OD THESSALONIKI

1. OD THESSALONIKI 2006 K DELPHI Foto: Jaroslav Limburský + ZVUK

2. Podívejme se do míst z časů Aristotelových a ještě starších. Jsme v Soluni na náměstí, které nese jméno tohoto velikána…

3. Do historie můžeme vstoupit Galeriovo obloukem vystavěným v době Římanů na počest vítězství nad Peršany.

4. ROTUNDA – kruhová stavba vznikla jako mauzoleum pro císaře Galeria. Po připojení apsidy se stala křesťanským chrámem. Když Turci přistavěli minaret stala se z něj mešita. Stavba dokumentuje dějinné etapy Thessaloniki.

5. Soluň patří mezi významná kulturní centra. Uvidíme zde mešity, turecké lázně, více než tucet byzantských kostelů. Podíváme-li se tímto směrem na pahorek tak získáme představu o nesmírné rozloze tohoto města. Město založil Kassandros (král Makedonie) a pojmenoval je podle své manželky Thessaloniki (sestry Alexandra Velikého). Narodili se zde i slovanští věrozvěstové Cyril (sv.Konstantin) a Metoděj.

6. Umělecké skvosty z četných vykopávek najdeme v archeologickém muzeu.

7. Charakteristickým znakem Soluně BÍLOU VĚŽÍ z dob turecké nadvlády se loučíme s historií města: makedonské říše, římské říše, Východořímské byzantské říše, obsazovaného Saracény a Normany, osídlováného španělskými Židy a opětovného návratu Řeků. Dnes je město Soluň po Athénách druhým největším městem Řecka.

8. PELLA je považována za rodné město Alexandra Velikého, kterého zde vyučoval sám velký Aristoteles.

9. Vzácné exponáty muzea v Pelle.

10. Vykopávky antického města LONGU a nad ním ve výšce 450m ležící město EDESSA na okraji pohoří VERMION.

11. Vodopády v EDESSE patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším v Řecku.

12. VERGINA – velké kultovní centrum na pokraji nížiny ALIAKMOS. V letech 1977 / 78 zde byly odkryty pod 13m vysokou mohylou o průměru 110 m tři významné hroby. V prvním jsou pozůstatky Filipa II, v druhém Alexandra IV (syna Alexandra Velikého), třetímu se říká Kleopatřina hrobka (nejde o královnu Egypta) kde je pohřbena poslední manželka Filipa II. Vzhledem k nesmírným uměleckým pokladům je zde uvnitř nejpřísnější zákaz fotografování !!! Mezi poklady patří 2 zlaté urny ve tvaru skříněk zdobené šestnácticípou makedonskou hvězdou, zlatý věnec z dubového listí a výzbroj krále Filipa a další drobné předměty. Prohlídka expozice patří mezi nezapomenutelné zážitky.

13. DION – jedno z velkých kultovních center Makedonie kde se převážně uctíval Zeus leží na úpatí Olympu. Diovi zde také obětoval Alexander Veliký než zahájil své tažení za dobytím světa.

14. D I O N

15. D I O N

16. OLYMP – sídlo bájných řeckých bohů.

17. OLYMP – horský masiv má 52 vrcholů (nejvyšší MYTIKAS).

18. OLYMP – jak to bylo s řeckými bohy se dozvíme na závěr naší cesty.

19. láká sobotními ovocnými trhy a nádherným parkem KATERINI – správní středisko PIERIE (olympské riviéry)

20. PLATAMONAS – původně rybářská vesnička…

21. PLATAMONAS

22. Dominantou nad PLATAMONAS jsou pozůstatky křižáckého hradu, který chránil území mezi Thermským zálivem a pohořím OLYMPOS.

23. Údolí (8km) TEMBI je nejdůležitějším přechodem ze severního do středního Řecka. Mezi skalními stěnami vysokými přes 100m se prodírá řeka PINIOS. Přechod po visutém mostě ke kostelu v jeskyni AGIA PARASKEVI.

