130 likes | 627 Views
ÚTVARY ČESKÉHO JAZYKA. SPISOVNÁ A NESPISOVNÁ ČEŠTINA Mgr. Michal oblouk. Spisovná čeština. podoba českého jazyka určená pro používání na oficiální úrovni celonárodní dorozumívací prostředek je na celém území jednotná má reprezentativní funkci
E N D
ÚTVARY ČESKÉHO JAZYKA SPISOVNÁ A NESPISOVNÁ ČEŠTINA Mgr. Michal oblouk
Spisovná čeština • podoba českého jazyka určená pro používání na oficiální úrovni • celonárodní dorozumívací prostředek • je na celém území jednotná • má reprezentativní funkci • používá se při oficiálních příležitostech, v úředních dokumentech, ve školách a veřejnoprávních médiích • podoba spisovné češtiny je dána soustavou pravidel, jejichž dodržování je v určité komunikaci závazné • pravidla především určují spisovnou slovní zásobu, správnou výslovnost, správné tvoření slov koncovkami, přiměřený způsob vyjadřování v určitých situacích • má 2 formy: • spisovnou (určená pro písemný styk) • nespisovnou – hovorovou (určená pro mluvený styk) • používá prostředky hovorové, knižní nebo neutrální
OBECNÁ ČEŠTINA • nespisovná forma českého jazyka používaná v běžné ústní komunikaci • interdialekt (nadnářečí) používaný především v Čechách a na západní Moravě • některé prvky obecné češtiny mohou časem proniknout do spisovné vrstvy jazyka • dříve byla běžně používána nižší třídou obyvatelstva, měšťanským obyvatelstvem označovanou za "burany" či "venkovany", kteří nemluví spisovně • vznikla na základě středočeského nářečí
OBECNÁ ČEŠTINA • hláskosloví • é obvykle nahrazeno ý/í: malý město, plamínek, lítat; • ý (někdy i í) nahrazeno ej: malej dům, mlejn, plejtvat, bejt – tato změna se objevuje již v 15. století (původně psáno ay), kdy zanikl ve výslovnosti rozdíl mezi zadním ý a předním í (v písmu se rozdíl dochoval dodnes), změna si patrně vyžádala potřebu odlišit ve výslovnosti chybějící ý od í; • náslovné (protetické) v- u základů slov začínajících o-: votevřítvokno – objevuje se již od 14. století; • vynechávání slabičného -l v zakončení příčestí minulého v mužském rodě: řek, moh, pích místo řekl, mohl, píchl; • zjednodušení souhláskových skupin a složitých souhlásek: když → dyž; jablko → japko; čtyři → štyry. • tvarosloví • unifikace koncovek v množném čísle přídavných jmen: malý lidi, malý ženy, malý města; • unifikace koncovky -ma v 7. pádě množného čísla: těmadobrejmalidma, ženama, chlapama, městama
SLANG • nespisovný útvar jazyka, který je charakteristický pro mluvčí náležející k určité zájmové nebo profesionální skupině • mluva zájmové skupiny nebo pracovního kolektivu • druhy: vězeňský, vojenský, řemeslnický a technický, železničářský, motoristický, sportovní, cirkusový, divadelní, hudební, studentský,… • studentský slang: akáda, anglina, bajle, baňa, bižule, čeják, cvígra, démon, drbárna, grafárna, hnojař, ksichtkurs, laborky, matura, napínák, potítko, příraz, rígo, sardel, stágra, štace, švindlák, vychle, výzo, zapejkač,…
ARGOT • vrstva slovní zásoby užívaná společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.) • účelem tvoření zvláštních pojmenování je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači stříkačka – pistole káča – kasa, trezor raky – hodinky čorkařit – krást vybílit – vykrást vodprejsknout – odejít/zabít dacan – potvora puma – vyšetřovací soudce krochna – pistole prachy – peníze čokl – pes fízl – policista chlupatej – policista bahno – pivo
BRNĚNSKÝ HANTEC • podoba češtiny používaná v Brně • vznikl během několika staletí smíšením češtiny s němčinou • mezi nejznámější slova patří šalina(tramvaj), čurina(legrace), hokna(práce), zoncna(slunce), love(peníze), čórka(krádež), šaškec (blázinec), škopek(pivo) a jiné Prolítlo už hafo jařin vod dob, co se dával do pucuOltecové rathaus. To jednóvéšky z Rathausu hodili drát jednomu známýmu borcovi, kerébóchal se šutrama a keréchodil do bódy k jednemunévymakanějšímu a nénabytěšímu mistrovi z Práglu. Sice se mu do Česka moc klapat nechcelo, ale když fotr prolepilňáké škopek, nebylo co řešit. Hodil na sebe mantl a solidní traťůvky a vodklapal. Ňákéjár krmil lepóchyrozumama toho šéfa z Práglu a když už byl skoro hotové, tak se vo něm domákli véšky ze Štatlu a že pré má naklapat do Brniska a helfnót jim s oltecovým Rathausem.
OSTRAVAK OSTRAVSKI Nědavno sem slyšel chlopy v robotě dřystaťcosyk o tym, že prytajemny Ostravakkandyduje na prymatora. Honem sem letěl na veckomrknuť se, esli to mam fakt napsane na čele, bo se mi o tymsemtam zda. Šak jak možekandydovaťmeduzovitamanička, tuž čemu ni ja, no ni? Čelo čiste, krom jednespominky z děctvi, tuž sem se něnapadně poptal, o co idě. Tuž prysyncy a děvuchi z tehomagazyna se chistajukandydovať. Raz sem ten magazynčital, jak mě protahložradlo z kantyny. Jak vitaliprymatorabilbordami v Ostravě, že prymeškakajsyk na dědině. Tuž něbylo to uplně zle čitani, i když se myslim, že každymožemeškať, kaj chce. Tuž ale jedno mi nenijasne: su to novinařy převlečeni za polityki a nebo politycy převlečeni za novinaře? A bo to nevim, tuž je rozhodně voliťněbudu. A aji jak vim, že na to menoněmamkopyrajt, zda se mi, že na nim trošku parazytyruju. Abych enemnapraznoněmlelbantem, ja kdybych byl prymatorem, tuž bych: • něchalchodiťměšťakienempěški, ať poznajusvuj rajon a ludi v nim • chtěl těžkechechtaki za tu zdupčenu dlažbu na Masarykaču • podporoval bysemtake ty male podnikatěle v centru (bo baj cukrarny je v centru třa jak byk) • ty zhnilotiny, co stavjajubicyklostezki, bych popohaňaleletryckim bičem, bo to je tu pro ostudu • staral bych se, čemu se něstavi ten mrakodrap u Naměsťarepubliki, jak tam posekali všecke stromy • čemu se něstavi to megalomanskedilo u Indřycha • no a hlavně – na moje narozki bych zařydil, aby z tehobruzdališťa pro cygoše na Masarykačutěklomisto vody pivo • Tuž co, ludě? Mam do tehoisť?!
ZDROJE • http://cs.wikipedia.org/wiki/Spisovn%C3%A1_%C4%8De%C5%A1tina • http://cs.wikipedia.org/wiki/Obecn%C3%A1_%C4%8De%C5%A1tina • http://cs.wikipedia.org/wiki/Slang • http://cs.wikipedia.org/wiki/Argot • http://cs.wikipedia.org/wiki/Hantec • http://www.ostravak.bloguje.cz/