Alkohol – situace v ČR a možnosti prevence

1. Alkohol –situace v ČR a možnosti prevence PhDr. Pavla Doležalová

2. Kapka z historieVýroba piva a chleba jsou prvními známkami civilizace usedlých národů • Výroba kvašeného nápoje z ječného sladu- dnes piva, již kolem roku 4000 před Kristem v Mesopotamii. • O chmeleném pivě jsou zmínky z 3. tisíciletí před Kristem. • Určité zprávy ze 6. století př. Kristem. atd.

3. Konzumace alkoholu v EU • EU je regionem s největší spotřebou alkoholu na světě • 55 mil. dospělých -15% jej nepije vůbec, při tomto je spotřeba na 1 os. 15 l alkoholu/rok. • Polovina alko je konzumována ve formě piva 44%, víno, 34%, destiláty 23%.

4. Konzumace alkoholu v EU • Největšími "pijany" v členských zemích Evropské unie jsou Lucemburčané, kteří vypijí 17 litrů čistého alkoholu na osobu starší 15 let za rok. Tato spotřeba se dá ovšem přičíst také řadě cizinců v zemi. • Na druhém místě jsou Irové a Portugalci se 16,6 litru, • následují Češi s průměrnou spotřebou 15 litrů. • Nejmenší spotřebu alkoholu mají naopak Švédové (6,6 litrů), Kypřané (5,5) a Malťané (4,6).

5. Alkohol a evropská ekonomika • Celosvětové produkce alkoholu pochází z Evropy - více než polovina světové produkce vína. • Evropa se podílí 70% vývozu alkoholu a téměř polovinou světových importů se zahrnutím EU. • Celkové hmotné náklady na alkohol v EU v r. 2003 odhadovány 125 mld. Eur (79-220 mld. Eur), odpovídající 1,3% HDP, je to obdobná hodnota jako částka zjištěná u tabáku. • Náklady na zdrav. obtíže, zranění, ztráty životů, kriminalitu... V r. 2003 se náklady odhadují na 270 mld. Eur., jiné odhady udávají 150 -760 mld. Eur.

6. Alkohol v ČR • 2004: 9,8 l 100% alkoholu na osobu/rok • 2005: 10,2 l% alkoholu na osobu/rok (14,9 l na osobu starší 15 let) 2005: 7,8 l lihovin, 16,8 l vína, 163,5 l piva České děti začínají s konzumací alkoholu nejdříve v EU (přibl. v 11 letech) Chybí přesné údaje o problémových konzumentech a závislých na alkoholu, jen hrubé odhady (300-400 tisíc alkoholiků v ČR)

7. Faktory přispívající k vysoké spotřebě • Nízké ceny piva ve srov. s nealko nápoji • Nedostatek zdanění alkoholu-piva ve srovnání s Evropu a světem • Tlak sofistikované a manipulativní reklamy • Nedostatečná, nesystémová prevence a osvěta, nízká efektivita-neprovádí se evaluace, věd. přístup…

8. Pojetí problémů s užíváním alkoholu • „Alkoholismus“ jako nemoc se vyvíjel v průběhu 19. stol.- v Evropě budování domů, azylu pro alkoholiky…, • Závislost jako nemoc– nejvýznamnější objev medicíny 20. století: • Ustalo obviňování lidí a jejich příbuzných kvůli pití • Umožnilo jim podniknout kroky pro jejich úzdravu (Gold 1991) • závislost jako nemoc – účinný koncept (byť neodpovídá vědeckým poznatkům), pragmatická filosofie(viz Gold)a významný základ mnoha léčebných programů a svépomocných skupin (Franey 2001) in Radimecký 2005. • Veřejné zdraví-současné pojetí problémů spojených s alkoholem- umožňuje širší diskusi, nejen se zaměřovat na podskupinu „alkoholiků“.

9. Důsledky vysoké spotřeby alkoholu • Zdravotní - tělesné a duševní poruchy, závislost na alk., vyšší úrazovost a úmrtnost • Ekonomické – nižší produktivita práce, vyšší náklady na léčení • Sociální – vyšší kriminalita a násilné trestné činy, narušení funkčnosti rodin a výchovy dětí

10. Vliv alkoholu na jedince • Čím vyšší je úroveň konzumace alkoholu, tím závažnější může být trestný čin nebo škody na zdraví. • Bez ohledu na drogovou závislost je alk. příčinou 60 různých typů onemocnění a zdrav. obtíží (vč. úrazů, kardiovaskuar. onem., imunolog. poruch, psychických poruch, rizik FAS, předčas. porodu aj.

11. Malé dávky alkoholu • Malé dávky snižují riziko koronárního onemocnění srdce, o přesné míře se diskutuje. Snížení rizika lze dosáhnout při prům. spotřebě 10g alko (1 alko nápoj obden). • Při spotřebě nad 20g alko (2 alko nápoje) za den (tj. úroveň konzumace s nejnižším rizikem) se koronární srdeční onememocnění zvyšuje.

12. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách ESPAD • Jakoukoliv zkušenost s pitím alkoholu má v ČR 98 % respondentů průzkumu. • Obdobně vysoký podíl šestnáctiletých pil alkohol v Litvě, na Slovensku, v Rakousku, Dánsku, Estonsku, Německu, Řecku a Lotyšsku. • Častou nebo pravidelnou konzumaci alkoholu lze hodnotit na základě podílu respondentů, kteří pili alkohol více než 40krát v životě. • K pravidelnému pití alkoholu se přiznávají nejčastěji studenti v těch zemích, kde je zároveň nejvyšší celoživotní prevalence užití alkoholu. • V ČR patří k pravidelným konzumentům alkoholu 46 % studentů (54 % chlapců a 40 % dívek). V pravidelné konzumaci alkoholu se ČR umístila na třetím místě za Dánskem a Rakouskem.

13. Odhad průměrné spotřeby piva, vína a destilátů při poslední konzumní příležitosti (v cl 100% alkoholu) (Zdroj: Hibell et al. 2004)

14. Česká mládež a rizikové chování • Dle studie ESPAD má mládež v ČR větší sklony k návykovému chování než jejich evropští vrstevníci. • Tolerantnějším postoji dospělé české populace k legálním návykovým látkám (tabáku, alkoholu) a časté konzumaci nadměrných dávek těchto látek. • Vliv rodiny - vzorce chování se přenášejí i na děti a mládež. • V České republice musí být v kladen větší důraz na řešení problematiky dětského kuřáctví a problematiky užívání a nadužívání alkoholu u mládeže.

15. O alkoholu na internetu • http://www.drogy-info.cz/ • http://www.promilesms.cz/ • http://www.alkoholmetr.cz/ • http://www.alkoholik.cz/ • http://www.sweb.cz/aacesko/ • http://www.iniciativapivovaru.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=344 • http://www.drogy.net/portal/alkohol/ • http://www.plbohnice.cz/nespor/addictcz.html

16. Definice rizikového chování • Rizikovým chováním rozumíme komplex postoju, projevů, hodnot, které jsou rizikové pro jedince z hlediska duševního a fyzického zdraví, narušují jeho sociální realitu a výchovu. • Do tohoto konceptu obvykle řadíme: užívání návykových látek, užívání anabolik a steroidů, další závislostní chování jako je gambling, problémy spojené s nezvládnutým využíváním PC, šikanu a násilí ve školách, agresivního jednání, záškoláctví, kriminální jednání, sexuálně-rizikové chování, vandalismus, xenofobii, rasismus, intoleranci a antisemitismus, komerční zneužívání dětí, týraní a zneužívání dětí.

17. Definice prevence dle WHO • WHO definuje prevenci jako intervenci s cílem zamezit či snížit výskyt a šíření škodlivosti účinků užívání alkoholu a nealkoholových drog. • primární prevence: předcházení užití u osob, které dosud nejsou s drogou v kontaktu • sekundární prevence: předcházení vzniku a rozvoji závislosti u osob, které již drogu užívají • terciální prevence: předcházení vážnému nebo trvalému zdravotnímu nebo sociálnímu poškození v souvislosti s užíváním drog

18. Prevence všeobecná, indikovaná, selektivní Všeobecná primární prevence dlouhodobý kontinuální program primární prevence užívání návykových látek a a rizikového chování (zahrnuje celou populaci) Selektivní primární prevence primární prevence sociálně nežádoucích jevů pro rizikové skupiny dětí a mládeže přispívá k rozvoji systému třídního kolektivu a efektivnímu řešení problematiky rizikových skupin dětí a mládeže Indikovaná primární prevence zaměřená na rozvoj komunikativních dovedností, zvyšování sebedůvěry, sebejistoty, nácvik sociálních dovedností, nácvik schopnosti čelit tlaku rizikových vrstevníků apod.

19. Specifická primární prevence je zaměřená na: • vědomosti, porozumění a způsoby přemýšlení, rozvoj vlastních názorů, • osvojování a rozvoj sociálně emočních dovedností a kompetencí • umožňuje stanovit realistické cíle • nabízí prostor k diskusi a vzájemnému porozumění • rozvoj sociálně přijatelných postojů a hodnot

20. Nespecifická primární prevence bývá zaměřena na předávání informací a volný čas.Mnohdy se předpokládá, že: • zaměstnávání mladých lidí sociálně přijatelnými aktivitami jako je sport a zájmové kroužky odradí mladé lidi od experimentů a užívání drog • navždy odradí od užívání návykových látek a mladí lidé budou naprosto abstinovat, užívání drog je vnímáno jako zcela nepřijatelné pro společnost • jednostranné informace, často odstrašující, odradí od jakékoliv experimentování a užívání drog, které vede k soc. a zdrav. problémům, vyplývá to ze strachu dospělých nad ztrátou kontroly nad mladými lidmi.

