1 / 22

HLAD A NEDOSTATEK VODY VE SVĚTĚ

HLAD A NEDOSTATEK VODY VE SVĚTĚ. Předmět: OV2MP_SMV Mezinárodní vztahy Zpracovala: Michaela Rokytová. HLAD. Hlad není jen nepříjemný pocit, který někdy cítíme před jídlem. Je to především strašlivá pohroma, jíž každoročně padnou za oběť stovky tisíc lidí, zejména dětí.

eyad
Download Presentation

HLAD A NEDOSTATEK VODY VE SVĚTĚ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. HLAD A NEDOSTATEK VODY VE SVĚTĚ Předmět: OV2MP_SMV Mezinárodní vztahy Zpracovala: Michaela Rokytová

  2. HLAD • Hlad není jen nepříjemný pocit, který někdy cítíme před jídlem. Je to především strašlivá pohroma, jíž každoročně padnou za oběť stovky tisíc lidí, zejména dětí. • Hlad se stává globálním problémem, který stále narůstá.

  3. SVĚTOVÝ PROBLÉM • Drtivá většina z hladovějících žije v rozvojových zemích, z toho 642 milionů lidí v Asii a Oceánii. • Dalších 265 milionů hladovějících lidí žije v oblasti subsaharské Afriky, 53 milionů v Latinské Americe a Karibiku a 42 milionů na Blízkém východě a severu Afriky. • Jen asi 15 milionů lidí, kteří trpí podvýživou, pochází z rozvinutých zemí.

  4. FORMY HLADU • Akutní hlad: příjem energie je menší než výdej → umírání • Chronická podvýživa: trvalý nedostatečný energetický příjem, ale nad hranicí minima • Specifický hlad: neplnohodnotná strava, nedostatek živočišných bílkovin. Denní spotřeba dospělého člověka má činit alespoň 2 300 kalorií, při dostatečném a vyváženém přísunu potřebných živin, jako jsou cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny a jiné potřebné látky ke zdravému žití. Minimální přísun kalorií se nedaří plnit v 54 zemích světa. Většina z nich leží v subsaharské Africe.

  5. ŠOKUJÍCÍ ÚDAJE • Na světě je více než 1 miliarda lidí chronicky podvyživena. Těchto lidí stále přibývá! • Téměř 13 miliónů dětí mladších 5 let umírá ročně na nemoce, které jsou přímým i nepřímým důsledkem hladu, žízně a podvýživy. • Jeden ze šesti lidí teď hladoví. • Každých 6 sekund zemře hlady jedno dítě.

  6. PŘÍČÍNY HLADU • Chudoba obyvatelstva je hlavní příčinou hladu. • Špatné ekonomické hospodaření státu - komunismus, zadlužování (Čína, KĽDR). • Přelidnění (India, Čína). • Politicko-mocenský konflikt (Afganistán). • Nedostatek potravin a pitné vody. • Sucho a následná neúroda. • Série přírodních pohrom.

  7. NEJVÍCE POSTIŽENÝ KONTINENT AFRIKA • V současné době hladoví v Africe 100 miliónů obyvatel. • Nejvíce jsou postiženy státy – Etiopie, Súdán, Čad a především Somálsko, kde denně umírá více než 700 lidí a z toho jsou to nejčastěji děti. • Afrika je nejchudší kontinent s největším počtem nejméně rozvinutých zemí (32) na světě, kde vládne chudoba, hlad a v důsledku tohoto podvýživa a nemoci.

  8. PROČ AFRIKA HLADOVÍ • V posledním desetiletí trpí černý kontinent abnormálním suchem. • Situaci zhoršují přírodní katastrofy, politická nestabilita a občanské ozbrojené konflikty. • Zemědělství v Africe postižené častým suchem nemůže uživit hladovějící obyvatele, kterých stále přibývá. Populační růst je v Africe více než 3% ročně. • Afrika nedokáže zvládnout požadavky rychle rostoucí populace a výsledek je vyplenění základních přírodních zdrojů, další degradace půdy a celého životního prostředí.

  9. ŘEŠENÍ PROBLÉMU • Jedním je snížení populačního růstu programy plánovaného rodičovství. (viz. Čína) Znamenalo by to sociální změny na malé rodiny, zmenšení chudoby, dětské mortality i naději na delší život, ale má své negativní stránky jako nucené potraty atd. • Zmenšení populačního růstu a rozumnější hospodaření s přírodními zdroji by vedly i k odstranění nedostatku potravin a největší bídy. • Osvojení nových technologií ke zlepšení vlastního zemědělství. • Pomoc, kterouzabezpečujímnožstvíorganizací (nejznámější: OSN, UNICEF, WHO = Světovázdravotnickáorganizace).

