270 likes | 400 Views
USA a EU: několik srovnání. Ivan VLČEK Smilovice prosinec 2004. I. Opožďuje se EU-15 ?. Ano, zejména eurozóna …. …a v ní hlavně Německo, jehož růst je plochý. To neplatilo vždy. Zejména ne v 50. a 60. letech pro Německo, v 60.-80. pro Japonsko.
E N D
USA a EU: několik srovnání Ivan VLČEK Smilovice prosinec 2004
I. Opožďuje se EU-15 ? Ano, zejména eurozóna …
To neplatilo vždy Zejména ne v 50. a 60. letech pro Německo, v 60.-80. pro Japonsko
…způsobuje, že v dynamicerůstu HDP na hlavu se USA a Evropa příliš neliší
Eurozóna – obdobná produktivita, jako v USA, ale méně odpracovaných hodin
…a znovu stejná historie Odhaduje se, že průměrný Američan v životě odpracuje asi až o 40 % víc času než průměrný Němec, Francouz či Ital. A jak se zdá, nejproduktivnější pracují nejméně hodin.
Blanchard:evropské elity, vlády a ekonomové si zoufají, ale věci nejsou ve skutečnosti tak špatné. • Za posledních 30 let produktivita v EU rostla mnohem rychleji než v USA a dnešní úroveň je zhruba stejná. • Evropané využili část růstu produktivity a prodloužili si volno, Američané udělali opak. • V Evropě začaly rozsáhlé reformy. Nakonec povedou k cíli, a to i na trhu práce. Třenice s tím spojené jsou výrazem změny, ne nehybnosti. • Tři slabiny Evropy: • Růst: střednědobě není obav, ale v krátkém horizontu je třeba ho nastartovat. • Nevýkonná veřejná správa. • Školství: kvalita vyššího školství je jen průměrná.
Gordon:jak je to s blahobytem? • HDP p.c. není vhodným ukazatelem blahobytu: • Po korekci o některé specifičnosti amerického života (klima, vězeňství, zdravotnictví, nedostatek veřejné dopravy), které přispívají k HDP, ale ne k blahobytu obyvatel upravil rozdíly v životní úrovni mezi Evropou a USA na méně než 10 % (a ne okolo 30 % jak napovídá HDP p.c.) • Růst americké produktivity v posledních letech spíše než IT ovlivnily biotechnologie, a tradiční výhody americké ekonomiky (university, prodejní řetězce a brain drain z okolního světa). • Evropa zaostala v posledních 8 letech v produktivitě, ale to je jen krátká doba. Za deset let to může být naopak. • Evropské dohánění USA: spíš příběh politický a historický, než čistě ekonomický.
EK • Také Evropská komise se zapojila do diskusí okomparativní produktivitě a blahobytu.Její názory v podstatě nevybočují z načrtnutého rámce. • V posledních letech se úroveň produktivity práce (vůči US) mírně zhoršila; zlepšila se míra participace. • Momentálně je HDP p.c.asi na 70 % US, přičemž asi 1/3 rozdílu jde na vrub rozdílu v produktivitě a zbylé 2/3 na rozdíl v počtu celkem odpracovaných hodin; • Při interpretaci současných trendů ve vývoji produktivity je třeba opatrnosti, mohou odrážet vliv cyklu i růstu participace v EU.
I. Opožďuje se Evropa? Závěr(podle The Economist) Pověst o nadřazené americké ekonomické výkonnosti v poslední dekádě je značně přehnaná. V desetiletí 1994-2003: • produktivita rostla v eurozóně stejně rychle jako v USA; • HDP na hlavu rostl o trochu pomaleji: hlavně však proto, že Evropané dávají přednost delšímu volnu před vyšším příjmem; • zaměstnanost v eurozóně rostla rychleji než v USA; • v americké ekonomice vznikly silné nerovnováhy, které jí (ale nejen jí) mohou zkomplikovat budoucnost.
II. Udrží USA svou pozici? • Lze o tom vážně pochybovat, mj. i z těchto důvodů: • Vyrůstají nové mocnosti: Čína, Indie, „Evropa“ (ta dokonce má možnou rezervní měnu). • Vrací se také Rusko, stále disponující velkým potenciálem vojenské technologie. • Globalizace vytváří nové tlaky a přerozděluje nově výrobu i bohatství.
