180 likes | 391 Views
Předválečné snahy o sjednocení Evropy. Dějiny EU. Situace v Evropě před 1. světovou válkou. Situace v Evropě po 1. světové válce. Evropa v r. 1922. Situace v Evropě po 1. světové válce. Idea jednoty narážela na politickou konstelaci v Evropě a národní ambice jednotlivých států.
E N D
Předválečné snahy o sjednocení Evropy Dějiny EU
Situace v Evropě po 1. světové válce Evropa v r. 1922
Situace v Evropě po 1. světové válce • Idea jednoty narážela na politickou konstelaci v Evropě a národní ambice jednotlivých států. • Obavy z Německa. Versaillský systém vytvořil prostředí, kde státy dělily na vítěze a poražené. • Pro Francii bylo usmíření s Německem obtížně přijatelné, totéž pro Německo (elity i veřejnost). Ve Francii převážila idea, že pouze slabé Německo znamená francouzskou bezpečnost. • Velká Británie preferovala starý systém rovnováhy velmocí na evropském kontinentu. Obavy z dominance Francie, proto pomoc Německu, ale zároveň nechtěla do evropských záležitostí zasahovat a udržovala si tradiční odstup. • Systém koncertu velmocí, který se objevil po napoleonských válkách, byl po 1SV nemyslitelný, vnucení řádu vítězi poraženým.
Situace v Evropě po 1. světové válce • Demokratizace vs. brzký nástup nedemokratických režimů – politická polarizace Evropy • Itálie • Rusko – nepřátelské k evropským zemím, které byly pro něj buržoazní, to samé i naopak (1924 diplomatické uznání) • Střední a východní Evropa • Hospodářské a sociální problémy x ekonomický nástup jiných mocností (např. USA) • Místo liberalismu a volné směny, která byla charakteristická pro 19. století, protekcionismus • Společnost národů – mezinárodní organizace, mezivládní princip, slabá vůči velkým státům. • Idea, že členy jsou národy (people – Wilson), sama o sobě znamenala potlačení evropské jednoty a společné identity • Sice existovala formální struktura, kde se mohly státy setkávat a diskutovat společné problémy, nicméně pro to chyběly politické podmínky (demokracie vs. nedemokracie, vítězové vs. poražení)
Panevropské hnutí • Hrabě Richard Coundenhove-Kalergi (1894-1972) • 1923 – Dílo Panevropa • Jednota Evropy inspirovaná panamerikanismem • Jednotná Evropa, která je schopná čelit expanzi Rusku a USA • Mimo Panevropu mělo zůstat: • Rusko – bolševické • Velká Británie - Commonwealth
Panevropské hnutí Nešlo o federaci, každý stát si měl zachovat svoji suverenitu. Mezinárodní organizace na mezivládní bázi. Postupná integrace - nejprve osvěta a propagace myšlenek, poté volná asociace, poté celní unie a ve finální fázi měla být vytvořena evropská ústava a správní systém Struktura: Rada (zástupci států), Shromáždění (delegáti parlamentů), Soudní dvůr Regionální organizace SN Obecná vize regionalizace světa – PanEvropa, Severní Amerika, Jižní Amerika, Commonwealth, SSSR a Dálný východ – SN místo, kde by se řešily spory mezi regiony
Panevropské hnutí • 1923 – založení Panevropské unie ve Vídni • Podpora významných osobností té doby – např. AristideBriand, T.G.M., E. Beneš • Zájem u elit, ne u veřejnosti • Pro hospodářské kruhy – jednotný trh, který by byl schopný konkurovat USA • Naráželo na národní zájmy • Např. Francouzsko-německá hospodářská rada –Němci chtěli snížit cla, ale to odmítali Francouzi (obava z dominance Německa)
Panevropské hnutí • V 2. pol. 20. let naděje, že by se mohla užší spolupráce mezi státy realizovat. • Nástup proevropských politiků ve Francii a Německu (AristideBriand a Gustav Stresemann), mnohé ale zhatila smrt Stresemanna v r. 1929. • Úpadek i samotného hnutí - v2. pol. 20. let mělo miliony příznivců, po vypuknutí hospodářské krize klesly na tisíce • Hospodářská krize – národní řešení jak v rovině politické, tak ekonomické
Briandův návrh Evropské unie • Franc. politik AristideBriandnavrhl sjednocení evropských států • V r. 1925 ministr zahraničí • 1929 ministerský předseda • V 2. pol. 20. let příznivá politická konstelace (Stresemann) • Briand ale s návrhem vyčkával, nálady vůči Německu byly nepřátelské i ve francouzské vládě
Briandův návrh Evropské unie • V září 1929 projev na půdě SN • Evropská federace postavená na principu vzájemné solidarity • Zároveň ale respekt k suverenitě států, proto hovořil o evropské asociaci • Asociace měla působit v hospodářské oblasti, v oblasti politické a sociální méně • V návrhu se spojovaly neslučitelné principy – federativní i respekt k suverenitě • Jednalo se o návrh, o kterém se mělo dále diskutovat • Briand byl ve své rétorice velmi opatrný
