1 / 25

EU, USA a OSN

EU, USA a OSN. Transatlantické vztahy. Problémy OSN. Nedostatek zdrojů Řada států dlouhodobě neplatí včas vyměřené příspěvky nebo je neplatí v plné výši Neefektivní fungování Nedostatečná reprezentativnost některých orgánů (Rada bezpečnosti) Nedostatek vedení. Reforma OSN.

marci
Download Presentation

EU, USA a OSN

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. EU, USA a OSN Transatlantické vztahy

  2. Problémy OSN • Nedostatek zdrojů • Řada států dlouhodobě neplatí včas vyměřené příspěvky nebo je neplatí v plné výši • Neefektivní fungování • Nedostatečná reprezentativnost některých orgánů (Rada bezpečnosti) • Nedostatek vedení

  3. Reforma OSN • Reformní opatření (Kofi Annan): • Vnitřní institucionální reforma → změny v organizační struktuře OSN • Reorganizace Sekretariátu, složení RB a Valného shromáždění a dalších orgánů • Vnější reforma • Změny aktivit OSN • Reforma financování OSN, personální politiky, informační a komunikační politiky, udržování vztahů s nestátními subjekty

  4. Reforma OSN • Kofi Annanovi se podařilo prosadit více reformních návrhů, než kdy jeho předchůdci • Dosáhl postupu ve vnitřní reformě OSN → vytvořil nové řídící struktury Sekretariátu, reorganizoval odbory, reformoval personální politiku • V oblasti vnější funkční reformy dochází ke změnám pomaleji • Přehodnocení úlohy OSN v současném světě • Deklarace tisíciletí

  5. Reforma OSN • Reforma Rady bezpečnosti • Ohledně složení se objevily 2 návrhy: • 1997 malajský diplomat Razali představil návrh na rozšíření počtu stálých a nestálých členů → celkový počet by byl 24 • Stálí členové: 2 nová stálá místa by připadla Japonsku a Německu, 1 země LA, Afriky a Asie • Nestálí členové: 4 nová místa → Afrika, Asie, LA a Východní Evropa • Návrh nezískal podporu středně velkých zemích jako Itálie • Itálie navrhla zachovat počet stálých a nestálých členů a rozšířit RB o dalších 8, na kterých by se střídalo 24-30 vybraných států (polostálí členové) • 2004: Kofi Annan návrh reformy RB: • 1. návrh rozšíření o 6 stálých členů a 3 nestálé • 2. návrh chce zřídit 8 polostálých míst se 4letým mandátem

  6. Reforma OSN • Reforma Valného shromáždění OSN • Univerzální fórum, kde každá země má jeden hlas → neodráží rozložení sil ve světě • Snaha o zvýšení významu VS a jeho racionalizace • Hospodářská a sociální rada • Posílení a vyjasnění role tohoto orgánu • Poručenská rada • Nalezení nového smyslu existence

  7. Reforma OSN • Závěry Světového summitu OSN z r. 2005 • Závazek k posílení OSN, aby měla větší respekt a byla více efektivní • Byla zdůrazněna povinnost států řešit své spory mírově a pokud je to nutné před Mezinárodním soudním dvorem • Členské státy jsou povinny zdržet se použití síly • Odsouzení terorismu → boj proti terorismu musí být veden v souladu s mezinárodním právem • Nicméně nepodařilo se vyjednat definici terorismu, vypadly pasáže o odzbrojení a nešíření ZHN

  8. USA a OSN • USA patří k hlavním přispěvatelům do rozpočtu OSN (22 %) • Patří také k hlavním kritikům této organizace • Po 2. světové válce se USA zasazovaly o vytvoření OSN a měly na její podobě významný podíl • Do r. 1970 nepoužily právo veta v RB • Nejvíce OSN v americké společnosti podporují příznivci Demokratické strany, ženy, menšiny

  9. USA a OSN • Americký postoj k OSN bývá charakterizován jako pragmatický → cílem je zefektivnit OSN a co nejvíce ji uvést do souladu s americkými zájmy • Největší soulad mezi USA a OSN panoval v 40. letech. • Rozpory vyplývají především z hodnocení americké síly a role ve světě, zda OSN je schopna posílit moc USA a její hodnoty • Rozpory vyplývají i z americké politické kultury • Přesvědčení, že vláda musí být kontrolovaná občany → mezinárodní vláda OSN není nikým kontrolovaná

  10. USA a OSN • Republikáni vs. Demokraté • Demokraté → více podporují multilateralismus a OSN • Republikáni jsou více skeptičtí • Do vztahu mezi USA a OSN se promítá, kdo má většinu v Kongresu

  11. USA a OSN • Bushova administrativa • 9/2002 předložil Bush otázku Iráku na jednání Valného shromáždění OSN • Bush varoval OSN, že bude postupovat i samostatně • Hlavním problémem byla skutečnost, že USA se staly jedinou supervelmocí. • Vytvořila se koalice států, které byly proti unipolárnímu charakteru MV (Francie, Čína, Rusko, Německo) → prosazovaly návrat vyváženého mocenského systému

  12. USA a OSN • Neshody panují v otázce, kdo by měl vytvářet mezinárodní pravidla hry – státy nebo OSN • USA preferují státy • Nová pravidla hry se mají vytvářet, když to vyžaduje situace • EU preferuje vytváření preventivních pravidel hry, aby zabránila krizím

