300 likes | 504 Views
Vývoj bezpečnostní situace ve světě. Analýza bezpečnostních prognóz Zbrojní průmysl Ochrana utajovaných skutečností. Hlavní aktéři světového bezpečnostního vývoje. Hlavní aktéři světového vývoje:
E N D
Vývoj bezpečnostní situace ve světě Analýza bezpečnostních prognóz Zbrojní průmysl Ochrana utajovaných skutečností
Hlavní aktéři světového bezpečnostního vývoje • Hlavní aktéři světového vývoje: • Po skončení bipolárního světa a existence USA jako jediné supervelmoci světa pomalu přichází utváření modelu multipolárního světa – konkrétně • USA jsou stále více konfrontovány růstem vlivu Asie s dominancí Číny a vzestupem Indie • Do světové bezpečnostní politiky vstupují regionální mocnosti jako jsou Indonésie a Brazílie, která chce stále více ovlivňovat dění v J. Americe. Japonsko, predikoval se mu větší vliv (v 70 letech). • Jako významný světový faktor se vrací po letech Rusko • EU (27 členských zemí, 0,5 mld. Obyvatel)
Hlavní aktéři světového bezpečnostního vývoje • Globální politika: • Hlavním trendem vývoje mezinárodních vztahů bude soupeření o zajištění dostatku potřebných surovinových zdrojů, ropy, plynu, vody, a přepravních cest • soupeření o intelektuální kapitál (technologické inovace) • soupeření – západní způsob života, liberální demokracie a společenské uspořádání dle vlastních tradic a potřeb • Širší koncept vládnutí – G8 a v budoucnu G20 • Nyní existuje několik konfliktních ohnisek: Izrael-Palestina, Irák, Afghánistán, Irán, Pakistán, Subsaharská Afrika a Africký roh, Korejský poloostrov • G20 predstavuje neformální platformu 20 nejvyspelejších zemí a nejdynamicteji se rozvíjejících • zemí. Patrí do ní: Argentina, Austrálie, Brazílie, Cína, Francie, Nemecko, Indie, Indonésie, Itálie, • Japonsko, Kanada, Korea, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika, Turecko, Velká • Británie a USA.
Hlavní aktéři světového bezpečnostního vývoje Podíly na světovém HDP (v %)
USA • Nejsilnější mocnost světa (20% světového HDP, největší vojenský rozpočet 529 mld. USD, 46% světových výdajů na zbrojení příznivý demografický vývoj +17% obyvatel – hispánci, špičkové vzdělávání, z 50 špičkových univerzit je jich 37 v USA) • Kontrola Blízkého východu, - surovinový zdroj, zadržování globálních ambic Číny, a posilujícího surovinově bohatého Ruska • USA si budou hledat spojence i mimo Evropu – Austrálie, Nový Zéland, Japonsko • Limitem budou ale finance, snaha udržet vyrovnaný rozpočet, rozpočtový deficit 4,2% • Multipolární svět – asymetrická multipolarita – USA si podrží hegemonii
USA • Změna strategie • Nyní: dvě válečné operace na dvou strategických směrech • V budoucnu: balancování, výběr strategického směru ad hoc • Určení priorit („slabé“ země) • Pozornost „jádru“ islámského světa (Irán, Afghánistán. Pákistán) • Hlavní cíl: udržení strategické iniciativy • Vnímání Číny jako faktoru globální geopolitiky
Čína • Čína jako nový globální hráč • Druhá největší ekonomika světa • Posilování vojenské moci • 2025: vojenský rozpočet cca 160 – 250 miliard $ • Sociální kontradikce • Křehkost finančního systému, nestabilita státního sektoru, korupce • Vzrůstající spotřeba energetických zdrojů • Překonání rozporu mezi tržní ekonomikou a jednopolárním politickým systémem
Čína • Vojenská strategie • Doktrína „Tři severy a čtyři moře“ • přijata Vojenskou komisí KS Číny v roce 1993) • Tři severy: NATO, USA, Rusko (hodnoceno jako slabý satelit Západu!), • Realizace doktríny počítá s tím, že v roce 2019 Čína překoná „Tři severy a čtyři moře“ a 21. století se stane stoletím Číny a Čína velmocí první třídy.
Čína • Vojenská strategie • Doktrínu je možné vnímat jako integrální součást celkové čínské strategické orientace, jejíž etapizace je následující: • 1959-1979 (MaoCe Tung – Osvobození a znovuzrození) • 1979-1989 (TengSiaoPching – Modernizace a posilování) • 1989-2009 (TiangCe Min – Stabilizace a vyrovnávání) • 2009-2019 (Velikost a důstojnost)
Čína • Vojenská strategie • Střednědobé a dlouhodobé strategické priority: • Návrat Tchajwanu • Zajištění plné suverenity nad Tibetem a východním Turkestánem • Přenesení „strategických hranic“ Číny za tyto hranice.