  10. POMOC OSN • Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) FAO je hlavním orgánem OSN pro otázky rozvoje zemědělských oblastí. Svou činností usiluje o zmírňování chudoby a hladu. FAO byla založena na konferenci v Quebecu 16. října 1945 a tento den je každoročně připomínán jako Mezinárodní den výživy. FAO poskytuje rozvojovou pomoc, poradenství v oblasti strategií a plánování, shromažďuje, zpracovává a šíří informace a slouží jako mezinárodní fórum pro diskuse o otázkách zemědělství a výživy. Zvláštní programy FAO pomáhají státům čelit potravinovým krizím a poskytují pomoc v nouzových situacích.

  11. Světový potravinový program (WFP) Největší světovou humanitární organizací. Ročně distribuuje zhruba čtyři miliony tun potravin. Program vznikl v roce 1963.Primárním úkolem je pomoc chudým obyvatelům rozvojových zemí v boji s hladem a chudobou. • UNICEF (Dětský fond OSN) je hlavní světovou organizací, která se zabývá ochranou a zlepšováním životních podmínek dětí a podporou jejich všestranného rozvoje.

  12. Světová zdravotnická organizace (WHO) Od svého vzniku v roce 1948 podporuje Světová zdravotnická organizace mezinárodní technickou spolupráci v oblasti zdravotnictví, realizuje programy na potírání a úplné odstranění některých nemocí a usiluje o celkové zlepšení kvality lidského života. Cílem činnosti je dosažení co nejlepšího zdraví pro všechny.

  13. NEDOSTATEK VODY • Voda je bezesporu jedním z nejcennějších zdrojů planety. Nepostradatelná pro každodenní život. • Počet obyvatel Země roste a s tím i spotřeba vody. Podle doporučení OSN potřebuje člověk na zajištění základních potřeb - pití, vaření a mytí – 20 až 50 litrů nezávadné vody denně. • Klimatická změna naproti tomu způsobuje, že zásob vody v mnoha regionech světa ubývá. Více než jeden člověk ze šesti – nemá přístup k dostatečnému množství bezpečné vody. NASTÁVÁ PROBLÉM NEDOSTATKU VODY

  14. VODNÍ ZDROJE • Celkový objem vody na Zemi je přibližně 1,4 miliardy km3. Z toho je 35 milionů km3 - přibližně 2,5 procenta – sladké vody. Sedmdesát procent zásob sladké vody se vyskytuje ve formě ledu nebo trvalé sněhové pokrývky na horách a oblastech Antarktidy a Arktidy. • Přibližně 30 procent sladké vody je ukryto v zemi, sladkovodní jezera a řeky obsahují 0,3 procenta. Jen necelé jedno procento zásob vody je ale využitelné pro ekosystémy a lidstvo.

  15. Využívání vody Přibližně 70 procent sladké vody je využíváno na zavlažování, 22 procent v průmyslu a osm v domácnostech. V průběhu minulého století rostla spotřeba vody dvakrát rychleji v porovnání s nárůstem počtu obyvatelstva Země.

  16. Přístup k pitné vodě a hygiena Evropské domácnosti potřebují na svůj provoz 13 % z celosvětové spotřeby pitné vody, africké domácnosti musí vystačit se sedmi procenty. Na světě je 1,1 miliardy lidí, 18 % světové populace, kteří mají obtížný přístup k pitné vodě. 2,6 miliardy lidí nemá kanalizaci. Každý týden umírá podle odhadů 42 000 lidí na nemoci způsobené nedostatkem pitné vody.

  17. POMOC OSN • V roce 1993 Valné shormáždění OSN vyhlásilo 22.březen jako Světový den vody. OSN a jeho členské státy uskutečnily a doporučily konkrétní kroky k ochraně vodních zdrojů na planetě Země. • Na aktivitách podporujících ochranu vodních zdrojů země a Světový den vody se podílí mnoho organizací jako FAO, UNESCO, WHO, UNICEF a další.

  18. Použité zdroje: http://www.osn.cz http://gnosis9.net/ http://www.unicef.cz/ http://www.denikreferendum.cz/ http://aktualne.centrum.cz/

More Related