21. Efektivní komponenty PP - jsou vyhodnocovány, analyzovány a kontrolovány • Vzdělávání pedagogů • Informace o drogách • Vzdělávání v sociálních dovednostech • Zahrnutí normativních názorů (mýty a klišé) • Interaktivní výchova, výcvik v životních dovednostech • Senzitivita ke kulturním odlišnostem • Zapojení rodiny a komunity (obce)

22. Co je v prevenci funkční? Komplexní typy programů- prokazují to provedené evaluace(Hansen, 1992). Studie provádějící měření tzv. nákladové efektivity (model cost-benefit analýzy) docházejí k závěru, že prováděním efektivní prevence přináší zlepšení 4-5krát oproti situaci kdy by prováděna nebyla(Pentz, 1998 in Miovský 2007) Efektivní byly programy založené na modelu sociálního vlivu a využívající více typů intervencí.

23. Obecná efektivita a klima školy ovlivňují prevenci(Miovský 2007) • MacBeath se svým týmem (2001) popsali 11 kritérií, která se projevují jako mediátory ovlivňující efektivitu preventivních programů prováděných ve škole: • Profesionální řízení. • Sdílené vize (pracovníky i studenty) a dlouhodobé záměry. • Učební prostředí. • Důraz na efektivitu výuky (soulad mezi záměrem a výsledkem). • Vysoké očekávání od každého studenta. • Pozitivní přístup a posilování (pedagogové i studenti). • Jasná pravidla výuky a kritéria posuzování jejích výsledků. • Sledování a vyhodnocování reálných výsledků. • Organizace výuky jako celek a vyvozování závěrů ze zjištěných nedostatků a přizpůsobování reálné situaci. • Práva a odpovědnost studentů a jejich posilování. • Vztah mezi školou a domovem studentů (zapojení rodičů atd.).

24. Míra úspěšnosti na základě aktivity účastníků • Přednáška 5% • Čtení 10% • Audio/video 20% • Demonstrace 30% • Diskuse 50% • Praktické vyzkoušení dovedností 70% • Interaktivní programy, vrstevnické programy 90% Podle:Analýzy MPP (2000)

25. Charakteristiky funkční prevence (Miovský 2007) • Ve školní prevenci se postupně (všeobecné) jádro preventivních programů začíná soustředit na tzv. life skills a modely sociálního vlivu – vždy ale v kombinaci s více specifickými (především interaktivními) programy. • V prevenci se nejvíce prozatím osvědčila kombinacepřiměřené (především) ekonomické represe a systematických dlouhodobých preventivních programů. • Ukazuje se, že nepřiměřená represe nevykazuje prakticky žádné smysluplné výsledky (snížení počtu uživatelů, snížené dopadů, snížení dostupnosti drog atd.) a analýzy ukazují, že je trvale ekonomicky neudržitelná.

26. Charakteristiky funkční prevence (Miovský 2007) • Prokazatelné/ověřitelné výsledky mají pouze dlouhodobé a systémově dobře provázané aktivity (respektující různé cílové skupiny a jejich potřeby a různé kulturní, sociální, ekonomické, náboženské odlišnosti etc.). • Z dílčích programů vykazují efekt různé kombinace komorních především interaktivních programů – jako např. peer-programů, sociálně-psychologických programů atd. (Sporný je však jejich efekt na všeobecnou populaci – současně jsou příliš drahé a náročné a je třeba je využívat skutečně pouze na úrovni selektivní a indikované prevence – nikoli na úrovni všeobecné prevence).

27. Rizika a reálné komplikace • není zapojená celá škola, • nedostatek fin. prostředků x vysoká míra očekávání • výsledky nelze měřit po krátké době, vyžadují dlouhodobé sledování a vyhodnocení, z toho to důvodu bývá efektivita PP slabým místem • po urč. době se ztrácí motivace u zainteresovaných, nedostatečné ohodnocení pedagogů aj. • kladeny vysoké požadavky na ved. školy v PP x vysoké požadavky v oblasti vzděl. výsledků • pedagogové nepovažují zlepšení sociálních dovedností žáků za tak důležité • očekávání, že se v hodinách preventivního programu vyřeší všechny lidské problémy….

28. Zlepšení zapojení rodičů: • Zlepšení komunikace mezi rodiči, pedagogy, vedením školy a komunitou. • Zapojení rodičů a komunity do organizace školy • Zapojení rodičů do ovlivňování strategií, např. prevenci rizikových projevů chování • Rodiče i škola mohou společně vytvářet zdravé, estetické prostředí (společně zařizují pohodlné prostředí ve škole, např. pro dětský nebo rodičovský klub) • Rodiče by měli mít důvěru v pedagogy, klasifikaci a normy školy • Rodiče by měli mít důvěru ve své děti a umožnit jim vyjadřovat své názory

29. Zvážení zapojení rodičů a komunity má i své záludnosti a slabosti. Rodiče mají obavy z větší spolupráce, stejně jako pedagogové. Pedagogové bývají kritičtí a mají obavy z laických zásahů rodičů nebo komunity. Často si všichni vzpomínají na své negativní zkušenosti ze školy a máme předem negativní očekávání. Tato rizika a mnohá další existují a důvěra v jednotlivé subjekty systému se budují dlouho a vyžadují osvíceného ředitele a dobrý tým pedagogů, kteří se snaží o to, aby jim i dětem bylo ve škole dobře, rodiče byli spokojení a komunita byla na školu hrdá. Interakce - rodiče x škola x komunita

30. Děkuji za pozornost