Návrh přiřazení kvalifikací terciárního vzdělávání k úrovním EQF

1. Návrh přiřazení kvalifikací terciárního vzdělávání k úrovním EQF Konference k přiřazování úrovní kvalifikací v ČR k EQF 11. března 2011

2. Širší kontext ČR (1) • V současné době jsou připravovány reformy vysokoškolského i celého terciárního vzdělávání, které si vyžádají ještě diskusi a novou právní úpravu • Vzniká Strategický rámec vysokoškolské politiky, návrh Věcného záměru zákona o vysokoškolském vzdělávání, jsou v běhu Individuální projekty národní pro národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání Q-Ram, kvalitu, celkovou reformu (finanční pomoc studentů), vznikají nové Zásady financování,… • Navrhuje se přiřazení systému terciárního vzdělávání (vznikající kvalifikační rámec na této úrovni se vyvíjí a má charakter nástroje pro reformu systému), který vyjde ze současných právních úprav • Po modernizaci systému bude k dispozici dokument, který do budoucna usnadní práci se současnými kvalifikacemi, které mohou získat jinou podobu(VOV, profesní doktorát atd.)

3. Proč chceme systém přiřadit k EQF • Větší transparentnost v evropském prostoru vzdělávání • přiřazeny i existují nástroje, ECTS nebo Europass/dodatek k diplomu • možnost vzájemně porovnat kvalifikace se neobejde bez „zjednodušené“ společné architektury a bez společné metodiky • Musí stát na vzájemné důvěře – proto začleněny systémy zabezpečení kvality a otevřenosti jednotlivých zemí • Snazší uznávání kvalifikací založené na vzájemném porozumění výsledkům učení a kompetencím, které student získal - snazší uznání jak pro potřeby dalšího studia tak celoživotního učení, tak i pro potřeby zaměstnavatelů • Zastřešující rámec kvalifikací a s ním kompatibilní soustavy kvalifikací na národních úrovních založené na výsledcích učení umožní i uznávat vzdělávání získané mimo vysokou školu, včetně neformálního vzdělávání či informálního učení • Zkvalitnění mobility studentů i pracovníků

4. Širší kontext ČR (2) Motivace: Referenční zpráva je vstupenkou do Evropského prostoru vzdělávání => začlenit národní systém a zároveň bude ponechán dostatek času pro vyjasnění a pro vytvoření národního rámce kvalifikací reflektujícího již nově upravený systém terciárního vzdělávání (např. hodnocení kvality a akreditace, inovovaná struktura kvalifikací apod.) Smyslem je využít vymezení příslušných kvalifikací (studijních programů) v platných právních předpisech (zákony, vyhlášky) a materiálech zejména Akreditační komise i praktické postupy a vztáhnout je k Evropskému rámci kvalifikací (EQF), kde je to vhodné k Rámci kvalifikací pro EHEA (QF-EHEA), Snaha o hledání konsensu - zapojení zájmových skupin: ministerstva (ministerstev) zaměstnavatelů, vysokých škol, studentů, akreditačních komisí (AK pro VOV i AK ČR) 4

5. Terciární vzdělávání • Veškeré standardní vzdělávání, které navazuje na dosažené střední vzdělání a které vede k získání vyššího stupně vzdělání. • Podle ISCED 97 se jedná o úrovně ISCED 5 a 6 • vyšší odborné vzdělávání uskutečňované na vyšších odborných školách a ve dvou nejvyšších ročnících konzervatoří (úroveň ISCED 5B). • VOŠ nemají postavení vysokých škol, i když synergie (studijní zátěž, akreditace, vnitřní a vnější hodnocení, formy vzdělávání, absolutorium – zkouška z odb.předmětů, obhajoba absolventské práce, cizí jazyk), • po ukončení programu VOV nelze pokračovat v magisterském studiu; silně prakticky orientované • vysokoškolské vzdělávání, které se uskutečňuje na vysokých školách (úrovně ISCED 5A a 6)

6. Kvalifikace (Qualification): • Formální výsledek procesu hodnocení a validace, který se získává, když příslušný orgán stanoví, že jedinec dosáhl vzdělávacích výsledků podle daných standardů. (Doporučení o EQF, 2008) • pojetí kvalifikace v zákonu č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kde je kvalifikace definována jako „odborná způsobilost fyzické osoby vykonávat řádně všechny pracovní činnosti v určitém povolání“.

