Role a kompetence sester v multidisciplinárním týmu Libor Czeffer Michala Papežová

1. Role a kompetence sester v multidisciplinárním týmu Libor Czeffer Michala Papežová Otrokovice 2008

2. Úvod – potřeba změn, problémy českých sester • Nevyhraněnost profesionální podoby. • Přesun jiných činností na sestry - odvádění od vlastního ošetřovatelství. • Hledání profesionální identity. • Nekonkrétnost profesionální podoby ošetřovatelství a z toho plynoucí konflikty týkající se kompetence a odpovědnosti v péči o potřeby klientů a provádění některých medicínských výkonů sestrami bylo nutné vyřešit novými legislativními normami (a novou koncepcí ošetřovatelství) jasně vymezující role a kompetence všeobecných sester a porodních asistentek.

3. Úvod – potřeba změn, vstup do EU • V roce 2004 vstoupila ČR do EU a tímto se zavázala přijmout i celou řadu opatření, která se vztahují k oboru ošetřovatelství a porodní asistence. • Jednou z podmínek či požadavků, pro vstup ČR do EU, bylo vypracovat právní předpisy, které budou řešit specifické oblasti, jenž mají přímý vztah k výkonu povolání všeobecné sestry.

4. Úvod – potřeba změn, vstup do EU • Splnění minimálních požadavků stanovených ve směrnicích EU je nezbytným předpokladem pro volný pohyb sester na trhu práce v rámci EU.

5. Doporučení a dokumenty Evropské komise • O začlenění primární péče do vzdělávání zdravotních sester • Další vzdělávání a doškolování v ošetřovatelství • Odborné kompetence pro sestry, které odpovídají za všeobecnou ošetřovatelskou péči • O vzdělávání sester odpovědných za všeobecnou ošetřovatelskou péči v EU – nové kurikulum • A další...

6. Významné změny za posledních 10 let • V roce 1998 byla vypracována nová koncepce českého ošetřovatelsví. • V roce 2000 vznikl na ministerstvu samostatný odbor ošetřovatelství. • Rostoucí nároky na kvalitu ošetřovatelské péče vedly k vývoji národních standardů pro ošetřovatelství. • V souladu s doporučeními WHO a EU se české sestry začaly vzdělávat na vysokých školách.

7. Významné změny za posledních 10 let • V roce 2004 vešly v platnost legislativní normy, jenž řeší pregraduální přípravu sester a jejich odbornou, zdravotní a specializovanou způsobilost, celoživotní vzdělávání či profesní kompetence. • Mezi stěžejní legislativní normy patří: • Zákon č.96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání

8. Významné změny za posledních 10 let • Vyhláška MZ ČR č.424/2004 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků • Koncepce ošetřovatelství České republiky (inovovaná v roce 2007)‏ • Vyhláška MZ ČR č.423/2004 Sb. o kreditním systému

9. Role sester • Plnění profesionálních rolí sestry v praxi vlastně popisuje jejich každodenní činnost. • role ošetřovatelky • role pomocnice • role zprostředkovatele • role učitelky • role poradkyně • role obhájkyně práv klienta

10. Role sester • role nositelky změn • role vedoucího • role manažerky • role výzkumnice • role edukátora/ky • Jejich plnění směřuje ke zlepšování zdravotního stavu jednotlivců a rodin, zvyšování efektivity zdravotní péče a úrovně osobní spokojenosti v zaměstnání,

11. Role sester • Zlepšování postojů občanů a zákonodárců k ošetřovatelskému povolání a jejich očekávání kvalitní péče aj. • Všechny tyto role se prolínají a slouží k objasnění různých povinností sestry. • Tyto sestry musí umět chránit, udržovat, navracet a podporovat zdraví osob a skupin, jejich autonomii, soběstačnost v oblasti tělesných a psychických životních funkcí s ohledem na individualitu postižených osob.

12. Role sester • Zdravotní sestry musí být dále schopné zavádět a realizovat opatření pro zlepšení zdraví a zabránění vzniku nemoci, • převzít odpovědnost za vlastní ošetřovatelskou činnost, vzájemně spolupracovat při ošetřování, informovat a vést klienty, studenty i kolegy a kolegyně, • sledovat výzkumné a vývojové práce, spolupracovat na nich a využívat je,

13. Role sester • plánovat svoji práci a práci skupiny, řídit a kontrolovat pracovní tým, spolupracovat s jinými odborníky v rámci multidisciplinární spolupráce. • Při provádění jmenovaných činností sestra uplatňuje ošetřovatelský proces.

14. Úloha sestry v multidisciplinárním týmu • Spolupráci lékařů a sester v multidisciplinárním týmu je třeba založit na partnerské spolupráci profesionálů. • Diagnostika a léčba chorob chorob je primárně v kompetenci lékařů, sestry mají v této oblasti roli sekundární, ošetřovatelská činnost tu lékařskou doplňuje v zájmu klienta.

15. Úloha sestry v multidisciplinárním týmu • Systematické ošetřovatelské zhodnocení, ošetřovatelskou diagnostiku a určení priorit ošetřovatelské péče sestra provádí nezávisle na konkrétní lékařské diagnóze. • Pouze v případě ohrožení života klienta je cíl lékaře i sestry společný – záchrana života. V ostatních situacích není pro sestru prioritní choroba jako taková, ale celostní reakce klienta na neuspokojené potřeby, které jsou důsledkem nemoci.

