140 likes | 592 Views
Reakce člověka na nemoc. Vybrané psychologické problémy nemoci. má stránku : senzitivní (bolest), emoční (strach, úzkost), volní ( bojovat), racionálněinformativní (znalosti o nemoci) – jednotlivé stránky se prolínají. autoplastický obraz nemoci.
E N D
Reakce člověka na nemoc • Vybrané psychologické problémy nemoci
má stránku : senzitivní (bolest), emoční (strach, úzkost), volní ( bojovat), racionálněinformativní (znalosti o nemoci) – jednotlivé stránky se prolínají autoplastický obraz nemoci
na počátku onemocnění se často objevují emoce jako náladovost, plačtivost mrzutost, poruchy spánku (u malých dětí jsou tyto emoce i signály blížící se nemoci), intenzita emočních reakcí nemusí odpovídat závažnosti onemocnění, hůře většinou pacienti snáší nemoci spojené se somatickými potížemi, zvláště bolestí, lépe nemocní snášejí sdělení diagnózy nevedoucí k trvalým následkům
strach je silná emocionální reakce projevující se v chování, jak pacient reaguje na signály, které vnímá jako ohrožující, - intenzita strachu záleží na tom, jak nemocný vnímá a hodnotí danou situaci, strach může vyvolat i pouhé čekání na očekávané nebezpečí, v průběhu strachu dochází ke změnám ve FF (zvýšený TK a P), změnám chování (útok, únik), ovlivnění průběhu onemocnění a zhoršenému prožívání bolesti, strach se lze i naučit – špatnou zkušeností z dětství, přejímáním od druhých z okolí, strach se vztahuje k něčemu konkrétnímu (operace, bolest…) Emoční reakce vyvolané nemocí :
zatímco při úzkosti nemá pacient konkrétní představu, čeho se bojí, ale přesto se cítí ohrožen, někteří lidé svým typem osobnosti disponují více ke strachu a úzkosti, úzkost může plynout z nedostatku informací
2) smutek a truchlení se dostaví u závažné choroby s definitivní ztrátou zdraví, je to způsob vyrovnání se a přijetím této ztráty, nelze smutek urychlit ani není dobré jej potlačovat, poté je pacient přijmout novou identitu a plánovat další život smutek může vygradovat až v depresi se suicidálními tendencemi
3) bezmoc beznaděj – apatie, rezignace, např. v relapsu, vyčerpanosti organismu, nutné najít chuť opět bojovat
4) hněv a vztek – pocit nespravedlnosti, v nemoci je často rozumové hodnocení ovlivněno výraznými emocemi
při nemoci je ohroženo uspokojení řady základních potřeb (spánek, potrava, rytmus dne, bolest…)a vedle nich jsou to 1. potřeba bezpečí a jistoty – odloučení od rodiny, zvláště děti, bez citové podpory, hůře vnímají bolest, může se tím zhoršit a prodloužit doba léčení, proto děti hospitalizovat raději s matkou a dospělým umožnit časté návštěvy a telefon, k této potřebě spadá též dostatečná informovanost o stavu, 2. potřeba podnětů, změny a činnost – často nemocný omezen pohybem, prostorem, realizací, při vyčerpání však naopak odmítá jakékoliv podněty a chce klid, 3. potřeba sociálního styku, porozumění, vzájemné pomoci- návštěvy, kontakt se spolupacienty 4. potřeba dosahování krátkodobých i dlouhodobých cílů, životní perspektiva – problém chronických onemocnění, mít motivaci do budoucna, ale nepřetěžovat organismus, 5. estetické potřeby – hygienicky čisté ale i příjemné prostředí nemocnic
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002, ISBN 80-247-0179-0. Zdroje