Čína a vztahy se západem • Cíle: • Udržovat vstřícné vztahy a rozšiřovat je • Využít období spolupráce k posilování ekonomického a bezpečnostního potenciálu • „Manévrování“ mezi USA a Evropou • Indie – dobré vztahy i s USA, na všechny strany (Rusko, Čína, USA)
Rusko • Zůstává významným světovým hráčem (suroviny, vojenský potenciál, geopolitický vliv) • Výhoda „strategické autonomie“ • Překonání „zhroucení státu“ v 90. letech • Demografický úpadek • 2025: 137 milionu obyvatel • Úroveň vnitřního násilí • Nestabilita na jižních hranicích Ruska • Nebezpečí islámského extremismu a terorismu pro vnitřní chod státu • Velká závislost ekonomiky na energetických zdrojích. • Hlavním národní zájem Ruska: stabilizace svého postavení jako velmoci
Rusko • Rusko – hlavní rysy současného vývoje: • Reformy pomocí „řízené demokracie“ • Stabilizace ekonomiky • Vytvoření základního rámce právního státu (zájem nových elit) • Opory státu: • nové politické a ekonomické elity • monopolní ekonomické struktury (Gazprom) • „strana moci“ • vojensko-průmyslový komplex • bezpečnostní složky, armáda
Rusko • Rusko – hlavní rysy současného vývoje: • Boj s korupcí a zločinností • Kontrola médií • Nestabilní situace na jižních hranicích Ruska (Čečensko) • Armáda stále jako nástroj silného mocenského postavení Ruska
Rusko • Rusko – vojenská strategie • Využívání faktu, že Rusko je důležitým aktérem v euroasijském prostoru • suroviny, bezpečnost • Udržování korektních vztahů se Západem • USA – boj proti terorismu • Posilování vztahů s Evropou (EU, Německo, Francie – i jako protiváha USA) • Vytváření spojenectví na „asijském směru“ (Čína, Indie)
EU - hlavní trendy • Do r. 2020 si EU udrží značný vliv na mezinárodní scéně díky těmto faktorům: • velikost trhu • jednotná měna • vzdělanost populace resp. vysoce kvalifikovaná pracovní síla • objem obchodní a rozvojové pomoci, zvláště „třetímu světu“
EU - hlavní trendy • Složitý průběh reforem sociálního státu v členských zemích • Demografická krize • Problémy s udržením větší politické koheze (integrace EU do hloubky)
EU –USA komplikované spojenectví • Důvody: • politické • odlišné strategické a geopolitické priority • ekonomické • dopady existence jednotné evropské měny + obchodní spory • ekonomicko-vojenské • samostatná politika EU v oblasti vyzbrojování (systém Gallileo) • Vojenské: omezené, jen 5% ozbrojených sil, cca 100.000 vojáků
Zbrojní výroba • Zbrojní průmysl ČR: • Výrazné změny ve vojenství, struktuře armád, vznik nových potřeb, ČR z politických důvodů vše bezvýhradně přijímá, ale praktický odraz v bezpečnostních rozhodnutích a strukturách je povětšině formální, nevýrazný a málo produktivní • V uplynulém období narostl počet nasazení sil pod mandátem OSN, NATO, EU, od udržení či vynucení míru až po ozbrojené zásahy • Především u evropských armád se projevuje omezená použitelnost: • Nedostatečné systémy velení a spojení • Letouny strategické přepravy • Munice nové generace apod.
