HISTORICKÝ VÝVOJ OD 20. LET 20. STOLETÍ

1. HISTORICKÝ VÝVOJ OD 20. LET 20. STOLETÍ Mgr. Eva Taterová, M.A. MZV214 Izrael v mezinárodních vztazích 4.3.2013

2. VÝVOJ VE V MANDÁTNÍ PALESTINĚ VE 20. A 30. LETECH 20. STOLETÍ • Zintenzivnění konfliktu mezi Židy a Araby ve 20. a 30. letech – stále více Židů se stěhovalo do Mandátu Palestina  protesty místních Arabů (Velký muftí jeruzalémský Hadži AmínalHusejní). • Velká Británie se snažila vyvažovat situaci mezi oběma stranami, ve většině případů nicméně tyto snahy neslavily úspěch (prvním vysokým komisařem v Palestině sir Herbert Samuel). • Konflikty mezi Židy a Araby navzájem, zároveň teroristické akce radikálních židovských skupin proti Britům (především pravého křídla – organizace jako Irgun nebo Lechi). Hadži AmínalHusejní

3. VÝVOJ VE V MANDÁTNÍ PALESTINĚ VE 20. A 30. LETECH 20. STOLETÍ • 2 hlavní proudy sionistů v meziválečné době: • Levicově orientovaní – různé variance socialistického programu – klíčovou postavou již tehdy David Ben Gurion. • Revizionisté – pravicově orientovaní – Ze‘ev Žabotinsky (Irgun a Lechi vycházely z jejich idejí – Menachem Begin, Jicchak Šamir). • Snaha dosáhnout jednoty, postupně převzalo hlavní roli levé křídlo (incident Altalena 1948). • Vytvoření Hagany (domobrana – předchůdkyně izraelské armády).

4. JÁKOV WEISS, AKKO

5. NÁRŮST ANTISEMITISMU V EVROPĚ • Ve 30. letech v Německu upevňuje svoji pozici Adolf Hitler  štvavá kampaň vůči Židům. • Konečné řešení židovské otázky • Leden 1942, autor Adolf Eichmann. • Plán na systematickou genocidu Židů v Evropě  holocaust – více než 6 000 000 židovských obětí (z toho 1 000 000 dětí).

6. DĚNÍ BĚHEM 2. SVĚTOVÉ VÁLKY • Během 2. světové války se Britové snažili omezit příliv židovských emigrantů do Palestiny – Bílá kniha 1938. • Sionisté v Palestině během 2. světové války v obtížné pozici – na jednu stranu se vyhrazovali vůči Velké Británii, nicméně nacistické Německo představovalo ještě větší nebezpečí. • David Ben Gurion: „[sionisté] budou bojovat ve válce, jako kdyby žádná Bílá kniha neexistovala, a zároveň bojovat proti Bílé knize, jako kdyby nebyla žádná válka.“

7. ROLE HOLOCAUSTU PŘI FORMOVÁNÍ IZRAELE • Na jednu stranu Holocaust (šoa) používán jako morální argument, který ospravedlňuje vnik Státu Izrael (Židé potřebují mít vlastní stát, aby se v budoucnu nemohlo nic podobného opakovat). • V izraelské společnosti nicméně interpretace Holocaustu není jednoznačná – proč se Židé více nebránili?

8. UDÁLOSTI LET 1945-1948 • Po skončení 2. světové války tlak na Velkou Británii, aby vyřešila situaci v Palestině – Židé zdůrazňovali nutnost mít svůj vlastní stát (konspirační teorie: židovsko-západní spiknutí). • Vlna násilností jak mezi Araby a Židy, tak i útoky Židů na britské cíle (bombový útok na hotel Král David v Jeruzalémě). • Velká Británie vyšla z války značně oslabená  rozhodnutí o ukončení mandátní správy nad Palestinou – věc předána nově vzniklé OSN  29. listopadu 1947 Plán na rozdělení Palestiny (odmítnut arabskou stranou).

