130 likes | 235 Views
VY_32_INOVACE_05_PVP_298_Mer. Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“. Potravní Vztahy. Životní podmínky rostlin a živočichů. Biotické podmínky života vytváří pro dané jedince vhodné prostředí – niku , ve kterém se optimálně vyvíjí a rozmnožují.
E N D
VY_32_INOVACE_05_PVP_298_Mer Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5„EU peníze středním školám“
Životní podmínky rostlin a živočichů • Biotické podmínky života vytváří pro dané jedince vhodné prostředí – niku, ve kterém se optimálně vyvíjí a rozmnožují. • Prvotním zdrojem pro život je sluneční energie, kterou pohlcují zelené rostliny. Ty pak produkují organické látky, které jsou součástí potravy živočišných organismů.
Schéma faktorů vytvářejících ekologickou nikuObr. 6. strana 28, (BRANIŠ, 2002, s. 28).
Potravní řetězec • Potravní vztahy mezi organismy jsou spojeny do složitých potravních řetězců. • Zelené rostliny jsou producenti– produkují organické látky, potřebné pro jiné organismy. • Živočichové jsou konzumenti – živí se rostlinami či jinými živočichy.
Potravní řetězec • Konzumenti se člení: • 1.řádu - býložravci- živí se jen rostlinnou potravou – např.: larvy hmyzu, vysoká lesní zvěř, zajíci, drobní korýši • Vyšší řády - masožravci: • 2. řádu - hmyzožraví ptáci, drobné ryby • 3. řádu - drobné šelmy a dravci, malé dravé ryby • 4. řádu - větší šelmy a dravci, velké dravé ryby.
Potravní řetězec • Dalším typem organismů jsou: • rozkladači – destruenti- rozkládají těla uhynulých rostlin a živočichů/mrtvá těla producentů a konzumentů/žížaly, bakterie, houby, roztoči • Příklad: Osení, zelená píce zajíc, divoký králík, srnec liška, vlk
Potravní řetězec • „Přesun látek i energie obsažené v chemických vazbách organických látek mezi rostlinami, býložravci, masožravci a rozkladači (bateriemi, houbami, roztoči, žížalami) se nazývá potravní řetězec“(BRANIŠ, 2002, s. 53). • Jedná se tedy o přesun živin mezi producenty, konzumenty a rozkladači.
Potravní řetězec • Potravní řetězce, které začínají od zelených rostlin, se nazývají pastevně kořistnické (pastevní) - výsledkem jsou složité organické látky (stavební látky těl). • Na ně navazují rozkladné (dekompoziční) řetězce – toje rozklad složitých organických látek mrtvých těl organismů až na jednoduché anorganické látky.
Použitá literatura: BRANIŠ, M. Základy ekologie a ochrany životního prostředí. 3. vyd. Praha 4: Informatorium, spol. s r.o., 2004. s. 203. ISBN 80-7333-024-5. RAJCHARD, J., et al. Ekologie III. 1. vydání. České Budějovice: KOPP, 2002, s. 197. ISBN 80-7232-191-9. KVASNIČKOVÁ, D. Základy ekologie. 3. vyd. Praha 1: Fortuna, 2004. s. 103. ISBN 80-7168-902-5. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.