Vliv zeměpisné polohy a klimatu na intenzitu a spektra slunečního záření A5M13VSO-2

1. Vliv zeměpisné polohy a klimatu na intenzitu a spektra slunečního záření A5M13VSO-2

2. Energie slunečního záření dopadajícího na povrch Země r0= 1.496 × 108 km excentricita

3. 21 června Pohyb slunce po obloze 21 prosince

4. Úhel pod kterým dopadá sluneční záření na povrch atmosféry závisí na zeměpisné poloze a solární deklinaci solární deklinace δ.

5. úhel mezi Sluncem a zenitem, θZS sluneční azimut, ψS, úhel mezi Sluncem a horizontem, γS zeměpisná šířka F východ slunce, ωS,

6. ω skutečný sluneční čas úhel γS jako funkce slunečního azimutu ψS.

8. Intenzita záření hustota výkonu dopadajícího na povrch (W/m2) Solární konstanta B0 = 1367 W/m2 přímé záření, paprsky světla, které nejsou ani odražené, ani rozptýlené - B difúzní záření, přichází z celé oblohy mimo sluneční kotouč- D odražené záření (albedo)je záření odražené od okolních předmětů - R celkové (globální) záření(přímé + difúzní + odražené).G = B + D + R

9. Energie dopadajícího slunečního záření (300 – 3000 nm) se měří pyranometrem Je možno měřit globální ozáření, difúzní ozáření Měření odraženého záření (albeda)

10. Záření (W/m2) Difúzní podíl (%) Modré nebe 800 – 1000 10 Zamlžené nebe 600 – 900 až 50 Mlhavý podzimní den 100 – 300 100 Zamračený zimní den 50 100 Celoroční průměr 600 50 až 60 Sluneční záření, jasno Oblačno Léto 7 – 8 kWh/m2 2 kWh/m2 Jaro / podzim5 kWh/m2 1,2 kWh/m2 Zima 3 kWh/m20,3 kWh/m2

11. V případě jasné, bezmračné oblohy je možno vyjádřit intenzitu přímého dopadajícího záření pomocí koeficientu atmosférické masy AM =1/cos θZS= 1/sin γS V ideálně homogenní a průzračné atmosféře je G  B = B0 0.7AM

12. Intenzita záření je ovlivňována klimatickými podmínkami oblačnost, prašnost, mlha apod. Mesíční střední hodnota energie dopadajíci na povrch atmosféry za jeden den H0dm(0); energie dopadající na zemský povrch Hdm(0) index průzračnosti KTm, (počítaný pro každý měsíc) Střední hodnoty z dlouhodobého pozorování

13. Energie slunečního záření dopadající na zemský povrch za rok

14. Energie dopadající na zemský povrch za jeden rok (kWh/m2) http://sunbird.jrc.it/pvgis/apps/pvest.php

15. Česká republika Z hlediska energie dopadajícího slunečního záření jsou podmínky srovnatelné s Německem

16. Intenzita záření dopadajícího na FV modul Pro praktické aplikace je důležitá poloha Slunce vzhledem k rovině modulu

17. Nejčastěji se získává celková intenzita záření jako součet intenzit přímého, difúzního a odraženého záření dopadající na plochu odkloněnou o úhel αod jihu a o úhel β od horizontální roviny G(β, α) = B(β, α) + D(β, α) + R(β, α) B(β, α) = B (0)cos θS přímé záření difúzní záření odražené záření ρ je odrazivost povrchu okolí

18. Odrazivost okolí může zvýšit celkovou energii slunečního záření, dopadající na plochu skloněnou vůči horizontální rovině

19. Globální ozáření v průběhu roku v lokalitě v blízkosti Prahy pro různé sklony plochy kolektoru vůči horizontální rovině Výrazně se projevuje vliv vysokého podílu difúzního záření, který zvýhodňuje menší úhly sklonu