  13. USA a OSN • Někteří američtí politikové a diplomati kritizují normotvornou práci OSN • v mnoha oblastech překračuje své meze • Jedná se otázkách, které patří k debatě na domácí scéně • Např. odsouzení trestu smrti, kontrola zbraní, Dohoda o zákazu nášlapných min

  14. USA a OSN • USA uznávají smysl existence OSN jako multilaterálního fóra • Uznávají, že některé orgány nebo agentury pracují dobře a plní svůj účel → např. Světová zdravotnická organizace, Světový potravinový program, UNESCO • Jiné ale ne → např. Komise OSN pro lidská práva (od r. 2006 Rada pro lidská práva) a Valné shromáždění • Napětí vzniká tím, že všechny země mají stejný hlas - jak demokratické, tak nedemokratické země

  15. USA a OSN • Samotný systém OSN je nákladný, příliš složitý, pomalý v rozhodování • RB → reflektuje realitu světového dění • Každá země sedící v Radě sleduje svůj národní zájem • RB není schopná se dohodnou na řešení terorismu ani šíření zbraní hromadného ničení • Nesouhlasí s tím, že RB je jediným tělesem, který může autorizovat užití síly • Nevyjadřuje se k rozšíření RB → pro USA je podstatné zajistit efektivitu RB, čili především zvýšit politickou vůli RB

  16. USA a OSN • Rada pro lidská práva • Součástí jsou i nedemokratické země, které porušují lidská práva, odmítají selektivní výběr zemí, které jsou kritizovány (Izrael ano, ale KLDR ne) • Členské státy ale nejsou schopny se dohodnout na přísnějších podmínkách členství • Financování • Programy OSN musí být efektivní, konec plýtvání, duplikace, podpora racionalizace programů • I návrhy na dobrovolné financování OSN

  17. USA a OSN • Reformy by měly směřovat k tomu, aby byla OSN více odpovědná • Měl by nad ní bdít vnější auditor (např. generální inspektor) • Vynucení odpovědnosti úředníků OSN • Posílení role Úřadu pro vnitřní kontrolní služby

  18. USA a OSN • Podpora demokracie → kritizuje systém jeden stát, jeden hlas ve Valném shromáždění • Některé státy nejsou reprezentovány zástupci, kteří byli zvoleni vůlí lidu • USA podporuje, aby co nejvíce vlád ve světě bylo demokratických • Reforma OSN podle nich spočívá především v reformě jejích členů

  19. USA a OSN • Obamova administrativa • Změny: • USA se staly členem Rady pro lidská práva, kterou do té doby bojkotovaly • Začaly podporovat odkazování na ICC v rezolucích OSN • Září 2009: Obama projev na VS OSN • Výzva k mezinárodní spolupráci a větší angažovnosti jednotlivých zemí • Za hlavní světové problémy označil: terorismus, ekonomickou krizi, změny klimatu a šíření ZHN

  20. EU a OSN • EU je v OSN reprezentováno členskými státy • Postoje EU jako celku vyjadřuje předsednická země • Při OSN působí kancelář EU (součást Rady EU) a delegace EU (Komise) u hlavních orgánů • Zástupci Komise mají status pozorovatele • Cílem EU je, aby mluvila na půdě OSN jedním hlasem • Příspěvky členských zemí EU do rozpočtu OSN tvoří cca 38 %

  21. EU a OSN • EU v mnoha svých dokumentech deklarovala závazek k efektivnímu multilateralismu. • EU prosazuje posílení OSN v mezinárodním systému a její reformu → reprezentativnější, transparentnější jednání a efektivnější. • Bez OSN by došlo ke zhroucení mezinárodního systému budovaného po 2. světové válce

  22. EU a OSN • Podpora reforem řízení OSN • Reforma RB přináší neshody mezi členskými zeměmi • 1. Rozšíření počtu stálých a nestálých míst → Německo • 2. Polostálí členové → Itálie, Holandsko, Švédsko a Španělsko • Neshodnou se, zda by v RB mělo být vytvořeno stálé místo pro EU • Reforma financování → revize programů

  23. EU a OSN • EU se zasazuje o reformu operačních aktivit → podporuje roli OSN v řešení konfliktů i v jejich předcházení • Pro mezinárodní řešení klimatických změn, což jsou klíčové priority OSN i EU • OSN by podle EU mělo hrát klíčovou roli v tvorbě mezinárodní dohody o klimatických změnách po r. 2012 • Boj proti terorismu → mezinárodní normy ohledně terorismu • Odzbrojení, kontrola zbraní a nešíření → posílení mezinárodních dohod a OSN • Podpora dodržování lidských práv

  24. EU, USA a OSN • EU: bezpečnostní strategie → efektivní multilteralismus, posílení role OSN, dodržování mezinárodního práva • Dáno charakterem EU jako entity složené z různých států • Má konstruktivní přístup k mezinárodním organizacím

  25. EU, USA a OSN • Bushova administrativa: unilaterální přístup vyplývající z role USA jako supervelmoci • Pochybnosti o efektivnosti OSN v řešení otázek bezpečnosti • Kritika rozpočtu • Odvolání podpisu Římského statutu • Mezi oběma entitami panují rozdíly v tom, jakou roli by měla OSN hrát v řešení otázek bezpečnosti • EU → vojenská akce musí být posvěcena schválením RB • USA → Použití síly i samostatně

More Related