1 / 9

ÚTVARY ČESKÉHO JAZYKA

ÚTVARY ČESKÉHO JAZYKA. SPISOVNÁ A NESPISOVNÁ ČEŠTINA Mgr. Michal oblouk. Spisovná čeština. podoba českého jazyka určená pro používání na oficiální úrovni celonárodní dorozumívací prostředek je na celém území jednotná má reprezentativní funkci

dolph
Download Presentation

ÚTVARY ČESKÉHO JAZYKA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. ÚTVARY ČESKÉHO JAZYKA SPISOVNÁ A NESPISOVNÁ ČEŠTINA Mgr. Michal oblouk

  2. Spisovná čeština • podoba českého jazyka určená pro používání na oficiální úrovni • celonárodní dorozumívací prostředek • je na celém území jednotná • má reprezentativní funkci • používá se při oficiálních příležitostech, v úředních dokumentech, ve školách a veřejnoprávních médiích • podoba spisovné češtiny je dána soustavou pravidel, jejichž dodržování je v určité komunikaci závazné • pravidla především určují spisovnou slovní zásobu, správnou výslovnost, správné tvoření slov koncovkami, přiměřený způsob vyjadřování v určitých situacích • má 2 formy: • spisovnou (určená pro písemný styk) • nespisovnou – hovorovou (určená pro mluvený styk) • používá prostředky hovorové, knižní nebo neutrální

  3. OBECNÁ ČEŠTINA • nespisovná forma českého jazyka používaná v běžné ústní komunikaci • interdialekt (nadnářečí) používaný především v Čechách a na západní Moravě • některé prvky obecné češtiny mohou časem proniknout do spisovné vrstvy jazyka • dříve byla běžně používána nižší třídou obyvatelstva, měšťanským obyvatelstvem označovanou za "burany" či "venkovany", kteří nemluví spisovně • vznikla na základě středočeského nářečí

  4. OBECNÁ ČEŠTINA • hláskosloví • é obvykle nahrazeno ý/í: malý město, plamínek, lítat; • ý (někdy i í) nahrazeno ej: malej dům, mlejn, plejtvat, bejt – tato změna se objevuje již v 15. století (původně psáno ay), kdy zanikl ve výslovnosti rozdíl mezi zadním ý a předním í (v písmu se rozdíl dochoval dodnes), změna si patrně vyžádala potřebu odlišit ve výslovnosti chybějící ý od í; • náslovné (protetické) v- u základů slov začínajících o-: votevřítvokno – objevuje se již od 14. století; • vynechávání slabičného -l v zakončení příčestí minulého v mužském rodě: řek, moh, pích místo řekl, mohl, píchl; • zjednodušení souhláskových skupin a složitých souhlásek: když → dyž; jablko → japko; čtyři → štyry. • tvarosloví • unifikace koncovek v množném čísle přídavných jmen: malý lidi, malý ženy, malý města; • unifikace koncovky -ma v 7. pádě množného čísla: těmadobrejmalidma, ženama, chlapama, městama

  5. SLANG • nespisovný útvar jazyka, který je charakteristický pro mluvčí náležející k určité zájmové nebo profesionální skupině • mluva zájmové skupiny nebo pracovního kolektivu • druhy: vězeňský, vojenský, řemeslnický a technický, železničářský, motoristický, sportovní, cirkusový, divadelní, hudební, studentský,… • studentský slang: akáda, anglina, bajle, baňa, bižule, čeják, cvígra, démon, drbárna, grafárna, hnojař, ksichtkurs, laborky, matura, napínák, potítko, příraz, rígo, sardel, stágra, štace, švindlák, vychle, výzo, zapejkač,…

  6. ARGOT • vrstva slovní zásoby užívaná společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.) • účelem tvoření zvláštních pojmenování je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači stříkačka – pistole káča – kasa, trezor raky – hodinky čorkařit – krást vybílit – vykrást vodprejsknout – odejít/zabít dacan – potvora puma – vyšetřovací soudce krochna – pistole prachy – peníze čokl – pes fízl – policista chlupatej – policista bahno – pivo

  7. BRNĚNSKÝ HANTEC • podoba češtiny používaná v Brně • vznikl během několika staletí smíšením češtiny s němčinou • mezi nejznámější slova patří šalina(tramvaj), čurina(legrace), hokna(práce), zoncna(slunce), love(peníze), čórka(krádež), šaškec (blázinec), škopek(pivo) a jiné Prolítlo už hafo jařin vod dob, co se dával do pucuOltecové rathaus. To jednóvéšky z Rathausu hodili drát jednomu známýmu borcovi, kerébóchal se šutrama a keréchodil do bódy k jednemunévymakanějšímu a nénabytěšímu mistrovi z Práglu. Sice se mu do Česka moc klapat nechcelo, ale když fotr prolepilňáké škopek, nebylo co řešit. Hodil na sebe mantl a solidní traťůvky a vodklapal. Ňákéjár krmil lepóchyrozumama toho šéfa z Práglu a když už byl skoro hotové, tak se vo něm domákli véšky ze Štatlu a že pré má naklapat do Brniska a helfnót jim s oltecovým Rathausem.

  8. OSTRAVAK OSTRAVSKI Nědavno sem slyšel chlopy v robotě dřystaťcosyk o tym, že prytajemny Ostravakkandyduje na prymatora. Honem sem letěl na veckomrknuť se, esli to mam fakt napsane na čele, bo se mi o tymsemtam zda. Šak jak možekandydovaťmeduzovitamanička, tuž čemu ni ja, no ni? Čelo čiste, krom jednespominky z děctvi, tuž sem se něnapadně poptal, o co idě. Tuž prysyncy a děvuchi z tehomagazyna se chistajukandydovať. Raz sem ten magazynčital, jak mě protahložradlo z kantyny. Jak vitaliprymatorabilbordami v Ostravě, že prymeškakajsyk na dědině. Tuž něbylo to uplně zle čitani, i když se myslim, že každymožemeškať, kaj chce. Tuž ale jedno mi nenijasne: su to novinařy převlečeni za polityki a nebo politycy převlečeni za novinaře? A bo to nevim, tuž je rozhodně voliťněbudu. A aji jak vim, že na to menoněmamkopyrajt, zda se mi, že na nim trošku parazytyruju. Abych enemnapraznoněmlelbantem, ja kdybych byl prymatorem, tuž bych: • něchalchodiťměšťakienempěški, ať poznajusvuj rajon a ludi v nim • chtěl těžkechechtaki za tu zdupčenu dlažbu na Masarykaču • podporoval bysemtake ty male podnikatěle v centru (bo baj cukrarny je v centru třa jak byk) • ty zhnilotiny, co stavjajubicyklostezki, bych popohaňaleletryckim bičem, bo to je tu pro ostudu • staral bych se, čemu se něstavi ten mrakodrap u Naměsťarepubliki, jak tam posekali všecke stromy • čemu se něstavi to megalomanskedilo u Indřycha • no a hlavně – na moje narozki bych zařydil, aby z tehobruzdališťa pro cygoše na Masarykačutěklomisto vody pivo • Tuž co, ludě? Mam do tehoisť?!

  9. ZDROJE • http://cs.wikipedia.org/wiki/Spisovn%C3%A1_%C4%8De%C5%A1tina • http://cs.wikipedia.org/wiki/Obecn%C3%A1_%C4%8De%C5%A1tina • http://cs.wikipedia.org/wiki/Slang • http://cs.wikipedia.org/wiki/Argot • http://cs.wikipedia.org/wiki/Hantec • http://www.ostravak.bloguje.cz/

More Related