130 likes | 366 Views
Filozofie jazyka Zdroj: Jiří Černý – Dějiny Lingvistiky, Votobia 1996 str. 440-457 Kateřina Hájková Barbora Tušová Daniela Poláková 1. Ročník- BOH. Filozofie. úvahy o jazyce a jeho původu, podstatě a vlastnostech
E N D
Filozofie jazyka Zdroj: Jiří Černý – Dějiny Lingvistiky, Votobia 1996 str. 440-457 Kateřina Hájková Barbora Tušová Daniela Poláková 1. Ročník- BOH
Filozofie • úvahy o jazyce a jeho původu, podstatě a vlastnostech • filozofové : - Francis Bacon - J. A. Komenský - John Locke - Wilhelm von Humboldt - (romantismus) - (společenské vědy: W. v. H. etnologie, antropologie)
Filozofie jazyka • starší věda než sama lingvistika • 1. filozof : Platón - VZTAH jazyka a myšlení - VZTAH jazyka a mimojazykové skutečnosti
Jazyk a myšlení • ANO: - jednota jazyka a myšlení • NE: - problematika tzv. vnitřní řeči -L. Vygotskij -V. N. Vološinov -A. R. Lurija
Wilhelm von Humboldt(1767-1835) • Jazyk je práce ducha • Energeia vs. Ergon • Vnější a vnitřní jazyková forma • Národní duch • V každém jazyce je určitý obraz světa • Jazyk spojuje myšlenkový svět se zvukem • Systém Podobné názory: viz Sapirova a Whorfova hypotéza
A. Korzybski (1879 - 1950) -používání nesprávných výrazů společenské konflikty -odstranit chybný význam slov B. Malinowski (1884-1942) -The Problem of Meaning in Primitive Languages -význam slov závisí na situačním kontextu Př. Sníh – v angličtině 1 slovo - v eskymáčtině 3 slova Lingvistická antropologie a tzv. obecná sémantika
Od neostrých výrazů krasismu • Neostrost výrazů – matná ohraničenost jejich rozsahu • Pojem – označení • Stereotyp – charakterizuje určitou skupinu lidí, většinou negativně
Ludwig Wittgenstein(1889-1951) a neopozitivismus • pozitivismus – odmítnutí metafyziky a teologie; pouze fakta - zkušenost; indukce • neopozitivisté – důraz na úlohu jazyka v procesu poznání – vyjádřitelnost jako kritérium toho, jestli má cenu o něčem přemýšlet - výrok
Tractatus logico-philosophicus (1921) • O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet. • Hranice mého jazyka označují hranice mého světa. • Většina tvrzení a otázek obsažených ve filozofické literatuře je nikoli nepravdivá, ale nemá žádný smysl. Proto také na takové otázky není možné odpovědět, je pouze možné ukázat, že jsou nesmyslné… • K odpovědi, kterou nelze vyslovit, nelze vyslovit ani otázku. Záhada neexistuje. Lze-li vůbec nějakou otázku položit, pak ji lze také zodpovědět.
Strukturalismus jako filozofický směr • od konce 50. let - pokus přeměnit strukturalismus v obecně platnou metodu společenskovědních výzkumů • Claude Lévi-Strauss – etnologie, antropologie • Jacques Lacan – psychoanalýza • Roland Barthes – literární věda
Claude Lévi-Strauss (1908-2009) • „parole“ povrchové jevy, které můžeme bezprostředně pozorovat (etnografie) • „langue“ hlubší skrytý systém (etnologie) používá další lingvistické termíny: diachronie/synchronie; bezpříznakový/příznakový člen opozice; obdoby fonémů – mytémy a gustémy Lingvistické termíny v etnologické praxi: • gustém – v systému opozic • diachronní/synchronní kuchyně
Ideologie v lingvistice • Nikolaj Jakovlevič Marr - marrismus • začátek 50. let –J. V. Stalin • 70. léta – pokus definovat marxistickou lingvistiku • Jan Petr: Teze klasiků marxismu-leninismu o jazyce