Vzdělávací kurs „extremismus a právo shromažďovací“

1. Vzdělávací kurs „extremismus a právo shromažďovací“ Mgr. Michal Mazel mazel@consulto.cz

2. Právní charakteristika extremismu • Pojem „extremismus“ nemá přesnou právní definici zakotvenou v legislativě • Existují úřední definice pojmu zavedené Ministerstvem vnitra a Bezpečnostní informační službou • Zprávy MV o extremismu a další dokumenty lze na internetu najít na adrese http://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-kriminalita-zpravy-o-extremismu.aspx • Výroční zprávy BIS lze nalézt na adrese http://www.bis.cz/vyrocni-zpravy.html

3. Definice extremismu dle MV • Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří:

4. Definice extremismu dle MV • úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy), • svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy), • nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy), • svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy),

5. Definice extremismu dle MV • volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy), • ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy), • svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost…

6. Definice extremismu dle MV • nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod).

7. Rizika extremismu • Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko - ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií). • Tímto typem aktivit se zabývá Bezpečnostní informační služba na základě zákona č. 153/1994 Sb., dle § 5 písm a).

8. Nástroje extremismu • Extremismus obvykle používá tyto instrumenty: • historický revizionismus, • sociální demagogii, • aktivismus, • podporu verbálního až fyzického násilí vůči oponentům a vůči apriori definovaným sociálním skupinám a • konspirativní teorii. Ve světové politologické literatuře se obvykle rozlišuje extremismus levicový a pravicový a dále náboženský, ekologický a (v některých případech) národnostní (regionalistický).

9. Extremistická kriminalita • Pod pojmem kriminalita s extremistickým podtextem se ve zprávě míní ty formy trestné činnosti, o nichž je důvod se domnívat, že byly extremistickými postoji motivovány nebo ovlivněny. Alternativně lze v řadě případů používat i pojmu kriminalita motivovaná rasovou, národnostní nebo jinou sociální nenávistí.

10. Extremistická kriminalita • Jde o jednání, které naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu nebo přestupku a jeho pohnutkou je apriorní nenávist vyplývající z příslušnosti adresáta útoku k rase, národnosti, náboženství, třídě či jiné sociální skupině, přičemž specifickým typem zařaditelným do této kategorie kriminality jsou také útoky proti symbolům či představitelům existujícího společenského systému, jsou-li motivovaná apriorní nenávistí vůči němu. Jde o obdobu tzv. „hate crimes“, což je termín používaný kriminologií angloamerického původu.

11. Extremistická kriminalita • V praxi se může jednat především o následující trestné činy:obecné ohrožení (§ 272 TZ),násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci (§ 352) ,hanobení národa, rasy,etnické nebo jiné skupiny osob (§355),podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k národnostní a rasové nenávisti nebo k omezování jejich práv a svobod (§356)

12. Extremistická kriminalita • výtržnictví (§ 358) • vražda (§ 140 odst. 3 písm g) • ublížení na zdraví - § 145 odst. 2 písm f), § 146 odst. 2 písm e), omezování osobní svobody (§ 171 odst. 3 písm b), vydírání (§ 175 odst. 2 písm f) • omezování svobody vyznání (§176), • porušování domovní svobody (§ 178), • porušování svobody sdružování a shromažďování (§ 179), • poškozování cizí věci (§ 228 odst. 3 písm b),

13. Extremistická kriminalita • porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 odst. 3 písm b),účast na organizované zločinecké skupině (§361), genocidium (§400),útok proti lidskosti (§401), apoartheid a diskriminace skupiny lidí (§402),založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§403)

14. Extremistická kriminalita • Projev sympatií k hnutí směřujícímu potlačení práv a svobod člověka (§404) • Popírání, zpochybňování,schvalování a ospravedlňování genocidia (§405)

15. Hanobení národa, rasy, přesvědčení § 355 trestního zákoníku (1) Kdo veřejně hanobí a) některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo b) skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) nejméně se dvěma osobami, nebo b) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

16. Podněcování k nenávisti § 356 trestního zákoníku (1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeného v odstavci 1. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo b) účastní-li se aktivně takovým činem činnosti skupiny, organizace nebo sdružení, které hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist.

17. Podněcování k nenávisti (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo b) účastní-li se aktivně činnosti skupin, organizací nebo sdružení, které hlásají diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou nebo náboženskou nenávist

18. Výtržnictví § 358 trestního zákoníku (1) Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že napadne jiného, hanobí hrob, historickou nebo kulturní památku, anebo hrubým způsobem ruší přípravu nebo průběh organizovaného sportovního utkání, shromáždění nebo obřadu lidí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) opětovně, nebo b) jako člen organizované skupiny.

