Představení

1. Tvorba pracovních míst na venkově – ale jak na to? Mgr. Vladan Hruška,vladan.hruska@ujep.czČlenská schůze krajské organizace Spolku pro obnovu venkova Moravskoslezského kraje, Kunín, 21.2. 2013

2. Představení • Vladan Hruška • Opava • odborný asistent na katedře geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem • ca. 3 roky praxe v poradenských firmách • student doktorského studia Regionální geografie a regionálního rozvoje na Masarykově univerzitě v Brně • téma dizertační práce: Diferenciace venkovského prostoru Moravskoslezského kraje

3. Eduard Kavala, Zpravodaj venkova 11/2012, s. 14: • „... je nutnost vejít do vlastních řad a opustit filosofii opravených návsí a chodníků. Zásadou číslo jedna by mělo být udržení lidí na venkově. A to se nedá udělat jinak než podporou zaměstnanosti. A my jsme zatím nepředvedli to, co bychom předvést mohli. ... Jsem hluboce přesvědčen o tom, že kdyby sto procent finančních prostředků v následujícím období šlo do tvorby pracovních míst, vůbec neprohloupíme.“

4. Pracovní místa na venkově Moravskoslezského kraje • přímé statistiky neexistují • výpočet ze SLDB – data o dojížďce • OPM = počet EA zaměstnaných v obci + počet dojíždějících do obce – počet vyjíždějících z obce • data za rok 1991, 2001 a snad brzy i 2011 • venkov definován jako obce nad 4 tisíce obyvatel v roce 2001 • v ideálním případě by v obci měl být počet OPM na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele roven či větší než 1 ekonomicky soběstačná obec

8. Pracovní místa na venkově Moravskoslezského kraje: roky 1991/2001

9. Pracovní místa na venkově Moravskoslezského kraje: rok 2001 • 271 obcí z 299 méně než 1,00 na 1 EA obyvatele • tedy jen 28 (z toho 22 venkovských) obcí bylo ekonomicky soběstačných • mezi roky 1991 a 2001 ztratily venkovské obce Moravskoslezského kraje více než 13 tisíc obsazených pracovních míst • celkově na 1 EA obyvatele venkova v porovnání s městy MSK připadá o 0,18 OPM méně

10. Problém tvorby pracovních míst na venkově 1:Vnímání starostů venkovských obcí • Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne venkov? (Chromý et al. 2011 – dotazníkové šetření s představiteli 1 074 venkovských obcí)

11. Problém tvorby pracovních míst na venkově 1:Vnímání starostů venkovských obcí • Co je podle vás nejdůležitější podmínkou úspěšnosti obce, jako je ta vaše? (Chromý et al. 2011 – dotazníkové šetření s představiteli 1 074 venkovských obcí)

12. Problém tvorby pracovních míst na venkově 1:Vnímání starostů a obyvatel venkovských obcí • mýtus venkova jako místa nevhodného pro podnikání z důvodu jeho nedostupnosti • oproti minulosti se však dostupnost a mobilita informací (internet) a zboží a osob (automobilová doprava) významně zvětšila • dopravní náklady hrají v současnosti jen malou roli, rozhodující je především kvalita a cena pracovní síly (viz Čína) • obyvatelstvo některých venkovských oblastí je vzdělanější než obyvatelstvo měst • nejvzdělanější - Nová Pláň, Malenovice, Dolní Lhota ... Opava až na 27. místě

13. Problém tvorby pracovních míst na venkově 2:Vysoká podpora sektorů zemědělství a cestovního ruchu • zachrání venkov diverzifikované zemědělství, tradiční řemesla a cestovní ruch? • zemědělství • modernizace – více strojů, méně zaměstnanců • malá snaha o diverzifikaci produkce • cestovní ruch • nestálá a špatně placená pracovní místa • naděje jen pro vysoce atraktivní horské oblasti, jinde jako doplněk (rok 2001 – z horských venkovských obcí jen Bílá, Velká Šťáhle, Valšov, Malá Morávka a Stará Ves u Rýmařova počet OPM na 1 EA obyvatele vyšší než 1) • zemědělství, cestovní ruch, tradiční řemesla jako doplněk venkovských ekonomik

14. Problém tvorby pracovních míst na venkově 3:Slabá podpora „nevenkovských“ sektorů ekonomiky • opravny, malé průmyslové podniky, progresivní služby aj. • nezapadají do naší „idylické“ představy o venkovu • nové provozy narušují idylickou představu o venkovu (klid, tradiční venkovský ráz sídel) častý odpor místních obyvatel vůči jejich umístění • slabá podpora tvorby nových pracovních míst v těchto sektorech ekonomiky z vyšších úrovní (PRV – velká orientace na zemědělství)

15. Možnosti řešení? • není nutné a ani možné zajistit plnou ekonomickou soběstačnost na venkově (důraz na periferní oblasti) • komplexní systém podpory podnikání na venkově (od nástrojů zacílených na změnu ve vnímání venkova, po finanční podporu fyzické infrastruktury pro podnikání) – zatím zcela chybí! • venkov jako atraktivní místo pro podnikání • zemědělství, cestovní ruch a tradiční řemesla vnímat jako doplňky venkovských ekonomik, nikoli jako tahouny

16. Možnosti řešení? • zaměřit se na „nevenkovské“ sektory (než s MZe raději spolupráce s MPO resp. s CzechInvestem?) a konkrétní opatření, která smažou handicap spjatý s nízkou hustotou osídlení a malou velikostí trhu, • podpora vzniku nových firem (mít firmu na venkově nemusí být handicapem), • podnikatelské inkubátorů a transformace objektů zemědělské výroby pro novou podnikatelskou činnost (ve všech obcích či jen např. v obcích s POÚ?) • podpora práce z domu přes internet • nabídnout již existující příklady dobré praxe, • soutěž „nezemědělský venkovský podnikatel roku“

17. Možnosti řešení? • strategické plány jako audity možností tvorby pracovních míst • využít vysoce vzdělaného obyvatelstva v některých venkovských oblastech pro tvorbu pracovních míst (třeba se jim nechce dojíždět do svých podniků ve městech???) – nejen pro průmyslovou výrobu, ale i pro progresivní služby • jak podpořit nová OPM v periferních oblastech, kde je vzdělanostní úroveň či kvalifikace obyvatelstva daleko nižší než v oblastech příměstských???

18. Děkuji za pozornost.Vladan Hruškavladan.hruska@ujep.cz