Instituce EU

1. Instituce EU Ing. Michaela Šlégrová

2. Obecné informace • odráží vyjádření vůle zakladatelů Evropských společenství vytvářet "stále pevnější unii lidu Evropy", jejímž výchozím bodem a zároveň cílem má být sdílení politické odpovědnosti • trojúhelník EU: • Evropská komise • Rada EU • Evropský parlament doplněný další významnou institucí, Evropský soudní dvůr  • v rozdělení zodpovědností ve věci unijního práva platí, že Komise navrhuje, Evropský parlament doporučuje, Rada Evropské unie rozhoduje a Evropský soudní dvůr řeší spory

3. Obecné informace • v roce 1974 byla ustavena Evropská rada, která je dnes vrcholným politickým orgánem  • pravomoci a úkoly institucí EU, stejně tak jako pravidla a postupy, kterými se musí řídit, jsou stanoveny v základních smlouvách Unie.

4. Nejvýznamnější orgány EU • Rada EU • Komise EU • Evropský parlament • Evropský soudní dvůr • Účetní dvůr • Významnou roli v EU dále hrají: • Hospodářský a sociální výbor • Výbor regionů • Evropská investiční banka

5. Evropská rada • je hlavním politickým orgánem EU, který stojí na vrcholu právního systému Evropské unie • vznikla na počátku 70. let z pravidelných schůzek nejvyšších představitelů členských zemí (hlav států a předsedů vlád), proto se také často označuje jako setkání na nejvyšší úrovni 

6. Evropská rada • Evropská rada byla ustavena na základě společného prohlášení zástupců členských států při jejich setkání v Paříži roku 1974. • První summit Evropské rady se konal v roce 1975 v Dublinu • Oficiální status jí byl udělen až Smlouvou o EU 

7. Působnost Evropské rady • Evropská rada se zabývá záležitostmi  týkajících se základních oblastí politiky EU • hlavním úkolem je poskytování všeobecných impulsů pro sociální, ekonomické a politické vedení ve všech oblastech aktivit EU, a to jak na úrovni unie, tak na úrovni národních států • Evropská rada je přímo zodpovědná za oblast dvou pilířů EU: • Společná zahraniční a bezpečnostní politika (druhý pilíř) • Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (třetí pilíř)

8. Působnost Rady • Navrhuje opatření týkající se daných oblastí, avšak její deklarace a směrnice nejsou pro členské státy nikterak právně závazné. • Závěry jednání summitu jsou nicméně důležitým návodem pro činnost Evropské komise i Rady EU. Přestože se nepodílí na každodenním běhu unie, funguje jako strategický orgán odpovědný za základní politická rozhodnutí, řešení závažných politických problémů a určování směru vývoje evropské integrace. 

9. Působnost Rady • Klíčovým úkolem Evropské rady je dávat podněty pro rozvoj Unie a vymezovat její obecné politické směry. • Evropská rada tedy neschvaluje právní normy, ale přijímá politická rozhodnutí o prioritách budoucího vývoje, z jejího jednání vycházejí podněty pro další rozvoj integračního procesu. • Jejími výstupy mohou být také prohlášení nebo rezoluce vyjadřující postoj hlav států a vlád ohledně konkrétního tématu. Po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému palramentu zprávu o jednání a každoročně písemnou zprávou informovat o pokroku, kterého Unie dosáhla. • Slouží jako fórum pro vrcholnou politickou diskuzi v krizových situacích a snaží se v případě potřeby napomáhá řešení případných sporů a neshod mezi členskými státy.

10. Setkávání Rady • Evropská rada se schází pravidelně, do roku 1986 to bylo zpravidla dvakrát ročně • Od roku 1986 se počet zasedání zvýšil, dnes se ER schází nejméně čtyřikrát ročně, eventuelně pak i na tzv. mimořádných zasedáních, která jsou organizována dle potřeby. • Od roku 2000, v souladu s Lisabonskou strategií, se summit konaný v březnu věnuje vždy ekonomickým a sociálním otázkám a záležitostem týkajícím se životního prostředí.

11. Setkávání Rady • Zasedání Evropské rady se účastní hlavy jednotlivých členských států, respektive ministerští předsedové členských zemí a většinou také ministři zahraničních věcí. • Jednání se řídí mezivládním principem, který zaručuje rovnost a suverenitu všech členských zemí.

12. Předsednictví • po dobu svého půlročního předsednictví jedná předsedající stát jménem EU se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. • Zástupce předsedajícího státu vede jednání Evropské rady.

13. Evropská rada vs. Rada EU vs. Rada Evropy  • Evropskou radu jakožto politický orgán Evropské unie nelze zaměňovat s Radou EU(Radou ministrů), která je legislativním a výkonným orgánem Evropské unie, ani s Radou Evropy, která je nezávislou mezinárodní organizací.