9. PLÁN OSN NA ROZDĚLENÍ PALESTINY 1947

11. IZRAELSKÉ VYHLÁŠENÍ NEZÁVISLOSTI • Samostatný Stát Izrael vyhlášen 14. května 1948. • Poměrně brzy získal mezinárodní uznání, ale bylo zřejmé, že bude muset svou nezávislost obhájit v konfliktu s Araby. • Různé interpretace událostí roku 1948.

12. 1. ARABSKO-IZRAELSKÁ VÁLKA (1948) V KONTEXTU MV • Válka o nezávislost vs. katastrofa (alnakba). • Izrael proti všem svým sousedům (ty navíc podporu o dalších arabských států)  arabská koalice početní převaha, ale problémy s organizací + nejednotné vedení. • Izrael v té době v zásadě nedostával v zásadě žádnou zahraniční pomoc (výjimky: pomoc od Židů v zahraničí, zbraně z Československa). • Drtivé vítězství Izraele (nicméně ztráta 1% celkové populace). • Problém palestinských uprchlíků (UNWRA) – masový odsun obyvatelstva.

13. PLÁN NA ROZDĚLENÍ PALESTINY (1947) VS. STAV PO VÁLCE 1948

14. PRVNÍ LÉTA EXISTENCE IZRAELE • Prvním prezidentem Izraele Chajim Weizmann, prvním izraelským premiérem David Ben Gurion. • Nutnost udržet konsensus mezi jednotlivými skupinami Židů (sekulární X ultraorthodoxní, pravicově X levicově orientovaní, aškenázim X mizrachim atd.). • Ekonomická situace země – nutná rozsáhlá modernizace  izraelský ekonomický zázrak. • Adaptace a podpora nově příchozích Židů.

15. SUEZSKÁ KRIZE 1956 • Egyptský prezident Násir deklaroval znárodnění Suezského kanálu. • Francie, Velká Británie a Izrael zasahují proti Egyptu vojensky. • Z hlediska vojenského tažení jednoznačný úspěch, z hlediska diplomacie naprosté fiasko proti-egyptské koalice. • Role USA a SSSR v kontextu probíhající studené války. GamalNásir

16. http://www.youtube.com/watch?v=K9MkcsBbBGA

17. ŠESTIDENNÍ VÁLKA 1967 • Zásadně změnila mapu Blízkého východu. • Izraelské tajné služby získaly informace, že koalice Egypta, Jordánska a Sýrie plánuje další válku proti Izraeli  preemptivní útok. • Kontroverzní z hlediska mezinárodního práva (preemptivní útok, budování židovských osad na okupovaném území, rezoluce Rady bezpečnosti OSN 242 atd.). MošeDaján

18. REZOLUCE 242: HLAVNÍ BODY • Withdrawal of Israeli armed forces from territories occupied in the recent conflict; • Termination of all claims or states of belligerency and respect for and acknowledgement of the sovereignty, territorial integrity and political independence of every State in the area and their right to live in peace within secure and recognized boundaries free from threats or acts of force;

20. DŮSLEDKY ŠESTIDENNÍ VÁLKY • Nová území pod správou Izraele – s ohledem na postavení místních obyvatel zásadní především pro vývoj na Západním břehu a v Pásmu Gazy. • Výstavba židovských osad (pragmatický či náboženský charakter). • Nárůst blízkovýchodního radikalismu. • Předpoklady pro další válku na Blízkém východě v úzkém časovém horizontu (konference v Chartúmu na podzim 1967).

21. HEBRON, ZÁPADNÍ BŘEH

22. JOMKIPPURSKÁ VÁLKA 1973 • 1967-1970 Opotřebovávací válka s Egyptem. • První případ, kdy Izrael nezískal ve všech aspektech jasné vítězství. • Moment překvapení  americké dodávky zbraní a vojenského materiálu pro Izrael  Izrael dokázal zvrátit nepříznivě se jevící situaci  arabské státy reagovaly vyhlášením ropného embarga na státy, které Izraeli poskytly pomoc  první ropný šok (architektem tzv. „ropné zbraně“ saúdský král Fajsal).