16. Úloha sestry v multidisciplinárním týmu • Péče o zdraví populace má multidisciplinární a multiprofesinální charakter. Ačkoliv každá z těchto profesí přispívá k péči svým jedinečným způsobem, všechny mají společné určité dovednosti, které jsou nezbytné z hlediska zajištění kvality péče.

17. Kompetence sester • Kompetence sester byly výrazně navýšeny Vyhláškou MZ ČR č.424/2004 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. • Rozšířilo se spektrum výkonů, ke kterým dříve sestry neměly kompetence nebo musely mít písemné pověření lékaře.

18. Kompetence sester • Poprvé se v právních předpisech ČR oddělila činnost sester, péče, kterou poskytuje bez indikace lékaře a bez jeho jakéhokoliv nutného doporučování a část, kde sestra funguje jako asistent lékaře (musí tam být indikace lékaře, v některých případech i jeho přímý dohled).

19. Kompetence sester • Ministerstvo doplnilo jakési un block pověření, kdy mohou sestry dělat další diagnostické nebo léčebné činnosti, případně při nich asistovat podle konkrétního pověření lékaře. • Eva Prošková, ředitelka odboru vzdělávání a vědy Ministerstva zdravotnictví ČR, uvedla, že budou nadále novelizovat vyhlášku, týkající se činností sester ve smyslu navyšování jejich kompetencí.

20. Jak vnímají nové kompetence sestry? • K implementaci těchto norem do praxe, respektive názoru sester na ně již bylo vypracováno několik šetření. Z jejich výsledků většinou vyplývá, že nové kompetence jsou sestrami vnímány v tom smyslu, že pociťují větší zodpovědnost, ale zároveň nízkou míru pravomocí.

21. Jak vnímají nové kompetence sestry? • Dále bylo zjištěno, že změny, které proběhly v minulých letech na základě uvedení nových legislativních předpisů do praxe, sestrám částečně či zcela zkomplikovaly výkon jejich povolání. • Jako hlavní argumenty uvádí: • přílišnou administrativní zátěž a z toho plynoucí nedostatek času pro klienty,

22. Jak vnímají nové kompetence sestry? • nízký počet personálu, který nemůže zajistit naplnění povinností, jež z nových právních předpisů vyplývají, • finanční a časová zátěž spojená s povinností kontinuálního vzdělávání, rovněž špatnou spolupráci s lékaři a časový stres.

23. Jak vnímají nové kompetence sestry? • Naopak jako hlavní výhody byly jmenovány: • rozšíření a jasné definování kompetencí sester, • posílení prestiže profese, • větší možnost vzdělávat se.

24. Kompetence v zahraničí • Kanada • Skutečné rozdělení a adekvátní poměr sester typu A,B,C • Sestra typu A je skutečný partner lékaře • Země bývalé západní Evropy • Kompetence jsou podobné našim kompetencím • Sestry však mají větší zodpovědnost • Větší podíl na spolurozhodování v péči o pacienta • Ve společnosti je práce zdravotní sestry ceněna a má vysokou prestiž

25. Rozšířené kompetence • Vladíková Radmila – staniční sestra JIP • Je kompetentní k přebírání zdravotnické techniky, vyřizování oprav, k vypracování rozpisů služeb. Zastupuje vrchní sestru, v době její nepřítomnosti. Spolupracuje s dokumentační sestrou • Juřicová Jiřina – staniční sestra oddělení A • Kompetence k edukaci pacientů se stomií a jejich rodin, spolupracuje s vrchní sestrou při objednávání pomůcek pro stomiky. Školitelka pro sestry celého chirurgického oddělení v problematice stomií. Proškolena certifikovanými kurzy. Spolu s vrchní sestrou je kompetentní v problematice ošetřování ran. • Spitzerová Dana – ambulantní sestra • Kompetence v kontrole chodu ambulantního provozu – zajišťování zdravotnického materiálu ve spolupráci s vrchní sestrou a kontrola plnění plánů práce, navržena ke školení vlhkého hojení ran • Kompetence ke kontrole celého chirurgického oddělení v záležitostech týkajících se regulačních poplatků a předání souhrnu za každý kalendářní měsíc vrchní sestře.

26. Kompetence zdravotnického záchranáře • Výkony prováděné v případě krajní nouze • Základní neodkladná resuscitace dospělých a dětí • Uvolnění dýchacích cest, zajištění dýchacích cest dostupnými prostředky (sestry se specializací a DZZ s předepsanou praxí)‏ • Umělá ventilace s užitím ručního dýchacího přístroje, obličejovou maskou, popř. se zavedením ústního vzduchovodu • Nepřímá srdeční masáž včetně kardiopumpy • Odsátí tekutého obsahu z horních cest dýchacích pomocí odsávačky • Provedení elektrické defibrilace – podmínkou je zápis a záznam komorové fibrilace na EKG monitoru • Aplikace Adrenalinu i.v. nebo intratracheálně – pouze při zástavě prokázané na EKG • Zajištění periferní žíly s pomocí krátké nitrožilní kanyly, podání infúze krystaloidu a vyjímečně léku (analgetika, sedativa – antikonhulziva) a to po předchozí telefonické (radiofonní) konzultaci s lékařem

27. Děkujeme za pozornost