14. Rada EU • je nestálým orgánem, zastupujícím především zájmy členských států EU, tzn. funguje na mezivládním principu. Hlavním sídlem Rady EU při fomálních jednáních je Brusel, především budova Justus Lipsius. V dubnu, červnu a říjnu se zástupci členských států schází v Lucemburku. Neformální jednání Rady probíhají v předsednickém státu.

15. Působnost Rady EU • Jejími hlavními úkoly jsou: • koordinace hospodářské politiky členských států • rozhodovací pravomoci • pravomoc svěřit Evropské komisi provádění Radou přijatých a vydaných aktů • Má obecnou legislativní pravomoc ve všech oblastech, které nemá ve své kompetenci Komise. • Na návrh Komise přijímá právní předpisy (nařízení, směrnice, rozhodnutí ..).

16. Působnost Rady EU • V oblasti 2. a 3. pilíře (společná bezpečnostní a zahraniční politika, a policejní a justiční spolupráce v trestních věcech) má Rada rovněž rozhodující pravomoci. • Připravuje státům doporučení, provádí úkoly stanovené Evropskou Radou. Pověřuje Komisi uzavíráním dohod se třetími státy.

17. Formace Rady EU • Každá členská země je v Radě zastoupena na ministerské úrovni. • V této instituci neexistuje stálé členství • Nejvýznamnější je tzv. Rada pro všeobecné záležitosti (General Council • Důležitou formací je i tzv. ECOFIN - Rada složená z ministrů financí

18. Formace Rady EU • Další formace Rady se uskupují následovně dle projednávané agendy v oblasti: zemědělství a rybolovu, průmyslu a obchodu, zdravotnictví, školství, životního prostředí, justice a vnitra, dopravy. • Pokud se projednává agenda, která spadá pod více ministerstev, schází se tzv. JUMBO Rada. • Nejčastěji se schází ministři zemědělství, ECOFIN a Všeobecná rada - nejméně 1x měsíčně.

19. Evropská komise • Je výkonným orgánem a klíčovou institucí v centru rozhodovacího procesu Evropské unie (EU). Symbolizuje nadnárodní rozměr evropské integrace. Sídlí v Bruselu.   • Úřad pro úřední tisky Unie sídlí v Lucemburku. Ke Komisi patří také celá řada pomocných úřadů a agentur, které se nachází ve všech členských státech.

20. Působnost Komise EU • Její činnost se soustředí především na podporu a rozvoj integračního procesu jako celku i jednotlivých aktivit Unie a na přípravu příslušné legislativy. • Komise projednává legislativní návrhy, které pak Rada EU a Evropský parlament schvalují. Je také zodpovědná za implementaci rozhodnutí Parlamentu a Rady EU a obstarává každodenní život Unie. • V neposlední řadě se podílí na přípravě a iniciaci programů na podporu vědy a techniky, které jsou důležité pro celkový rozvoj a pokrok Unie.

21. Působnost Komise EU • Evropská komise byla ustavena v padesátých letech dvacátého století na základě ustanovení v zakládajících smlouvách (dnes čl. 211 - 219 SES ve znění Smlouvy z Nice). • Nová komise je jmenována každých pět let, a to v termínu do šesti měsíců po volbách do Evropského parlamentu. Základními pracovními jazyky Komise jsou angličtina, francouzština a němčina. • Podílí se na řízení, výkonu a implementaci politik Unie (například regionální politiky) a spravuje rozpočet. Její zákonodárná role spočívá v navrhování legislativy Evropskému parlamentu a Radě EU. V oblasti druhého pilíře (společná zahraniční a bezpečnostní politika) a třetího pilíře (právo a justice) sdílí Komise pravomoc legislativní iniciativy společně s členskými státy.

22. Působnost Komise EU • Roli kontrolora zastává v oblasti hospodářské soutěže, kde může ukládat peněžní sankce soukromým subjektům. • Komise prosazuje evropské právo a dohlíží na jeho dodržování, reprezentuje Unii na mezinárodní úrovni a sjednává smlouvy s třetími zeměmi. • Snaží se mluvit jednotným hlasem na mezinárodních fórech (například na zasedání Světové obchodní organizace).

23. Působnost Komise EU • má povinnost monitorovat sociální a ekonomické podmínky v Unii. • Informuje se o tom, zda navrhovaný zákon pomůže vylepšit problematické oblasti, pro které je návrh určen. • Evropská komise spolupracuje úzce s Radou EU a Účetním dvorem. • V úvahu bere také stanoviska národních vlád a parlamentů. Komise se snaží zabývat zejména takovými problémy, které nelze efektivně vyřešit na nižší úrovni.

