P SYCHOLOGIE O SOBNOSTI I Mgr. Michal Šafář , Ph.D.

1.  PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI IMgr. Michal Šafář, Ph.D.

2. Empatie • Schopnost vcítit se do druhých – přeladit se na druhé; vnímat, myslet a cítit tak jako ten (ti) do kterých se vciťujeme. • muži x ženy; mladí x staří • výhody x rizika • empatie x asertivita

3. Psychologie osobnosti I Obsah přednášky I Osobnost jako základní nástroj poznání a sebepoznání Základní vymezení osobnosti, úvod do typologie Cíl přednášky Získat Váš zájem o další vzdělání a sebevzdělání v dané oblasti Některé ze získaných poznatků aplikovat do praxe

4. Psychologie osobnosti Se zabývá • jak se od sebe lidé vzájemně liší a podobají ve svém chování a prožívání Vysvětluje • proč tomu tak je Poskytuje nástroje k • porozumění a ovlivňování lidského chování a prožívání

5. Soukromá (implicitní) teorie osobnosti • Každý máme více či méně jasně utvořený názor na povahu člověka • Tento názor si utváříme na základě zkušenosti a je ovlivněn (deformován) naší vlastní osobností • Sebepoznání , tedy důkladné poznání vlastní osobnosti je základem kvalitního poznávání druhých. Kdo zná druhé je chytrý, kdo zná sebe je moudrý. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ ?

6. Psychologické aspekty práce s lidmi • Z psychologického hlediska naši úspěšnost ovlivňuje, jaký základní postoj zaujímáme k druhým lidem. • Základ tohoto našeho nastavení vůči druhým je dán v dětství • Na základě těchto raných zkušeností se v nás vytvářejí základní postoje k druhým lidem. 1. K lidem (vstřícný, přátelský, ne-anxiozní) 2. Od lidí (bojácný vyhýbavý, do sebe uzavřený) 3. Proti lidem (nepřátelský, agresivní, konfliktní)

7. Základní vztahové nastavení • Jiným typem takovéhoto členění je typologie vycházející z transakční analýzy • Tato typologie zahrnuje mimo vyjádření vztahu k druhým lidem také vztah k sobě. • Já nejsem OK a ty jsi OK • Já jsem OK a ty nejsi OK • Já nejsem OK a ty nejsi OK • Já jsem Ok a ty jsi OK

8. Základní vztahové nastavení 1. Já nejsem OK a ty jsi OK - snížené sebevědomí a sebedůvěra - potřeba větší podpory, uznání a povzbuzení od druhých - pochybnosti o vlastní osobě, o svých činech, výkonech, prožitcích - pocity úzkosti a nejistoty v přítomnosti druhých (prezentaci a sebeprezentaci)

9. Základní vztahové nastavení 2. Já jsem OK, ty nejsi OK - nízký zájem o názory druhých, zpětnou vazbu - superiorita (pocit nadřazenosti nad druhými) - nezávislost na ocenění druhých - elitářství, úzká skupina „sobě rovných“ - ignorace, arogance, agrese

10. Základní vztahové nastavení 3. Já nejsem OK, ty nejsi OK - dominující špatný pocit z vlastní osoby, z druhých lidí, ze všeho co člověka obklopuje - pesimismus - odmítání ocenění od druhých - depresivní nastavení - odmítání sebe i druhých

11. Základní vztahové nastavení 4. Já jsem OK, ty jsi OK - pocit sebehodnoty a životní spokojenosti - přiměřená sebedůvěra - realistický přístup ke světu - respekt k sobě i druhým lidem - vyvážená schopnost kooperace a sebeprosazení

12. Základní vztahové nastavení JÁ jsem OK Ty nejsi OK Ty jsi OK JÁ nejsem OK

13. Význam sebepoznání • Základ postoje k sobě i k druhým založen v dětství, ale je možné ho měnit !!! • Každý člověk má schopnost učit se, vstřebávat nové zkušenosti a na jejich základě měnit své postoje. • Jedním ze základních předpokladů, aby toho byl člověk schopen je rozvíjení schopnosti sebeuvědomění, sebereflexe.

