ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU

1. ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU KIP/CPEU Katedra managementu, inovací a projektů Ing. Jiří Vacek, Ph.D.

2. COURSEWARE • http://cw.zcu.cz • Přihlásit se (ORION login jméno a heslo) • Předměty po fakultách • Fakulta ekonomická • Katedra managementu, inovací a projektů • Metodika čerpání prostředků EU (KIP/CPEU) KIP/CPEU

3. Strukturální fondy EU

4. Rozcestníky - portály • http://www.strukturalni-fondy.cz/ • http://www.esfcr.cz • http://www.ireas.cz/ KIP/CPEU

5. Dokumenty ke stažení • Finanční a ekonomická analýza veřejně prospěšných projektů • Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů (překlad metodiky Evropské Komise, její anglická verze • Sieber P.: Analýza nákladů a přínosů. Metodická příručka • Sieber P.: Studie proveditelnosti Metodická příručka • Šíp E.: Projekty PPP v oblasti Fondu soudržnosti (2.2MB) • O. Potluka a kol.: Příprava a řízení Fondu soudržnosti - Díl I. Projektové řízení Fondu soudržnosti, kap. 3,4 (4,28 MB) • O. Potluka a kol.: Příprava a řízení Fondu soudržnosti - Díl II. Finanční řízení Fondu soudržnosti, kap. 4 - 8 (3,02 MB) • Logický rámec – metodická příručka • Vacek J.: Hodnocení programů lokálního a teritoriálního rozvoje v EU, REGIO 2006 • Příručka pro příjemce finanční podpory projektů OPRLZ, http://www.esfcr.cz/files/clanky/5771/prirucka_2_1.pdf KIP/CPEU

6. Další zdroje • DOČKAL V., Strukturální fondy EU – Projektový cyklus a projektovém řízení, Masarykova univerzita, Brno, 2007, ISBN 978-80-210-4390-9 • TAUER V., ZEMÁNKOVÁ H., ŠUBRTOVÁ J., Získejte dotace z fondů EU, Computer Press, 2010, ISBN 978-80-251-2649-3 KIP/CPEU

7. Strukturální fondy • Strukturální fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských státůEUa míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. • ČR může v období 2007-2013 čerpat z fondů EU přibližně 26,7 miliard €, což je zhruba 752,7 miliard Kč. Pro srovnání: výše rozpočtu ČR pro rok 2007 je 1040,8 miliard Kč. Podpora z fondů EU, kterou může Česká republika v období 2007-2013 čerpat, tak odpovídá 74 % státního rozpočtu ČR roku 2007. • Pro úspěšné čerpání musí ČR přidat přibližně 132,83 mld. Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů. http://www.strukturalni-fondy.cz/ KIP/CPEU

8. musí existovat dostatečné množství kvalitních projektů, bez nichž by ČR nemusela z nabízené částky vyčerpat ani euro. • projekty nejsou k financování vybírány nahodile, ale podle toho, zda pomáhají odstraňovat problémy identifikované ve strategických dokumentech. KIP/CPEU

9. Alokace prostředků • Prostředky jsou rozděleny do tří fondů: • Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) • Evropského sociálního fondu • Fondu soudržnosti (FS) • Projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřednictvím tematických a regionálních operačních programů (OP). • Podrobné rozložení alokace podle programů a fondů na jednotlivé roky viz http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/documents/HSS_2007_2013/Financni_tabulka_NSRR.pdf (185,96 KB) KIP/CPEU

10. Alokace podle Cílů KIP/CPEU

11. Alokace podle OP - 1 KIP/CPEU

12. Alokace podle OP - 2 KIP/CPEU

13. Klíčové strategické programové dokumenty • Strategické obecné zásady Společenství (SOZS): definuje hlavní priority politiky HSS v období 2007-2013. • Národní rozvojový plán(NRP): popisujíce hlavní rozvojové problémy země. • Jelikož nemusí vždy platit, že priority rozvoje státu odpovídají i prioritám politiky HSS dohodnutým všemi členskými státy EU na nadnárodní úrovni, musí se najít společný průnik NRP a SOZS. Dokumentem představujícím soulad NRP a SOZS a vymezujícím tak podobu realizace politiky HSS na území členského státu je Národní strategický referenční rámec (NSRR). • Český NSRR popisuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS v České republice, představuje systém finančních toků fondů EU v ČR a představuje operační programy pro realizaci politiky HSS. KIP/CPEU

14. Operační programy • Pro žadatele a realizátory projektů jsou nejdůležitějšími dokumenty operační programy (OP), které jsou tematicky a regionálně vymezené a specifikujícíle, kterých chtějí pomocí realizovaných projektů dosáhnout. • V období 2007-2013 bude v České republice využíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky HSS http://www.strukturalni-fondy.cz/ KIP/CPEU

15. Operační programy - struktura • Úvod • Zdůvodnění potřebnosti programu (analýza současné sociální a ekonomické situace v dané oblasti) • Popis strategie zvolené k odstranění identifikovaných problémů, definice cílů operačního programu, vazba na ostatní operační programy, vztah k horizontálním tématům • Konkretizace zaměření operačního programu (prioritní osy, oblasti podpory, typy projektů realizovatelných v rámci dané oblasti podpory, vymezení příjemců podpory, monitorovací indikátory apod.) • Finanční zajištění programu, rozdělení prostředků mezi jednotlivé prioritní osy • Popis řízení operačního programu (role institucí zapojených do řízení programu, způsob monitorování, hodnocení, kontrola, publicita) • Přílohy KIP/CPEU

16. Cíl Konvergence • Podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států (HDP < 75% průměru EU) - v ČR všechny regiony soudržnosti (NUTS II) s výjimkou Hl. m. Prahy • 8 tematických operačních programů (21,23 mld. €, cca 598,62 mld. Kč) • 7 regionálních operačních programů (ROP) (4,66 mld. €, cca 131,38 mld. Kč) • Celkem cíl Konvergence: 25,89 mld. € (cca 730,00 mld. Kč). KIP/CPEU

17. Cíl Konvergence - tematické OP • OP Doprava • OP Životní prostředí • OP Podnikání a inovace • OP Výzkum a vývoj pro inovace • OP Lidské zdroje a zaměstnanost • OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost • Integrovaný operační program • OP Technická pomoc KIP/CPEU

18. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost • Podpora regionů, které nespadají pod Konvergence. V ČR Hl. m. Praha, 0,42 mld. € (cca 11,73 mld. Kč). • OP Praha Konkurenceschopnost • OP Praha Adaptabilita KIP/CPEU

19. Cíl Evropská územní spolupráce • Podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. • Podporu lze čerpat ve všech regionech • 9 operačních programů, 0,39 mld. € KIP/CPEU

20. Cíl Evropská územní spolupráce – operační programy • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko • OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko • OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko) • OP Nadnárodní spolupráce (CENTRAL EUROPE) (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny) • Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU) • Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy) KIP/CPEU

21. Horizontální priority • Klíčové pro rozvoj společnosti, jdou napříč všemi oblastmi, všemi operačními programy • V programovacím období 2007-2013 musejí programy a projekty respektovat dvě horizontální priority: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj KIP/CPEU

22. Rovné příležitosti • vhodná opatření, aby nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. • zohlednění potřeb osob se zdravotním postižením. • další skupiny ohrožené sociálním vyloučením: imigranty a azylanty, dlouhodobě nezaměstnané, osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislé, propuštěné vězně a absolventy škol. KIP/CPEU

23. Jak poznáte, zda ve svém projektu respektujete rovné příležitosti? • Zaměstnáváte ve svém podniku zdravotně postižené? • Nabízíte sociální služby občanům bez přístřeší? • Účastní se Vašich vzdělávacích aktivit ve stejné míře ženy jako muži? • Pak podporujete rovné příležitosti a máte větší šanci získat prostředky z fondů EU. KIP/CPEU

24. Udržitelný rozvoj • Chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu. • Směřovat k dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí KIP/CPEU

25. Jak poznáte, zda ve svém projektu respektujete udržitelný rozvoj? • Chcete si do svého podniku pořídit nové technologie šetrnější k životnímu prostředí? • Organizujete vzdělávací kurzy pokrývající tématiku ochrany životního prostředí? • Hodláte si pořídit energeticky úsporné zdroje energie? • Pak podporujete ochranu životního prostředí a máte větší šanci získat prostředky z fondů EU. KIP/CPEU

26. PROJEKTOVÝ CYKLUS

27. Projekt • Souhrn plánovaných aktivit, které jsou časově, obsahově i funkčně ohraničeny • Ojedinělý a neopakovatelný proces, jehož výsledek lze předpokládat, ale ne předpovědět KIP/CPEU

28. Projektový manažer • Tvoří a řídí projekty • Pokud je umí i napsat, je to výhoda KIP/CPEU

29. Projektový cyklus • Identifikace problému • Zajištění konsensu žadatele • Vyhledání vhodného dotačního titulu, posouzení jeho přijatelnosti • Zpracování projektové žádosti • Předrealizační příprava • Vlastní realizace • Ukončení projektu, zjištění udržitelnosti • Vyhledání nového problému KIP/CPEU

30. Jednotlivé fáze nemusí probíhat přísně lineárně, mohou se prolínat, jsou možné i návraty zpět a iterace • Ne každý projekt dojde až do konce, nejčastější je „úmrtnost“ projektů do čtvrté fáze; v každém programu je určitá typická úspěšnost • Pokud se projekt nevyvíjí dobře, je lépe ho ukončit včas. KIP/CPEU

31. Etapa 1: Identifikace problému • Existence problému potřeba strukturální intervence • Projekt je řešením problému • Místo realizace musí odpovídat podmínkám EU i ČR (národní mohou být přísnější) • Projektový záměr by měl vycházet ze strategických dokumentů KIP/CPEU

32. Etapa 2: Zajištění konsensu žadatele • Žadatel často není totožný s projektovým manažerem • Projektový manažer musí • vysvětlit žadateli všechny aspekty dotačního titulu, seznámit ho s případnými riziky a návrhy řešení • analyzovat poptávku žadatele a formulovat životaschopné záměry • Ve většině případů nutné spolufinancování a náklady jsou propláceny zpětně • Získáním dotace proces nekončí, ale v podstatě začíná KIP/CPEU

33. Etapa 3: Vyhledání vhodného dotačního titulu • Výzvy pro předkládání projektů stanoví požadavky, které musí projekty splňovat • Otevřené – projekt lze podávat až do přerozdělení celé plánované alokace • Uzavřené – je stanoveno konkrétní datum uzávěrky přijímání projektů • Z dokumentů výzvy je možné vyvozovat závěry o preferovaných oblastech podpory KIP/CPEU

34. Pokyny pro žadatele - přílohy • Podmínky získání a udržení dotace • Pravidla pro výběr dodavatelů • Hodnotící tabulky a výběrová kritéria • Pravidla publicity • Rozložení finančních alokací • Pravidla způsobilosti výdajů • Návod pro vyplnění žádosti • Další podmínky KIP/CPEU

35. Posouzení přijatelnosti – obsahová náplň • Kritická autoevaluace založená na hodnotících tabulkách a výběrových kritérií • Kritéria: • Binární (ano – ne) – MUSÍ • Bodová – MĚLO BY; některá s prahovou hodnotou, která musí být minimálně dosažena • Někdy je vhodná konzultace s řídícím orgánem KIP/CPEU

36. Posouzení přijatelnosti – finanční alokace • Vyhodnotit konkurenci projektů npř, podle • Výše finanční alokace na danou výzvu • Nastavení výzvy (otevřená – uzavřená) • Počet dosud podaných projektů a součet jimi požadovaných dotací; odhad převisu poptávky nad nabídkou určuje míru konkurence a pravděpodobnost úspěchu KIP/CPEU

37. Hledání náhradních řešení • Mimo SF existují i další možnosti podpory • Někdy je možné projektový záměr modifikovat tak, aby vyhověl podmínkám jiných fondů • Někdy není žádná dotace reálná a je třeba posoudit proveditelnost záměru na základě vlastních financí KIP/CPEU

38. Důležitost 3. etapy • Rozhoduje se, zda přistoupit k dalším, časově i zdrojově již daleko náročnějším etapám • Může již docházet k řadě smluvních závazků, které mohou v případě neúspěchu projektového záměru žadateli způsobit problémy KIP/CPEU