24. Kostel a prameny jsou vyhledávány četnými poutníky s očními chorobami.

25. THERMOPHYLY Přímořská soutěska umožňující průchod ze severního do jižního Řecka. V r. 480 před Kristem se zde Leonidas se 300 Sparťany rozhodl zabránit Perské přesile v postupu do Řecka. Vinou zrady však zde všichni beznadějně zahynuli. Je zde pamětní deska s proslulým nápisem: „Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.“

26. Průjezd pohořím PARNAS kde leží ve výšce 600m najihozápadnímúbočí Delphi.

27. DELPHI (DELFY) – město považované v řeckém starověku za střed světa a proslulé svou věštírnou, která byla cílem mnoha poutníků.

28. Prohlídka začíná v muzeu…

29. a pokračuje svatou cestou přes pokladnice městských států Apollónovým okrskem

30. Jsme u cíle naší cesty: kultovního okrsku bohyně Athény a proslulé věštírny – působiště slavné Pýthie. A co nás čeká: „Snad za rok opět návštěva dalších míst Řecka.“ Pokud máte čas a chuť přečtěte si dále jak to vlastně bylo s řeckými bohy.

31. Na počátku všeho byl nekonečný vesmírný prostor - takzvaný Chaos. Z něj povstala nejprve věčná tma Erebos a temná noc Nyx, z jejichž spojení se zrodilo věčné světlo Aithér a světlý den Hémerá. Pak Chaos zrodil dvě všeoživující síly - zemi Gaiu a lásku Eróta. Gaia se spojila s Aithérem a porodila podsvětní temnotu Tartaros. Pak Gaia zplodila nebe Úrana a hluboký oceán Ponta a měla s nimi děti. Po Chaosu se vlády nad světem ujal Úranos, vzal si Gaiu za ženu a měl s ní dvanáct Titánů (6 synů - Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Iapetos, Kronos; 6 dcer - Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis, Téthys). Titáni žili na nebesích a jejich úkolem bylo chránit otcův trůn. Když Gaia porodila tři nestvůrné obry Hekatoncheiry (Kotta, Briarea a Gýga), Úranos je svrhl do Tartaru, zhnusený jejich ošklivostí. To Gaiu namíchlo a nabádala Titány, aby otce svrhli. Nejmladší Kronos matku poslechl a zbavil Úrana mužství a tím i moci.

32. Když se Kronos zmocnil vlády nad světem, oženil se se svou sestrou Rheiou a měl s ní šest dětí: dcery Hestii, Démétru a Héru a syny Háda, Poseidona a Dia. Protože se obával, aby si některé z nich z něho nevzalo příklad a rovněž ho nezbavilo moci (jeho matka Země a otec Úranos mu předpověděli,že ho má svrhnout jeden z jeho synů), rozhodl se k radikálnímu preventivnímu opatření: každé z nich ihned po narození pozřel.Rheiu to pochopitelně trápilo, i když věděla, že jako božské bytosti žijí v jeho těle dále. Když se jí měl narodit nejmladší syn, rozhodla se ho zachránit. Na radu svých rodičů odešla na ostrov Krétu a tam ho tajně porodila. Kronovi pak přinesla kámen zabalený do plen.Dia se na Krétě ujaly nymfy a krmily ho mlékem božské kozy Amaltheie a včelím medem. Zeus rostl a sílil a když dospěl, udělal přesně to, čeho se Kronos obával. Povstal proti němu, přinutil ho vyvrhnout své sourozence a rozpoutal proti němu nelítostný boj. Kronos ho sice z počátku zahnal i s Hádem a Poseidonem na samý vrchol Olympu, ale Zeus osvobodil Hekatoncheiry, které Kronos držel v podzemním vězení a s jejich pomocí se vrhl do protiútoku. Na svou stranu získal i jednooké obry Kyklopy, dokonce i některé Titány v čele s Okeanem. Po desetiletém urputném boji Kronos podlehl a Zeus ho i s ostatními poraženými Titány svrhl do podsvětních hlubin Tartaru.

