ŠKOLA: Gymnázium , Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

1. ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Všeobecná cirkulace atmosféry POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 10 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_10 DATUM TVORBY: 24.11.2012 ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM obsahuje informace o všeobecné cirkulaci atmosféry a jednotlivých vzduchových hmotách a tlakových útvarech METODICKÝ POKYN:

2. Všeobecná cirkulace atmosféry • Pravidelné pohyby vzduchových mas v planetárním měřítku Země způsobené jejich ohříváním a ochlazováním, rozdíly tlaku a rotací Země • Spolu s oceánskou cirkulací vyrovnávají teplotní rozdíly, rozvádějí energii slunečního záření po celé atmosféře a podílejí se na cirkulaci vody, spoluvytvářejí také klima i počasí

3. Všeobecná cirkulace atmosféry • Rovníková oblast – panuje bezvětří po celý rok – pás rovníkových tišin • Je zde intenzivní ohřívání vzduchu pouze výstupné vzdušné proudy • Ve výšce se vzduch ochlazuje kondenzace odpolední hodiny pravidelné srážky • Výstupné proudy dávají vzniknout pásmu stálého nízkého tlaku vzduchu

4. Všeobecná cirkulace atmosféry • Vzdušné proudy zvané antipasáty (8 000 – 12 000 km nad zemským povrchem) vanou směrem od rovníku směrem k obratníkům • V oblasti obratníků ochlazené vzduchové hmoty klesají k povrchu a vznikají zde subtropické pásy vysokého tlaku vzduchu • Chladný vzduch s minimem vodních par se otepluje – jasné suché počasí – na pevninách vznik pouští

5. Všeobecná cirkulace atmosféry • Ze subtropických TV vzduch proudí při zemském povrchu částečně na sever i na jih • Stálé vzduchové proudy směřující k rovníku pasáty • Vlivem Coriolisovy síly vane ne severní polokouli SV pasát a jižní JV pasát • Pasáty vanoucí z pevniny jsou suché, pasáty vanoucí na břehy přinášejí pasátové deště

6. Všeobecná cirkulace atmosféry • Část teplého vzduchu ze subtropických TV proudí k pásu TN, které jsou podél polárních kruhů • Vlivem zemské rotace mají vzduchové hmoty na obou polokoulích západní směr • Nejvíce jsou tyto západní větry vyvinuty na jižní polokouli převládá zde oceán minimalizace rušícího vlivu pevniny

7. Všeobecná cirkulace atmosféry • V okolí zemských pólů se vytváří těžký studený vzduch, který proudí do oblasti TN na polárních kruzích • Vlivem uchylující síly zemské rotace se na polárních mění ve stálý východní vítr

9. Monzun • je označení pro pravidelný vzdušný proud, který v některých částech světa mění směr se změnou ročního období • V létě přináší vlhký vzduch z oceánu nad pevninu, a v zimě suchý vzduch z pevniny nad oceán • Monzuny se objevují v Africe, Asii, Severní Americe, ale nikde nehrají tak důležitou roli, jako na Indickém subkontinentu

10. V důsledku rychlejšího zahřívání pevniny oproti vodě, je v květnu pevninská masa Asie až o 10 °C teplejší než Indický oceán • Ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se • Vytváří tak oblast tlakové níže, která uvádí monzun do pohybu • Díky vyrovnání tlaku vzduchu, začne proudit nad pevninu chladný těžší vzduch z oceánu • Výpary mořské vody zvyšují jeho vlhkost, po dosažení pevniny vodní páry kondenzují a začíná pršet • Monzunová masa vzduchu odsouvá teplejší vzduch nad pevninou

11. Monzunová oblačnost v severní Indii

12. Monzun • V zimním období je tomu obráceně • Země se ochlazuje rychleji než oceán, takže monzun bez vlhkosti se žene z nitra kontinentu k moři • Pro Indii to znamená, že v době od října do května tu panuje stálé suché počasí • Monzuny do některých oblastí přinášejí až extrémní množství srážek, v některých částech Indie nebo Bangladéše může roční úhrn srážek dosáhnout až 10 m (10000 mm)