Zbrojní výroba V čele změn ve vojenství: filozofie či doktrína RMA (Revolution in Military Affairs) Tzn. vedení války za informační nadvlády a převaze v hitech konvenčních zbraní, rychlé a přesné vzdušné údery umlčují vojenskou a civilní infrastrukturu a vytvářejí úspěch pro následné pozemní informace Základní směr aplikace RMA je dnes výstavba sil tzv. net-centric warfare – NCW, bojovou činnost sestav, v nichž jsou všechny prvky propojeny do jedné informační sítě U evropských armád to probíhá ve srovnání s USA pomaleji a obtížněji, důvodem jsou jednak omezené finanční zdroje a rozhodnutí parlamentů a vlád jednotlivých zemích To vyvolává změnu architektury zbraňových systémů, zatímco v USA investovaly do odlišné technologické báze, v Evropě technická a technologická připravenost je stále nedostatečná, nejdále Německo se zaváděným akvizičním systémem CPM 2001 Má ČR skutečnou průmyslovou základnu obrany? V ČR po živelném rozpadu zbrojního odvětví bývalého režimu, konverzi a privatizaci jeho fragmentů nastal obtížný stav Vláda ČR se k otázce domácího zbrojního průmyslu vyslovila až po našem vstupu do NATO a pod tlakem svých závazků
Zbrojní výroba • Bylo to v r. 2000 svým usnesením: „Principy spolupráce státu s obranným průmyslem v ČR“ a uložila MO, aby uzavřelo dohodu o spolupráci s Asociací obranného průmyslu ČR – AOP • Dohoda pouze deklarativní, oba subjekty nemají potřebnou pravomoc • Koho dohoda zahrnuje není jasné, kdo patří pod obranný průmysl, stát reprezentuje MO, částečně MPrůmyslu a obchodu, partner AOP jen podniky usilující o podíl na produkci obranných technologií a obchodu s nimi • Namísto jasně definovaných státních zájmů ve zbrojním průmyslu jen fráze, chybí vymezení strategických výrob a oborů • Není zodpovězena ani otázka, komu chce stát poskytovat podporu (jen ti, získali povolení na produkci obraných technologií a obchodu s nimi, či zaměření jenom na skutečné, integrované a vyprofilované a dostatečně silné skupiny obraného průmyslu.
Zbrojní výroba • Rozhodnutí o existenci naší armády, jedna z nejmenších v Evropě, vytvořilo situaci, že kromě několika základních nákupů (nadzvukové letouny, obrněná kolová vozidla, nákladní automobily) není prakticky o čem jednat • Reforma armády – bez reálné vazby na existenci a rozvoj domácího zbrojního sektoru, to vše povede: • Další úpadek a zánik dosud přežívajících zbrojních podniků • Základní závislost na zahraničních dodavatelích • Příkladem takového přehlížení domácích kapacit byla situace kolem kolových obrněných vozidel, konkrétně, v r. 1998 konference „Obrněná technika 98“ 2 reálné možnosti: jednak vývoj vlastní řady KOV Zubr ve spolupráci se zahraničními partnery a nebo osvojení si výroby zahraničního vozidla společností TATRA. Požadavek, aby se rozhodlo s předstihem, jinak v okamžiku potřeby dodávek bude možný jenom nakup obrněných vozidel ze zahraničí. Toto se také v plném rozsahu potvrdilo.
Zbrojní výroba Obdobný negativní vývoj se projevil u tzv. proexportních programů podporovaných ze státního rozpočtu. Jejich výsledky jsou odborníkům známy, veřejnosti víceméně skrývány.O co se jednᓨ: Lehký bitevní letoun Alca L 159: lehké bitevníky překonány vrtulníky, jasné již v r. 92, max. jako cvičný letoun, exportní možnosti??? Modernizace tanku T-72: v r. 93, těžká pásová vozidla na ústupu, pro zahraničí nevhodná, existovaly i úspěšnější modernizace, modernizace z původních 350 ks na 200 v r 97, pak 60 (2001), dále 40 a nakonec 30 (2003). Letecký kanon Plamen a munice 20 mm x102: jako základní zbraň pro L 159, vývoj od r. 96, - neukončen, moderní letouny – jiné typy leteckého střeliva Pasivní průzkumný systém – Věra: z hlediska výkonu a technických možností je hodnota nesporná, ale existuje podmíněný vývozní kapitál. Unikátní výhoda znehodnocuje vlastnosti aktivních radiolokátorů a jde proti proudu dosavadního vývoje. Věra je tak solitérem, nikam nepatří a zřejmě se neprosadí do NATO a EU, jedno zakoupení USA nic neřeší, izolovaný nevelký český výrobce to nemá jednoduché. Nové průzkumné systémy s ní nepočítají, ověřuje se s zkouší nová radiolokační technika
Zbrojní výroba • Optimistická očekávání (po našem vstupu do NATO a EU) – mají malou naději na úspěch • Domácí slabiny – slabost, rozdrobenost, kapitálová slabost, kooperace či účast v mezinárodních programech – pouze max. jako subdodavatelé • Výjimka – výrobce lehkých bitevních letounů se zahraniční účastí, ale tam je budoucnost v důsledku získání dalších zakázek v zahraničí nejasná. • Domácí zbrojní průmysl – rizika: • Trvající nekoncepčnost a nestabilita plánování armádní akvizice • Přepracovaná armádní struktura – další snížení potřeb, zredukované počty, více se bude investovat do osobních nákladů • Vývoz a přeshraniční výrobní kooperace je závislá: zda má ve výzbroji vlastní armáda, nedostatkem komodity na trhu, kvalifikační a technologická připravenost pro kooperaci se zahraničními firmami, • Višegrad se rozpadl – spolupráce ve vyzbrojování armád • Výsledkem jsou tedy: nákupy výzbroje ze zahraničí a offsety • Pozn. Zkušenosti – praktická offsetová návratnost je výrazně nižší než původní představy a proklamace.