7. Právní úpravy • Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách • Vyhláška č. 42/1999 Sb. , o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu • Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon • Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících • Vyhláška 10/2005 Sb., o organizaci studia na VOŠ

8. Kvalifikace získané na úrovni terciárního vzdělání vyšší odborné vzdělávání - ISCED 5B Program vyššího odborného vzdělávání- titul „diplomovaný specialista“ („DiS.“) uváděné za jménem vysokoškolské vzdělávání - ISCED 5A Bakalářský studijní program – akademický titul „bakalář“ ( „Bc.“), v oblasti umění akademický titul „bakalář umění“ („BcA.“) Magisterský studijní program, navazující magisterský studijní program vysokoškolské vzdělávání - ISCED 6 Doktorský studijní program - akademický titul „doktor“ ( „Ph.D.“), v oblasti teologie akademický titul „doktor teologie“ ( „Th.D.“), v obou případech jsou tituly uváděné za jménem 8

9. Kvalifikace získané na magisterské úrovni

10. Vybraná kritéria

11. Evropské rámce kvalifikací

12. Kritérium 2: Existuje jasná a prokazatelná vazba mezi úrovněmi kvalifikací vnitrostátního rámce nebo systému kvalifikací a deskriptory úrovní Evropského rámce kvalifikací.

13. Vyšší odborné vzdělávání • Právní úpravy (Školský zákon a Vyhláška MŠMT o VOV – nerozvádí charakteristiky, obecné • Materiál AK „Cíle a charakteristiky VOV“, 2008 • VOV nevyhovuje ani úrovni 5 EQF (vyšší nároky) ani úrovni 6 EQF (nesplňuje vše) • Vytipovány charakteristiky úrovně 6 EQF, které představují hlavní rozdíly oproti úrovni 5 EQF („pokročilé znalosti“, kritické porozumění“, „pokročilé dovednosti“, „řízení složitých technických a odborných činností“ • Tyto aspekty jsou obsaženy v cílech VOV i požadavcích AK • Další porovnání proběhlo mezi deskriptory 1.cyklu QF- EHEA a deskriptory „krátkého cyklu“ – opět ne zcela odpovídající, ale spíše prvý cyklus • Neodpovídá požadavku, že umožňuje pokračovat ve 2.cyklu • Závěr: VOV má některé charakteristiky 5.úrovně EQF, převládají však v klíčových charakt.6. úrovně EQF; obdobně v 1.cyklu QF- EHEA oproti krátkému cyklu QF-EHEA

14. Bakalářské studijní programy • zákon o vysokých školách, § 45, 48); využity materiály AK, praxe • Porovnání s deskriptory EQF úrovně 6 a QF EHEA 1.cyklu • Charakteristika jeví jako příliš stručná, nicméně obsahovou shodu lze konstatovat • Znalosti- zejména obsahová shoda v zákoně, praxe AK a její Standardy • Dovednosti – není v dokumentech, ale vyžadováno při obhajobě bakalářské práce – kontrolovány a vyhodnocovány AK • Zavedeny kredity ECTS a odpovídají požadavkům QF-EH • Závěr: Charakteristika bakalářského studijního programu tak, jak je uvedena v zákoně o vysokých školách a ve Standardech Akreditační komise pro posuzování žádostí o akreditace, jak odpovídá požadavkům na ukončení studia, odpovídá 6. úrovni EQF a 1. cyklu rámce kvalifikací pro EHEA.

15. Vyšší odborné vs. Bakalářské

16. Magisterské studijní programy • zákon č. 111/1998 Sb., (zákon o vysokých školách), § 46, 48, Standardy AK, praxe • Porovnání s deskriptory evropských rámců (EQF úrovně 7 a QF EHEA 2.cyklu) • požadavky jsou sice stručné, nicméně je možno v nich zřetelně rozlišit znalosti (získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje), dovednosti (zvládnutí jejich aplikace) a kompetence (rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti) • při porovnání s rámcem EQF můžeme konstatovat dobrou shodu pokud jde o znalosti a obsahově i u dovedností • QF-EHEA: v kategoriích „znalosti a porozumění“ a „využívání znalostí a porozumění“ rovněž nemalý obsahový průnik • Shoda ve studijní zátěži – ECTS kreditech, pouze malá částSP vybočuje z QF_EHEA (180 ECTS kreditů nebo v případě dlouhého SP pouze 240 ECTS kreditů) • Závěr: Na základě charakteristiky magisterského studijního programu vymezené zákonem o vysokých školách a ve Standardech AK a požadavkům na státní závěrečné zkoušky a obhajobu diplomové práce, že odpovídá 7. úrovni EQF a 2. cyklu Dublinských deskriptorů.