13. Mapa označující nástup monzunů nad územím Indického subkontinentu

14. Vzduchové hmoty • Jsou spousty vzduchu, které podle místa svého původu získaly stykem se zemským povrchem určité fyzikální vlastnosti – zejména teplotu a vlhkost • Podle geografického hlediska rozlišujeme 4 základní typy: • Arktická • Polární, neboli mírných šířek • Tropická • Rovníková • Uvedené typy se ještě dělí na oceánské a pevninské (podle místa vzniku)

15. Vzduchové hmoty • V případě postupu vzduchové hmoty do teplejšího prostředí – teplá vzduchová hmota • Opakem je studená vzduchová hmota • Vzduchové hmoty jsou od sebe odděleny úzkou přechodnou vrstvou - atmosférická fronta • Její šířka bývá několik desítek km a délka několik set km

16. Vzduchové hmoty • Základní typy vzduchových hmot jsou oddělené arktickou, polární a tropickou frontou • Arktická fronta od sebe odděluje arktickou a polární vzduchovou hmotu • Polární fronta od sebe odděluje polární a tropickou vzduchovou hmotu • Tropická fronta od sebe odděluje tropickou a rovníkovou vzduchovou hmotu • Vzduchové hmoty jsou v neustálém pohybu – s tím souvisí vznik, pohyb a zánik atmosférických front

17. Atmosférické fronty • Fronty mezi základními typy vzduchových hmot se nazývají hlavní atmosférické fronty • Vedle nich existují ještě podružné fronty, které vznikají mezi teplotně rozdílnými částmi stejných vzduchových hmot • V případě postupu studené vzduchové hmoty do teplejší hovoříme o jejich styčné ploše jako o studené frontě (SF) a naopak o teplé frontě (TF)

18. Schéma studené fronty

19. Atmosférické fronty • Za TF se obvykle pohybuje SF • SF se pohybuje rychleji než TF – dochází k setkání obou front – tento proces se nazývá okluze • Setkávají se spolu dvě SF, jedna která ustupuje před TF, a druhá , která postupuje za SF • Oblast styku dřívější teplé a studené fronty se nazývá okluzní fronta

20. Atmosférické fronty • Společným znakem všech atmosférických front je vytlačování teplého vzduchu do výšky – jeho ochlazování – kondenzace vodních par – atmosférické srážky • Na základě polohy a postupu atmosférických front lze předpovídat počasí

21. Meteorologická družice sloužící k určení hodnot, podle kterých lze předpovídat počasí

22. Meterologický radar na vrchu Praha v Brdech

23. Tlakové útvary • Teplý vzduch pronikající na sever a teplý na jih, odděluje fronta se zvlněným průběhem vznik rozsáhlých tlakových útvarů • Tlakové níže (cyklony) - TN • Tlakové výše (anticyklony) – TV • TN mají teplejší lehčí vzduch a TV chladnější těžší vzduch • Průměr těchto útvarů cca. 1 000 – 2 000 km • Typické pro pásy mírných šířek • Vlivem Z větrů (nejčastější v mírném pásu) se přemísťují TV a TN od Z k V a přináší výrazné změny v počasí

24. Tlakové útvary • Pro střední Evropu jsou tyto pohyblivé TV a TN nejdůležitějším povětrnostním prvkem • Kromě těchto pohybujících se cyklon a anticyklon ovlivňují střední Evropu ještě tzv. stabilní cyklony a anticyklony: • Islandská TN • Azorská TV • Sezónní sibiřská TV (v zimním období) • Íránská TV (v letním období)

25. Použité zdroje a literatura Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1eobecn%C3%A1_cirkulace_atmosf%C3%A9ry http://cs.wikipedia.org/wiki/Monzun http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%A1_fronta http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepl%C3%A1_fronta http://cs.wikipedia.org/wiki/Studen%C3%A1_fronta

26. Použité zdroje a literatura Obrazové materiály: NASA. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Earth_Global_Circulation.jpg SUNNYORAISH AT EN.WIKIPEDIA. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Monsoon_clouds_Lucknow.JPG SARAVASK. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:India_southwest_summer_monsoon_onset_map_en.svg MOUAGIP. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Warmfront_no_language.svg FLYING AT CS.WIKIPEDI. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupnýna WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Studena_fronta.jpg NOAA PHOTO LIBRARY. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:GOES_8_Spac0255.jpg ME. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Radar_na_Praze.jpg