II. Čína a Indie nastupují… Top ten Zdroj: Thomson DataStream
Made in China… Zdroj: The Economist
Problémem hegemona je právě hegemonie: ostatní mají tendenci se proti němu spojovat To, co nakonec zabránilo habsburskému Španělsku a později Francii Ludvíka XIV., Napoleonovi a Německu ustavit univerzální monarchii, byl základní rys mezinárodního systému: kdykoliv se jeden národ snaží dosáhnout světové nadvlády, tlačí všechny ostatní do protikoalice. Právě tato dynamika, a ne láska k Saddámovi, stojí za německým a francouzským odmítnutím plánu Bushovy administrativy vést válku proti Iráku. Ta také tlačí ostatní, včetně Ruska, k podpoře Francouzů a Němců William S. Lind, 4th Generation Warfare, Spring 2003
USA byly proti tomu dlouho chráněny větší obavou ze druhé supervelmoci; od 90. let však už nejsou vnímány jako „benevolent superpower“
Political and intellectual leaders in most countries strongly resist the prospect of a unipolar world. • At a 1997 Harvard conference, scholars reported that the elites of countries comprising at least two-thirds of the world's people -- Chinese, Russians, Indians, Arabs, Muslims, and Africans -- see the United States as the single greatest external threat to their societies. • They do not regard America as a military threat but as a menace to their integrity, autonomy, prosperity, and freedom of action. • They view the United States as intrusive, interventionist, exploitative, unilateralist, hegemonic, hypocritical, and applying double standards, engaging in what they label "financial imperialism" and "intellectual colonialism," with a foreign policy driven overwhelmingly by domestic politics. S. Huntington,The Lonely Superpower(Foreign Aff,, Mar/Apr99 )
Vojenskopolitická dimenze • Nejsilnější armáda světa. USA vydávají na armádu tolik, jako 19 následujících zemí dohromady. • Přesto je armáda připravena jen na některé druhy konfliktů. • USA dosáhly relativní dominance v leteckých a námořních silách. Pozemní armáda čelí krizi plynoucí z doktríny profesionální armády (krizi záloh). • Ekonomicky jsou vysoké výdaje na výzbroj druhem dotace americkému průmyslu. (Boeing). • Západní Evropa není přesvědčena, že tentosortiment, i výše výdajů odpovídá aktuálním hrozbám. • Vojensky, politicky i diplomaticky by USA potřebovaly znovuzískat odcizené evropské spojence. Místo toho nastala zásadní neshoda v ocenění hrozeb (Kissinger).
Soft power • Soft power ( == kultura, ideologie, kvalita elit, ale taky třeba peace forces místo hard-power) • Tady jsou škody utrpěné v posledních letech nejhorší, počínaje skvrnami na obrazu liberální Ameriky (Guantánamo, Abú-Ghrajb) a konče omezováním přistěhovalectví, a to i u intelektuálních elit. • To se např. projevilo bezprecedentním fanděním zbytku světa ve volbách (Spectator). (Otevřené narušení vztahů s CP). • Stejně jako „štípnutí“ transatlantické vazby ( nedostatek jak zemí dodávajících „pěchotu“, tak platících), bylo krajně nešikovné i sehnání sunitů a šíítů do jednoho houfu. • Roste nebezpečí proliferace jaderných zbraní. Vyjádřeno běžnou frází – svět je nebezpečnější.
Ekonomická dimenze • Bezprostřední úkoly nového prezidenta (F. Bergsten, ředitel IIE ve Washingtonu) • Tři z pěti hlavních rizik pro světovou ekonomiku pocházejí z USA: • obnovení ostrého nárůstu deficitu BÚ, hrozící pádem $; • rozpočtový deficit se vymkl kontrole; • propuknutí obchodního protekcionismu. • [Čtvrté riziko - přehřátá Čína, které hrozí hard landing]
Ekonomická dimenze • Dlouhodobá rizika (či spíš „sea changes“ ) : • R.Gilpin: • Amerikou vedené politické uspořádání stálo na dvou pilířích: roli dolaru a americkém bezpečnostním deštníku. • P. Samuelson: • Globalizaci nemůžeme nechat volný průběh. • Is America Losing Its Edge? • Technologická převaha je ohrožena – nejvíc z Asie.