23. JOMKIPPURSKÁ VÁLKA 1973 • Velký mezinárodní ohlas – „kyvadlová diplomacie“ Henryho Kissingera. • Zásadní s ohledem na vývoj v regionu i na vnitroizraelské scéně. • První válka, kde Izrael neukázal drtivou převahu. • Kritika na domácí scéně z nepřipravenosti Izraele – ve svých důsledcích to vedlo k odchodu Goldy Meirové a Moše Dajana z politiky a oslabení izraelské levice. • ?Otevření cesty k mírovým jednáním s Egyptem?

24. ARABSKO-IZRAELSKÝ MÍROVÝ PROCES • Vyjednávání probíhala kontinuálně od vzniku Izraele v roce 1948 – na bilaterální i multilaterální úrovni. • Separátní vs. komplexní mírové uspořádání. • Průlom 1978 – mírová smlouva s Egyptem (dohody z Camp David za velké diplomatické podpory USA). • 1994 mírová smlouva s Jordánskem. • 1999 mírová smlouva s Mauretánií, relativně přátelské vztahy s Tuniskem a Marokem.

25. VÁLKA V LIBANONU • Komplikovaná vnitropolitická situace v Libanonu – křehká rovnováha mezi místními křesťany, muslimy a drúzy narušena přílivem palestinských uprchlíků v důsledku arabsko-izraelských válek. • Po událostech v Jordánsku v roce 1970 (Černé září) se vedení OOP přesunulo právě to Libanonu  Fatahland - útoky na Izrael. • Izrael na to reagoval vojenskou intervencí v zemi – 1978 operace Litani.

26. VÁLKA V LIBANONU • Izraelské jednotky se nakonec z Libanonu jednostranně stáhly až v roce 2000. • Fatah se sice podařilo oslabit (Arafat a další členové vedení nuceni opustit zemi a odebrat se do tuniského exilu), ale přesto nárůst radikalismu v zemi (Hizballáh). • Zhoršení pověsti Izraele ve světě – masakry v táborech Sabra a Šatíla 1982 falangisty, kterým Izraelci nezabránili. • Válka nepopulární i na domácí scéně.

27. PROCES Z OSLA, KRACH JEDNÁNÍ V CAMP DAVID 2000 • 90. léta tzv. „dekáda naděje“ v kontextu jednání mezi Izraelem a Palestinci OOP (vzájemné uznání se, série vyjednávání, vyhlášení Palestinské autonomie). • Zejména v druhé polovině 90. velká podpora mírového procesu ze strany Američanů. • Krach jednání na summitu v Camp David 2000  od té doby víceméně zamrznutí mírového procesu. • „Pane Arafate, nejsem velký muž. Jsem neúspěšný muž a udělal jste ho ze mě vy.“ Clinton, B.: Můj život, str. 1060.

29. SITUACE PO ROCE 2000 • Nárůst radikalismu a terorismu – 2. intifáda. • Jednostranné stažení se Izraele z Gazy, ale jinak spíše nekompromisní postoj Izraele vůči Palestincům. • Výstavba tzv. bezpečnostní zdi oddělující Západní břeh od izraelského území (bezpečnost vs. apartheid). • Letní válka s Hizballáhem 2006 – případ Gilada Šalita. • Operace Líté olovo 2008-2009.

30. CHECK-POINT, BETLÉM

31. HLAVNÍ SOUČASNÉ PROBLÉMY • Rozdělení území. • Židovské osady na Západním břehu. • Status Jeruzaléma. • Práva palestinských uprchlíků. • Rozdělení vodních zdrojů a přístup k dalším strategickým bodům a surovinám. • Radikalismus a terorismus.

32. VÝSTAVBA ŽIDOVSKÝCH OSAD

33. DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST