Doc. RNDr. Jiří Blažek,Ph.D.,

1. Regionální inovační systémy a regionální inovační strategie – implikace evropských zkušeností pro ČR. Doc. RNDr. Jiří Blažek,Ph.D., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Regionální inovační fórum, Praha 2008

2. Evropský kontext pro inovace • Neúspěch Lisabonské strategie – od počátku nereálné – VaV kumulativní mechanizmy – až na naprosté výjimky nelze „skočit“ rovnou na „vrchol pyramidy“ • Co udělat pro zlepšení situace z hlediska EU?: • (a) formulace koherentní inovační politiky • (b) vhodný legislativní/regulační rámec pro inovace a inovující firmy • (c) podpora vzniku a růstu inovačních firem • (d) zlepšení nástrojů pro vzájemnou komunikaci v inovačním systému • (e) společnost jako celek musí být otevřená pro inovace (Bachtler, 2005, str. 4.)

3. Hl. aktivity EU na podporu inovací • 1) provázání politiky soudržnosti a lisabonské strategie (alokace mim. 60% zdrojů v programovém období 2007-2013 na lisabonské priority, povinné pro EU-15, tlak i na nové členy) • 2) zdvojnásobení prostředků na vědeckotechnickou politiku EU v novém programovém období

4. Aktivity EU pro posílení výzkumu v regionech • Inovace extrémně regionálně koncentrované (podíl ČR na patentech registrovaných EPO jen 0,07%!) • EK se proto snaží podnítit: • 1) zvýšení výdajů na VaV v méně úspěšných regionech • 2) podpořit vytvoření regionálních inovačních systémů • Iniciativy: European Research Area, Innovating Regions of Europe , Regions of Knowledge apod. spolupráce mezi regiony s výše uvedenými cíli. Inspirace pro projekty: http://cordis.europa.eu/era/regions.htm

5. Regionální kontext pro inovace • M. Porter (2000): Nezáleží na odvětvové struktuře, ale na tom, zda to, co firmy dělají, dělají na špičkové úrovni. (textil, obuvnický průmysl v Bavorsku). • V dnešní globální ekonomice to jsou lokální záležitosti, které jsou stále důležitější a determinují zda daná firma bude konkurenceschopnější než jiná. Globalizace totiž eliminuje výhody získané z mobilních zdrojů. • Rozlišují se 2 typy znalostí – kodifikovatelné a nekodifikovatelné – obtížně přenositelné. • Nekodifikovatelné znalosti jsou klíčovým zdrojem konkurenční výhody v současném světě.

6. Také další faktory konkurenceschopnosti mají stále více lokální povahu – lokální know-how, zvláštní vztahy k dodavatelům či zákazníkům, jedinečná znalost trhu, speciální přístup k místním technologiím, nebo flexibilita daná blízkostí klíčového subdodavatele, kulturní kontext a celková „atmosféra“ v regionu.

7. Hlavní problémy inovačního „systému“ v ČR • Nedostatečné vazby mezi základním výzkumem fin. z veřejných zdrojů a soukromými podniky • prakticky neexistující a téměř nemožná mobilita mezi akademickou sférou a podniky (legislativní, ale i měkké překážky – vzájemný despekt: jedni „žijí zcela mimo realitu“, druhým „jde jen o peníze“, jiná mentalita). • Spin – off (budou jenom dělat „kšefty a žádnou vědu“, „zrada“ akademických hodnot, příp. krádež „našeho“ know-how) • Přitom ale pouze komercionalizace výsledků VaV vrátí společnosti to co do VaV investovala – vytvoří zisk a nová (kvalifikovaná) pracovní místa • Komplikovaný a nevhodný legislativní rámec pro podnikání jako takové + špatná vynutitelnost práva • Chybějící finanční nástroje vhodné pro podporu inovujících podniků (fondy rizikového kapitálu apod.).

8. Nedostatečný marketing jak dosažených výsledků v oblasti VaV, tak i možností podpory (národní, EU i USA). (Zde však patrný pokrok – zájem i veřejná média). • Nejasné kompetence v oblasti inovační politiky mezi ministerstvy (MŠMT) • Nízký podíl VŠ (60% průměru EU), nízký podíl pracovníků VaV (polovina průměru EU), nízký podíl HDP věnovaný na VaV jak ze strany veřejné, tak i soukromého sektoru (Lisabon - 3%, ČR jen přes 1%). • Nedostatečná evaluace výsledků VaV s jasnými implikacemi pro další financování

9. Regionální inovační systémy • regionální inovační systémy (identifikace a propojení klíčových aktérů, využití tradic a zdrojů, shoda o problémech, příležitostech, strategii (RIS) a prioritních projektech) • ve sféře programové – Regionální inovační strategie - cíl identifikace problémů a potenciálu v oblasti vědy, výzkumu a vývoje (osobnosti, týmy) a jasné závazky kdo, co, do kdy udělá (blíže viz dále).

10. Současné přístupy k podpoře RR Projekt: Constructing Regional Advantage (CRA) • 1) konkurenceschopnost regionů může být aktivně vytvořena/posílena, což implikuje aktivnější roli pro veřejný sektor (včetně VŠ). • 2) region je vhodnou platformou pro mobilizaci inovačního potenciálu, neboť tvorba inovací je vysoce lokalizovaný proces, ale kontakty mezi místními subjekty by měly být doplněny kontakty na globální úrovni. • 3) Tři základní pilíře konkurenceschopnosti jsou: a) inovace, • b) výchova talentů a jejich získání (x atraktivita pro firmy, např. Čína „přetahuje“ klíčové experty) • c) podnikatelský duch (P.Cooke-Google)

11. Pokrač. – klíčové koncepty CRA 4) Čtyřmi základními dimenzemi, které je nutno v příslušném regionu zhodnotit: • institutionální – schopnost řídit/vládnout a domluvit se, tradice a forma veřejných intervencí, • ekonomická - infrastruktura, odvětvová/oborová struktura • znalostní základna regionu a její typ – instituce vyššího vzdělávání, VaV, inovační schopnosti firem (syntetická, analytická, symbolická znalostní základna). • konektivita- vzorce spolupráce, zprostředkovatelské struktury (instituce),mobilita PS, spin-offs (viz též Simmie, 2006) 5) Pryč od „one size fits all“ směrem k poskytnutí vhodných metodologií místo receptů, protože kopírování „best practices“ není možné v případech, kdy se jedná o specifické „měkké“ rysy daných regionů vzniklé dlouhým historickým vývojem.

12. Regionální inovační strategie v ČR – kritické poznámky v kontextu CRA • Analytické části RISů mají často tradiční podobu bez pozornosti měkkým faktorům jako je konektivita • Tj. chybí analýza interakcí mezi klíčovými aktéry, chybí pokus o identifikaci potenciálních lídrů, chybí odpověď proč některé instituce VaV neplní svou funkci, jaké rutiny brání, aby standardní podpůrné mechanizmy přinášely svůj efekt. • přílišný důraz na módní benchmarking, místo na snahu více se dozvědět sám o sobě, včetně otázky - kde jsou vhodné klíčové osobnosti? • Otázkou výchovy talentů a jejich získáváním se RIS nezabývají vůbec nebo jen nedostatečně. • Nutnost přesunout podporu od institucí se „správným názvem“ k podpoře projektů, které přinesou konkrétní výsledky.

13. RIS – kritické poznámky v kontextu CRA • Podle 4 kritérií navržených v rámci CRA projektu je zřejmé, že významným problémem v ČR je malá konektivita mezi aktéry (podpora mezinárodní spolupráce je standardní dotační titul, ale je nutné si uvědomit, že ani spolupráce mezi místními aktéry není automatická a bezproblémová a že rovněž vyžaduje podporu, resp. iniciativu). • Z tohoto hlediska je asi největším přínosem RIS zahájení diskuze mezi relevantními partnery. • Chybějí jasné priority – „strategií“ je často „zlepšit vše“ • Často chybí vazba RIS na rozpočet kraje • Přílišný důraz na MSP, ačkoliv klíčovými hráči jsou často výzkumná oddělení nadnárodních firem.

14. Možná východiska • V zásadě existují jen 2 základní typy pozitivních řešení v regionech, které zaostávají v tvorbě inovací: • 1) zvýšit vlastní tvorbu inovací (velmi finančně i personálně náročné, v mnoha oborech nereálné, vyžaduje vysokou koncentraci prostředků v daném státě) • 2) posílit kapacitu pro tvorbu méně náročných inovací a zejména schopnost pracovat s již vyvinutými inovacemi

15. Veřejná správa / vláda Triple Helix (B.Asheim, 2006) Firmy Univerzity Innovační systém Široká definice: Lidský a sociální kapitál (tvorba kompetencí) Úzká definice: VaV

16. Možná východiska • Každý z aktérů má svou roli : firmy, vláda (resp. veřejný sektor na různých stupních) i univerzity • Společně musí vytvořit vhodné podmínky: • Kvalitní lidské zdroje (kvalifikace, motivace) • Legislativa • Infrastruktura (ne jen dopravní, i komunikace, přístup k informacím a databázím, knihovny) • Finanční nástroje pro inovace • A celková atmosféra (Cambridge x …..) vyžaduje respektovaného lídra/osobnosti

17. Jak dál? • RIS alespoň v některých regionech nastartovaly diskuzi a umožnily setkání relevantních partnerů • Významný podnět představuje úsilí některých krajů o získání kvalitního investora, který spolupráci s regionální VaV základnou předpokládá a vyžaduje • Vhodný větší důraz na identifikaci a propojení klíčových aktérů, týmů, talentů v krajích.