14. Johariho okénko

15. Sebepoznání • Veřejné já – vše co chceme nebo akceptujeme aby o nás věděli druzí • Intimní sféra - pocity, potřeby, postoje a preference, kterých jsme si vědomy, ale z nějakého důvodu je nechceme nebo nejsme schopni sdílet s druhými • tělesná intimita • minulá zkušenost • Autenticita kontrola, ztuhlost Individualita bazální důvěra Introverze – extraverze APS Situace zvyky normy pravidla Vztah důvěra reciprocita stud

16. Sebepoznání • Slepá skvrna - zakrývá nějaké naše slabé, citlivé místo v chování nebo prožívání • projevuje se v různých situacích od běžných až po extrémní. • popření, vytěsnění, projekce, …. (viz dále obranné mechanismy) • Nevědomí – část lidského prožívání, jehož obsahy si neuvědomujeme. • fyziologické procesy, část motivace, kreativity, víra, intuice, smysl pro humor a některé další duševní procesy • nepřijatelné vzpomínky, traumata, motivy v rozporu s kulturní normou (viz dále)

17. Zdravá osobnost • Hrát si • Pracovat • Milovat

18. Osobnost • Osobnost - souhrn všech duševních a tělesných vlastností; člověk jako celek. • Osobnost - je to, čím člověk ve skutečnosti je. JEDINEC TĚLO DUŠE (organismus) (psychika) KONSTITUCE OSOBNOST

19. Tělo a duše - psychosomatické vztahy • Úzké propojení mezi somatickými (tělesnými) a psychickými (duševními) charakteristikami • Onemocnění – vznik, průběh, léčba, předcházení • Výkon - a výkonu v důsledku psychické zátěže • Každodenní situace – tělesné a emocionální reakce

20. Tělo a duše - psychosomatické vztahy • Důkazy vzájemného ovlivňování • Rčení (ustálená slovní spojení) • Symbolická řeč orgánů • Psychogeneze (psychická příčina) • Imaginace, sugesce, hypnóza

21. Tělo a duše - rčení spadl mi kámen ze mám až v krku sevřelo se mi

22. Tělo a duše - rčení • Kůže • zrudnul vztekem • zblednul hrůzou

23. Tělo a duše - rčení • Strachy se nám klepou kolena • Z leknutí můžeme oněmět • Někdo nám může ležet v žaludku

24. Tělo a duše – symbolická řeč orgánů • Psychoanalýza, analytická psychologie • Bolest zad – „příliš velké břemeno“ • Knedlík v krku – „nemůžeme spolknout příkoří • Zácpa – „lpíme na něčem, shromažďujeme“ Nepotvrdil se univerzální význam, ale každé tělo mluví svou řečí

25. Tělo a duše – symbolická řeč orgánů • W. Reich - bioenergetika • V důsledku nezvládnutých sociálních konfliktů se v těle kumuluje napětí , vytváří tzv. charakterové pancíře • Oči, ústa, krk, hrudník, malá pánev

26. Tělo a duše – psychogeneze • Avicennův pokus s beranem • Doložené případy smrti z „hrůzy“ • Exsanquinace • Umrznutí v chladírenském voze

27. Tělo a duše - imaginace, sugesce, hypnóza • Schopnost ovlivnit fyziologické funkce • Schopnost ovlivnit onemocnění - placebo efekt • Schopnost ovlivnit bolest

28. Obecné znaky osobnosti • Celistvost • Potenciály (možnosti) • Individuálnost • Stálost, proměnlivost, vývoj • Vědomí x nevědomí

29. Celistvost • Osobnost je komplexní, tj. obsahuje všechny vlastnosti, rysy a charakteristiky. • Některé polarity vlastností jsou vědomé (persóna), protiklady jsou součástí stínu (viz. dále nevědomí).

30. Celistvost ANDROGYNIE

31. Stálost, proměnlivost, vývoj • Osobnost v čase se proměňuje: • Vědomí kontinuity je zachováno

32. Stálost, proměnlivost, vývoj O rysu (dispozici, stabilní charakteristice) hovoříme, když: • Konzistentnost – stejný typ chování v dané situaci • Obecnost – stejný typ chování v různém prostředí a k různým lidem • Diference - toto chování se objevuje v situacích, kdy většina lidí reaguje jinak APS, vliv situace Rys osobnosti

33. Stálost, proměnlivost, vývoj • Rytmicita – biorytmy • buněčné struktury – sekundy • dýchání , krevní oběh – minuty • organismus – 24 – 25 hodin • adaptace, sexuální cyklus – 28 dní • reprodukce – 40 týdnů • vztahové – 7 let

34. Stálost, proměnlivost, vývoj • 24 hodinový rytmus

35. Stálost, proměnlivost, vývoj • Psychologický čas osobnosti • situační čas - bezprostřední vnímání časových úseků • biografický čas – života jedince • historický čas – vnímání, generace, rod, historie