39. Etapa 4: Zpracování žádosti • V prvních 3 etapách jsou často příčinou neúspěchu faktory na projektovém manažerovi nezávislé (nedostatečná součinnost žadatele, nesplnění podmínek programu, nedostatek peněz na spolufinancování), je od čtvrtého kroku strůjcem úspěchu či neúspěchu většinou projektový manažer. • Žádosti jsou předkládány elektronicky: • E-Account (MPO, Czechinvest) • Benefit 7+ (všechny kromě OPPI) KIP/CPEU

40. Etapa 5: Předrealizační příprava • O schválení projektu je žadatel informován • Schválení projektu ještě neznamená přidělaní podpory, často je nutné doložit další dokumenty • Je dobré je mít připraveny předem KIP/CPEU

41. Etapa 6: Vlastní relizace • Každá realizace je většinou unikátní, i když lze využívat zkušenosti z jiných projektů • Obsahová složka: vlastní realizace plánovaných výstupů (včetně zajištění udržitelnosti) • Administrativní složka: dodržení formálních podmínek a omezení; často (zvláště u „měkkých“ projektů) stejně náročná jako obsahová, nedodržení pravidel a postupů může mít za následek krácení dotace i při splnění obsahu projektu. KIP/CPEU

42. Etapa 7: Ukončení a udržitelnost projektu • Ukončení projektového řízení: schválení závěrečné monitorovací zprávy, proplacení způsobilých výdajů • Úspěšné dokončení projektu: proplacené výdaje nejsou později vyžadovány zpět, což je podmíněno řádným splněním náležitostí • věcných • administrativních KIP/CPEU

43. Věcné náležitosti ukončení projektu • Splnění indikátorů – nutná podmínka proplacení nákladů • Multiplikační efekty • aktivity uskutečněné navíc proti plánovaným • Vedlejší pozitivní dopad plánovaných aktivit • Vznik nákladů a jejich řádné proplacení (proplácí se pouze výdaje způsobilé, skutečné a doložitelné – zaznamenány v účetnictví) KIP/CPEU

44. Administrativní náležitosti ukončení projektu • Závěrečná monitorovací zpráva • Řádné doložení účetních dokladů a jejich archivace (10 let od závěrečné platby) • Doložení publicity • Audit (pokud je povinný, je způsobilým nákladem) KIP/CPEU

45. Udržitelnost projektu - 1 • Projekt musí v nějaké podobě pokračovat i po obdržení závěrečné platby, a to po dobu 5 let od ukončení projektového řízení • Předpoklad: projekt bude generovat zisk, který jej udrží • Obtížné u „měkkých“ projektů, především o oblasti rozvoje lidských zdrojů – lze zajistit např. vznikem informačních materiálů, které budou k dispozici zájemcům po ukončení podpory a možností jejich aktualizace a inovace při získání další podpory KIP/CPEU

46. Udržitelnost projektu - 2 • Možnosti zajištění udržitelnosti: • Zachování majetku nabytého z dotace ve vlastnictví uživatele • Udržení právního statutu právnické osoby, která vznikla na základě dotace • Zachování ekonomických trendů či hodnot (růst exportu, obratu apod.) • Zachování pracovních míst vytvořených s podporou dotace • Jiné, v rozhodnutí stanovené podmínky KIP/CPEU

47. Etapa 8: Vyhledání nového problému • Úspěch jednoho projektu obvykle vyvolá poptávku po dalších projektech • Možné důvody, proč řešitel od realizace dalšího projektového záměru odstoupí: • Negativní zkušenost během realizace projektu • Nedostatečná vůle k práci na novém projektu • Nedostatek lidských zdrojů • Neexistence vhodných záměrů • Nedostatek finančních zdrojů na spolufinancování KIP/CPEU

48. PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ

49. Význam projektového řízení • úspěšná realizace cílů (naplnění plánovaných výstupů) • úspora lidských zdrojů • zvýšení kvality • úspora financí KIP/CPEU

50. Projektový záměr a projektové řízení - 1 KIP/CPEU