17. Doktorské studijní programy • zákon č. 111/1998 Sb., (zákon o vysokých školách), § 47), Standardy AK, praxe • V charakteristice doktorského studia obsahový překryv s  a 3. cyklem rámce EHEA a úrovní 8 EQF je největší • Podle zákona o vysokých školách nejsou doktorské programy zaměřeny výlučně na přípravu k vědecké či výzkumné činnosti, ale že je zmíněna i tvůrčí činnost v oblasti vývoje, což je dostatečně široký pojem, aby zahrnul i inovace, o nichž se hovoří v EQF • Veliký důraz na původní tvůrčí činnost a „disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění“. • AK věnuje pozornost kontrole disertačních prací • Závěr:Na základě charakteristiky doktorského studijního programu vymezené zákonem o vysokých školách a Standardy AK a praxi při hodnocení, je možné konstatovat, že odpovídají 8. úrovni EQF a 3. cyklu rámce kvalifikací pro EHEA

18. Kritérium 3: Vnitrostátní rámec nebo systém kvalifikací a jeho kvalifikace jsou založeny na zásadě a cíli výsledků učení a jsou provázány s postupy pro validaci neformálního a informálního učení a se systémy kreditů, pokud takové systémy existují

19. Výsledky učení • Výsledky učení popisují , co by student měl umět, čemu by měl porozumět a co by měl umět udělat poté, co úspěšně završí proces učení. Pozn.: Výsledky učení jsou vztaženy k deskriptorům v  rámci kvalifikací na národní i evropské úrovni. (Průvodce ECTS, 2009) • Výroky o tom, co učící se zná, čemu rozumí a co je schopen vykonávat po ukončení procesu učení; jsou definovány jako znalosti, dovednosti a kompetence. (Doporučení o EQF, 2008)

20. Výsledky učení a jejich provázání s postupy pro validaci neformálního a informálního učení a se systémy kreditů • Všechny veřejné vysoké školy mají zaveden ECTS systémna úrovni bakalářského a magisterského studia. • standardní doba studia definovaná zákonem o vysokých školách v bakalářských a magisterských studijních programech, je ve shodě s evropským kvalifikačním rámcem pro EHEA. Její převedení na kredity ECTS je jednoduché, neboť jednomu standardnímu roku studia (akademickému roku) odpovídá 60 ECTS kreditů. • Požadavky na akreditaci jednotlivých studijních programů/oborů staví na výsledcích učení, zejména v kategoriích „profil absolventa“ a „cíle učení“, a to členěných na „znalosti“, „dovednosti“ a „kompetence“. V praxi není zatím důsledně vyžadována a má charakter doporučení. • Návrh: důsledně vyžadovat přístup založený na zásadě „výsledků učení“ členěných na v kategorie „znalosti“, „dovednosti“ a „kompetence“v rámci „profilu absolventa“ a „cílů učení“v rámci akreditací studijních programů/oborů, a to jak na úrovni vysoké školy, v rámci přípravy akreditačních materiálůa „vnitřní akreditace“, tak Akreditační komisí ČR při udělování akreditací.

21. Kritérium 4: Postupy pro zahrnutí kvalifikací do národního rámce kvalifikací nebo pro popis postavení kvalifikací v národním systému kvalifikací jsou transparentní.

22. Akreditace a hodnocení kvality • Akreditační proces – všechny programy – akreditace MŠMT • Řídí se postupy popsanými v zákonu a nižších právních normách (vyhláškách) • Vnitřní hodnocení – výsledky je povinností institucí zveřejňovat • Vnější hodnocení – výsledky zveřejňovány • Akreditační komise – nezávislá • Zveřejňuje výsledky svých jednání na svém webu: http://www.akreditacnikomise.cz/ • Negativní veto • Možnost odebrat akreditaci (po vyčerpání „nápravných“ opatření – případy se staly • Postupy i výsledky transparentní, zveřejněné na webu

23. Struktura webu AK • Složení AK • Složení stálých pracovních skupin AK • Hodnocení vysokých škol (přehled, zprávy, dotazníky) • Zápisy ze zasedání 2000-2011 • Aktuality • Termíny zasedání • Náležitosti žádosti • Standardy pro posuzování žádosti • Výroční zprávy • Vnitřní hodnocení (vlastní hodnocení AK) • Vnější hodnocení (vnější hodnocení AK – členství v ENQA) • Legislativa • Zahraniční aktivity • Financování • …..

24. Kritérium 5: Národní systém(y) zajišťování kvality v oblasti vzdělávání a profesní přípravy odkazuje/odkazují na národní rámec nebo systém kvalifikací a je/jsou v souladu s příslušnými evropskými zásadami a pokyny (podle přílohy III doporučení)

25. Systém(y) zajišťování kvality • uplatňovány všechny zásady spojené s EQF • nejsou uplatňovány v obou sektorech ve stejné míře nebo stejným způsobem. • ani v jednom z těchto sektorů nebyl zatím oficiálně a výslovně zformulován systém zajišťování kvality, přestože jeho rozhodující prvky existují a většinou dobře fungují. • systém akreditací studijních a vzdělávacích programů v tom rozsahu, jak je zaveden v České republice (vztahuje se i na univerzity!) není v Evropě a ve světě vůbec běžnou záležitostí. • akreditace se zásadně uděluje na omezenou dobu, po níž je nutno žádat o prodloužení akreditace (tzv. reakreditaci), nahrazuje do značné míry pravidelná vnější hodnocení, která do systému zajišťování kvality jinak standardně patří • možnost odebrat akreditaci