24. Evropský parlament • je jednou ze tří zakládajících institucí Evropské unie (články 189 - 201 Smlouvy o založení Evropského společenství, konsolidovaná verze - ve znění Smlouvy z Nice). Během svého vývoje si po boku Evropské komise a Rady EU upevňoval svoji pozici, získával více pravomocí a postupně se tak stal důležitým strůjcem integračního procesu v Evropě. Zájmy zhruba 496 miliónů občanů z 27 členských zemí Evropské unie hájí celkem 785 volených zástupců - poslanců Evropského parlamentu.

25. Evropský parlament • Parlamentní shromáždění existuje od samého začátku evropského integračního procesu, ale jeho význam začal narůstat až po prvních přímých volbách, které se konaly v roce 1979. • Přímá volba dala Evropskému parlamentu potřebnou politickou legitimitu a původně poradní shromáždění postupně získávalo stále větší vliv. • Maastrichtská a Amsterodamská smlouva jej pak v devadesátých letech přeměnily na zákonodárný orgán, který na úrovni Společenství vykonává pravomoci podobné těm, kterými disponují národní parlamenty členských zemí (ačkoli se o zákonodárnou pravomoc musí dělit s Radou).

26. Evropský parlament • Evropský parlament je jedinou institucí, která je volena v přímých volbách všemi občany Unie, a to na pětileté funkční období. • Volební systém do Evropského parlamentu není jednotný, liší se podle tradic a ústavních pravidel jednotlivých členských zemí. Existuje však zřetelný příklon k systémům poměrného zastoupení – od roku 1999 se systém regionálních kandidátek používá i v Británii.

27. Evropský parlament • Oficiální sídlo se nachází ve Štrasburku, kde se "europoslanci" scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. • Mezi plenárními zasedáními se poslanci scházejí také ve dvaceti stálých výborech v Bruselu. • Sídlo předsednictva Evropského parlamentu a generální sekretariát nalezneme v Lucemburku.

28. Evropský soudní dvůr • je vrcholným orgánem, bdícím nad dodržováním práva uvnitř Evropské unie • Sídlí v Lucemburku

29. Působnost ESD • Soudní dvůr nese odpovědnost za jednotnost výkladua aplikace práva ES, kontroluje legitimitu rozhodování Rady a Evropské komise (včetně jejich případné nečinnosti) • rozhoduje o podáních a dotazech z oblasti práva ES, které vznášejí soudy členských států • Maastrichtská smlouva rozšířila kompetence ESD o možnost aktivního vynucování splnění jeho rozhodnutí proti státům, které tak neučiní dobrovolně, a to uložením paušální pokuty nebo penále.

30. Působnost ESD • K Soudnímu dvoru se může obrátit každý členský stát, který se domnívá, že jiný členský stát porušil komunitární právo. • ESD může rozhodovat i o podáních od fyzických i právnických osob, které se dovolávají spravedlnosti kvůli rozhodnutím, jež proti nim byla učiněna z titulu komunitárního práva.

31. Organizace • Evropský soudní dvůr se skládá z 27 soudců (jeden za každý členský stát) a 8 generálních advokátů • Volba se koná jednou za 3 roky, kdy je jmenována polovina soudců. • všichni soudci jsou vybíráni z osob zaručujících bezvýhradnou nezávislost a nestrannost.

32. Organizace • Soud zasedá v několika formacích.  • V plném počtu na plenárním zasedání • popřípadě ve složitých případech se schází velký senát o  11 soudcích • Všechny ostatní případy obvykle řeší menší senát složených ze 3 či 5 soudců • Generální advokáti jsou určeni k nápomoci soudu. Jejich hlavním úkolem je poskytnout odborné, nezávislé a nestranné stanovisko k projednávanému případu.

33. Evropský účetní dvůr • byl zřízen v roce 1977 • Je nezávislý na ostatních orgánech EU. • Svým zaměřením posiluje nadnárodní charakter evropské integrace. • Sídlem Evropského účetního dvora je Lucemburk.

34. Působnost EÚD • Hlavní pravomocí Účetního dvora je kontrola finančního hospodaření Evropské unie • Účetní dvůr nemá exekutivní pravomoci. Pokud zjistí, že některý z výše uvedených subjektů nezákonně zacházel s financemi EU, může informovat kompetentní instituce.

35. Působnost EÚD • Jedenkrát ročně vydává Účetní dvůr výroční zprávu pro ostatní instituce. • Je povinen zodpovídat dotazy ostatních institucí, vztahující se k výroční zprávě. Všehny výstupy Účetního dvora jsou k dohledání v Úředním listu EU.

