180 likes | 410 Views
Německo (Spolková republika Německo). Ing. M. Šlégrová. Obecné informace. Od roku 1952 je členem ES (ESUO), patří k 6 zakládajícím státům Je nejlidnatějším státem EU – největší zastoupení v EP (99 poslanců) Správní členění: 16 spolkových zemí Státní zřízení : republika
E N D
Německo (Spolková republika Německo) Ing. M. Šlégrová
Obecné informace • Od roku 1952 je členem ES (ESUO), patří k 6 zakládajícím státům • Je nejlidnatějším státem EU – největší zastoupení v EP (99 poslanců) • Správní členění: 16 spolkových zemí • Státní zřízení : republika • Forma vlády: parlamentní federativní • Hlava státu: Horst Köhler (prezident) • Premiér: Angela Merklová
Politický systém • Spolková republika Německo je federálně (spolkově) uspořádaná republika s parlamentní demokracií • Hlava státu: • je prezident, jehož pravomoci jsou spíše ceremoniální • jmenuje spolkového kancléře (předsedu vlády) a zastupuje stát navenek • je volen na 5 let (může být 1krát prodlouženo) Spolkovým shromážděním, sestávajícím se z členů Spolkového sněmu a stejného množství reprezentantů Spolkové rady • Od 1.7. 2004 je prezidentem Horst Köhler, poslední volby proběhly v květnu 2009
Politický systém • Vláda • Tvořena spolkovými ministry (jmenuje je prezident na doporučení kancléře) • Od 22.12.2005 je spolkovým kancléřem Angela Merklová (CDU) • Orgán výkonné moci • Skládá se z kancléřského úřadu a 13 resortů • Kancléř je jmenován prezidentem se souhlasem Spolkového sněmu. Předsedá Spolkové vládě. • Ministry spolkové vlády je třeba odlišovat od tzv. státních ministrů (z nichž někteří jsou podřízeni přímo kancléři a činní ve Spolkovém kancléřství a někteří plní fci politických náměstků ve spolkových ministerstvech
Politický systém • Parlament je jednokomorový: • Dolní komora - Spolkový sněm (Bundestag) – 614 poslanců • Horní komora (zprostředkovatel zájmu spolkových vlád) - Spolková rada (Bundesrat) – 69 delegátů spolkových zemí • Spolkový sněm • Reprezentant zákonodárné moci lidu • Legislativní orgán Spolku • Disponuje parlamentní kontrolou vlády • Volby každé 4 roky, všeobecné, tajné, rovné a svobodné
Politický systém • Spolková rada • Federální uspořádání Spolku • Zástupce zájmů zemí v legislativním procesu • Ústava (Základní zákon) stanoví, kdy je potřeba souhlasu Rady k přijetí zákona. Pokud se názory Spolkového sněmu a Rady na zákon liší, Rada legislativní proces zablokuje. Ustänoví se tzv. „dohodovací výbor“ – kompromisní řešení • Členové nejsou voleni přímo občany zemí • Členové jsou zástupci zemských vlád na ministerské úrovni (mandát získají na základě voleb do zemských sněmů, každé 4 roky) • Má 69 mandátů – 16 spolkových zemí je zastoupeno podle počtu obyvatelstva min. 3, max. 6 mandáty
Politický systém • Hlavní politické strany: • Křesťanskodemokratická unie • Sociálnědemokratická strana Německa • Křesťansko sociální unie – pouze v Bavorsku • Svobodná demokratická strany • Spojenectví 90 – Zelení • Strana demokrat. socialismu • Republikáni
Veřejná správa • Administrativní členění čítá (údaje z r. 2006): • 29 vládních krajů, • 444 okresů a statutárních měst, • cca 14 800 obcí, z toho 83 velkoměsta se 100 000 obyvateli nebo více, 108 středně velkých měst 50 000-99 999 obyvatel, 462 obcí s 20 000 – 49 999 obyvateli. • Každá spolková země má svoji vlastní ústavu, jednokomorový parlament (zemský sněm), vládu, státní správu a soudnictví. • Zemský sněm jmenuje ministerského předsedu a schvaluje jím jmenované ministry, přijímá zákony a kontroluje činnost vlády. • Správní členění zemí je vlivem různých historických skutečností rozdílné, ale jeho základem jsou orgány územní samosprávy – obce.