19. Ublížení na zdraví § 145, resp. § 146 trestního zákoníku • Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let. (2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 písm f) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,

20. Založení, podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod • § 403 trestního zákoníku (1) Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, • spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným podobně účinným způsobem, (3) Příprava je trestná.

21. Založení, podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, c) spáchá-li takový čin jako voják, nebo d) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (3) Příprava je trestná

22. Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod § 404 trestního zákoníku Kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 403 odst. 1, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. § 405 trestního zákoníku Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

23. Hnutí směřující k potlačení práv a svobod • Za hnutí ve smyslu § 260 odst. 1 (nyní § 403) tr. zák. se považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, byť třeba formálně neregistrovaná, směřující k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásající národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Pro naplnění znaků této skutkové podstaty je nutné, aby hnutí existovalo v době, kdy je pachatel podporoval či propagoval, a to byť v jeho modifikované podobě (např. neofašistické nebo neonacistické hnutí apod.).

24. Podpora a propagace hnutí • Propagace hnutí prokazatelně směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, které v době jeho propagace pachatelem neexistovalo, může podle okolností případu naplňovat znaky pokusu trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, pokud pachatel svým jednáním zamýšlel iniciovat vznik nebo obnovení takového hnutí, anebo znaky trestného činu podle § 261a (nyní § 405) tr. zák., popř. znaky

25. Podpora a propagace hnutí • trestného činu hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení či trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, pokud nejsou svou dikcí vázány na existenci tohoto hnutí. Podrobně viz Stanovisko Nejvyššího soudu z 13. 12. 2006, Tpjn 302/2005

26. Extremistické organizace v ČR • Pravicový extremismus (Národní odpor, Autonomní nacionalisté,Národní korporativismus, Dělnická strana) • Levicový extremismus (Komunistický svaz mládeže, anarchoautonomní skupiny) • Environmentální extremismus (ALF) • Náboženský extremismus

27. Extremismus a shromažďovací právo • Shromažďovací právo je ústavně garantované právo, které má každý bez rozdílu • Nelze nikoho omezovat na jeho ústavních právech jen proto, že má extremistické názory, byl v minulosti stíhaný apod. • Shromažďovací právo je ale třeba vykonávat v mezích zákona, zákon zakazuje jej zneužít a ohrozit jiná práva

28. Ústavní úprava shromažďovacího práva Jak vyplývá z čl. 19 Listiny i z čl. 11 Evropské úmluvy o lidských právech, právo na svobodu pokojného shromažďování není právem absolutním či neomezeným,lze je omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. Další základní práva a svobody jsou zcela rovnocenná s právem shromažďovacím a je nutno jim poskytovat shodnou ochranu.

29. S jakými právy se může dostat do konfliktu výkon shromažďovacího práva? • Např. čl. 4 Listiny: povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona • Čl. 6 Listiny: právo na život • Čl. 7 Listiny: nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, zákaz nelidského a ponižujícího zacházení • Čl. 8 Listiny: osobní svoboda je zaručena

30. S jakými právy se může dostat do konfliktu výkon shromažďovacího práva? • Čl. 10 Listiny: právo každého na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochrany svého jména, právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním a jiným zneužíváním osobních údajů o své osobě

31. S jakými právy se může dostat do konfliktu výkon shromažďovacího práva? • Čl. 11 Listiny: nedotknutelnost majetku • Čl. 12 Listiny: nedotknutelnost obydlí • Čl. 14 Listiny: svoboda pohybu a pobytu • Čl. 15 Listiny: svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání, vědeckého bádání a umělecké tvorby • Čl. 16 Listiny: svobodné projevování náboženského vyznání a víry

32. S jakými dalšími právy se může shromažďovací právo dostat do konfliktu • Čl. 17 Listiny: svoboda projevu • Čl. 24 Listiny: nikomu nesmí být na újmu příslušnost k národnostní a etnické menšině • Současně je třeba mít na zřeteli, že o shromáždění se nevede povolovací řízení, pouze v případě zjištění existence střetu ústavně zaručených práv se usiluje o zachování jejich rovnováhy, zákaz shromáždění je nejkrajnější řešení

33. Manuál Ministerstva vnitra • Shromažďovací právo z pohledu lidských práv • Shromažďovací zákon • Zákon obecně; zákaz shromáždění před jeho konáním, rozpuštění shromáždění na místě; oprávnění a povinnosti svolavatele a účastníků; přestupky • Obecní policie a extremismus • Pojem a postavení obecní policie, policie ČR • Smíšené hlídky • Spolupráce Policie ČR a obcí • Koordinační dohody • Přílohy • Kontaktní úředníci • Seznam rizikových dnů, seznam akcí s extremistickým podtextem z roku 2008

