280 likes | 577 Views
POLYMERY a KOMPOZITY - CI57. Ing. Michal Stehlík, Ph.D. Ústav stavebního zkušebnictví FAST VUT v Brně. Rozvoj stavební výroby – materiálová základna 1. kámen dřevo přírodní materiály cihla vápno umělé materiály sádra Průmyslová revoluce …………………………..1850
E N D
POLYMERY a KOMPOZITY - CI57 Ing. Michal Stehlík, Ph.D. Ústav stavebního zkušebnictví FAST VUT v Brně
Rozvoj stavební výroby – materiálová základna 1 kámen dřevo přírodní materiály cihla vápno umělé materiály sádra Průmyslová revoluce …………………………..1850 beton kovy keramika prvý kvalitativní skok sklo vyztužený beton izolace asfaltové ………………………………….1900
Rozvojstavební výroby – materiálová základna 2 hliník konstrukční sklo syntetické materiály – duroplasty …….. …….1945 syntetické materiály ….…druhý kvalitativní skok kontinuální výroba skla hutnictví železa + kovů ……………………… 2000 (elektronová mikroskopie, UZ defektoskopie)
Polymery jsou • převážně organické materiály odvozeny z ropy a uhlí ═►řetězce -C-C-C nebo –C-C-O-C nebo –C-C-N-C-C, event. Si • makromolekulární látky sestávající z velkých řetězových molekul • umělé hmoty, plastické látky, polymery, pryskyřice a pod. • náhrady kovů, skla, porcelánu, kůže, gumy…..
Způsob tvorby makromolekul • Polymery vznikají z jednoduchých molekul (monomerů) systémem řetězení • Makromolekuly jsou rozdílných délek a tvarů • Vytvořený polymer má stejné procentuelní složení jako monomer, liší se ale vysokou molekulovou hmotností a nízkým bodem měknutí • Polymer = makromolekulární látka = vysokomolekulární látka
Polymerace identických molekul monomeru vytváří homopolymery • Dva nebo více rozdílných monomerů vytváří kopolymery
Makromolekuly - rel. mol. hmotnost ►10000 Počet atomů v makromolekule ► 1000 Tři formy zesíťování monomerů: a) lineární (termoplast) b) plošné (elastomer) , c) prostorové (duroplast)
Technologie výroby polymerů • Polymerizace – sloučení monomeru bez vedlejších zplodin ..A-A-A-A.. • Polykondenzace – sloučení min. dvou monomerů, odštěpují se vedl. zplodiny A + B ►makromolekula + voda ..A-B-A-B-A-B-A.. • Polyadice – sloučení min. dvou monomerů bez zplodin A + B ►makromolekula + voda ..A-B-A-B-A-B-A
Rozdělení polymerů • Dle původu: a) polosyntetické (z celulozy) • b) syntetické (z monomerů) • Dle základní makromolekulární hmoty: a) termoplasty, b) termosety (duroplasty, reaktoplasty), c) elastomery (pryže), d) ostatní • Dle dalšího použití: a) recyklovatelné b) nerecyklovatelné
Složení technických polymerů • Tech. polymery jsou kompozitní materiály, skládající se z: 30% polymeru + 69% výplně + 1% barviva. • Technické polymery se vyrábí obyčejně ve třech modifikacích: • tvrdý polymer (PVC - novodur) • měkčený polymer (PVC – novoplast) a • pěnový polymer (PS – polystyrenové izolační desky)
Rozdíly mezi polymery a silikáty polymery X silikáty bez pórů pórovité řádově > deformace < deformace závislost vlast. na teplotě x nejsou konstrukční hmoty jsou jsou modifikační hmoty nejsou nízká odolnost proti ohni vysoká odolnost adhese, nepropustnost propustnost pružná deformace, nižší creep vyšší cena nižší cena
Vztah mezi strukturou a vlastnostmi • PE – pravidelně se opakující strukturní jednotky C-H2 O vlastnostech polymerů rozhoduje: chem. složení, tvar molekulárních jednotek, délka makromolekuly a pohyblivost makrom. Řetězců • Typický deformační diagram makromolekulárních látek
Pevnost a tuhost polymerů • Modul pružnosti v závislosti na teplotě • Pevnost a tuhost prvku z modifikovaného polystyrenu