33. Samozřejmě se Zeus se svými sourozenci podělil o moc. Svou sestru Héru si vzal za manželku. Héra byla ochránkyní manželství, dárkyní dětí a pomocnicí žen při porodu. Žila tak, aby svým životem byla vzorným příkladem a proto tím více ji vzrušovaly poklesky jejího manžela, velkého záletníka. Nadto byla ještě velmi žárlivá. Zeus měl mnoho dětí, s bohyněmi i se smrtelnými ženami. Všechny Héra stíhala svou zlobou a nenávistí. Hádes byl bohem podsvětí a mrtvých duší.Jeho říše je hluboko v podzemí, vždy temná a nevlídná; její vladař je stejný, zasmušilý, přísný, ba i krutý. Hádés pomohl osvobodit Kyklópy a dostal od nich z vděčnosti jako dar přilbu, která jej, i každého, kdo ji měl, činila neviditelným. Hádés nežije na Olympu, ani ve světě živých a neví ani vždy o událostech mezi bohy. Vyjíždí na svět pozemšťanů jen podle svého rozmaru. Hádés pečlivě střeží svá práva a rozděluje, hlavně tresty, všem stejně. Hestia se stala bohyní domácího krbu a ohně (její jméno znamená krb); ochránkyní rodiny a obce; nejlaskavější z bohů. Los rozhodl při dělení moci a říší, že Poseidón se stane vládcem moře. Neopomněl nikdy zdůraznit, že je rovný svému mladšímu bratru Diovi, a neuznával proto, že by mu byl Zeus nadřazen. Poseidón měl svárlivou povahu a jeho nectností byla i umíněnost. Vystavěl si nádherný palác pod mořskou hladinou u Aig. Byl velkým milovníkem koní, stvořil vodní božstva v podobě koňské. Déméter svěřil Zeus péči o rolnictví a plodivou sílu země. Déméter se neprovdala.

34. Samozřejmě, že bohové, stejně jako Titáni oplývali plodností a náležitě toho využívali. A tak každý z bohů měl své potomky a ti měli zase své potomky.. A většina těchto potomků měla také nějakou tu božskou funkci, i když existují výjimky v podobě nejrůznějších zrůdiček. Kdybych měl vypsat všechny ty bůžky a polobůžky, tak bych vás tím výčtem jistě unudil, takže tu najdete jen pár nejznámějších.Afrodíté-bohyně lásky, byla podle některých bájí je dcerou Dia a Dióniny. Jiné báje však vyprávějí, že se narodila ze spermatu boha Uranose poté, co mu genetické orgány spadly do moře, když mu je Kronos usekl. Nahá se vynořila z mořské pěny, které se Zeus dotkl bleskem; proto byla nazývána Anadyomené, "vynořující se". V lastuře doplula k ostrovu Kythira (nebo ji tam donesl Zephyros, jakož později i na Kypr), kde byl postaven její první chrám. Kythira však byl chudičký ostrov, a proto si zvolila za své sídlo ostrov Kypr. Afrodita ochraňovala lásku a zamilované a její nejmilejší zábavou bylo zprostředkovávat, aby se bohové zamilovávali do smrtelných žen. S oblibou vytvářela pletky, dostávala koho mohla do tenat lásky a nejraději ze všech se zabývala Diem, který byl každou chvíli zapleten v nové milostné historce.Apollón-syn nejvyššího boha Dia a Titánky Léty, bůh světla a slunce ochránce života a pořádku, neomylný střelec a věštec. Narodil se na ostrově Délu, kam uprchla i jeho matka před strašným hadem s dračí hlavou Pýthonem, který ji pronásledoval z příkazu žárlivé Diovy manželky Héry.Arés-syn nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry. Bůh války.

35. Athéna-dcera nejvyššího boha Dia,její narození je nejasné, podle mýtů se zrodila z Diovy hlavy a bez matky.Hébé-bohyně věčné mladosti a číšnice olympských bohů. Byla dcerou Dia a Héry, podle některých pramenů ji sama (podobně jako Zeus Athénu) stvořila sama Héra ve své hlavě.Héfaistos- syn nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry, bůh ohně a kovářství, zbrojíř bohů.Héraklés- syn nejvyššího boha Dia a tírynthské královny Alkmény, největší hrdina řeckých bájí.Hermés- syn nejvyššího boha Dia a Plejády Máie, posel mrtvých do podsvětí, bůh obchodníků, řečníků, vynálezců, poutníků a cestovatelů.Pán-syn nymfy Dryopy a boha Herma nebo nymfy Oieneidy a nejvyššího boha Dia, bůh lesů, lovců a pastýřů. To je již opravdu konec cesty v roce 2006 z Thessaloniki do Delphi.