychicky labilní člověk • genetické sklony – otec si vzal sestřenici a dědové byli bratři
neoženil se, ale měl dlouho milenku hraběnku Kateřinu Stradovou (dcera správce Rudolfových sbírek) • - o své děti (3 dcery a 3 synové) se postaral, ale legitimně je nikdy neuznal
i na synovi se projevovala duševní choroba – Julius Caesar d´Austria trpěl schizofrenií , projevovaly se u něho různé úchylky a násilnické sklony
- když Julius zavraždil v v Českém Krumlově svoji milenku, měšťanskou dívku, nechal ho otec zavřít na zámku v Českém Krumlově a zůstal trvale hlídán
Rudolf II. byl jediný Habsburk, který sídlil dlouhou dobu v Praze
tím, že bylo sídlo císaře v Praze a ne ve Vídni, nastal u nás obrovský kulturní rozvoj = „rudolfínská Praha“ • Rudolf zval učence, vědce, podporoval umění i vědu (bohužel ve svém nadšení občas také „naletěl“ různým podvodníkům třeba v tom, že když se na noc zasází dukáty, tak se do rána rozmnoží…
císař obdivoval astronomii, zval slavné vědce na svůj dvůr v Praze pobýval dánský hvězdář • Tycho de Brahe
Tycho de Brahe zde na dvoře císaře zůstal, zemřel a je pochován v Praze v Týnském chrámu
další slavný astronom byl Johannes Kepler • sepsal první zákony o pohybu planet
- protože byl plat u císaře nízký a neplatil pravidelně, musel si Kepler přivydělávat jako astrolog a sestavovat lidem horoskopy
věda, kterou císař obzvláště miloval, byla alchymie • - bavilo ho věřit, že jednoho dne na jeho dvoře objeví alchymisté kámen mudrců a dokážou změnit kov ve zlato nebo císaře ve světě proslaví elixírem života a zajistí mu nesmrtelnost
Rudolf II. byl vášnivý sběratel, sbíral všechno možné, věci vzácné a cenné, ale i obyčejné „tretky“ • na Hradě měl obrovskou sbírku, ke které zaměstnával správce a dbal, aby kromě něho nikdo do komnat neměl přístup
ve sbírce byly : obrazy, sochy, vázy, porcelán, mapy, mušle, skořápky, ořechy, minerály, mince, krunýře, koráli, knihy … předmětů byly i tisíce kusů • některé kupoval, ale většinu dostal jako projev přízně a polichocení od šlechticů a měšťanů, kteří se chtěli vetřít k císaři
- v sálech u své sbírky trávil císař spoustu času, a to zejména ve chvílích, kdy se u něho projevovala deprese ve zhoršené míře, zavíral se tam a nechtěl být nikým vyrušován (exponáty třídil a přebíral)
Rudolf nechal podle pověsti zhotovit i golema(ožíval po vložení šému), jeho autorem byl židovský rabín Jehúda Lóv
- v Rudolfově době dosáhlo dokonalosti české zlatnictví, šperky byly různě kombinovány s lasturami, korály a ořechy…
znatelný pokrok udělalo za císaře Rudolfa také české lékařství • 1600 byla v Praze provedena • 1. pitva - Jan Jessenius
kromě lékařů v té době běžně pracovali lazebníci, apatykáři, bradýři • používala se různá zaklínadla, zaříkání a talismany • v apatyce bylo k dostání : kočičí a psí sádlo, tabák, houby, hlemýždí skořápky, kosti mořského pavouka, španělské mušky, sušené žáby…
Rudolf II. byl katolík (jako všichni Habsburkové), ale v roce 1609 vydal tzv. Rudolfův majestát = povolení náboženské svobody - zrovnoprávnění nekatolického náboženství s katolickým - i poddaný si směl svoji víru vybrat - listina je uložena v Národním muzeu
- v roce 1611 ho donutil bratr Matyáš k odstoupení, využil tak Rudolfovy zhoršující se nemoci a získal jako podporu na svoji stranu i rakouské, uherské a moravské stavy
Rudolfovi byl do smrti dán k užívání Pražský hrad - zemřel v roce 1612 a byl pohřben v pražské katedrále
- o Rudolfovi byla natočena dvoudílná historická komedie Císařův pekař a Pekařův císař
- jeden z nejslavnějších obrazů císaře je portrét složený z ovoce a zeleniny - autorem je Giuseppe Arcimboldo
Použitá literatura : Válková, V. : Dějepis 7, středověk a raný novověk