Veřejná správa • Něm je příkladem tzv. smíšeného modelu VS – tj. obce vykonávají jak samosprávu, tak státní správu • Všechny obce jsou si rovny ve své autonomii, nikoliv co se jejich velikostí týká • Historie • Po skončení 2. světové války se základní administrativní jednotkou stávají obce • Díky centralizačnímu trendu se v průběhu 70./80. let počet obcí značně redukuje na cca 9000 obcí – zefektivnění VS • Organizace VS byla odlišná ve Spolkové republice Německo a v Německé demokratické republice • Základem VS v NDR byly okresy (dekoncetrované jednotky st. správy) • Po znovusjednocení v Něm existovalo cca 16 000 obcí s 5000 obyvateli • V roce 2001 je vidět opětovné snižování počtu něm. obcí cca 13 500 s cca 6000 obyvateli
Veřejná správa • Něm je demokratický a sociální spolkový stát – 16 zemí, z nichž 3 jsou samostatná města se zvláštním statutem (Bremen, Hamburg, Berlin) • VS se organizuje do 3 úrovní : Spolkové, zemské a obecní • Nejvyšší rovina je úroveň spolková (spolková vláda, kancléř, prezident, parlament a ostatní ústřední orgány státní správy) • Další úroveň je zemská (země disponují řadou pravomocí, mají např. právo vlastního zákonod. procesu). Spolek určuje prostřednictvím spolkového zákonodárství v jakým oblastem náleží jaká legislativní aktivita zemím. Spolková vláda dohlíží, aby byly spolkové zákony dodržovány na zemské úrovni . Uplatňuje se tzv. kooperativní federalismus – princip vzájemné závislosti a spolupráce mezi spolkovými zeměmi a Spolkem. Země mají vliv zejména v oblasti vzdělávání a kultury
Veřejná správa • Každá spolková země se člení do 3 stupňového systému volené správy • Mezistupeň tvoří okresy (stojí mezi obcemi a zeměmi). Statutární představitel okresu je okresní rada (osoba, nominovaná voleným okresním sněmem) • Okresy jsou dozorčím a kontrolním orgánem obcí
Veřejná správa • Základní jednotku tvoří obce (nejnižší jednotka územní samosprávy) • Základní práva a povinnosti obcí určuje Základní zákon • Rozlišují se 4 typy obecního uspořádání, resp. 2 • Jihoněmecké radní • Starostovské • Severoněmecké radní • Magistrátní
Veřejná správa • Starostovské • Starosta má zásadní postavení, vychází z dualistického principu správy (rada x starosta) • Starosta není volen přímo, je volen nepřímo obecní radou • Severoněmecké • Dominantní úloha obecní rady • Obecní správu vykonává jen 1 orgán (obecní rada), starosta předsedá tomuto grémiu a je jím i volen • Vrcholným správcem obce je úředník (ředitel) – je plně podřízen radě
Veřejná správa • Jihoněmecké • nejvíce rozšířený typ obecního uspořádání v Německu se silným postavením starosty • volen přímo občany dané obce • Předsedá například obecní (či městské) radě a zároveň všem jejím výborům, je nejvyšší představitel správy a zároveň vrcholným reprezentantem obce • Proti němu zároveň stojí občany volená obecní (či městská) rada • Je používám dále v Sasku a v zemích s bývalým severoněmeckým radním uspořádáním: Dolní Sasko, Severní Porýní - Vestfálsko atd. • Magistrátní • Vychází z dualistického systému správy • výkonný orgán obce volen radou • Občané zde volí jak městské shromáždění, tak starostu • funguje na kolegiálním principu (jako „první mezi rovnými“), kdy na místě starosty stojí magistrát jako grémium složené ze starosty a dalších členů (tzv. Beigeordnete), což jsou volení zástupci obecní rady. Grémiu náleží výsostné právo výkonu všech nařízení a zároveň reprezentace obce navenek • vyskytuje se v Hesensku a z části ve Šlesvicku - Holštýnsku
Státní služba • Typ career • Jmenování doživotním úředníkem je přípustné, jestliže se úředník osvědčil v předepsané zkušební době (nejdéle 5 let) a dovršil věku 27 let. Doživotní služební poměr může skončit propuštěním jen zcela výjimečně v zákonem stanovených případech (změna občanství, přesídlení do zahraničí atd.) nebo ztrátou úřednických práv v důsledku trestního odsouzení.
Státní služba • Státní službu tvoří jen úředníci vykonávající výsostná oprávnění státu. • Z hlediska federálního členění státu a nezávislosti úřadů federace, zemí a obcí je třeba status úředníka rozlišovat na: • všeobecný (platný pro všechny úředníky a vycházející z ústavního pojetí úřednického stavu • zvláštní platný pro federální úředníky • statut zemských úředníků podle zákonů přijatých v jednotlivých zemích v souladu s rámcovým spolkovým zákonem • statut komunálních úředníků.platný v územních společenstvích, th. Obcích a jejich seskupeních a v okresech • statut zvláštních skupin např. soudců nebo vojáků, zvláštní zákony platí též pro ministry a parlamentní státní tajemníky, kteří rovněž odpovídají ústavnímu pojetí státní služby
Státní služba • Rozlišují se 4 kategorie úředníků podle dosaženého vzdělání a dalších kvalifikačních ukazatelů. Služební postup v rámci kategorie je téměř automatický v závislosti na služebním stáří, přestup do vyšší kategorie však je dosti obtížný. • Nejvyšší správu státní služby vykonává Spolkový personální výbor, v čele s prezidentem Spolkového účetního dvora a členy jmenovanými spolkovým prezidentem
Německý systém vzdělávání pracovníků veřejné správy • Typické 2 podoby školení • Resortní školení dle odborného zaměření příslušného ministerstva • Školení orientovaná na všeobecné správní úkoly a činnosti • Spolková ministerstva mají vlastní resortní vzdělávací instituty • Spolková akademie VS – pro úředníky federální správy • Jednotlivé spolkové země mají své zemské školy a instituty