36. Situační čas subjektivní vnímání času souvisí: s temperamentovým nastavením dynamičtí jedinci mají tendenci vnímat čas jako pomaleji plynoucí (zvládnou v daném časovém úseku více aktivity) s mírou anxiety (napětí, úzkosti) kratší odhady svědčí o vyšší míře aktuálního napětí Stálost, proměnlivost, vývoj

37. Situační čas předbíhači a doháněči vnímaní času je ovlivněno jeho obsahem pozitivní prožitky zkracují vnímání, negativní prodlužují Stálost, proměnlivost, vývoj

38. Situační čas a Já minulost, budoucnost a přítomnost Stálost, proměnlivost, vývoj

39. Biografický čas Jak dlouho budu žít věk předků, průměrný věk v dané době, životní optimismus, … Vnímání času s ohledem na věk: Stálost, proměnlivost, vývoj

40. Vědomí • Obsah mysli, který si člověk dokáže vybavit • Umožňuje jednici uvědomovat si sám sebe a diferencovat své Já od okolí • Vědomí je reflektorem ve tmě osvětlujícím co se v nás a kolem nás odehrává. • Stupňovitost vědomí • Rozdílná úroveň bdělosti (kóma, somnolence, klidový stav, afekt) • Psychodynamicky(vědomí, předvědomí, individuální nevědomí akolektivní nevědomí)

41. Vědomí • Tři části našeho vědomí • něco „tam venku“ • něco „pod kůží“ • něco co „bylo nebo bude“ „teď a tady“

42. Nevědomí Individuální nevědomí (Sigmund Freud) Temná část osobnosti - obsahuje kulturně a sociálně neakceptovatelné potřeby, motivy, skrytá přání, traumatické zážitky a zkušenosti, ranné dětské zážitky agrese, sexualita moc, osamění, výkon, akceptace Komplexy – Oidipův, Hérostratův, Napoleonský Fyziologické procesy Smysl pro humor, kreativita

43. Změněné stavy vědomí Spánek – hypnagogické stavy a sny Patologické stavy – somnolence, amence, delirium, obnubilace Zúžené vědomí – hypnóza, ebrieta, meditace Rozšířené vědomí – holotropní dýchání, intoxikace psychedelickými látkami, mystické stavy, náboženské vytržení Vědomí a nevědomí

44. Spánek a sny Proč člověk potřebuje spát ?? Při nedostatku spánku se objevuje: poruchy koncentrace pozornosti myšlenková inkoherence paranoidní pocity halucinace Kolik potřebujeme spát ? Vědomí a nevědomí NEVÍME Individuální – 4 až 12 hodin, průměr 8 hodin

45. Průběh spánku REM a non-REM fáze V REM fázi jsou typické oční pohyby má zásadní význam pro kvalitu spánku pokud se v této fázi probudíme, tak si s velkou pravděpodobností pamatujeme sen Vědomí a nevědomí

46. Vědomía nevědomí Sen a snění sny se nám zdají každou noc - v každé REM fázi délka trvání snu odpovídá délce REM fáze +- 30 minut teorie vzniku snů: regenerační, katarzní činnost mozku ve spánku se „otevírá“ nevědomí a pomocí snů k nám „promlouvá“ vize budoucnosti (tělesné onemocnění, archetypy, životní krize) reakce na vnější podněty (ochrana spánku) snové symboly – sen má zdánlivě zmatený, logicky neuchopitelný, maskovaný obraz

47. Vědomía nevědomí Zúžené vědomí Hypnóza stav změněného vědomí, typický zvýšenou sugestibilitou, hyperkoncentrace pozornosti v dospělosti je hypnabilita relativně stabilní osobnostní charakteristika je jedním z důkazů existence nevědomí – skryté motivace

48. Vědomía nevědomí Rozšířené vědomí vědomí Psychotropní látky halucinogeny Holotropní dýchání

49. Vědomía nevědomí • Stavy vědomí 1. Normální bdění 2. Spánek (hypnagogicé stavy, sny) 3. Změněné stavy vědomí (zúžené a rozšířené vědomí) - patologie (somnolence, amence, delirium, obnubilace) - hypnóza - alkohol - halucinogeny + jiné drogy - mystické stavy, meditace, rytmická hudba a tanec, holotropní dýchání - východní cesta (hypo, nirvána) x západní cesta (hyper, extáze)

50. Já, I, EGO • Základní komponenty tvořící Já (W. James) • materiální Já (tělo, oděv, byt, auto, …) • sociální Já (sociální vztahy, uznání od přátel, …) • duchovní Já ( vnitřní zkušenost, schopnosti, hodnoty, ideály)