Sociální bydlení z pohledu VOP

1. Sociální bydlení z pohledu VOP (Dostupné a stabilní bydlení: připravovaná legislativa a příklady dobré praxe, 5. června 2014, Jihlava) Miroslav Přidal, Kancelář veřejného ochránce práv

2. Vymezení činnosti VOP • VOP působí k ochraně osob před jednáním úřadů (+ další nové agendy DET, DIS, návratová směrnice) • Problematice sociálního bydlení VOP dlouhodobě věnuje pozornost (sociální agenda, dávky, stavebněprávní rozměr, hygiena…) • VOP se opakovaně k problematice vyjadřoval a požadoval legislativní úpravu i v rámci svých doporučení Poslanecké sněmovně v Souhrnných zprávách o své činnosti

3. Souhrnná zpráva 2012 Od roku 2005 veřejný ochránce práv kontinuálně upozorňuje na chybějící zákonnou úpravu sociálního bydlení, jako na stále závažnější problém, který přispívá k propadu sociálně slabých občanů do chudoby a současně zvyšuje sociální napětí ve společnosti. Období hospodářského propadu, kterému Česká republika v posledních letech čelí, tuto problematiku ještě zvýrazňuje a počet občanů ohrožených chudobou a bytovou nouzí narůstá. Ačkoliv vláda ve svém vyjádření k Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2006 uvedla, že návrh věcného záměru zákona bude předložen v dubnu 2008, nestalo se tak. V roce 2008 naopak došlo k jeho vyškrtnutí z plánu legislativních prací vlády. V současné době je dle Koncepce bydlení ČR do roku 2020 (schválena usnesením vlády č. 524 ze dne 13. července 2011) zpracována analýza stávajícího legislativního prostředí v oblasti péče o sociálně ohrožené skupiny obyvatel, ze které rovněž vyplývá i nutnost legislativního řešení. Ochránce doporučuje Poslanecké sněmovně, aby požádala vládu o vypracování a předložení věcného záměru zákona nebo jiného legislativního řešení upravujícího sociální bydlení.

4. Právní úprava • Mezinárodní pakt o hospodářských a sociálních právech (čl. 11 odst. 1) • Evropská sociální charta (čl. 16) + Dodatkový protokol k Chartě (čl. 4) • Judikatura: Nejvyšší soud ČSR (R I 17/32, R I 545/30) Ústavní soud ČR (Pl. ÚS 3/2000)

5. Čl. 11 odst. 1 Paktu Státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu, šatstvo, byt, a na neustálé zlepšování životních podmínek. Smluvní státy podniknou odpovídající kroky, aby zajistily uskutečnění tohoto práva, uznávajíce pro dosažení tohoto cíle zásadní důležitost mezinárodní spolupráce, založené na svobodném souhlasu.

6. Čl. 16 ESCH + čl. 4 Dodatku • S cílem zajistit nezbytné podmínky pro plný rozvoj rodiny, která je základní jednotkou společnosti, se smluvní strany zavazují podporovat ekonomickou, právní a sociální ochranu rodinného života takovými prostředky, jako jsou rodinné dávky, daňová opatření, poskytování bydlení pro rodiny, dávek novomanželům, a jinými vhodnými prostředky. • S cílem zajistit účinné uplatnění práva starých osob na sociální ochranu se smluvní strany zavazují přijmout nebo podporovat přímo nebo ve spolupráci s veřejnými nebo soukromými organizacemi vhodná opatření zaměřená zejména k tomu umožnit starým osobám, aby si svobodně zvolily způsob života a vedly, jak dlouho chtějí a mohou, nezávislý život v jim známém prostředí poskytnutím: a) bydlení přiměřeného jejich potřebám a jejich zdravotnímu stavu nebo poskytnutím dostatečné podpory na přizpůsobení jejich bydlení; b) zdravotní péče a služeb, které vyžaduje jejich stav

7. NS ČSR (R I 17/32, R I 545/30) • Na straně nájemníkově musí být splněna základní podmínka, aby se neocitl výpovědí v hospodářské tísni…Ustálil se názor založený na hospodářských a statistických zkušenostech, že nájemné jest z hospodářského hlediska tísnivé, musel-li by nájemník na ně vynaložit pětinu (20%) rodinného rozpočtu, neboť tím se porušuje rovnováha v uspokojování ostatních nutných životních potřeb, a to nejen hmotných, ale i sociálních a kulturních. • …je-li nájemní byt v cizím domě, musí být nájemné nejvýše tak vysoké, aby je nájemník mohl platit vzhledem ke svým důchodům bez újmy uspokojování ostatních nutných potřeb (a to i kulturních) podle svého společenského postavení.