26. Vnější hodnocení AK • Posuzován soulad s ESG (European Standards and Guidelines for Quality Assurance v EHEA) pro plné členství v ENQA • AK ČR prošla vnějším hodnocením (2010) se závěrem :“Hodnotící panel je s ohledem na písemné nebo ústní podklady, které uvážil, je toho názoru, že Akreditační komise České republiky nevykonává své funkce v úplném souladu s podmínkami členství v ENQA. Akreditační komise je však podle názoru hodnotícího panelu v dostatečném souladu s podmínkami, takže její plné členství v ENQA je oprávněné.“ • Viz http://www.akreditacnikomise.cz/attachments/article/236/CZ_Zaverecna_zprava_z_vnejsiho_hodnoceni_AK.pdf

27. Kritérium 6: Proces přiřazování musí zahrnovat řádné schválení příslušných orgánů zajišťování kvality.

28. Přiřazování systému (nikoliv rámce) vzdělávání bylo postaveno na zákonných normách a materiálech obou akreditačních komisí • Reflektovalo postupy při vnějším hodnocení kvality zejména pro účely akreditace • Byla připravena podkladová studie o zabezpečování kvality, která byla s akreditačními komisemi konzultována • Připomínky zapracovány

29. Kritérium 10: Po dokončení procesu přiřazování a v souladu s termíny stanovenými v doporučení obsahují všechna nově vystavená osvědčení o kvalifikaci, diplomy a dokumenty Europassu vydané příslušnými orgány jasný odkaz, prostřednictvím národního systému kvalifikací, na odpovídající úroveň Evropského rámce kvalifikací. • Bude obsaženo v Dodatku k diplomu. Po ukončení referenčního procesu úroveň EQF; po dokončení sebecertifikaceúroveň QF-EHEA

31. Budoucí vývoj • Reforma terciárního vzdělávání – nový zákon o vysokých školách • Změny v kvalifikačním systému (reforma VOV) • Divezifikace institucí – prohloubení diverzifikace programové • Zavedení indikativní soustavy ukazatelů výkonu pro systém vysokého školství • Zavedení programů krátkého cyklu (reforma VOV) • Rigorosum definované jako profesní doktorát • Podpora profesně orientovaných Bc. Programů • Studijní programy s vazbou na výzkumnou (kreativní) činnost VŠ • V zabezpečení kvality • Sjednocení přístupů k rozsahu a obsahu metod a procesů zajišťování kvality na vysokých školách • Přechod k akreditaci a hodnocení větších celků (oblastí vzdělávání, institucí • Zavedení rámce kvalifikací jako nástroje reformy (Q-Ram: 3 úrovně deskriptorů: národní – obecné; pro oblasti vzdělávání – standardy-napojení na akreditace; deskriptory studijního programů (výsledky učení)

32. Závěrem (1) • Přiřazování systému namísto rámce přineslo řadu metodologických problémů • U rámce by byly deskriptory koncipovány na základě evropských a bylo by jednodušší nalézt shodu • Nelze přiřadit (sebecertifikovat) ke QF-EHEA, vyžaduje rámec kvalifikací; nicméně se ukázalo jako vhodné vzít v úvahu oba soubory deskriptorů: Dublinské i úrovní EQF • Přineslo ale i výhody • Systém postaven na dlouhodobě fungujících právních normách • Bylo třeba prověřit činnosti zejména v oblasti akreditací a hodnocení kvality • Bylo třeba vzít v úvahu fungování v praxi – praxe zaběhnutá • Celý systém byl zpracován na jednom místě – vynikly (ne)prostupnosti

33. Závěrem (2) • Včleněno i uznávání předchozího učení (prior learning) –zejména neformálního a informálního - prozatím pouze do úrovně 3 EQF, v menší míře 4 – potenciál i pro dílčí kvalifikace na vyšších úrovních – část NSK • Proces dynamický, s ohledem na reformy a budoucí systém terciárního vzdělávání bude po dosažení konsensu a přijetí nového zákona implementován NRK, který vzniká vrámci IPn Q-Ram =>referenční zpráva přepracována a znovu předložena k vyjádření zahraničním expertům (do 3-5 let), v tom čase již s přiřazením NRK • I potom musí systém zůstat otevřený dalšímu vývoji

34. Děkuji za pozornost • Věra Šťastná (vera.statsna@ruk.cuni.cz)