Základní informace konstruktéra o polymeru • Závislost modulu pružnosti a mezní pevnosti na čase a teplotě • Poissonův poměr • Modul ve smyku event. objemový modul • Křivky dotvarování (creep) • Mezní odolnost vůči nárazové teplotě • Geometrie stavebních prvků • Odolnost vůči danému prostředí • Vlivy dané způsobem zpracování • Závislost modulu pružnosti a mezní pevnosti na čase a teplotě • Poissonův poměr • Modul ve smyku event. objemový modul • Křivky dotvarování (creep) • Mezní odolnost vůči nárazové teplotě • Geometrie stavebních prvků • Odolnost vůči danému prostředí • Vlivy dané způsobem zpracování
Rozdělení polymerů do tří aplikačních sfér pro konstrukce • Polymery pro aplikace konstrukčního charakteru (vláknové kompozity, polymerbetony) • Kompozity polymerů a tradičních stavebních hmot (částicové kompozity) • Polymery zlepšující bývalé postupy nebo umožňující nová řešení rekonstrukcí (tmely, fólie, emulze, nátěry) • Polymery pro aplikace konstrukčního charakteru (vláknové kompozity, polymerbetony) • Kompozity polymerů a tradičních stavebních hmot (částicové kompozity) • Polymery zlepšující bývalé postupy nebo umožňující nová řešení rekonstrukcí (tmely, fólie, emulze, nátěry)
Kompozity • „Kompozit je každý materiálový systém, který je složen z více (nejméně dvou) fází, z nichž alespoň jedna je pevná, s makroskopicky rozeznatelným rozhraním mezi fázemi, a který dosahuje vlastností, které nemohou být dosaženy kteroukoli složkou (fází) samostatně ani prostou sumací.“
Složení kompozitů 1 • Kompozitní materiály = MATRICE + PLNIVO + TEKUTÁ FÁZE (pojivo) (vlákna) (plynné póry) • Rozdělení kompozitů: dle materiálu matrice na • kovové (+disperze, částice, vlákna) • polymerní • keramické • anorganické
Složení kompozitů 2 • Rozdělení kompozitů: dle geometrické charakteristiky plniva na • granulární (částicové) • fibrilární (vláknové) • lamelární (plošné) Tři základní strukturní typy kompozitních materiálů: • Kompozit I. typu (Vk = Vf + Vm) • Kompozit II. typu (Vk = Vf + Vm + Vv) – uzavřené póry • Kompozit III. typu (Vk = Vf + Vm + Vv) – otevřené póry
Změny vlastností polymerů po vyztužení skelnými vlákny (polyester, epoxid, akrylát) • Výztuž: rohož (sekaná, nahodile rozložená vlákna) tkanina roving (pramence vláken s orientací ve směru namáhání) vinuté vlákno (impregnace předpolymerem) Vlákna – přírodní, chemická, hutnická. Vláknové kompozity: > tuhost, modul pružnosti, < mech. parametry klesají s teplotou a časem (creep)
Uhlíkové lamely Kompozit: uhlík – polymer X uhlík – uhlík (C-P) (C-C) Matrice v C-C kompozitech je uhlík, který vzniká karbonizací či grafitizací prekurzoru. C – vlákna→ anorganická, výroba pyrolýzou organických materiálů: • částečně karbonizovaná, 400°C, 90%C • karbonizovaná, 900-1000°C, 90-95%C • grafitová, 2800-3000°C, 98%C Uhlíková vlákna = grafitové krystality 2-10nm
Grafitové krystality b) Grafitové vrstvy a jejich vazby ←→ kovalentní vazba, E = 910 GPa ↕ Wan der Waalsovy vazby, E = 30 GPa Geometrický charakter C – vláken: 1D – vláknové 2D – vyztužené plošnými textiliemi 3D – objemové textilie tkané nebo splétané
Porovnání uhlíkových a ocelových lamel • Nevýhoda C – lamel = cena!
Konec přednášky V přednášce byly použity obrázky z knih: • „Materials“ autor Alan Everett, Longman Scientific and Technical, England 1995 • „Plasty v stavebníctve“ autor A. Letenay a M. Aroch, Alfa Bratislava, 1985 • „Plastické látky ve stavebnictví“ autor R. Drochytka, skripta VUT 1998 • „Kompozitní materiály ve stavebnictví“ autor L. Bodnárová, skripta VUT 2002