Ochrana utajovaných skutečností • Pro oblast ochrany utajovaných skutečností byl zákonem č. 148/1998 Sb., • o ochraně utajovaných skutečností, zřízen Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) jako ústřední správní úřad. • NBÚ zajišťuje zejména jednotné provádění ochrany utajovaných skutečností v ČR (nově informací), • bezpečnostních prověrek, • Provádí certifikaci informačních systémů nakládajících s utajovanými informacemi, • koordinuje výzkum a vývoj prostředků k ochraně utajovaných informací a • zajišťuje jejich certifikaci a distribuci. • Dále vydává standardy pro oblast informačních systémů, administrativní a fyzické bezpečnosti a pro oblast kryptografické ochrany a podílí se na mezinárodní spolupráci. • Prostřednictvím NBÚ se vykonává státní dozor, správní trestání a vedení správních řízení s fyzickými osobami i organizacemi za porušení • zákonem stanovených povinností při ochraně utajovaných informací.
Ochrana utajovaných skutečností • Hlavní úkoly Národního bezpečnostního úřadu • rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu, • plní úkoly v oblasti ochrany utajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, • vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu a u podnikatelů, • ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku, • zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího elektromagnetického vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí, • provádí certifikace technického prostředku, informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory, • zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků, • vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany.
Ochrana utajovaných skutečností Pojmy UTAJOVANÁ INFORMACE (dříve utajovaná skutečnost) Informace označená stupněm utajení podle zákona, která je uvedena v seznamu utajovaných informací, vydávaných jako Nařízení vlády, v jakékoli podobě zaznamenaná na jakémkoli nosiči, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné. Dělí se do čtyř stupňů: Vyhrazené, Důvěrné, Tajné a Přísně tajné. OSVĚDČENÍ FYZICKÉ OSOBY Veřejná listina stvrzující, že její držitel/ka splnil/a podmínky pro přístup k danému stupni utajované informace (Důvěrné, Tajné, Přísně tajné) a může být poučena nebo může vykonávat citlivou činnost. Označení jednotlivých kolonek je kromě českého jazyka také v jazyce anglickém a francouzském. Pro potřeby Evropské unie tedy není třeba žádat explicitně vydání zvláštní listiny. Platnost je 9, 7 a 5 let podle stupně utajení, na které bylo osvědčení vydáno. DOKLAD O BEZPEČNOSTNÍ ZPŮSOBILOSTI FYZICKÉ OSOBY Veřejná listina stvrzující, že její držitel/ka splnil/a podmínky pro její vydání a může vykonávat citlivou činnost. Platnost je 5 let.
Ochrana utajovaných skutečností Obecně k personální bezpečnosti Personální bezpečnost je základním druhem zajištění ochrany utajovaných informací. Kromě ověřování podmínek, které musí fyzická osoba splnit, aby jí byl umožněn přístup k utajované informaci, zahrnuje personální bezpečnost i výchovu těchto osob. Za zajištění proškolení fyzických osob, které mají přístup k utajované informaci ručí odpovědná osoba. Ta je povinna jednou ročně zajistit u osob, které mají přístup k utajované informaci proškolení z právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací. Způsob a rozsah ověřování podmínek, které musí fyzická osoba splnit, aby jí byl umožněn přístup k utajované informaci, se liší podle stupňů utajení, k nimž má mít fyzická osoba mít přístup. Pro utajované informace stupně utajení Vyhrazené ověřuje podmínky odpovědná osoba nebo jí určená osoba. Není – li jí, ověření provede Národní bezpečnostní úřad. Pro stupně utajení Důvěrné, Tajné a Přísně tajné se splnění podmínek ověřuje v bezpečnostním řízení, které je oprávněn provádět Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí a Ministerstvo vnitra u příslušníků policie vybraných v zájmu plnění závažných úkolů. Ministerstva a další ústřední správní úřady jsou povinny každoročně do 31. října zpracovat a zaslat Národnímu bezpečnostnímu úřadu personální projekt. Jeho obsahem je zhodnocení stavu v personální bezpečnosti za uplynulý rok a předpokládaný počet osob, u kterých bude nutné v následujícím roce provést bezpečnostní řízení s rozlišením podle stupňů utajení.