EU, USA a OSN

1. EU, USA a OSN Transatlantické vztahy

2. Problémy OSN • Nedostatek zdrojů • Řada států dlouhodobě neplatí včas vyměřené příspěvky nebo je neplatí v plné výši • Neefektivní fungování • Nedostatečná reprezentativnost některých orgánů (Rada bezpečnosti) • Nedostatek vedení

3. Reforma OSN • Reformní opatření (Kofi Annan): • Vnitřní institucionální reforma → změny v organizační struktuře OSN • Reorganizace Sekretariátu, složení RB a Valného shromáždění a dalších orgánů • Vnější reforma • Změny aktivit OSN • Reforma financování OSN, personální politiky, informační a komunikační politiky, udržování vztahů s nestátními subjekty

4. Reforma OSN • Kofi Annanovi se podařilo prosadit více reformních návrhů, než kdy jeho předchůdci • Dosáhl postupu ve vnitřní reformě OSN → vytvořil nové řídící struktury Sekretariátu, reorganizoval odbory, reformoval personální politiku • V oblasti vnější funkční reformy dochází ke změnám pomaleji • Přehodnocení úlohy OSN v současném světě • Deklarace tisíciletí

5. Reforma OSN • Reforma Rady bezpečnosti • Ohledně složení se objevily 2 návrhy: • 1997 malajský diplomat Razali představil návrh na rozšíření počtu stálých a nestálých členů → celkový počet by byl 24 • Stálí členové: 2 nová stálá místa by připadla Japonsku a Německu, 1 země LA, Afriky a Asie • Nestálí členové: 4 nová místa → Afrika, Asie, LA a Východní Evropa • Návrh nezískal podporu středně velkých zemích jako Itálie • Itálie navrhla zachovat počet stálých a nestálých členů a rozšířit RB o dalších 8, na kterých by se střídalo 24-30 vybraných států (polostálí členové) • 2004: Kofi Annan návrh reformy RB: • 1. návrh rozšíření o 6 stálých členů a 3 nestálé • 2. návrh chce zřídit 8 polostálých míst se 4letým mandátem

6. Reforma OSN • Reforma Valného shromáždění OSN • Univerzální fórum, kde každá země má jeden hlas → neodráží rozložení sil ve světě • Snaha o zvýšení významu VS a jeho racionalizace • Hospodářská a sociální rada • Posílení a vyjasnění role tohoto orgánu • Poručenská rada • Nalezení nového smyslu existence

7. Reforma OSN • Závěry Světového summitu OSN z r. 2005 • Závazek k posílení OSN, aby měla větší respekt a byla více efektivní • Byla zdůrazněna povinnost států řešit své spory mírově a pokud je to nutné před Mezinárodním soudním dvorem • Členské státy jsou povinny zdržet se použití síly • Odsouzení terorismu → boj proti terorismu musí být veden v souladu s mezinárodním právem • Nicméně nepodařilo se vyjednat definici terorismu, vypadly pasáže o odzbrojení a nešíření ZHN

8. USA a OSN • USA patří k hlavním přispěvatelům do rozpočtu OSN (22 %) • Patří také k hlavním kritikům této organizace • Po 2. světové válce se USA zasazovaly o vytvoření OSN a měly na její podobě významný podíl • Do r. 1970 nepoužily právo veta v RB • Nejvíce OSN v americké společnosti podporují příznivci Demokratické strany, ženy, menšiny

9. USA a OSN • Americký postoj k OSN bývá charakterizován jako pragmatický → cílem je zefektivnit OSN a co nejvíce ji uvést do souladu s americkými zájmy • Největší soulad mezi USA a OSN panoval v 40. letech. • Rozpory vyplývají především z hodnocení americké síly a role ve světě, zda OSN je schopna posílit moc USA a její hodnoty • Rozpory vyplývají i z americké politické kultury • Přesvědčení, že vláda musí být kontrolovaná občany → mezinárodní vláda OSN není nikým kontrolovaná

10. USA a OSN • Republikáni vs. Demokraté • Demokraté → více podporují multilateralismus a OSN • Republikáni jsou více skeptičtí • Do vztahu mezi USA a OSN se promítá, kdo má většinu v Kongresu

11. USA a OSN • Bushova administrativa • 9/2002 předložil Bush otázku Iráku na jednání Valného shromáždění OSN • Bush varoval OSN, že bude postupovat i samostatně • Hlavním problémem byla skutečnost, že USA se staly jedinou supervelmocí. • Vytvořila se koalice států, které byly proti unipolárnímu charakteru MV (Francie, Čína, Rusko, Německo) → prosazovaly návrat vyváženého mocenského systému

12. USA a OSN • Neshody panují v otázce, kdo by měl vytvářet mezinárodní pravidla hry – státy nebo OSN • USA preferují státy • Nová pravidla hry se mají vytvářet, když to vyžaduje situace • EU preferuje vytváření preventivních pravidel hry, aby zabránila krizím

13. USA a OSN • Někteří američtí politikové a diplomati kritizují normotvornou práci OSN • v mnoha oblastech překračuje své meze • Jedná se otázkách, které patří k debatě na domácí scéně • Např. odsouzení trestu smrti, kontrola zbraní, Dohoda o zákazu nášlapných min