Briandův návrh Evropské unie • Reakce ostatních států vlažné • Briandse nesetkal s pochopením ani ve Francii • Opozice pravice, socialisté - Briandupozadil sociální tématiku, rozpor mezi federací a suverenitou, komunisté - návrh je namířený proti SSSR • Německo • Pro Stresemann – evropská spolupráce je nezbytná, zejména v oblasti hospodářství, byl i pro jednotnou měnu. • V Německu ale převažovalo přesvědčení, že nejprve musí získat zpět svá práva. • Velká Británie – odtažitý přístup • Nechtěla se v Evropě angažovat, prioritou byl Commonwealth a USA • W. Churchill: „…Pokud jde o Anglii, jsme s Evropou, ale nejsme její součástí. Jsme s ní svázáni, ale nejsme do ní zahrnuti.“
Briandův návrh Evropské unie • V r. 1930 bylo zveřejněno Briandovo memorandum, které znamenalo posun oproti původnímu návrhu • Jiný kontext – hospodářská krize, státy inklinují k protekcionismu, spolupráce v hospodářské oblasti upozaděna • Nový návrh se soustředil na politickou oblast, obavy, že ekonomickou spolupráci státy odmítnou • Evropská konfederace, jejímiž členy by byli evropští členové SN • Neměla být dotčena státní suverenita • Nepříznivé reakce – vlády chtěly absolutní respekt ke státní suverenitě, nechtěly dublovat SN, kritika, že je upozaděna hospodářská sféra (VB), problém s koloniemi (Portugalsko, VB) • Německo - rovnoprávné postavení s ostatními • Skandinávie preferovala SN • VB - nezájem • Podpora naopak z Nizozemska, Československa, Polska, Jugoslávie – spojenci Francie • USA pro, SSSR proti • Výsledkem byl vznik komise, která měla studovat projekt Evropské unie, té předsedal Brit, který celou záležitost odsunul.
Hitler a sjednocení Evropy násilím • Sjednotit Evropu pod nadvládou Němců • Přesvědčení, že pouze Němci mohou Evropu organizovat • Velkoněmecká říše a k ní připojené satelity • Jeden řídící stát a kolem něj se měla Evropa organizovat, soudržnost měla být založena na jednotě režimů – nový fašistický řád • Evropské státy měly být formálně nezávislé, ale s fašistickou vládou, která by se řídila pokyny z Berlína • Východ ho měl zásobovat
Francouzsko-britská unie • Návrhy britsko-francouzského spojení proti Německu • Idea, která vznikla ve Velké Británii a navazovala na tradiční britský zájem o rovnováhu velmocí v Evropě • Arnold Toynbee - návrh společné obrany, zahraničního obchodu, společné občanství apod. Ve Francii podpora u Jeana Monneta. • 1940 - jednání britské vlády o návrhu unie • Rozpolcená, ale rozhodnuto zahájit jednání – nabídka vytvořit unii se společnými orgány v oblasti obrany, zp, financí a hospodářství, občanstvía další • Nabídka Francii přišla pozdě: • Demise vlády Paula Reynauda, sestavena Pétainova vláda (priorita příměří s Německem) • 1945 – VB oznámila, že tento návrh stahuje zpět
Idea sjednocení za války • Odbojové hnutí – rozšíření myšlenky evropské federace • AltieroSpinelli a Ernesto Rossi - Manifest z Ventotene, zakladatelé Evropského federalistického hnutí (MFE) • Pro – odbojáři v Itálii, v Belgii, Nizozemsku, silná podpora i ve Francii • 7/1944 byla vydána Deklarace evropského odboje • Federace - měla vzniknou evropská vláda nadřazená národním vládám, a to ihned a ve všech oblastech, měla existovat evropská armáda, evropský soudní dvůr
Idea sjednocení za války • Vlády ovšem federativní ideji nakloněny nebyly, ale bylo jasné, že nějaká evropská organizace musí vzniknout • Zatím vlády spolupracovaly separátně – např. Belgie a Nizozemsko, československo-polský Koordinační výbor • Pouze vznikl Benelux 1944 • Francie pod vedením de Gaulla (Francouzský výbor pro národní osvobození) • Začíná se prosazovat Monnet – nutné vytvořit evropskou organizaci zejména v oblasti hospodářství (těžký průmysl) • De Gaulle – respekt k národní suverenitě, ale byl pro spolupráci států v hospodářské oblasti • SSSR – proti evropské spolupráci (pro de Gaulla SSSR významný aktér, nutný pro zabezpečení míru v Evropě)
Idea sjednocení za války • Velká Británie • Churchill • Pro evropskou spolupráci, ale prioritou byl Commonwealth a vztahy s USA • Evropská jednota nutná, obavy z mocenského vakua a postupu SSSR • Návrh Rady Evropy spolu se soudním tělesem a evropskou armádou • Přednesl návrhy i v rámci Velké trojky – proti SSSR • Do snah o sjednocení Evropy vstoupila politická realita, zejména postup SSSR do střední Evropy a faktické rozdělení Evropy