36. Organizace • Účetní dvůr má 27 členů. • Člen Účetního dvora

37. Předseda • Předsedou Evropského účetního dvora je od ledna 2008 Vítor Manuel da Silva Caldeira

38. Evropský hospodářský a sociální výbor • Byl zřízen Římskými smlouvami v roce 1957. • Svou činností pomáhá sbližovat názory různých skupin a přibližovat institucionální fungování EU jejím občanům. • Sídlí v Bruselu.

39. Působnost EHaSV • Evropská komise, Rada EU a na základě Amsterdamské smlouvy také Evropský parlament mohou využít poradního stanoviska Výboru kdykoli to uznají za vhodné. • Od roku 1972 Výbor disponuje právem vlastní iniciativy vydávat stanoviska nebo jen průzkumná stanoviska k jakékoli záležitosti týkající se EU.

40. Působnost EHaSV • Evropský hospodářský a sociální výbor navíc na žádost Evropské komise, Parlamentu a Rady monitoruje fungování vnitřního trhu, popřípadě upozorňuje na jeho selhání či nedostatky a doporučuje opatření k nápravě. • Výbor vydává ročně přibližně 150 stanovisek, během své existence jich přijal více než 3000 a bez jeho předchozího vyjádření nebyl doposud přijat žádný významný právní předpis EU.

41. Působnost EHaSV • Důležitost práce Výboru spočívá v poskytování odborných znalostí při formulování evropské legislativy a v propojení organizací občanské společnosti a institucí EU. Nabízí způsob zapojení občanské společnosti do rozhodování v rámci EU a přiblížení unie občanům. • Mimo EU udržuje Výbor kontakt se zástupci socioekonomických skupin kandidátských zemí, ostatních evropských zemí, ale také zemí středomořské, africké, karibské, pacifické a latinskoamerické  oblasti, v Indii a Číně.

42. Organizace • EHSV má 344 členů vybraných ze zástupců širokého okruhu občanské společnosti a hospodářské sféry. • Předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru je volen z okruhu všech členů EHSV na funkční období dvou let.

43. Organizace • Členové ze svých řad dále volí dva místopředsedy a 34-členné byro. • O administrativu spojenou s prací EHSV se stará generální sekretariát v čele s generálním tajemníkem. • Členy Výboru lze rozdělit do tří stejně velkých skupin: • Skupina I - zaměstnavatelé: veřejné a soukromé sektory průmyslu, obchodu, financí, velké podniky • Skupina II - zaměstnanci: národní konfederace odborových svazů • Skupina III - různé zájmy a činnosti: zemědělci, spotřebitelé, sociální hospodářství, řemeslníci, malé a střední podniky, odborné profese, nevládní organizace působící v sociální oblasti a oblasti životního prostředí

44. Organizace • EHSV se dále skládá z šesti sekcí a dvou pod-orgánů podobných parlamentním výborům, které se specializují na konkrétní oblasti. • Sekce a podorgány: • jednotný trh, výroba a spotřeba • doprava, energetika, infrastruktura, informační společnost • zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí • hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost • zaměstnanost, sociální záležitosti a občanství • vnější vztahy • Středisko pro sledování jednotného trhu • Poradní komise pro průmyslovou změnu

45. Organizace • K formulaci stanovisek dochází v rámci studijních skupin, z nichž každá má určeného zpravodaje. • Hlasování o sjednaném stanovisku probíhá v rámci jednotlivých sekcí a poté musí být nadpoloviční většinou schváleno na plenárním zasedání. • Konkrétní studijní skupina zasedá jednou až třikrát během projednávání dané záležitosti, jednotlivé sekce zpravidla jednou měsíčně a celý Výbor se schází v plénu pravidelně na devíti zasedáních ročně.

46. Počet zástupců

47. Předseda • Od roku 2006 je předsedou Evropského hospodářského a sociálního výboru Dimitris Dimitriadis. • Jeho předchůdkyní byla v letech 2004 – 2006 Anne-Marie Sigmund z Rakouska

48. Výbor regionů • Je nejmladší institucí EU se sídlem v Bruselu. • Byl ustaven roku 1993 Smlouvou o Evropské unii

49. Působnost • Úkolem tohoto Výboru je hlídat princip subsidiarity a jeho využívání a bránit tak centralizovanému způsobu rozhodování v rámci Unie i jejich členských zemí. • Na základě tohoto principu by měly být do tvorby i realizace politiky EU zapojeny nejen centrální, ale především místní a regionální samosprávy.

50. Působnost • Amsterodamská smlouva k tomu přidala dalších pět oblastí: • politika zaměstnanosti • sociální politika • životní prostředí • odborné školení pracovníků • doprava