34. Obsah manuálu • Obecný výklad zákona • Příklady z praxe – praktické problémy • Nejdůležitější judikatura

35. Výklad shromažďovacího zákona • Co je shromáždění • Oznámení shromáždění • Působnost obecního úřadu, příp. dalších orgánů • Přezkum rozhodnutí ve správním soudnictví

36. Zákaz shromáždění • Zákonné důvody • Lhůty pro zákaz • Oprávnění obecního úřadu (a dalších osob) v době konání shromáždění) • Opravné prostředky proti zákazu, procesní náležitosti • Důsledky zrušení zákazu

37. Zkoumá obecní úřad skutečný účel shromáždění? V souladu s judikaturou NSS úřad je povinen zkoumat oznámený účel v kontextu; pokud dojde k závěru, že skutečný účel shromáždění odporuje ustanovení § 10 odst. 1, shromáždění zakáže. Na druhou stranu zákaz shromáždění je krajním řešením v situaci, kdy úřad může svůj zákaz náležitě odůvodnit. Pokud v předstihu informace, že účel shromáždění by mohl být závadový, ale tyto informace vyjdou najevo před konáním akce, měl by se úřad připravit na možnost shromáždění rozpustit na místě.

38. Zákaz z důvodů omezení dopravy a zásobování • výkon shromažďovacího práva v podobě průvodů, demonstrací a podobných akcí se stejně jako např. výkon práva svobody projevu z povahy věci nebude uskutečňovat mimo obydlená místa, nýbrž právě v místech, kde se pohybují ostatní lidé. Výkonem tohoto práva organizátoři (svolavatelé) logicky chtějí oslovit co největší okruh osob, zaujmout jejich pozornost, a to do jisté míry i za cenu určitých komplikací vyvolaných shromážděním v podobě zvýšeného hluku, dopravních omezení, ztížené možnosti průchodu těmito místy, omezení využití služeb apod. Jednostranné nadřazení těchto potíží nad výkon shromažďovacího práva prostřednictvím zákazu shromáždění by znamenalo, že stát, jeho orgány či samospráva nejsou schopny materiálně zajistit naplnění jedné ze základních ústavních svobod. To by ve svém důsledku mohlo vést až ke znemožnění konání většiny podniků spojených s větší účastí osob na veřejnosti přístupných místech, ať už by jejich obsah byl jakýkoliv (od náboženské pouti přes sportovní a kulturní akce, vojenské přehlídky, až po politické mítinky). Nezbytnost zákazu každého konkrétního shromáždění tak musí být vždy posuzována i v souvislosti s jinými obdobnými akcemi a je-li důvod pro zákaz shledán, musí být vždy dostatečně jednoznačně odůvodněn a vyjádřen. • Rozsudek NSS ze dne 15. 4. 2009-05-07, č. j. 1 As 30/2009 NSS– 70

39. Rozpouštění shromáždění • Zákonné důvody • Odůvodnění • Způsob vyhlášení rozhodnutí • Možnosti právní obrany proti rozpuštění shromáždění

40. Formální náležitosti rozpuštění na místě Rozhodnutí o rozpuštění shromáždění na místě není individuální správní akt, ale faktický pokyn učinění při shromáždění, které naplnilo zákonné důvody pro rozpuštění. Sdělení (nikoli rozhodnutí) musí obsahovat důvody pro rozpuštění (viz ustanovení § 12 odst. 1 shromažďovacího zákona).

41. Podmínky rozpuštění • Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2009, č. j.: 11 Ca 146/2008-65 • Při posuzování otázky, zda byly splněny podmínky pro rozpuštění shromáždění je však nutno dle názoru soudu vycházet nejen z obsahu uvedeného projevu(pozn. soud má na mysli projev přednesený během shromáždění do doby, než bylo rozpuštěno), ale je nutno posuzovat i další okolnosti s tímto shromážděním bezprostředně související. V daném případě nelze nepřihlédnout k pozvánce, která byla uveřejněna na webových stránkách. Soud dále konstatoval, že je nutno hodnotit i místo shromáždění, obsah plakátu, který byl účastníkům shromáždění vyvěšen. • Soud žalobci přisvědčil v tom, že výslovná výzva k nelegitimnímu chování nebyla učiněna, nicméně soud rovněž konstatoval: Lze si však jen obtížně představit, že by svolavatel shromáždění projevil takovou dávku neopatrnosti či neznalosti, že by takový výslovný projev učinil. Soud však z dalších okolností dovodil, že k výzvě chovat se nelegitimním způsobem došlo.