14. USA a OSN • USA uznávají smysl existence OSN jako multilaterálního fóra • Uznávají, že některé orgány nebo agentury pracují dobře a plní svůj účel → např. Světová zdravotnická organizace, Světový potravinový program, UNESCO • Jiné ale ne → např. Komise OSN pro lidská práva (od r. 2006 Rada pro lidská práva) a Valné shromáždění • Napětí vzniká tím, že všechny země mají stejný hlas - jak demokratické, tak nedemokratické země

15. USA a OSN • Samotný systém OSN je nákladný, příliš složitý, pomalý v rozhodování • RB → reflektuje realitu světového dění • Každá země sedící v Radě sleduje svůj národní zájem • RB není schopná se dohodnou na řešení terorismu ani šíření zbraní hromadného ničení • Nesouhlasí s tím, že RB je jediným tělesem, který může autorizovat užití síly • Nevyjadřuje se k rozšíření RB → pro USA je podstatné zajistit efektivitu RB, čili především zvýšit politickou vůli RB

16. USA a OSN • Rada pro lidská práva • Součástí jsou i nedemokratické země, které porušují lidská práva, odmítají selektivní výběr zemí, které jsou kritizovány (Izrael ano, ale KLDR ne) • Členské státy ale nejsou schopny se dohodnout na přísnějších podmínkách členství • Financování • Programy OSN musí být efektivní, konec plýtvání, duplikace, podpora racionalizace programů • I návrhy na dobrovolné financování OSN

17. USA a OSN • Reformy by měly směřovat k tomu, aby byla OSN více odpovědná • Měl by nad ní bdít vnější auditor (např. generální inspektor) • Vynucení odpovědnosti úředníků OSN • Posílení role Úřadu pro vnitřní kontrolní služby

18. USA a OSN • Podpora demokracie → kritizuje systém jeden stát, jeden hlas ve Valném shromáždění • Některé státy nejsou reprezentovány zástupci, kteří byli zvoleni vůlí lidu • USA podporuje, aby co nejvíce vlád ve světě bylo demokratických • Reforma OSN podle nich spočívá především v reformě jejích členů

19. USA a OSN • Obamova administrativa • Změny: • USA se staly členem Rady pro lidská práva, kterou do té doby bojkotovaly • Začaly podporovat odkazování na ICC v rezolucích OSN • Září 2009: Obama projev na VS OSN • Výzva k mezinárodní spolupráci a větší angažovnosti jednotlivých zemí • Za hlavní světové problémy označil: terorismus, ekonomickou krizi, změny klimatu a šíření ZHN

20. EU a OSN • EU je v OSN reprezentováno členskými státy • Postoje EU jako celku vyjadřuje předsednická země • Při OSN působí kancelář EU (součást Rady EU) a delegace EU (Komise) u hlavních orgánů • Zástupci Komise mají status pozorovatele • Cílem EU je, aby mluvila na půdě OSN jedním hlasem • Příspěvky členských zemí EU do rozpočtu OSN tvoří cca 38 %

21. EU a OSN • EU v mnoha svých dokumentech deklarovala závazek k efektivnímu multilateralismu. • EU prosazuje posílení OSN v mezinárodním systému a její reformu → reprezentativnější, transparentnější jednání a efektivnější. • Bez OSN by došlo ke zhroucení mezinárodního systému budovaného po 2. světové válce

22. EU a OSN • Podpora reforem řízení OSN • Reforma RB přináší neshody mezi členskými zeměmi • 1. Rozšíření počtu stálých a nestálých míst → Německo • 2. Polostálí členové → Itálie, Holandsko, Švédsko a Španělsko • Neshodnou se, zda by v RB mělo být vytvořeno stálé místo pro EU • Reforma financování → revize programů

23. EU a OSN • EU se zasazuje o reformu operačních aktivit → podporuje roli OSN v řešení konfliktů i v jejich předcházení • Pro mezinárodní řešení klimatických změn, což jsou klíčové priority OSN i EU • OSN by podle EU mělo hrát klíčovou roli v tvorbě mezinárodní dohody o klimatických změnách po r. 2012 • Boj proti terorismu → mezinárodní normy ohledně terorismu • Odzbrojení, kontrola zbraní a nešíření → posílení mezinárodních dohod a OSN • Podpora dodržování lidských práv

24. EU, USA a OSN • EU: bezpečnostní strategie → efektivní multilteralismus, posílení role OSN, dodržování mezinárodního práva • Dáno charakterem EU jako entity složené z různých států • Má konstruktivní přístup k mezinárodním organizacím

25. EU, USA a OSN • Bushova administrativa: unilaterální přístup vyplývající z role USA jako supervelmoci • Pochybnosti o efektivnosti OSN v řešení otázek bezpečnosti • Kritika rozpočtu • Odvolání podpisu Římského statutu • Mezi oběma entitami panují rozdíly v tom, jakou roli by měla OSN hrát v řešení otázek bezpečnosti • EU → vojenská akce musí být posvěcena schválením RB • USA → Použití síly i samostatně