8. Problém definice sociálního bydlení • vymezení „přiměřeného“ bydlení (nájemné musí být zaplatitelné, v ekonomicky spravedlivé výši srov. judikát NS ČSR R I 17/32, byt přiměřený i z hlediska určité kvality) • definice potřebnosti (sociální bydlení by se mělo odvíjet od potřeb konkrétních osob) • okruh oprávněných osob (nemělo by vylučovat žádnou potřebnou skupinu osob)

9. Garant/poskytovatel soc. bydl. • zapojení různých stupňů veřejné moci (zvážit, co vše mohou dělat obce, avšak stát by měl garantovat a vytvořit materiální podmínky) • Participace soukromých vlastníků za splnění zákonných podmínek (VOP odmítá dlouhodobé bydlení na ubytovnách, otázka garance státu za opravy) • Soc. bydlení – ziskový/neziskový charakter? (např. nezisková stavební družstva viz Rakousko) • Regulace/zastropování výše nájemného • Problematika bydlení v podnájmu (vazba na sociální dávky, obcházení zákona-nájmu)

10. Rozličnost nástrojů realizace sociálního bydlení • Ekonomické nástroje: sociální výhody i pro podnájmy, zdanění volných bytů, daňové úlevy pro poskytovatele sociálního bydlení,… • Právní nástroje: vypracování zákona o sociálním bydlení, který jednoznačně stanoví podmínky a tomu odpovídající změna úpravy dávek na bydlení (PnB, DnB), zveřejňování smluv o nájmu

11. Shrnutí • příprava zákona o sociálním bydlení (věcný záměr zákona: 2Q 2015, paragrafové znění 2Q 2016) • různé představy jednotlivých subjektů o budoucí právní úpravě (nutno najít kompromis)

12. Příklad I. – podezření DIS (příslušnost k etnické skupině) 1. výb. říz. 5/2012 (2 byty), stěžov. – byt č. 78 • 21.6.2012 – otevírání obálek, stěž. – nejv. nab. (+ splnění dalších podmínek) • 3.10.2012 – Rada města výběrové řízení na byt č. 78 zrušila (druhý byt byl přidělen nejv. nabídce) 2. výb. říz. 12/2012 (4 byty), znovu byt č. 78 • stěž. opět vyhrála, byt nepřidělen (nesplnění dodatečně podmínky bezdlužnosti 3 r., pův. 1 r., přestože není vedena v evidenci dluž.); • Za situace, kdy došlo ke zrušení výběrového řízení, které již bylo ve fázi, kdy byl znám „výherce“ -˃ hodnoceno jako přímá diskriminace v přístupu k bydlení z důvodu etnického původu (komparátor: např. druhé výběrové řízení zrušeno nebylo) • Pro úplnost nejednalo se o „sociální byt“ (avšak mohl by odpovídat nízkopříjmové skupině žadatelů)

13. Příklad II. – podezření DIS (zdravotní postižení) • stěž. (nevidomý) nemohl obývat dosavadní (vlhký) byt s rodiči (lékař: časté onemocnění dých. cest) • 7/2013 - výb. říz., soutěž obálkovou metodu s tím, že nájemní smlouva bude přidělena nejv. nab. (min. 40,-/m2) • stěž. 81,-/m2, byt v rozporu s podmínkami přidělen jiné osobě (55/m2) • Město argumentovalo tím, že byt (půdní vestavba) nesplňuje vyhlášku OTP a je pro osoby se sníženou možností pohybu a orientace nevhodná (posouzení projektanta) • To za situace, kdy z ničeho není zřejmé, že stěž. jako nevidomý potřebuje bezbariérový byt (nemá tělesné postižení, není imobilní) -------------------------------------------- Doporučení VOP k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu (3/2010)

14. Děkuji za pozornostMiroslav Přidalpridal@ochrance.cz