42. Náležitosti rozpuštění na místě • Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2009, č. j.: 11 Ca 146/2008-65 • (…..) sdělení o rozpuštění shromáždění je úkonem, kterým je nutno neprodleně reagovat na nastalou situaci na místě samém a nelze tento úkon považovat za správní rozhodnutí se všemi náležitostmi, které stanoví správní řád pro rozhodnutí správního orgánů. Charakteru sdělení ostatně odpovídá i postavení soudu, který rozhoduje o námitkách, který nepřezkoumává toto sdělení, nýbrž posuzuje, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem (§ 13 zákona č. 84/1990 Sb.).

43. Náležitosti rozpuštění na místě Pokud účastníci míří na shromáždění se zbraněmi (pálky,obušky…), lze shromáždění již v tuto chvíli rozpustit? • Podle § 12 odst. 5 zákona o právu shromažďovacím shromáždění, které se koná, bylo oznámeno a nebylo zakázáno, může být rozpuštěno, pokud účastníci na shromáždění nesou pálky, obušky a další předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z konkrétních okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že tyto předměty mají být užity k násilí nebo k pohrůžce násilím. • Shromáždění lze rozpustit v případě, pokud jsou zbraně vneseny již přímo do shromáždění nebo ozbrojení účastníci shromáždění byli zadrženi či zjištěni bezprostředně před shromaždištěm (musí být nepochybné, že ozbrojené osoby jsou účastníky shromáždění) nebo byli zadrženi či zjištěni v ulicích, kudy má projít průvod (zbraně si zde připravují, ukrývají).

44. Je k rozpuštění shromáždění zapotřebí znalec? • K závěru, že shromáždění není v souladu se zákonem, a že je tedy možné ho rozpustit, není žádoucí řídit se pouze stanoviskem znalce. • Úřad má mít u problematických shromáždění dostatek informací již před samotným začátkem shromáždění (z pozvánek, z webu) a intenzivně spolupracovat s policií. Během samotného shromáždění může pomoci s vyhodnocením samotných projevů účastníků během shromáždění rovněž policie (tedy nejen samotných řečníků, ale i způsobu oblečení účastníků, tiskovin distribuovaných během akce, textů písní, které shromáždění doprovází atd.). Policie disponuje řadou kvalitních odborníků, kteří mohou obecnímu úřadu pomoci identifikovat extremistické projevy.

45. Oprávnění a povinnosti svolavatele a účastníků shromáždění • Problém tzv. „nastrčeného (fiktivního) svolavatele“ (poškozování cizích práv § 181 TZ) • Svolavatelova oprávnění ve vztahu k zajištění samotné akce, účasti ostatních osob na ní, oprávnění ve vztahu k bezpečnosti akce • Povinnost poskytnout úřadu součinnost, splnit povinnosti dle zvláštních předpisů (včetně dopravních)

46. Oprávnění a povinnosti svolavatele a účastníků shromáždění • zajistit potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18 let • řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu uvedeného v oznámení • dávat závazné pokyny pořadatelům • dbát pokojného průběhu shromáždění • shromáždění ukončit

47. Povinnosti účastníků shromáždění • Dbát pokynů svolavatele, zdržet se všeho, co naruší řádný a pokojný průběh • Pokojně se rozejít po shromáždění • Nesmí mít u sebe střelné zbraně a výbušniny, ani jiné předměty,které z okolností a z chování účastníků mohou být použity k násilí nebo pohrůžce násilím • Mít nezakrytý obličej

48. Přestupky na úseku shromažďovacího práva § 14 zákona • nesplnění oznamovací povinnosti, pořádání zakázaného shromáždění, neplnění povinností svolavatele • Neuposlechnutí svolavatelových nebo pořadatelových pokynů, bránění svolavateli či pořadateli ve výkonu povinností

49. Přestupky na úseku shromažďovacího práva • Ztěžování či bránění přístupu na shromáždění • Držení střelné zbraně, výbušniny, jiných nebezpečných předmětů • Zakrytý obličej • Neoprávněné vniknutí do shromáždění, bránění v naplnění účelu shromáždění, či v pokojném rozejití, jiné bránění ve výkonu práva shromažďovacího

50. Činnost policie v průběhu shromáždění • Zajištění pořádku, zamezení páchání přestupkůa trestných činů, za součinnosti s obcí, obecní policií • Přestupky proti občanskému soužití (§49 přestupkového zákona ) • TČ násilí proti skupině obyvatel nebo proti jednotlivci • Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod • Páchání TČ není samo o sobě dostatečným důvodem pro zákrok policie vůči shromáždění; nejprve je nutno zasáhnout proti jednotlivým pachatelům, pokud není možno udržet pokojný průběh shromáždění, je možné rozpuštění