140 likes | 351 Views
LUCEMBURSKÁ DYNASTIE (1310 – 1437). Po smrti Václava III. se situace na několik let zkomplikovala Jindřich Korutanský - 1306 (manžel Anny, dcery Václava II.) – uprchl z Prahy
E N D
LUCEMBURSKÁ DYNASTIE (1310 – 1437) • Po smrti Václava III. se situace na několik let zkomplikovala • Jindřich Korutanský - 1306 (manžel Anny, dcery Václava II.) – uprchl z Prahy • Římský král Albrecht Habsburský dosadil Rudolfa Habsbuského (musel se oženit s mladou vdovou po Václavovi II. Eliškou Rejčkou), v roce 1307 při obléhání Horažďovic náhle zemřel
Opět nastupuje Jindřich Korutanský (1307 – 1310), neosvědčil se. • Iniciativa opatů cisterciáckých klášterů v Sedlci a na Zbraslavi (Heidenreich a Konrád) • Jednání s tehdejším římským králem Jindřichem VII. • 1310 – na říšském sněmu ve Frankfurtu Jindřich VII. souhlasí, aby se manželem dcery Václava II. Elišky Přemyslovny (18) stal jeho syna Jan (14) • Položen základ lucembursko-přemyslovské dynastie
JAN LUCEMBURSKÝ(1310 – 1346) • Vyrostl na francouzském královském dvoře, obklopen přepychem • Vzrůstá sebevědomí šlechty – chce se podílet na řízení státu • Jan české politice moc nerozuměl, správu království přenechával mocným šlechticům, především Jindřichovi z Lipé • „král cizinec“
Uznávaný politik a válečník • Již v roce 1341 se mu podařilo prosadil svého syna Karla za svého dědice Českého království • 1346 – padl ve stoleté anglo-francouzské válce na straně francouzského králeu Kreščaku • „výkvět rytířstva“
KAREL IV.(1346 – 1378) • Správy země se ujal jako markraběmoravský (1344) • Aby omezil rozpínavost šlechty, opíral se o církeva měšťanstvo • 1344 – povýšení pražského biskupství na arcibiskupství – Arnošt z Pardubic (první arcibiskup) • Oživil kult sv. Václava
Svatováclavská koruna– nechal zhotovit ke své korunovaci,zachovaná dodnes, trvale uložena vezvláštní komoře nad kaplísv.Václava v katedrále sv. Víta. • 7. 4. 1348 – založena Karlova univerzita • Karlův most – nahradil starýJuditin most mostem kamenným • Karlštejn – vybudován na ochranučeských i říšských korunovačních klenotů
Karel IV. Byl celkem čtyřikrát ženat: • 1. manželka: Blanka z Valois (sedmiletý oženěn se stejně starou francouzskou princeznou) • 2. manželka: Anna Falcká (rozšířil území o Horní Falc). Nedlouhé manželství skončilo Anninou smrtí • 3. manželka: Anna Svidnická (14), připojena část Slezska – narozen syn Václav, Anna rok poté umírá • 4. manželka: Alžběta Pomořanská, jediná římská císařovna, 6 detí – Zikmund • Otec vlasti – české země se měly stát průsečníkem východní a západní tradice
KONCEPCE ČESKÉHO STÁTUZA KARLA IV. • 1. Corona regni Bohemiae – Koruna česká – slovo koruna vedle předmětu samotné královské koruny bylo i symbolickým názvem pro označení stát • Pojem Koruny české je nadřazen jak králi, taki stavovské obci. • Symbolem byla svatováclavská koruna, kterou nechal Karel IV. v nádherném provedení zhotovit. • Oživení kultu sv. Václava
2. Princip důsledné kontinuity s minulostía historickou tradicí – oživení slovanské tradice (cyrilometodějské) - Vyšehrad 3. Bohemocentrismus – země Koruny české jsou centrem říše - Praha – evropská metropole 4. Princip spojení dvou trůnů – českéhoa římského - český trůn je předpokladem pro získání trůni římského - není to dualismus, ale podvojnost - začlenění českého státu do komplexu Svaté říše římské - jednotná kancelář českého i římského krále
ZLATÁ BULA KARLA IV. ROK 1356 • Nejvýznamnější ústavní listina středověké římské říše (platnost až do r. 1806) • Římského krále volí 7 volitelů (kurfiřtů): - 3 duchovní (arcibiskupové mohučský, kolínský a trevírský) - 4 světští (český král, falckrabě rýnský, vévoda saský a markrabě braniborský) • Českému králi přináleželo: - první místo mezi světskými kurfiřty - funkce říšského arcičíšníka • V r. 1363 – nechal korunovat svého syna Václava, v té době 2-letého na českého krále – Václav IV.
VÁCLAV IV.(1378 – 1419) • Konflikt s Římskokatolickou církví v důsledku papežského schizmatu • Spolu s s pražským arcibiskupem Janemz Jenštejna stál nejdřív na straně římského papeže Urbana VI. • Francouzská diplomacie však dosáhla, že svou podporu změnil ve prospěch avignonského papeže Klimenta VII. • Jan z Jenštejna zůstal na svých pozicích – konflikt s králem
Václav IV. v r. 1384 arcibiskupa odvolal • V r. 1393 – nechal mučit nejbližší arcibiskupovi spolupracovníky • Jan z Pomuku zemřel po mučení • Konflikt s vysokou šlechtou – panstvem chtěli se více podílet na moci • Král hledal podporu mezi nižší šlechtoua mešťany • V r. 1394 pány přepaden a internován • V r. 1401 musel dokonce vládu odevzdat radě: arcibiskup Olbram ze Škvorce, Jindřichz Rožmberka, Oty z Bergova a Jana Krušinyz Lichtenburku
Konflikt se svým bratrem Zikmundem – ten se přidal na stranu panstva • V r.1402 – nechal jej zajmout • V r.1400 – Václav IV. zbaven říšského trůnu • V r. 1409 – koncil v Pise, Václav IV. usiloval o to, aby znovu získal říšský trůn • DEKRET KUTNOHORSKÝ (18.1.1409) • 3 hlasy mají Češi, 1 hlas Němci na KU • Posílil český vliv na univerzitě • Reformátoři v čele s Janem Husem převzali rozhodující moc. • Němci opouštějí Prahu a přesunou se na nově založenou univerzitu do Lipska
Koncil v Pise • Sice Václava IV. opět za krále uznal, ale jeho faktickou pozici to nezlepšilo • Sice zvolil nového papeže, ale schizma tím nevyřešil. • Předchozí papeži volbu nového papeže neuznali a dvojpapežství přerostlo do trojpapežství